Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

22 C 34/2021-111

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudcem Mgr Janem Lipertem ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně

bytem adresa žalobce

zastoupena advokátem titul. jméno příjmení

sídlem adresa

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení 87 528 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žaloba na uložení povinnosti žalované zaplatit žalobkyni částku ve výši 87 528 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 12. 6. 2020 do zaplacení se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna nahradit žalované náklady řízení ve výši 300 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žaloba na uložení povinnosti žalované zaplatit žalobkyni částku ve výši 87 528 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 12. 6. 2020 do zaplacení se zamítá. II. Žalobkyně je povinna nahradit žalované náklady řízení ve výši 300 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhá náhrady škody ve výši 87 528 Kč s příslušenstvím způsobené nepřiměřenou délkou soudního řízení vedeného u název soudu anonymizováno spisová značka (dále též„ posuzované řízení“). Škodu žalobkyně představuje část přiměřeného podílu (1/4) nákladů dědického řízení dle usnesení název soudu, anonymizováno číslo jednací, spočívající odměně správkyně dědictví titul. jméno příjmení (dále též„ správkyně“) za spravování nemovitosti v pozůstalosti. Posuzované řízení totiž způsobilo průtahy v dědickém řízení název soudu anonymizováno spisová značka (dále též„ dědické řízení“). Nebýt nepřiměřené délky posuzovaného řízení, netrvalo by ani dědické řízení takovou dobu a náklady dědictví na správu by nevznikly v tak vysoké výši. Odměna správkyně činila 2 875 Kč za jeden měsíc správy nemovitosti zapsané v pozůstalosti a škoda žalobkyni vznikala počínaje červencem 2008, součástí škody je i náhrada cestovného od poloviny roku 2008. Žalobkyně nežádá náhradu za náklady na údržbu a úklid nemovitosti. Pokud by byl spor ukončen v přiměřené době dvou let, činila by odměna připadající na žalobkyni pouze částku 14 235 Kč. Rozdíl mezi uhrazenou poměrnou částí odměny správkyně dědictví (101 764 Kč) a odměnou při přiměřené délce řízení (14 235 Kč) představuje škodu žalobkyně. Nepřiměřenost délky posuzovaného řízení stvrdil i název soudu anonymizováno 5 slov spisová značka.

2. K výzvě soudu ze dne datum rozhodnutí, anonymizováno číslo jednací, žalobkyně upřesnila žalobu, že se domáhá náhrady škody v příčinné souvislosti pouze v důsledku nepřiměřené délky posuzovaného řízení. Dědické řízení bylo přerušeno do skončení posuzovaného řízení a do jeho skončení nemohlo pokračovat. Nebýt nepřiměřené délky netrvala by správa dědictví do prosince 2016 a skončila by dříve. Žalobkyně nežádá škodu za první dva roky správy od července 2006 do června 2008, ale žádá náhradu škody za správu od července 2008 do prosince 2016.

3. Na základě doplnění žaloby měl soud za to, že žalobkyně uvedla, čeho se domáhá a vylíčila rozhodné skutečnosti tak, aby byl její nárok skutkově individualizován a aby bylo možné jej právně kvalifikovat a odstranila tak vady žaloby podle

4. Při jednání dne 11. 6. 2021 žalobkyně shrnula, že pokud by se sporné řízení netáhlo, tak by nevznikl takový nepoměr mezi cenou nemovitosti a odměnou správkyně nemovitosti, kdy odměna správkyně dědictví činila tedy téměř polovinu hodnoty předmětné nemovitosti. Správkyně spravovala nemovitosti proti vůli žalobkyně. Délka posuzovaného řízení měla činit dva roky. Úhradu škody žalobkyně prokázala založenou transakcí.

5. Soud však měl za to, že je možné po právní stránce posoudit jinak než podle právního názoru žalobkyně, když dle názoru soudu nelze vycházet z abstraktní délky přiměřeně dlouhého běžného soudního řízení v rozsahu 2 let a z toho vyvozovat škodu vyvolanou celkovou délkou nepřiměřeně dlouhého řízení. Soud proto žalobkyni poučil ve smyslu ,2,3 a uložil ji doplnit konkrétní tvrzení a označit důkazy k prokázání těchto tvrzení, že posuzované řízení název soudu anonymizováno spisová značka mohlo skončit dříve, a že v rámci tohoto posuzovaného řízení existují konkrétní průtahy, které byly příčinou konkrétní škody žalobkyně, z jakých položek se škoda skládá,

a proč nebýt těchto průtahů nedošlo by ke škodě na majetku žalobkyně.

