Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

22 C 20/2021-74

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudcem Mgr Janem Lipertem ve věci

žalobce: osobní údaje žalobce

bytem adresa žalobce

proti

žalované: osobní údaje žalované

o přiměřené zadostiučinění ve výši 275 000 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 74 200 Kč od 26. 12. 2020 do 23. 4. 2021 do 15 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba na uložení povinnosti žalované zaplatit žalobci částku ve výši 275 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 200 800 Kč od 26. 12. 2020 do zaplacení se zamítá.

III. Žalobce je povinen nahradit žalované náklady řízení ve výši 300 Kč do 15 dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 74 200 Kč od 26. 12. 2020 do 23. 4. 2021 do 15 dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba na uložení povinnosti žalované zaplatit žalobci částku ve výši 275 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 200 800 Kč od 26. 12. 2020 do zaplacení se zamítá. III. Žalobce je povinen nahradit žalované náklady řízení ve výši 300 Kč do 15 dnů od právní moci rozsudku.

I. Vyjádření účastníků

1. Žalobce se domáhal odškodnění ve výši 275 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 26. 12. 2020 do zaplacení za nemajetkovou újmu způsobenou nesprávným úředním postupem spočívající v tom, že v řízení anonymizována tři slova obec sp. zn. spisová značka o neplatnost výpovědi z pracovního poměru žalobce nedošlo k vydání rozhodnutí v přiměřené době za období od 27. 9. 2013 do 27. 3. 2020, kdy řízení trvalo 6 let a 6 měsíců.

2. Žalovaná žalobu neuznala. Posuzované řízení označila za nepřiměřeně dlouhé, zdůraznila však jeho složitost a podíl žalobce na délce řízení. Žalovaná na základě žádosti doručené dne 25. 6. 2020 žalobce odškodnila částkou 78 000 Kč, vycházela přitom ze skutečnosti, že řízení ještě neskončilo. Poskytnuté zadostiučinění považovala za dostatečné.

II. Sporné a nesporné skutečnosti

3. Mezi účastníky bylo nesporné, jak plyne z jejich vzájemných vyjádření, uplatnění nároku žalobce dne 25. 6. 2020 u žalované a skutečnost, že žalovaná odškodnila žalobce částkou 78 000 Kč.

4. Sporné mezi účastníky zůstalo, zda se má žalobci dostat dalšího přiměřeného zadostiučinění v penězích nad rámec již poskytnutého zadostiučinění, a jaká výše zadostiučinění je přiměřená, zda bylo posuzované řízení složité, zda se žalobce negativně podílel na délce řízení nebo jej naopak snažil urychlit, zda lze podání námitek podjatosti klást k tíži žalobce, zda se postup soudu zásadně podílel na nepřiměřené délce posuzovaného řízení, zda byl význam řízení pro žalobce mimořádně zvýšený, a zda má být bráno v potaz rozhodování Nejvyššího soudu, když se žalobce domáhá odškodnění jen do 27. 3. 2020, zda průtahy hluboce zasahovaly do profesní kariéry, rodinných vztahů a životní jistoty žalobce v předdůchodovém věku, a zda je stát obecně schopen zajistit po výpadku z pracovního procesu odpovídající životní podmínky i lidem v předdůchodovém věku.

III. Prokázané skutečnosti, důkazy a jejich hodnocení

5. Ze spisu anonymizována tři slova obec anonymizováno spisová značka soud zjistil, že dne 27. 9. 2013 byla žalobcem podána žaloba o neplatnost výpovědi z pracovního poměru učitele

k anonymizována tři slova obec. Dne 31. 1. 2014 soud vyzval žalobce k zaplacení soudního poplatku, ten byl uhrazen dne 3. 2. 2014. Dne 6. 3. 2014 soud vyzval žalovanou k vyjádření

k žalobě. Dne 20. 3. 2014 bylo soudu doručeno vyjádření žalované k žalobě. Dne 12. 5. 2014 byla soudu doručena replika žalobce k vyjádření žalované. Dne 1. 7. 2014 žalobce žádal sdělit termín soudního jednání. Dne 11. 7. 2014 bylo soudu doručeno další vyjádření žalované

