Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

11 C 199/2021-23

Okresní soud v Chebu rozhodl samosoudcem JUDr. Stanislavem Brabcem ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

bytem adresa žalované

o zaplacení 46 618,29 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 13 406,42 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 507,12 Kč a dále ve výši 9,75 % ročně z částky 13 406,42 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. V rozsahu povinnosti žalované zaplatit žalobkyni částku 33 211,87 Kč, úrok z prodlení ve výši 1 283,65 Kč a dále ve výši 9,75 % ročně z částky 13 892,42 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení a úrok ve výši 3 067,18 Kč a dále ve výši 29 % ročně z částky 27 298,84 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení se žaloba zamítá.

III. Žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 13 406,42 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 507,12 Kč a dále ve výši 9,75 % ročně z částky 13 406,42 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. V rozsahu povinnosti žalované zaplatit žalobkyni částku 33 211,87 Kč, úrok z prodlení ve výši 1 283,65 Kč a dále ve výši 9,75 % ročně z částky 13 892,42 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení a úrok ve výši 3 067,18 Kč a dále ve výši 29 % ročně z částky 27 298,84 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení se žaloba zamítá.</b> <b>III. Žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>

1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení částky uvedené v záhlaví tohoto rozsudku s tím, že žalovaná dne datum uzavřela s předchůdkyní žalobkyně, společností právnická osoba, smlouvu o zápůjčce číslo na jejímž základě poskytla původní věřitelka žalované zápůjčku ve výši 23 tis. Kč, kterou se žalovaná včetně„ poplatku“ ve výši 15 859 Kč (sestávajícího z kapitalizovaného úroku ve výši 4 114 Kč, odměny za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 8 964 Kč a z poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 2 781 Kč) zavázala vrátit v 60ti týdenních splátkách po 648 Kč. Žalovaná ovšem splátky nehradila řádně a včas a žalobkyni vzniklo právo na úhradu celé nesplacené jistiny a poplatku. Předmětnou pohledávku dne 20. 1. 2020 původní věřitelka postoupila žalobkyni. Žalobkyně se tak v řízení po žalované domáhala úhrady nedoplatku jistiny zápůjčky ve výši 12 049,71 Kč a nedoplatku poplatku ve výši 8 691,89 Kč, dále úroku ve výši 29 % ročně kapitalizovaného za dobu od 20. 8. 2019 do 20. 1. 2020 ve výši 1 494,83 Kč a dále ve výši 29 % ročně z jistiny zápůjčky od 21. 1. 2020 do zaplacení a také úroku z prodlení z dlužné jistiny v zákonné výši kapitalizovaného za dobu od 8. 5. 2019 do 20. 1. 2020 ve výši 841,97 Kč a dále ve stejné výši z jistiny zápůjčky od 21. 1. 2020 do zaplacení (nárok 1). Dále žalobkyně uvedla, že žalovaná dne datum uzavřela s předchůdkyní žalobkyně, společností právnická osoba, smlouvu o zápůjčce číslo na jejímž základě poskytla původní věřitelka žalované zápůjčku ve výši 30 tis. Kč, kterou se žalovaná včetně„ poplatku“ ve výši 24 139 Kč (sestávajícího z kapitalizovaného úroku ve výši 7 352 Kč, odměny za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 10 178 Kč a z poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 6 609 Kč) zavázala vrátit v 18ti měsíčních splátkách po 3 008 Kč. Žalovaná ovšem splátky nehradila řádně a včas a žalobkyni vzniklo právo na úhradu celé nesplacené jistiny a poplatku. Předmětnou pohledávku dne 20. 1. 2020 původní věřitelka postoupila žalobkyni. Žalobkyně se tak v řízení po žalované domáhala úhrady nedoplatku jistiny zápůjčky ve výši 15 249,13 Kč a nedoplatku poplatku ve výši 10 627,56 Kč, dále úroku ve výši 29 % ročně kapitalizovaného za dobu od 15. 9. 2019 do 20. 1. 2020 ve výši 1 572,35 Kč a dále ve výši 29 % ročně z jistiny zápůjčky od 21. 1. 2020 do zaplacení a také úroku z prodlení z dlužné jistiny v zákonné výši kapitalizovaného za dobu od 30. 5. 2019 do datum ve výši 948,80 Kč a dále ve stejné výši z jistiny zápůjčky od 21. 1. 2020 do zaplacení (nárok 2).

2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila. K nařízenému jednání se žádná ze stran nedostavila.