6. Žalobkyně v reakci při jednání dne 11. 6. 2021 uvedla, že setrvává na svém právním názoru, že řízení mohlo skončit po dvou letech po jeho zahájení. Uvedla, že pro závěr o nepřiměřené délce nemusí být v dané věci dány konkrétní průtahy, které se však v dané věci vyskytly. Žalobkyně v tomto směru odkázala na stanovisko žalované a svou žádost o odškodnění ze dne 18. 5. 2016 za nepřiměřenou délku soudního řízení předcházející odškodňovacímu řízení název soudu anonymizováno spisová značka. Žalobkyně tak vytkla posuzovanému řízení průtahy od zahájení řízení do prvního nařízení jednání ve věci a bezdůvodná období nečinnosti od 14. 6. 2010 do 3. 8. 2012 a od 5. 6. 2014 do 9. 4. 2015 dle stanoviska žalované. V rámci žádosti ze dne 18. 5. 2016 žalobkyně vytkla zrušení třech meritorních rozhodnutí,

a přidělení věci postupně třem soudkyním.

7. Žalovaná se žalobě bránila tvrzením, že řízení bylo sice nepřiměřeně dlouhé, avšak není dána příčinná souvislost mezi vznikem škody a tvrzeným nesprávným úředním postupem, když žalobkyně nedoložila, že nebýt tvrzeného nesprávného úředního postupu ke škodě by nedošlo podle obvyklého chodu věcí. Úvahy o tom, jaká měla být délka řízení či jaká měla být výše odměny správkyně dědictví, jsou pouze spekulací. Žalobkyně pak neprokazuje úhradu odměny správkyně dědictví.

8. Mezi účastníky nebylo sporu o předběžném uplatnění nároku dne 11. 12. 2019 u žalované.

9. Sporné mezi účastníky bylo, zda žalobkyni náleží náhrada škody v souvislosti s nepřiměřenou délkou posuzovaného řízení, zda žalobkyni vznikla tato škoda v příčinné souvislosti s nepřiměřenou délkou soudního řízení, a v jaké výši nebo se jedná pouze o spekulaci žalobkyně, a zda žalobkyně uhradila odměnu správkyně dědictví.

10. Soud vzal za prokázaná následující skutková zjištění.

11. Ze spisu název soudu anonymizováno spisová značka soud zjistil, že řízení bylo zahájeno dne 29. 12. 2005 po zůstaviteli titul. jméno příjmení, CSc., jehož se účastnila žalobkyně jako dědička. Dne 23. 1. 2006 bylo nařízeno předběžné šetření na 6. 2. 2006. Dne 6. 2. 2006 bylo též rozhodnuto o neodkladném soupisu majetku v bydlišti zůstavitele, které téhož dne společně s předběžným šetřením proběhlo. V následném období notář zjišťoval rozsah majetku zůstavitele a byla předložena o vydědění. Dne 3. 3. 2006 bylo ve věci jednáno. titul. jméno celé jméno žalobce a žalobkyně neuznaly důvody vydědění a namítli relativní neplatnost závěti. Dne 6. 3. 2006 byli zbývající dědici vyzváni, zda mají důvody vydědění za pravdivé, přičemž uvedli, že tyto důvody pravdivé jsou. Dne 14. 3. 2006 se konalo jednání na rekreační chatě zůstavitele č. ev. 197 v obci anonymizováno se soupisem věcí v této chatě. Dne