k výzvě soudu. Dne 25. 8. 2014 soud sdělil žalobci, že jednání bude nařízeno v nejkratším možném termínu s ohledem na vytíženost senátu. Dne 12. 1. 2015 soud nařídil jednání na 18. 3. 2015. Dne 18. 3. 2015 se konalo první jednání, při kterém byla přednesena žaloba, žalovaná se zavázala sdělit adresu svědků, jejichž adresy k předvolání žalobce neznal. Jednání odročeno za účelem pokračování v dokazování. Dne 7. 4. 2015 žalobce navrhl vyslechnout další svědky. Dne 12. 6. 2015 se konalo další jednání s provedením listinných důkazů

a výslechem svědka příjmení, odročeno za účelem výslechu dalších navržených svědků ze strany žalované. Dne 17. 9. 2015 bylo soudu doručeno vyjádření žalované k důkazům žalobce. Dne 5. 10. 2015 bylo soudu doručeno vyjádření žalobce k vyjádření žalované. Dne 7. 10. 2015 se konalo další jednání s výslechem svědkyně příjmení a příjmení, odročeno za účelem výslechu svědkyně příjmení a zvážení dalšího dokazování. Dne 15. 1. 2016 se žalobce vyjádřil k novým skutečnostem vzešlým z posledního jednání 7. 10. 2015. Dne 15. 12. 2015 si žalobce stěžoval na postup soudce Mgr. jméno příjmení a přísedícího jméno příjmení. Dne

19. 1. 2016 žalobce podal námitku podjatosti soudce a přísedícího. Dne 20. 1. 2016 bylo zahájeno další jednání, odročeno za účelem předložení věci nadřízenému soudu s námitkou podjatosti. Dne 20. 1. 2016 byl zamítnut návrh na opravu protokolu ze dne 18. 3. 2015. Dne 7. 3. 2016 byl spis předložen anonymizována tři slova obec. Dne 6. 4. 2016 krajský soud rozhodl, že předseda senátu není vyloučen z projednávání věci. Spis byl vrácen dne 15. 4. 2016. Dne 13. 5. 2016 soud rozhodl, že přísedící soudce není vyloučen z projednávání věci. Dne 17. 5. 2016 soud nařídil jednání na 5. 10. 2016. Dne 29. 9. 2016 žalobce opětovně podal námitku podjatosti předsedy senátu. Jednání se nekonalo a věc byla předložena dne 4. 10. 2016 nadřízenému soudu. Dne 18. 10. 2016 Krajský soud v obec rozhodl, že předseda senátu není vyloučen z projednávání věci. Spis byl vrácen dne 8. 11. 2016. Dne 2. 1. 2017 soud nařídil jednání na 29. 3. 2017. Dne 2. 1. 2017 žalobce zaslal žádost, aby soud uložil žalované předložit y. Dne 28. 3. 2017 se žalobce vyjádřil k věci. Dne 29. 3. 2017 se konalo další jednání s provedením listinných důkazů, na jednání byla žalovaná poučena podle

