Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

28 C 103/2021-23

Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudkyní Mgr. Kateřinou Auterskou Šaškovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

pro zaplacení 16 836,98 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 1 734,17 Kč,

s 10 % zákonným úrokem z prodlení z částky 1 734,17 Kč jdoucímu od 1.3.2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Co do zbytku se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 1 734,17 Kč, s 10 % zákonným úrokem z prodlení z částky 1 734,17 Kč jdoucímu od 1.3.2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Co do zbytku se žaloba zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.

1. Žalobkyně se žalobou podanou zdejšímu soudu dne 28. 11. 2020 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložila žalované povinnost zaplatit jí částku 16 836,98 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně společností právnická osoba a žalovanou došlo dne 16. 7. 2017 k uzavření smlouvy o zápůjčce číslo na základě které byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. V souvislosti s touto zápůjčkou se žalovaná zavázala uhradit taktéž částku 8 917 Kč představující součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 1 789 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně, odměny za zpracování a doručení ve výši 4 208 Kč a částku za administrativní činnost (komfortní splácení v hotovosti) ve výši 2 920 Kč Částku se žalovaná zavázala uhradit v hotovosti v 60 týdenních splátkách po 316 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na den 9. 9. 2018. Žalovaná však splátky řádně a včas nehradila, poslední splátku uhradila dne 27. 12. 2017. Právnímu předchůdci žalobkyně tak vzniklo dne 9. 9. 2018 právo na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky, která činila na jistině 7 968,41 Kč a dlužný poplatek částku 5 708,59 Kč (stav ke dni 30. 4. 2018). Po tomto datu žalovaná ještě částečně uhradila dluh a to ve výši 3 865,83 Kč. Celkově tak žalovaná uhradila celkem částku 8 265,83 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020 byla pohledávka postoupena žalobkyni, o všem byla žalovaná písemně informována.

2. Žalobkyně dále uvedla, že mezi právním předchůdcem žalobkyně společností právnická osoba a žalovanou došlo dne 6. 4. 2017 k uzavření smlouvy o zápůjčce číslo na základě které byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 11 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. V souvislosti s touto zápůjčkou se žalovaná zavázala uhradit taktéž částku 9 759 Kč představující součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 1 968 Kč s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně, odměny za zpracování a doručení ve výši 2 942 Kč a částku za administrativní činnost ve výši 4 849 Kč. Celkovou částku se žalovaná zavázala uhradit v 60 týdenních splátkách po 346 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na den 31. 5. 2018. Žalovaná však sjednané splátky řádně a včas nehradila, poslední splátku uhradila dne 27. 12. 2017. Ke dni 30. 4. 2018 činila dlužná jistina částku 6 318,74 Kč a dlužný poplatek částku 4 341,24 Kč. Po tomto datu bylo na pohledávku ještě částečně hrazeno ve výši 3 634,17 Kč Celkem žalovaná uhradila částku 13 434,17 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 20. 1. 2020 byla pohledávka postoupena žalobkyni, o čemž byla žalovaná písemně informována.

3. Žalovaná se k věci nevyjádřila.

4. Soud v dané věci postupoval v souladu s  a k projednání ve věci samé nenařídil jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů. Žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasil a žalovaná se v rámci lhůty ve výzvě doručené jí do vlastních rukou se v tomto směru nevyjádřila, ačkoliv byla poučena o tom, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, soud bude předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí.

5. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav. Mezi právním předchůdcem žalobkyně společností právnická osoba a žalovanou byla uzavřena dne 16. 7. 2017 smlouva o zápůjčce, na základě které byla žalované poskytnuta hotovost ve výši 10 000 Kč, což žalovaná stvrdila svým podpisem. Žalovaná se v souvislosti s poskytnutou půjčkou zavázala uhradit poplatek ve výši 8 917 Kč představující úrok ve výši 1 789 Kč, odměnu za zpracování a doručení ve výši 4 208 Kč a částku za administrativní činnost ve výši 2 920 Kč, celkem tak se zavázala uhradit částku 18 917 Kč a to formou pravidelných týdenních splátek po 316 Kč. Výše RPSN byla stanovena 241,97 %. Ze smlouvy o postoupení pohledávek a z oznámení o postoupení pohledávky soud zjistil, že pohledávka byla postoupena žalobkyni, o čemž byla žalovaná informována. Z tvrzení žalobkyně má soud za prokázané, že žalovaná dosud uhradila v souvislosti s poskytnutou zápůjčkou částku 8 265,83 Kč, když žalovaná netvrdila, tudíž ani neprokazovala opak.