28. 4. 2006 bylo žalobkyni a titul. jméno příjmení uloženo podat žalobu proti jméno příjmení, jméno příjmení a jméno příjmení o určení, že jsou dědičky po zůstaviteli a dědické řízení bylo přerušeno než bude o dědickém právu rozhodnuto. Usnesení nabylo právní moci dne 10. 6. 2006. Dne 31. 5. 2006 byl ustanoven znalec k ocenění majetku zůstavitele. Dne 1. 6. 2006 byl nařízen soupis v rekreačním objektu č. e. 45 v obci anonymizováno dne 26. 6. 2006 bylo v tomto objektu jednání. Dne 23. 1. 2007 jméno celé jméno žalobce informovala notáře, že nemovitost byla poškozena vandaly. Notář na tyto informace reagoval podáním oznámení policii. Dne 1. 2. 2007 k dotazu notáře vyslovila souhlas s ustanovením za správce dědictví. Tato byla ustanovena usnesením ze dne 1. 2. 2007 k spravování rekreační chatky č. e. 197 v části územní celek stojící na pozemku parcelní číslo zastavená plocha a nádvoří, tohoto pozemku a pozemku parc. číslo zahrada, vše na list vlastnictví k. ú. anonymizováno. Správce byl oprávněn činit úkony nezbytné k uchování majetku náležícího do dědictví a podávat jednou měsíčně zprávu. Správce byl ustanoven, neboť mezi dědici probíhá spor o vydědění projednávaný pod sp. zn. spisová značka. Za správce dědictví se navrhla i dědička jméno celé jméno žalobce, avšak protože mezi dědici propukl spor

o dědické právo nebylo možné ustanovit správcem jednoho z dědiců ale nestrannou osobu. Správci bylo uloženo zejména kontrolovat uzavření nemovitosti, chránit ji před poškozením povětrnostními vlivy, zajistit běžnou údržbu, pravidelné větrání a základní opatrování. Proti tomuto rozhodnutí podala žalobkyně odvolání. Dne 3. 4. 2007 žalobkyně a titul. jméno celé jméno žalobce odvolání odůvodnila tím, že o nemovitost by se starala lépe matka a advokátní správa nemovitosti je finančně náročná. Dne 6. 12. 2007 bylo rozhodnutí potvrzeno jako věcně správné, neboť mezi dědici nastal spor o dědické právo, pokud jde o osobu správce není vhodné, aby správkyní byla ustanovena příbuzná právě kvůli dědickému sporu a vzniku pochybností o podjatosti takové správkyně. Usnesení nabylo právní moci dne 24. 1. 2008. V následném období podává správkyně pravidelné zprávy o své činnosti. Dne 19. 11. 2015 bylo pravomocně skončeno řízení o určení neplatnosti vydědění v posuzovaném řízení. Rovněž bylo zjištěno, že dědička jméno příjmení v mezidobí zemřela. Dne 17. 8. 2008 notář zjišťoval stav účtu zůstavitele. Dne 19. 2. 2016 bylo rozhodnuto o pokračování řízení

o dědictví. Usnesení nabylo právní moci dne 16. 3. 2016. Dne 27. 6. 2016 bylo jednáno ve věci. V mezidobí učinil notář dotazy na třetí osoby za účelem zjištění rozsahu dědictví, pokud jde o pohledávky a stav účtů zůstavitele. Dne 21. 10. 2016 navrhla žalobkyně ukončení správy dědictví titul. jméno příjmení z důvodu nevyhovující správy. Dne 28. 11. 2016 soud ustanovil znalce k stanovení obvyklé ceny předmětné nemovitosti a zprostil správkyni z důvodu, že pominuly důvody pro její ustanovení, když spor o dědické právo pominul. Usnesení nabylo právní moci dne 15. 12. 2016. Dne 16. 1. 2017 podala správkyně konečnou zprávu. Dne 19. 4. 2018 určil čistou hodnotu dědictví částkou 2 238 844,90 Kč, které nabyla žalobkyně jednou čtvrtinou. Dne 22. 6. 2018 vyúčtovala správkyně dědictví odměnu a náhradu hotových výdajů částkou 412 811 Kč. Dne 21. 11. 2018 soud přiznal správkyni odměnu ve výši 407 054,40 Kč, které jako věcně správné odvolací soud dne 17. 6. 2019 potvrdil. Usnesení nabylo právní moci dne 15. 7. 2019. Odměna byla správkyni vyplacena dne 27. 9. 2019. Dne 24. 10. 2019 bylo žalobkyni bylo uloženo zaplatit částku 103 624,90 Kč součástí nákladů byla i odměna znalci jméno příjmení ve výši 2 370 Kč

a odměna znalci titul. jméno jméno ve výši 5 075 Kč. Dne 25. 11. 2019 žalobkyně zaplatila náklady v rozsahu 103 624,90 Kč dle záznamu o složení.

