Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
3 C 93/2021-54
Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou rozhodl samosoudcem JUDr. Jiřím Fuksem, Ph.D., ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
adrese adresa žalobkyně, zastoupený titul jméno
příjmení, advokátem se sídlem na adrese adresa
číslo,
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 10500 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 7000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25% p.a. jdoucím z téže částky od 16.9.2020 do zaplacení.
II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci k rukám jeho zástupce náklady řízení ve výši 1889 Kč.
III. To vše je žalovaný povinen zaplatit do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
IV. Postupem dle § 96 občanského soudního řádu je řízení zastaveno v části, jež se týká 3500 Kč, protože žalobce vzal žalobu zpět v téže části.
V. Žaloba se zamítá v části, jež se týká úroku z prodlení kapitalizovaného částkou 961,11 Kč a dále úroku z prodlení ve výši 9,75% p.a. ze 7000 Kč za dobu od 29.8.2020 do 15.9.2020 a dále úroku z prodlení ve výši 1,5% p.a. ze 7000 Kč za dobu od 16.9.2020 do zaplacení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 7000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25% p.a. jdoucím z téže částky od 16.9.2020 do zaplacení. II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci k rukám jeho zástupce náklady řízení ve výši 1889 Kč. III. To vše je žalovaný povinen zaplatit do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. IV. Postupem dle § 96 občanského soudního řádu je řízení zastaveno v části, jež se týká 3500 Kč, protože žalobce vzal žalobu zpět v téže části. V. Žaloba se zamítá v části, jež se týká úroku z prodlení kapitalizovaného částkou 961,11 Kč a dále úroku z prodlení ve výši 9,75% p.a. ze 7000 Kč za dobu od 29.8.2020 do 15.9.2020 a dále úroku z prodlení ve výši 1,5% p.a. ze 7000 Kč za dobu od 16.9.2020 do zaplacení.
1 Žalobce podal dne 26. 3. 2021 žalobu ve věci výše rubrikované. Domáhal se splacení úvěru.
2 Žalobce tvrdil, že dne 12. 2. 2019 uzavřel žalovaný se společností právnická osoba, Smlouvu o úvěru č. 640730001 a dne 22. 5. 2017 mu poskytl úvěr. Spolu s jistinou úvěru se žalovaný zavázal splatit úrok.
3 Žalobce však neprokázal splnění povinnosti posouzení úvěru schopnosti žalovaného před uzavřením smlouvy ve smyslu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Proto je třeba na smlouvu hledět jako na smlouvu neplatnou ve smyslu aktuální judikatury vyšších soudů, vyjádřené, například v rozhodnutí Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 27. 4. 2021, č. j. 47 Co 56/2021-80: Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, (dále jen„ s. ú.“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Přestože z § 87 odst. 1 s. ú. vyplývá, že jde o neplatnost relativní, judikatorně již bylo vyřešeno, že se jedná o absolutní neplatnost úvěrové smlouvy, kterou soud zkoumá bez ohledu na uplatněnou námitku (rozsudek Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020 sp. zn. C -679/18, nález Ústavního soudu ČR sp. zn. III. ÚS 4129/18, rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 201/2018). Z těchto rozhodnutí vyplývá, že nezkoumá-li soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Existuje totiž nebezpečí, že se spotřebitel, zejména z důvodu nevědomosti, nebude dovolávat právní normy určené k jeho ochraně. Povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele, ale i společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Pokud úvěrující při posouzení úvěruschopnosti úvěrovaného vyjde pouze z nedoloženého prohlášení úvěrovaného o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech, nesplní povinnost s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Věřitelé mají k posouzení úvěruschopnosti dlužníků povinnost využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou údaje o životním a existenčním minimu nebo o průměrných výdajích obyvatelstva (z databáze Českého statistického úřadu) a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích.
4 Dále žalobce tvrdil, že žalovaný čerpal úvěr bezhotovostně, převodem na svůj účet. Toto tvrzení soud ověřil z výpisu z účtu ZAPLO u České spořitelny.