6. Soud má dále za prokázané, že mezi právním předchůdcem žalobkyně společností právnická osoba a žalovanou byla uzavřena dne 6. 4. 2017 smlouva o zápůjčce, na základě které byla žalované poskytnuta hotovost ve výši 11 000 Kč, což žalovaná stvrdila svým podpisem. Žalovaná se v souvislosti s poskytnutou půjčkou zavázala uhradit poplatek ve výši 9 759 Kč představující úrok ve výši 1 968 Kč, dále odměnu za zpracování a doručení ve výši 2 942 Kč a částku za administrativní činnost ve výši 4 849 Kč, celkem tak částku 30 759 Kč a to formou pravidelných týdenních splátek po 346 Kč. Výše RPSN byla stanovena 239,25 %. I v tomto případě soud ze smlouvy o postoupení pohledávek a z oznámení o postoupení pohledávky zjistil, že pohledávka byla postoupena žalobkyni, o čemž byla žalovaná informována. V případě obou smluv byla žalovaná vyzývána k uhrazení dlužných částek v rámci předžalobní upomínky. V souvislosti s touto smlouvou žalovaná uhradila celkem částku 13 434,17 Kč, když soud vycházel z tvrzení žalobkyně a žalovaná netvrdila, tudíž ani neprokazovala opak.

7. Po zhodnocení uvedených skutkových zjištění soud dospěl k závěru, že na obě shora uvedené smlouvy o zápůjčce z níže uvedených důvodů je nutno pohlížet jako na neplatně uzavřené. Závěr o neplatnosti těchto smluv soud dovozuje z ujednání o výši úroků, když žalovaná měla v případě smlouvy ze dne 16. 7. 2017 dle poskytnuté jistiny ve výši 10 000 Kč dále uhradit poplatek ve výši 8 917 Kč a v případě smlouvy ze dne 6. 4. 2017 měla žalovaná vedle poskytnuté jistiny ve výši 11 000 Kč uhradit poplatek ve výši 9 759 Kč. Je pravdou, že poplatek byl v obou smlouvách o zápůjčce rozdělen na tři části, a to na úrok, odměnu za zpracování a doručení a částku za administrativní činnost, avšak je třeba si uvědomit, že právní předchůdce žalobkyně je osobou zabývající se v rámci svého podnikání poskytováním peněžitých zápůjček, respektive spotřebitelských úvěrů a je zřejmé, že bez odpovídajícího úroku by právní předchůdce žalobkyně nikdy s žalovanou, smlouvu neuzavřel. Dle názoru soudu se jedná pouze o rozčlenění tohoto poplatku tak, aby tento vypadal příznivěji, aniž by to však reflektovalo skutečné rozdělení poskytovaných služeb ze strany právního předchůdce žalobkyně. Z pohledu soudu se jedná pouze o ryze formální rozčlenění, kdy soud má za to, že poplatek v celkové výši 9 759 Kč v případě smlouvy ze dne 6. 4. 2017 a ve výši 8 917 Kč v případě smlouvy ze dne 16. 7. 2017 nemůže představovat nic jiného než právě úroky, tedy úplatu za poskytnutí peněz. Takto požadovaný nárok zastírá další úročení peněz vedle již sjednaných úroků a slouží toliko pouze ke generování dalšího zisku, neboť zjevně nekryje individuálně finančně náročnější či rizikovější obchody. S ohledem na shora uvedené skutečnosti soud považuje celý nárok z titulu poplatku jako ujednání o úrocích s tím, že se tak jedná ujednání o úrocích, které ve svém součtu vyjadřuje úrok ve výši cca 76 % ročně. Je tak zřejmé, že se jedná dle ustanovení o ujednání neplatné pro zjevný rozpor s dobrými mravy. Soud v souvislosti s tímto odkazuje na závěry Nejvyššího soudu uvedené v rozhodnutí pod sp. zn. , kdy s poukazem na citované rozhodnutí lze dovodit, že za přiměřený úrok by bylo možné ještě považovat úrok v sazbě, která by nepřevyšovala trojnásobek obvyklého úroku poskytovaného bankami, pokud by zde neexistovaly jiné mimořádné okolnosti v době uzavření smlouvy o zápůjčce. Soud zjišťoval průměrnou výši úrokových sazeb u korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v České republice v témže období, kdy byly uzavřeny smlouvy s tím, že bylo zjištěno, že v dubnu 2017 tato sazba činila 8,88 % ročně a v červenci 2017 činila 8,92 % ročně. Soud v daném případě nezjistil žádné mimořádné okolnosti, pro které by bylo možné takto vysokou sazbu úroků akceptovat. Soud současně uvádí, že v tomto případě nelze oddělit ujednání o úrocích od ostatního obsahu smlouvy, neboť právní předchůdce žalobkyně by zcela jistě zápůjčku bez ujednání o úrocích neposkytl. Jednalo se navíc o adhezní smlouvu nepřipouštějící jakoukoliv negociaci ze strany žalované, a pokud je nemravná převážná část ujednání smlouvy, je nutno jako na nemravnou nahlížet na smlouvu celou (např. rozhodnutí Krajského soudu v Plzni ze dne 8. 8. 2017 sp. zn. ).