12. Ze spisu název soudu anonymizováno spisová značka soud zjistil, že řízení bylo zahájeno dne 10. 7. 2006, jednalo se o řízení o určení neplatnosti y o vydědění. Žalobkyně byla v procesním postavení jedné ze dvou žalobkyň spolu se svojí sestrou. Dne 20. 12. 2006 byla doručena žádost zástupce žalovaných o zaslání žaloby. Dne 25. 5. 2007 následovalo vyjádření žalovaných a reakce žalobkyň dne 17. 6. 2008. Jednání se konají dne 24. 6. 2008, 14. 10. 2008, a 26. 1. 2009, kdy je vyhlášen rozsudek, proti kterému je žalovanými podáno dne 5. 3. 2009 odvolání. Dne 6. 5. 2009 žalovaní vyzváni k zaplacení soudního poplatku. Dne 9. 6. 2009 věc předložena odvolacímu soudu, který usnesením ze dne 14. 9. 2009 ruší rozhodnutí soudu I. stupně a věc vrací k dalšímu řízení, když měl za to, že důvody vydědění v závěti nejsou obecně neplatné, jak dovodil soud prvního stupně, soudu prvního stupně uložil účastníky poučit o povinnosti tvrzení a důkazní a provést neprovedené důkazy. Jednání se koná dne 18. 3. 2010. Dne 14. 6. 2010 provedení důkazů dožádaným soudem. Dne 1. 7. 2010 byla změněna soudkyně z důvodu změny rozvrhu práce a jmenování nových soudců, věc měla projednat titul. příjmení. Dne 7. 2. 2011 rozhoduje jiná soudkyně titul. příjmení. Usnesením ze dne 7. 2. 2011 a 4. 1. 2012 rozhodnuto

o procesním nástupnictví dvou ze žalovaných. Další se koná jednání je dne 3. 8. 2012, kdy je vyhlášen rozsudek, který žalobu zamítl. Odvolání jsou podána žalobkyněmi ve dnech 13. 9. 2012 a 18. 9. 2012 odvolání. Odvolání je podáno též žalovanými, a to dne 19. 9. 2012. Dne 21. 2. 2013 je věc předložena odvolacímu soudu, který usnesením ze dne 16. 5. 2013 ruší rozhodnutí soudu I. stupně a věc vrací k dalšímu řízení, když učiněné skutkové závěry neplynuly z provedeného dokazování a soud skutková zjištění nedostatečně zhodnotil v časových souvislostech, soudu bylo uloženo posoudit platnost vydědění a důvody vydědění k datu 1. 12. 1995. Dne 1. 10. 2013 je vznesena námitka podjatosti žalobkyněmi, usnesením ze dne 2. 10. 2013 vyzvány k doplnění námitky. Dne 19. 11. 2013 je věc předložena nadřízenému soudu, který usnesením ze dne 22. 11. 2013 rozhoduje, že soudkyně není vyloučena z projednávání věci. Dne 4. 3. 2014 se koná jednání. Jednání se konají ve dnech 24. 4. 2014, 5. 6. 2014 a 9. 4. 2015, kdy je vyhlášen rozsudek, kterým je žalobě vyhověno. Proti tomuto je dne 4. 6. 2015 podáno odvolání. Dne 25. 8. 2015 je věc předložena odvolacímu soudu, který rozsudkem ze dne 13. 10. 2015 potvrzuje rozhodnutí soudu I. stupně. Věc je pravomocně skončena ke dni 19. 11. 2015. V řízení nastala nečinnost od 10. 7. 2006 do 5. 3. 2008 (20 měsíců), od 14. 6. 2010 do 3. 8. 2012 (26 měsíců) a od 5. 6. 201 4 do 9. 4. 2015 (10 měsíců), celkem 56 měsíců nečinnosti. Řízení trvalo od podání žaloby 10. 7. 2006 do pravomocného skončení dne 19. 11. 2015, tedy 9 let a 4 měsíce. Řízení by bez nedůvodných nečinností mohlo skončit o 4 roky a 8 měsíců dříve, tedy v březnu 2011.