5 Z oznámení o postoupení pohledávky a podacího archu pošty soud ověřil, že oznámení obsahuje i výzvu k zaplacení poskytnuté částky a bylo odesláno žalovanému dne 9. 9. 2020.
6 Posuzovaný případ je sporem na základě nároku na vydání bezdůvodného obohacení. Povinnost žalovaného vydat bezdůvodné obohacení plyne z ust. § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů: Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Výzva k zaplacení byla žalovanému doručena dne 14. 9. 2020 na základě domněnky doby dojití (třetí pracovní den po odeslání, ve smyslu ust. § 573 odst. 1 občanského zákoníku), když žalovaný nezpochybnil doručení výzvy. Žalovaný je v prodlení se zaplacením od 16. 9. 2020 (měl plnit v první den po doručení výzvy, v následující den se již ocitl v prodlení), a proto je povinen zaplatit žalobci i úroky z prodlení ve smyslu ust. § 1970 občanského zákoníku. Jejich výše odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů (dle ust. § 1 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob). Reposazba České národní banky činila k prvnímu dni druhého kalendářního pololetí roku 2020 0,25 %. Proto soud žalobě vyhověl v převážné části (když zároveň řízení zastavil částečně, podle návrhu žalobce) a částečně ji zamítl - co do nedůvodně požadovaného úroku z prodlení.
7 Žalobce uspěl ve sporu v převážné části, a má tak právo na náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. (ustanovení § 142 odst. 1 občanského soudního řádu) Náklady řízení, které žalobce vynaložil, sestávají z náhrady odměny jeho zástupce, náhrady hotových výloh jeho zástupce, náhrady daně z přidané hodnoty, kterou je advokát povinen odvést z odměny za zastupování a z náhrad, a z náhrady zaplaceného soudního poplatku.
Podle ust. § 142 zákona 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů soud přizná účastníku, který měl ve věci plný úspěch, náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Právním předpisem upravujícím výši náhrady nákladů je vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů. Podle ust. § 6 odst. 1 advokátního tarifu se výše mimosmluvní odměny stanoví podle sazby mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby a podle počtu úkonů právní služby, které advokát ve věci vykonal. Podle ust. § 7 advokátního tarifu činí sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby z tarifní hodnoty:
do 500 Kč 300 Kč,
přes 500 Kč do 1000 Kč 500 Kč,
přes 1000 Kč do 5000 Kč 1000 Kč,
přes 5000 Kč do 10 000 Kč 1500 Kč,
přes 10 000 Kč do 200 000 Kč 1500 Kč a 40 Kč za každých započatých 1000 Kč, o které hodnota převyšuje 10 000 Kč,
přes 200 000 Kč do 10 000 000 Kč 9100 Kč a 40 Kč za každých započatých 10 000 Kč, o které hodnota převyšuje 200 000 Kč,
přes 10 000 000 Kč. 48300 Kč a 40 Kč za každých započatých 100 000 Kč, o které hodnota převyšuje 10 000 000 Kč.
Není-li stanoveno jinak, považuje se za tarifní hodnotu výše peněžitého plnění nebo cena věci anebo práva a jejich příslušenství v době započetí úkonu právní služby, jichž se právní služba týká; za cenu práva se považuje jak hodnota pohledávky, tak i závazku. Při určení tarifní hodnoty se nepřihlíží k příslušenství, ledaže by bylo požadováno jako samostatný nárok. (ust. § 8 advokátního tarifu)
Advokátu náleží náhrada hotových výdajů účelně vynaložených v souvislosti s poskytnutím právní služby, zejména na soudní a jiné poplatky, cestovní výdaje, poštovné, telekomunikační poplatky, znalecké posudky a odborná vyjádření, překlady, opisy a fotokopie. Nedohodl-li se advokát s klientem na jiné paušální částce jako náhradě výdajů na vnitrostátní poštovné, místní hovorné a přepravné, činí tato částka 300 Kč na jeden úkon právní služby. (ust. § 13 odst. 1, 3 advokátního tarifu)
8 Žaloba se soudu jeví jako tzv. formulářová žaloba ve smyslu ust. § 14b advokátního tarifu.