3. Z provedeného dokazování vyplynulo, že dne datum byla uzavřena smlouva o zápůjčce mezi žalovanou a společností právnická osoba, která poskytla žalované zápůjčku ve výši 23 000 Kč a žalovaná se ji zavázala spolu s poplatkem ve výši 15 859 Kč uhradit v 60ti týdenních splátkách po 648 Kč. Dále pak z druhé doložené smlouvy vyplynulo, že dne datum byla uzavřena smlouva o zápůjčce mezi žalovanou a společností právnická osoba, která poskytla žalované zápůjčku ve výši 30 000 Kč a žalovaná se ji zavázala spolu s poplatkem ve výši 24 139 Kč uhradit v 18ti týdenních splátkách po 3 008 Kč. V obou smlouvách žalovaná současně potvrdila převzetí zápůjček v hotovosti. Nabytí pohledávek ze shora uvedených smluv o zápůjčce, a tedy i aktivní věcnou legitimaci žalobkyně v řízení dokládá předložená postupní smlouva, vč. přílohy a notifikace postoupení. Prokázána byla rovněž předžalobní výzva zaslaná žalované.

4. Z hlediska právní kvalifikace nalézací soud zjištěný skutkový stav posoudil ve smyslu závazných závěrů judikatury odvolacího soudu (př. rozsudek Krajského soudu v Plzni ze dne 26. 5. 2021, č. j. ), jak mu ukládá ustanovení , (dále jen „ “), neboť nosné důvody argumentačních závěrů odvolacího soudu dopadají i na právě řešenou věc (obsahově prakticky shodné smlouvy o dočasném přenechání peněžních prostředků věřitelem dlužníkovi s totožnými kritickými ujednáními o odměně za nejrůznější úkony, které však svou faktickou povahou odpovídají zcela bazálnímu administrování jakékoliv zápůjčky či úvěru). Vzhledem k tomu, že tato ujednání ve své povaze (převážné bezobsažnosti) nepředstavují z podstatné části nic jiného, než právě a pouze (s částečnou výjimkou skutečných nákladů spojených s inkasem splátek) běžné náklady spojené se správou jakéhokoliv úvěru, nemá nalézací soud ve shodě se závěry soudu odvolacího pochyb o tom, že jde o skrytou formu úplaty za dočasné přenechání peněžních prostředků (úroku), která v této výši dosahuje 70 - 80 % čerpané zápůjčky. Ujednání o sjednaném úroku ze zápůjčky v takové extrémní výši (ostatně i přímo ve smlouvách specifikovaný úrok ve výši 29 % ročně představuje více než trojnásobek obvyklých úrokových sazeb spotřebitelských úvěrů v daném místě a čase) dlužno ex offo posoudit jako ujednání neplatné pro rozpor s dobrými mravy ( a občanského zákoník), Tedy konkrétně posoudil předložené smlouvy jako platně uzavřené smlouvy o zápůjčce dle ustanovení , které jsou ovšem neplatné v části týkající se úroku, pod jehož rozsah nutno zahrnout též částky odpovídající shora uvedeným„ poplatkům“, které jsou dle závazného názoru odvolacího soudu pouze fiktivní a představují skrytou formu odměny za poskytnutí peněz (úroku), která tak byla sjednána v extrémně nepřiměřené výši, jestliže průměrná úroková sazba střednědobých spotřebitelských úvěrů v březnu 2018 činila dle databáze České národní banky 8,19 % ročně a v červnu 2018 pak 8,15 % ročně. Ujednání o sjednaném úroku dlužno ex offo posoudit jako ujednání neplatné pro rozpor s dobrými mravy ( a občanského zákoník) a vzhledem k neplatnosti zapříčiněné toliko nezákonným množstevním rozsahem ( ), přistoupil soud ke korekci úrokové sazby na výši obvyklou požadovanou za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště dlužníka v době uzavření smlouvy ( ), tedy ve výši 8,15 %, resp. 8,19 % ročně. To následně v případě nároku 1 znamená, že pokud zapůjčitelka poskytla žalované zápůjčku ve výši 23 000 Kč na dobu 60ti týdnů za korigovaný úrok ve výši 8,15 % ročně, měla žalovaná zapůjčitelce vrátit 25 162,09 Kč, přičemž dle žalobních tvrzení žalovaná na své závazky uhradila celkem 18 117,40 Kč, kdy v každé splátce plnila primárně na úrok (poplatek) dle smlouvy, který tak byl uhrazen zcela a k úhradě zbývá toliko částka 7 044,69 Kč odpovídající nesplacené jistině. Tuto částku tedy soud žalobkyni přiznal včetně zákonného úroku z prodlení za dobu od 20. 8. 2019 v souladu s ustanovením ve výši zakotvené v ustanovení Dřívější nárok na úrok z prodlení nepadá do úvahy, jestliže se žalobkyně domáhala úroku z prodlení z celé dlužné jistiny a její splatnost nepadala v úvahu dříve než od termínu úhrady poslední splátky, neboť z ničeho neplyne, že by byla sjednána automatická ztráta lhůt (tj. úprava odchylná od zákonné). V případě nároku 2 to pak znamená, že pokud zapůjčitelka poskytla žalované zápůjčku ve výši 30 000 Kč na dobu 18ti měsíců za korigovaný úrok ve výši 8,19 % ročně, měla žalovaná zapůjčitelce vrátit 33 702,33 Kč, přičemž dle žalobních tvrzení žalovaná na své závazky uhradila celkem 27 340,60 Kč, kdy v každé splátce plnila primárně na úrok (poplatek) dle smlouvy, který tak byl uhrazen zcela a k úhradě zbývá toliko částka 6 361,73 Kč odpovídající nesplacené jistině. Tuto částku tedy soud žalobkyni přiznal včetně zákonného úroku z prodlení za dobu od 15. 9. 2019 v souladu s ustanovením ve výši zakotvené v ustanovení Dřívější nárok na úrok z prodlení nepadá do úvahy, jestliže se žalobkyně domáhala úroku z prodlení z celé dlužné jistiny a její splatnost nepadala v úvahu dříve než od termínu úhrady poslední splátky, neboť z ničeho neplyne, že by byla sjednána automatická ztráta lhůt (tj. úprava odchylná od zákonné). Pro nároky na úrok z obou smluv pak platí, že je lze přiznat pouze v tom rozsahu, v jakém byly sjednány, tedy v pevné výši za dobu řádného trvání smlouvy, když žalobní požadavek na úrok do zaplacení vůbec nemá podklad v textu smlouvy, která úrok ve svém centrální a jediné ručně dopisované části jednoznačně limituje pevnou částkou, přičemž i v případě vznikajících pochybností by bylo nutno upřednostnit výklad pro žalovanou jako spotřebitelku příznivější ( ). Nad rámec nároků právě uvedených soud žalobu neshledal důvodnou, a proti ji zamítl.