13. Z žádosti o zadostiučinění ze dne 18. 5. 2016 soud zjistil, že v rámci odškodnění za nepřiměřenou délku řízení žalobkyně vytkla zrušení třech meritorních rozhodnutí a přidělení věci postupně třem soudkyním. K tomu soud uvádí, že zrušení rozsudků ani výměna soudkyň nepředstavovaly průtahy, neboť jejich důvodem nebyly závažná procesní pochybení typu výlučné nepřezkoumatelnosti rozsudků, za kterou je dle ustálené judikatury považován stav, kdy odvolatel nemůže pro vady (nepřezkoumatelnost) rozsudku podat odvolání.

14. Z potvrzení o provedení transakce 103 624,90 Kč soud zjistil, že žalobkyně uhradila tuto poměrnou část nákladů dědického řízení v této výši. Tato skutečnost je rovněž zřejmá z dědického spisu, kde je založen záznam o složení této částky žalobkyní.

15. Z rozsudku název soudu anonymizována dvě slova datum rozhodnutí, anonymizováno číslo jednací, ve spojení s rozsudkem název soudu anonymizováno číslo jednací, soud zjistil, že žalobkyně byla za nepřiměřenou délku řízení název soudu anonymizováno spisová značka odškodněna. Soudy shledaly období nečinnosti, než bylo nařízeno jednání (10. 7. 2006 – 5. 3. 2008) a dále od 14. 6. 2010 do 3. 8. 2012 a od 5. 6. 201 4 do 9. 4. 2015, což je ve shodě se zjištěními i v projednávané věci.

16. Z hlediska uplatněného nároku na náhradu škody soud považuje za podstatné důkazy spisy dědického a posuzovaného řízení, když z těchto důkazů se podávají veškeré okolnosti podstatné pro posouzení nároku na náhradu škody žalobkyně. Uhrazení nákladů je jasně dáno dokladem o jejich složení i detailem transakce, který žalobkyně do spisu založila, v tomto směru je námitka žalované, že nebyla prokázána úhrada nákladů nedůvodná.

17. Soud blíže nehodnotily ty provedené důkazy, které se vztahovaly k nespornému předběžnému uplatnění nároku žalobkyně u žalované (předběžné uplatnění nároku ze dne 5. 12. 2019, akceptační dopis žalované ze dne 12. 12. 2019, urgence ze dne 7. 10. 2020 a stanovisko ze dne 3. 11. 2020.

18. Soud blíže nehodnotily ty důkazy, z nichž by učinil duplicitní zjištění ve vztahu k provedenému dokazování soudními spisy usnesení č. j. číslo jednací a usnesení název soudu anonymizováno číslo jednací).

19. Žalobkyně při jednání dne 11. 6. 2021 sdělila, že neeviduje další navržené neprovedené důkazy, na dalších důkazních návrzích netrvala a současně sdělila, že navrhla veškeré jí známé důkazy k prokázání rozhodných skutečností. Žalovaná se návrhů dalších důkazů vzdala neúčastí při prvním jednání. Soud tak zcela vyčerpal předmět možného dokazování.

20. Soud blíže nehodnotil provedené důkazy a některá tvrzení účastníků, která by na rozhodnutí ve věci ničeho neměnily, když výše uvedené je naprosto dostatečné pro závěr

o nedůvodnosti uplatněného nároku.

21. Lze shrnout, že díky průtahům v posuzovaném řízení, pro které bylo dědické řízení přerušeno, v jehož rámci prováděla správkyně správu nemovitosti, za což jí byla následně pravomocně přiznána odměna, došlo k navýšení odměny správkyně, avšak právně podstatnou příčinou, která vedla ke škodě žalobkyně je nutno považovat skutečnost, že se dědici nebyli schopni dohodnout na způsobu dědění po zůstaviteli a na pravdivosti důvodech vydědění žalobkyně.