k doplnění tvrzení a důkazů k důvodům organizačních změn, soud uložil žalobci pořádkovou pokutu za hrubě urážlivé vyjádření k soudu, když si žalobce stěžoval na liknavost soudu. Žalobce rovněž navrhl k výslechu svědkyni příjmení, jednání odročeno za účelem výslechu svědkyně a doplnění skutkových tvrzení žalovanou. Dne 13. 4. 2017 bylo soudu doručeno odvolání žalobce proti usnesení o pořádkové pokutě. Dne 19. 4. 2017 bylo soudu doručeno doplnění tvrzení a důkazů od žalované. Dne 2. 5. 2017 byl spis předložen odvolacímu soudu. Dne 2. 5. 2017 byla soudu doručena omluva předvolané svědkyně z jednání nařízeného na 7. 6. 2017, neboť pobývala na nařízené zahraniční cestě. Dne 15. 5. 2017 odvolací soud změnil usnesení soudu I. stupně tak, že žalobci se pořádková pokuta neukládá, neboť jednání žalobce nedosáhlo dostatečné intenzity hrubosti. Dne 30. 5. 2017 soud nařízené jednání odročil na 4. 10. 2017. Dne 27. 9. 2019 žalobce doplnil nové skutečnosti a upřesnil tvrzení. Dne 4. 10. 2017 se konalo další jednání s provedením listinných důkazů a výslechem svědkyně příjmení. Žalovaná po provedeném dokazování poučena podle o neunesení důkazního břemene, odročeno za účelem poskytnutí lhůty žalované k navržení důkazů. Dne 4. 10. 2017 soud zamítl usnesením návrh žalobce na vydání rozsudku pro uznání. Dne 23. 10. 2017 předložila žalovaná kopie pracovních smluv k důkazu a rozvrh pracovníků. Dne 28. 12. 2017 žalobce podal návrh na předběžné opatření. Dne 4. 1. 2018 soud usnesením nařídil předběžné opatření, kterým žalované uložil poskytovat žalobci náhradu platu. Dne 16. 1. 2018 soud opravil znění předběžného opatření. Dne 18. 1. 2018 žalovaná podala odvolání proti předběžnému opatření. Dne 13. 3. 2018 byl spis předložen odvolacímu soudu. Dne 27. 3. 2018 odvolací soud změnil usnesení soudu I. stupně tak, že odmítl návrh žalobce na vydání předběžného opatření, neboť návrh na přiznání platu neměl potřebné náležitosti, aby se mohl stát vykonatelným titulem. Spis byl vrácen dne 17. 4. 2018. Dne 5. 6. 2018 bylo nařízeno další jednání. Dne 17. 8. 2018 žalobce opětovně navrhl, aby žalované byla uložena povinnost vydat y. Dne 18. 9. 2018 žalovaná namítla, že všechny relevantní y již předložila. Dne 2. 11. 2018 se žalobce vyjádřil k věci a požádal o zprostředkování smíru. Dne 7. 11. 2018 se konalo další jednání, při kterém soud učinil pokus o smír. Ve spise je rovněž založeno další podání ze dne 7. 11. 2018 se změnou žaloby. Jednání bylo odročeno, aby se s podáním mohla žalovaná seznámit a za účelem pokračování v dokazování. Dne 27. 12. 2018 se žalovaná k podání žalobce vyjádřila. Dne 22. 1. 2019 žalobce podal repliku, navrhl opravit protokolaci a vzal zpět změnu žaloby. Dne 28. 1. 2019 žalobce podal v pořadí již třetí námitku podjatosti předsedy senátu. Dne 30. 1. 2019 bylo zahájeno další jednání, odročeno za účelem předložení věci nadřízenému soudu s námitkou podjatosti. Dne 1. 2. 2019 byl spis předložen Krajskému soudu v obec. Dne 21. 2. 2019 krajský soud odmítl námitku podjatosti. Spis byl vrácen dne 28. 2. 2019. Dne 12. 3. 2019 soud nařídil další jednání na den 12. 6. 2019, kdy se konalo další jednání s provedením zbylých listinných důkazů, odročeno za účelem vyhlášení rozhodnutí. Dne 19. 6. 2019 byl vyhlášen vyhovující rozsudek, který určil, že výpověď je neplatná. Dne 30. 9. 2019 bylo soudu doručeno odvolání žalované proti rozsudku. Dne 19. 11. 2019 bylo soudu doručeno vyjádření žalobce k odvolání žalované. Dne 27. 11. 2019 byl spis předložen odvolacímu soudu. Dne 2. 3. 2020 se konalo jednání u odvolacího soudu, na kterém byl vyhlášen potvrzující rozsudek, který nabyl právní moci dne 27. 3. 2020. Řízení ve vztahu k žalobci trvalo v žalobou vymezeném období od 27. 9. 2013 do 27. 3. 2020, tedy 6 let a 6 měsíců.