8. S ohledem na shora uvedené závěry má tak žalobkyně právo na vrácení půjčené jistiny s přihlédnutím k již uhrazeným platbám. Z hlediska právního posouzení se jedná o bezdůvodné obohacení ve smyslu ustanovení , když dle platí, že kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Žalovaná se tak poskytnutím peněžité hotovosti obohatila v případě smlouvy ze dne 16. 7. 2017 o částku 10 000 Kč, přičemž uhradila zpět částku 8 265,83 Kč a v případě smlouvy ze dne 6. 4. 2017 se obohatila celkem o částku 11 000 Kč, přičemž zpět vrátila částku 13 434,17 Kč. Je tak zřejmé, že v případě smlouvy ze dne 16. 7. 2017 došlo na straně žalované k bezdůvodnému obohacení ve výši 1 734,17 Kč, proto soud žalované uložil, aby zbytek bezdůvodného obohacení v této výši žalobkyni uhradila. Jelikož se žalovaná dostala do prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení, soud mu taktéž uložil povinnost vrátit jistinu dluhu spolu se zákonným úrokem z prodlení ve smyslu ustanovení , kdy počátek prodlení žalované s vrácením bezdůvodného obohacení soud váže k výzvě žalobce vrácení finančních prostředků prostřednictvím oznámení o postoupení pohledávky ze dne 20.1.2020 když z předloženého podacího archu bylo zjištěno, že tato byla podána k poštovní přepravě dne 14.2.2020. Dle se oznámení dostalo do sféry žalované dne 19.2.2020 a do 10 dne od tohoto data měla žalovaná žalobkyni vrátit peněžní prostředky, tedy do 29.2.2020. Jelikož tak neučinila, dostala se od 1.3.2020 do prodlení s plněním svého závazku. V případě smlouvy ze dne 6. 4. 2017 s přihlédnutím k provedeným platbám soud dospěl k závěru, že na straně žalované k žádnému bezdůvodnému obohacení vůči žalobkyni nedošlo, a proto soud ve vztahu k této smlouvě žalobu v plném rozsahu zamítl.

9. Výrok III. o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení , podle něhož by měla v řízení převážně úspěšná žalovaná právo na náhradu účelně vynaložených nákladů. Z obsahu spisu však nevyplynulo, že by v průběhu řízení žalované nějaké náklady vznikly, proto soud rozhodl tak, jak bylo uvedeno ve výroku III. tohoto rozsudku.

10. O lhůtách plnění soud rozhodoval dle ustanovení

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu Plzeň-město. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.