22. Podle (dále jen„ OdpŠk“) stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.

23. Podle , ve znění účinném do 31. 12. 2013, (dále jen

„ obč. zák“) je-li více dědiců, vypořádají se u soudu mezi sebou o dědictví dohodou. Podle odstavce druhého neodporuje-li dohoda zákonu nebo dobrým mravům, soud ji schválí.

24. Podle odborné literatury v dohodě o vypořádání dědictví může být rozdělena pozůstalost i jinak, než zamýšlel zůstavitel v závěti, čímž je dědicům umožněno vypořádat mezi sebou pozůstalost bez respektování poslední vůle pořizovatele, viz k ustanovení obč. zák. FIALA, Josef, Milan KINDL aj. : Komentář (Systém ASPI). Wolters Kluwer.

25. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 17. 2.2015, sp. zn. nesprávný úřední postup ve smyslu § 13 odst. 1 OdpŠk spočívající v průtazích v řízení o zrušení

a vypořádání spoluvlastnictví k nemovitosti, není příčinou škody vzniklé účastníku daného řízení tím, že nemohl nemovitost užívat určitým způsobem a tak dosáhnout zisku.

26. Soud posoudil předmětnou věc po právní stránce podle § 1 odst. 1 OdpŠk, § 5 písm. b) OdpŠk, § 13 odst. 1 OdpŠk a shora uvedené judikatury, když se žalobkyně po žalované domáhá zaplacení náhrady škody spočívající v odměně správkyně vyvolané nepřiměřenou délkou posuzovaného řízení, pro které bylo dědické přerušeno. V řízení bylo nesporné, že žalobkyně svůj nárok u žalované předběžně uplatnila ve smyslu § 14 odst. 1, 3 OdpŠk, proto věc může být projednána soudem (§ 15 odst. 2 OdpŠk).

27. Soud shledal, že zde absentuje příčinná souvislost v základu nároku, neboť v důsledku sporu dědiců byla žalobkyně jako jedna z dědiček po zůstaviteli nucena obrátit se na soud o určení neplatnosti vydědění, avšak toto řízení bylo vedeno pouze z důvodu, že se dědicové, byť se jednalo o příbuzné, neshodli na vypořádání pozůstalosti. Ze stejného důvodu (pro spor dědiců) byla také ustanovena správkyně dědictví. Za jedinou právně podstatnou příčinu vzniku škody na straně žalobkyně, bez které by k následku nedošlo je nutno považovat za skutečnost, že se dědicové byli v konfliktu, jak má být s pozůstalostí naloženo. Ostatně pokud by se dědicové dohodli na dědění nebo by mezi nimi nebyl spor o důvodech vydědění, mohli nemovitost spravovat společně bez vyšších nákladů na správkyni dědictví. Jedná se o obdobnou situaci jako v případě rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. , kde byl do obdobné situace postaven spoluvlastník nemovitosti, který byl pro chování ostatních spoluvlastníků byl nucen podat žalobu na zrušení spoluvlastnictví, při jejímž projednání také došlo k průtahům a poškozený spoluvlastník byl po dobu projednání sporu poškozován, protože bez vypořádání či dohody nemohl nemovitost pronajímat. Dle názoru soudu není důvodu odlišovat situaci spoluvlastníků nemovitosti od dědiců pozůstalosti v projednávaném případu, když se jednalo o příbuzné a zákon (§ 482 obč. zák) i zde preferuje dohodu dědiců, kterou lze uzavřít i bez respektování poslední vůle zůstavitele. Ostatně sám notář se doptal dalších dědiců, zda měli důvody vydědění žalobkyně za pravdivé a ostatní dědici na důvodech vydědění trvali. Bez sporování nároku žalobkyně mohlo být dědictví projednáno bez nutnosti ustanovení správkyně dědictví a škoda by vůbec nevznikla.

28. Závěr o absenci příčinné souvislosti jsou pak u části nároku zesíleny o další důvody.

29. Ačkoliv žalobkyně deklarovala, že nežádá náhradu za náklady na údržbu a úklid nemovitosti, při vyčíslení žalované částky tyto náklady zahrnula jednou čtvrtinou, když z přiznané odměny správkyně 407 054,40 Kč zapomněla odečíst náklady na údržbu a úklid ve výši 13 403 Kč, částku 4 421 Kč za zaplacené daně a 1 461 Kč pojistného, která tak zahrnula do žaloby ve výši jedné čtvrtiny. Tyto náklady by žalobkyně zaplatila na udržování nemovitosti i bez ustanovení správkyně dědictví.