6. Odškodnění za další část řízení se žalobce podanou žalobou nedomáhal, pro úplnost však soud dodává, že řízení pokračovalo dne 22. 5. 2020 dovoláním žalované. Dne 7. 7. 2020 bylo soudu doručeno vyjádření žalobce k dovolání žalované. Dne 29. 7. 2020 byl spis předložen Nejvyššímu soudu. Dne 20. 10. 2020 Nejvyšší soud zrušil rozsudek odvolacího soudu a věc vrátil k dalšímu řízení. Dne 18. 1. 2021 odvolací soud zrušil rozsudek soudu I. stupně a věc vrátil k dalšímu řízení. Dne 8. 3. 2021 Ústavní soud odmítl ústavní stížnost žalobce proti rozsudku Nejvyššího soudu, jak soud zjistil ze shora citovaného spisu.

7. Z potvrzení o platbě 78 000 Kč ze dne 23. 4. 2021 soud zjistil, že žalobce obdržel od žalované na uplatněný nárok zadostiučinění ve výši 78 000 Kč dne 23. 4. 2021.

8. Ze stanoviska žalované ze dne 20. 4. 2021 soud zjistil, že platba 78 000 Kč představovala odškodnění žalobce dle jeho žádosti doručené dne 25. 6. 2020, žalovaná však přehlédla, že se žalobce nedomáhá odškodnění za celou délku nepřiměřeného řízení, ale pouze do pravomocného skončení nalézacího řízení (27. 3. 2020), proto oba účastníci vycházejí z různých délek posuzovaného řízení (viz uplatnění nároku žalobce ze dne 23. 6. 2020, doručené dne 25. 6. 2020 či vyjádření žalobce ze dne 18. 7. 2021). Předmětem řízení je však jen odškodnění žalobce za období od 27. 9. 2013 do 27. 3. 2020.

9. Za hlavní důkaz lze označit spis posuzovaného řízení, ze kterého jsou zřejmé veškeré okolnosti nesprávného úředního postupu, závažnosti vzniklé újmy žalobci i okolnosti, za nichž k nemajetkové újmě žalobce došlo.

10. Soud blíže nehodnotil důkazy, které se vztahovaly k nespornému předběžnému uplatnění nároku (uplatnění nároku na náhradu újmy ze dne 23. 6. 2020, uplatnění nároku s podacím razítkem, akceptační dopis žalované ze dne 25. 6. 2020). Soud dále blíže nehodnotily ty provedené důkazy, z nichž by učinil duplicitní skutková zjištění k dokazování spisem posuzovaného řízení (rozsudek anonymizována tři slova obec, anonymizováno číslo jednací, rozsudek anonymizována tři slova obec, č. j. číslo jednací, usnesení anonymizována tři slova obec, anonymizováno číslo jednací, odvolání žalobce ze dne 13. dubna 2017, doplnění odvolání žalobce ze dne 20. dubna 2017 a usnesení anonymizována tři slova obec, č. j. číslo jednací).

11. Další dokazování soud neprováděl pro nadbytečnost, neboť výše uvedené je dostačující pro rozhodnutí o podané žalobě. Další skutečnosti soud za prokázané nevzal, neboť z provedeného dokazování neplynou.

IV. Skutkový závěr

12. Lze shrnout, že v posuzovaném řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu spočívajícím nevydání rozhodnutí v přiměřené lhůtě, čímž žalobci vznikla újma v podobě nejistoty ohledně výsledku posuzovaného řízení, kterou lze nahradit pouze peněžitým zadostiučiněním. Žalobce v období od 27. 9. 2013 do 27. 3. 2020 (6 let a 6 měsíců)

o posuzovaném řízení věděl. Posuzované řízení bylo složité, probíhalo na dvou stupních s širším dokazováním. Žalobce se svým chováním na délce řízení negativně podílel podáváním třech nedůvodných námitek podjatosti, které mařily nařízená jednání soudu, což nevyvažuje ani to, že si žalobce na liknavost soudu stěžoval. Postup soudu lze označit za nekoncentrovaný, avšak v posuzovaném řízení nedošlo k mimořádně závažným procesním pochybením, které by měly zadostiučinění dále zvyšovat. Zvýšený význam řízení pro žalobce je dostatečně zohledněn v typově zvýšeném významu pracovněprávního sporu. Na základě výše uvedeného proto soud uzavírá, že již poskytnuté zadostiučinění ze strany žalované ze dne 23. 4. 2021 ve výši 78 000 Kč je dostatečné, i když v rozsahu 74 200 Kč opožděné.