V občanském soudním řízení, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, v němž je předmětem řízení peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč a v němž byla žalobci přiznána náhrada nákladů řízení, činí pro účely stanovení náhrady nákladů řízení sazba za každý úkon právní služby do podání návrhu na zahájení řízení včetně z tarifní hodnoty
1. do 10 000 Kč 200 Kč,
2. přes 10 000 Kč do 30 000 Kč … 300 Kč,
3. přes 30 000 Kč do 50 000 Kč 500 Kč.
Ve věcech výkonu rozhodnutí, je-li vymáháno peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč, činí pro účely stanovení náhrady nákladů řízení sazba odměny za první poradu s klientem včetně převzetí a přípravy zastoupení a za sepsání návrhu na zahájení řízení 100 Kč za každý z těchto úkonů.
Sazba odměny za další úkony právní služby pro účely stanovení náhrady nákladů v řízeních podle odstavců 1 a 2 se stanoví podle § 7.
Celková výše odměny pro účely stanovení náhrady nákladů v řízení podle odstavce 1 je omezena výší tarifní hodnoty.
Paušální částka jako náhrada výdajů na vnitrostátní poštovné, místní hovorné a přepravné pro účely stanovení náhrady nákladů řízení činí
a) 100 Kč za každý z úkonů právní služby hrazený podle odstavců 1 a 2,
b) 300 Kč za každý z úkonů právní služby hrazený podle odstavce 3. (ust. § 14b odst. 1 - 5 advokátního tarifu)
9 Za tarifní hodnotu soud považuje 7000 Kč (přisouzenou částku). Zástupce žalobce provedl účelně 3 úkony právní služby – převzetí a přípravu zastoupení, předžalobní upomínku a podání žaloby. Za jeden úkon právní služby činí odměna 200 Kč. Omezení žaloby soud nekvalifikuje jako účelně provedený úkon právní služby, když žalobce tak učinil pod tlakem nebezpečí neúspěchu ve sporu, jehož předmět sám na začátku vymezil.
Podle ust. § 13 advokátního tarifu činí paušální náhrada hotových výloh vždy 100 Kč za 1 úkon právní služby, za 3 úkony tedy 300 Kč.
Dále žalobci náleží náhrada 21% daně z přidané hodnoty, kterou je povinen zaplatit z odměny a náhrad. Dále žalobci náleží náhrada zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč.
Celkem tak bylo žalobci přiznáno právo na náhradu nákladů řízení ve výši 1889 Kč.
10 Povinnost uloženou rozsudkem je třeba splnit do tří dnů od právní moci rozsudku (ustanovení § 160 odst. 1 občanského soudního řádu). Soudu nejsou známy důvody pro určení jiné lhůty k plnění.
11 Zastupoval-li advokát účastníka, jemuž byla přisouzena náhrada nákladů řízení, je ten, jemuž byla uložena náhrada těchto nákladů, povinen zaplatit ji advokátu. (ust. § 149 odst. 1 občanského soudního řádu).
12 Soud zvážil, zdali snad v tomto případu nejsou dány důvody zvláštního zřetele hodné pro nepřiznání náhrady nákladů řízení ve smyslu ust. § 150 občanského soudního řádu. Nenalezl takové důvody.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí je možno podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení jeho stejnopisu. Odvolání je třeba podat u tohoto soudu ve dvou vyhotoveních. Rozhodne o něm Krajský soud v Hradci Králové.
Pokud by snad ten, komu byla vykonatelným soudním rozhodnutím uložena povinnost, tuto povinnost nesplnil, vystavil by se nebezpečí výkonu rozhodnutí za použití státního donucení.