30. Nepřiměřená délka posuzovaného řízení, z kterého žalobkyně požaduje náhradu škody, skončilo dne 19. 11. 2015, a proto nemohlo mít vliv na dědické řízení ani majetek žalobkyně. Správu dědictví tak logicky nemohlo prodlužovat v období od prosince 2015 do prosince 2016, z čehož lze dovodit další nedůvodnost žaloby ohledně odměny správkyně za toto období. Totožný závěr pak platí pro náhradu cestovného za prosinec 2015 až prosinec 2016.

31. Pokud jde o cestovné, které bylo uhrazeno správkyni, soud má za to, že není dána příčinná souvislost s ohledem na povahu tohoto nároku, kdy správkyně cestami kontrolovala zajištění nemovitosti, kterou i větrala a uklízela, přičemž takové cesty by dědicové za účelem údržby nemovitosti a zachování její hodnoty museli činit také.

32. Konečně pokud se v posuzovaném řízení se nastřádalo 56 měsíců bezdůvodné nečinnosti, má soud za to, že řízení mohlo být kratší pouze o tyto průtahy. Soud nesouhlasí s tím, že toto konkrétní řízení mohlo skončit do dvou let, jak uvádí žalobkyně. Představa žalobkyně, že každé soudní řízení má skončit do dvou let, nehledě na složitost věci či počet vyřizovaných opravných prostředků je iluzorní. Žalobkyně má pravdu, že řízení nemusí být stiženo průtahy, aby bylo nepřiměřeně dlouhé, avšak tyto závěry se uplatní především pro odškodnění nemajetkové újmy, kde se navíc taková újma presumuje. Žalobní nárok na náhradu majetkové škody je nutno koncipovat přesněji s vymezením doby, kdy řízení mohlo bez nesprávného úředního postupu reálně skončit. V poměrech projednávané věci lze dle soudu vyslovit závěr, že pokud řízení skončilo v listopadu 2015 bez 56 měsíců neodůvodněných průtahů lze hovořit o případném skončení posuzovaného řízení v březnu 2011. Do té doby by byla správa nemovitosti vykonávána i bez nesprávného úředního postupu spočívajícím v průtazích.

33. Soud uzavírá, že správa dědictví trvala déle jen o jednotlivé průtahy, čemuž by odpovídala náhrada škody ve výši 40 250 Kč (56 x 2 875 Kč, to vše děleno čtyřmi dle podílu žalobkyně na úhradě nákladů). Soud však ani tuto částku nepřiznal z důvodů uváděných shora, když dle výše citované judikatury Nejvyššího soudu je nutné za hlavní příčinu vzniku škody žalobkyně považovat samotný spor mezi dědici a nikoli průtahy zatížené a nepřiměřeně dlouhé soudní řízení, když i v tomto případě platí, že bez vzájemných sporů měli dědici možnost spravovat nemovitost v pozůstalosti bez nutnosti ustanovení správce dědictví a mohli tak škodě zcela předejít. Žalobkyně pak pojila škodu i přes poučení soudu podle nadále s celkovou nepřiměřenou délkou posuzovaného řízení, kterou dovozovala z abstraktní délky přiměřeného řízení dvou let, což je dle soudu vyloučeno, a v tomto směru žalobkyně výzvu podle nesplnila.

34. Z výše uvedených důvodů soud nedůvodnou žalobu podle § 13 odst. 1 OdpŠk zamítl, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku.

35. Úspěšné žalované náleží náhrada nákladů řízení podle tvořené paušální náhradou nezastoupeného účastníka dle ve spojení s vyhláškou

č. za vyjádření ve věci za 300 Kč, jak je uvedeno ve výroku II. rozsudku.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 2.

Nesplní-li povinná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem, může se oprávněná domáhat po výkonu rozhodnutí či nařízení exekuce.