V. Právní posouzení

13. Podle (dále jen„ OdpŠk“), stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

14. Podle § 13 odst. 1 OdpŠk stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.

15. Podle § 31a odst. 1 OdpŠk bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 cit. ust. se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle odst. 3 cit. ust. v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného.

16. Soud posoudil předmětnou věc po právní stránce podle § 1 odst. 1 OdpŠk, § 13 odst. 1 OdpŠk a § 31a odst. 1, 2 a 3 OdpŠk, když se žalobce po žalované domáhá zaplacení zadostiučinění za nemajetkovou újmu, která mu měla vzniknout nesprávným úředním postupem, a to porušením povinnosti vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. V řízení bylo nesporné, že žalobce nárok u žalované předběžně uplatnil ve smyslu § 14 odst. 1, 3 OdpŠk, proto věc může být projednána před soudem (§ 15 odst. 2 OdpŠk).

17. Soud v řízení shledal období průtahu od 12. 5. 2014 do 12. 1. 2015, než bylo nařízeno první jednání ve věci. Postup soudu měl být též koncentrovanější, když k doplnění neúplných tvrzení žalované k důvodům organizačních změn, které měly být příčinou propuštění žalobce, byla žalovaná vyzvána až dne 29. 3. 2017. Ojedinělý průtah v řízení je v zásadě tolerovatelný, avšak délka řízení u pracovněprávního sporu 6,5 let, u kterého se předpokládá s ohledem na typově zvýšený význam rychlejší projednání, společně s nekoncentrovaným postupem soudu v posuzovaném řízení vedou soud k závěru, že posuzované řízení bylo nepřiměřeně dlouhé ve smyslu § 13 odst. 1 OdpŠk. V důsledku porušení práva žalobce na vydání rozhodnutí v přiměřené lhůtě mu vznikla nemajetková újma. Pokud jde o formu zadostiučinění, soud dospěl k závěru, že se nejedná o řízení s nepatrným významem pro žalobce a celkovou délku řízení nelze klást jen k tíži žalobci, proto se uplatní silná domněnka o adekvátnosti peněžitého zadostiučinění.

18. Z konstantní judikatury Nejvyššího soudu (viz např. Stanovisko občanskoprávního

a obchodního kolegia Nejvyššího soudu České republiky ze dne 13. 4. 2011 sp. zn. ) plyne, že za soudní řízení lze přiznat účastníku řízení základní částku v rozmezí mezi 15 000 Kč až 20 000 Kč za každý rok řízení, přičemž za první dva roky náleží odškodnění v poloviční výši (každé soudní řízení musí trvat určitou dobu, přičemž nemajetková újma v prvních letech trvání řízení není příliš závažná). Za přiměřenou základní sazbu se jeví částka 15 000 Kč za rok řízení, když základní částka je běžně zvyšována

o extrémně dlouhých řízení, které zpravidla překročí dobu 10 let.

19. Při délce řízení 6 let a 6 měsíců činí základní orientační částka 82 500 Kč. Jedná se

o orientační rozmezí, které je dále nunté upravit, a to v důsledku demonstrativně vyčtených kritérií uvedených pod písmeny b) až e) § 31a odst. 3 OdpŠk, tj. s přihlédnutím k : b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného.

20. Řízení bylo složité. Soud shledal posuzované řízení složité po skutkové stránce (bylo zapotřebí vyslechnout řadu navržených svědků a provádět dokazování pracovními smlouvami a rozvrhy zaměstnanců žalované k tvrzené nadbytečnosti žalobce, účastníci s ohledem na vývoj složité důkazní situace také navrhovali důkazy postupně), čemuž odpovídá snížení o 10 %. Řízení bylo složité i po procesní stránce, kam lze započítat i počet stupňů zapojených do rozhodování, kdy věc byla projednána na dvou stupních soudní soustavy. Počet stupňů soudní soustavy zapojených do rozhodování se započítává do složitosti proto, že vyřízení každého opravného prostředku nutně vyžaduje další časový prostor pro jeho vyřízení (viz Cpjn 206/2010). Kromě věci samé bylo též rozhodováno

o předběžném opatření včetně odvolání, žalobce svou žalobu v průběhu řízení doplňoval a měnil, tvrzení doplňovala i žalovaná a soud rozhodoval i o návrhu na vydání rozsudku pro uznání. Za procesní složitosti společně se stupni zapojených do rozhodování soud snížil zadostiučinění o 10 %. Lze dát za pravdu žalobci, že v jím vymezeném období nebyl do rozhodování zapojen Nejvyšší soud, proto soud tento stupeň nezohledňoval. Soud do složitosti řízení rovněž nezapočítával rozhodování o udělené pořádkové pokutě, která byla žalobci udělena zbytečně. Pokud jde o námitku žalobce, že soud zbytečně vyslýchal svědky, zatímco on navrhoval provedení důkazů listinnými důkazy, soud uvádí, že odškodňovací řízení je ovládáno zásadou promptnosti. Pokud této zásadě odporuje samostatné právní posuzování, z jakých důvodů bylo rozhodnutí v posuzovaném řízení zrušeno, a za vadný postup je označována pouze výlučná nepřezkoumatelnost či jiné závažné procesní vady obdobného charakteru (viz Cpjn 206/2010), odporuje zásadě promptnosti též podrobné zkoumání, zda posuzovaný soud z různých možných legitimních procesních postupů zvolil skutečně ten nejefektivnější, zda bylo možné žalobě vyhovět i bez provedení některých důkazů. Konečně ani průběh řízení této námitce nesvědčí, když soud neměl důvod důkaz výslechem svědků zamítnout a sám žalobce výslech svědků též navrhoval. Složitosti sporu odpovídá snížení zadostiučinění o minus 20 % (§ 31a odst. 3 písm. b) OdpŠk).

21. Žalobce se na délce řízení chováním podílel. Žalobce podal tři nedůvodné námitky podjatosti těsně před jednáním, které zmařili dlouhodobě nařízená jednání ve dnech 20. 1. 2016, 5. 10. 2016 a 30. 1. 2019. Žalobce má právo námitky podjatosti uplatnit, avšak ukáže-li se jejich nedůvodnost a prodlouží-li jejich projednání vyřízení věci, o čemž vzhledem k načasování jejich vznesení těsně před nařízeným jednání nelze pochybovat, lze vznesení takové nedůvodné námitky klást k tíži účastníka. Za tento postup žalobce proto soud snížil zadostiučinění o 20 % O bezdůvodnosti námitek podjatosti pak bylo pravomocně rozhodnuto v posuzovaném řízení, odškodňovací soud není oprávněn přezkoumávat věcnou správnost těchto rozhodnutí, neboť by se jednalo o nelimitovaný opravný prostředek zasahující do nezávislosti rozhodování anonymizována tři slova obec. Žalobci pak lze přisvědčit, že žádal nařízení jednání v době průtahu (1. 7. 2014) a liknavost soudu kritizoval i při jednání dne 29. 3. 2017, těmito úkony se žalobce snažil řízení urychlit, soud proto zvýšil zadostiučinění o 10 %. Opakované bezdůvodné námitky podjatosti svou závažností nad snahou žalobce o urychlení věci převažují, a proto za celkové chování žalobce soud zadostiučinění snížil o 10 % (§ 31a odst. 3 písm. c) OdpŠk).

22. Postup orgánů veřejné moci se podílel na délce řízení. Pochybení soudu – viz odstavec 19 odůvodnění – našly odraz v samotném závěru o nepřiměřenosti délky soudního řízení

(k tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 2. 2014, sp. zn. ). Jiné průtahy či vady postupu soudu, za které by mělo být zadostiučinění zvyšováno, soud v řízení neshledal. Zadostiučinění totiž má být zvyšováno jen za závažné procesní pochybení jako např. zrušení rozhodnutí pro úplnou nepřezkoumatelnost rozsudku či nerespektování vysloveného závazného právního názoru vyššího soudu. Za postup soudů soud zadostiučinění neupravoval (31a odst. 3 písm. d) OdpŠk).

23. Význam řízení pro žalobce soud zhodnotil tak, že posuzované řízení patří typově mezi ta, kterým je přisuzován zvýšený význam pro účastníky, když se jednalo o pracovněprávní spor. Jedná se o hledisko obecné, typové, k němuž není třeba vést dokazování, neboť plyne ze samotné podstaty zkoumaných řízení (shodně stanovisko Nejvyššího soudu ze dne 13. 4. 2011, sp. zn. Cpjn 206 / 2010). Žalobce pak nemohl být vyzván podle , aby konkrétně tvrdil a prokazoval neobvyklý tíživý následek nepřiměřené délky řízení,

a příčinnou souvislost mezi tímto následkem a porušením práva na přiměřenou délku řízení, tedy jinými slovy jiný než typově zvýšený význam předmětu řízení pro svou osobu, neboť se k jednání nedostavil a poučení se vzdal. Soud má za to, že obecně tvrzené narušení profesní kariéry, rodinných vztahů a životní jistoty žalobce ve věku žalobce je v daném případě již zahrnuto do typově zvýšeného významu. Zvýšení zadostiučinění ze strany žalované o 20 % je naprosto odpovídající podmínkám daného případu a dostatečné. Soud proto zadostiučinění ve shodě s žalovanou za význam sporu pro žalobce zvýšil o 20 % (§ 31a odst. 3 písm. e) OdpŠk).

24. Základní zadostiučinění 82 500 Kč soud dle výše uvedených kritérií snížil o 20 % za složitost, snížil o 10 % za chování žalobce, a zvýšil o význam řízení o 20 %, a dospěl k závěru, že adekvátní přiměřené zadostiučinění po zaokrouhlení činí 74 200 Kč.

25. Žalobce předběžně uplatnil nárok dne 25. 6. 2020. Žalovaná se ocitla v prodlení podle OdpŠk po uplynutí lhůty 6 měsíců dne 26. 12. 2020, které ukončila úhradou dne 23. 4. 2021. Žalobci tak náleží zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 74 200 Kč od 26. 12. 2020 do 23. 4. 2021 dle , , ve spojení s  , jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku.

26. Vzhledem k tomu, že žalovaná žalobci uhradila na žalovaný nárok částku 78 000 Kč

a žalobce pro uhrazenou částku nevzal žalobu zpět, soud zamítl celou žalovanou částku

(v rozsahu 74 200 Kč soud žalobu zamítl, neboť žalovaná povinnost již splnila, a proto její dluh zanikl podle a v rozsahu 200 800 Kč soud žalobu zamítl pro její nedůvodnost), jak je uvedeno ve výroku II. rozsudku.

VI. Náklady řízení

27. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle , neboť žalobce byl ve sporu neúspěšný. Soud neshledal rozpor s dobrými mravy, neboť žalobci ničeho nebránilo vzít žalobu alespoň částečně zpět pro úhradu žalované, pokud by tak učinil, stíhala by náhrada nákladů řízení žalovanou podle věty druhé , avšak bez tohoto úkonu je nutné vycházet z výsledku řízení, který skončil pro žalobce neúspěchem. Žalované náleží paušální náhrada nákladů řízení v rozsahu 300 Kč za vyjádření k věci podle

ve spojení s  , jak je uvedeno ve výroku III. rozsudku.

28. Soud účastníkům poskytl delší lhůtu k plnění, neboť tuto lhůtu si žalovaná vyžádala z důvodu plnění ze státního rozpočtu, z důvodu rovnosti stran ji soud poskytl i žalobci.

Poučení:

Odvolání proti tomuto rozsudku lze podat k Městskému soudu v Praze prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 2 do patnácti dnů od jeho doručení.

Nebude-li povinnost uložená tímto rozhodnutím splněna dobrovolně, může být podán návrh na výkon rozhodnutí nebo exekuci.