5. Kromě již uvedeného dlužno dle názoru nalézacího soudu přičinit několik poznámek. Především není nalézacímu soudu známo žádné rozhodnutí dovolacího soudu, které by pro spotřebitelské úvěry tolerovalo jakési„ dvojnásobné až trojnásobné navýšení obvyklého úroku“. Pokud bývá v této souvislosti odkazováno (jak v podáních žalobců, tak v rozhodnutích soudů) na konkrétní rozhodnutí, pak šlo vždy o výjimečné připuštění takové tolerance pro nespotřebitelské úvěry a půjčky (mezi fyzickými osobami, mezi podnikateli). To se ovšem už pohybujeme v úplně jiné oblasti práva a je vhodné studovat judikaturu v kompletní podobě, nikoliv z jednotlivých vět vytržených záměrně ze souvislosti. Dále lze považovat za případné v kontextu sjednaných nároků na poplatky a odměny upozornit na ujednání čl. 1 a čl. 1 úvěrové smlouvy, podle kterých byl jednak sjednán extrémně vysoký„ administrativní poplatek“ ve výši 20 % z jistiny, aniž by bylo ze smlouvy vůbec zřejmé, jaké specifické protislužby by se mělo žalované oproti této citelné úhradě dostávat (administrování úvěru náleží mezi bazální úkony spojené s poskytováním úvěru za odměnu v podobě úroku, který samozřejmě nezahrnuje čistý zisk, nýbrž zisk spolu s náklady), jednak pak výše inkasní odměny se extrémním způsobem vymyká alternativním nákladům úhrady splátek (př. úhrada poštovních poukázek). Nalézací soud tak nesdílí obavu, že by cena těchto„ služeb“ nevyjadřovala alespoň zčásti reálný náklad (př. sjednání výjimky ze zásady donosnosti peněžitého plnění dle pochopitelně pravidelně generuje zvýšené náklady na zjednání osoby inkasanta, přičemž je to dlužník, kdo musí uplatnit obranu, že inkasant své povinnosti nevykonával), za daleko závažnější naopak považuje nalézací soud zjištění, že tyto náklady a poplatky v sobě skrývají blíže neurčitelnou část odměny za dočasné přenechání peněžních prostředků, neboť v realitě spotřebitelského práva se tím bez dalšího ocitáme v rovině netransparentního a nepoctivého jednání podnikatele vůči laickému spotřebiteli. Důsledky takového jednání jsou pro podnikatele fatální, mj. se tím připravuje o výjimku z přípustnosti přezkumu přiměřenosti ujednání spotřebitelské smlouvy dle ustanovení věta druhá . Judikatura Soudního dvora EU nepřipouští provádění„ cenové regulace“ (prostřednictvím judikatury národních soudů), neboť nepovažuje spotřebitele en bloc za nesvéprávné, kategoricky však trvá na požadavku transparentního a poctivého jednání (srov. též ustanovení ) podnikatele vůči spotřebiteli.

6. Výrok o nákladech řízení vychází z ustanovení , podle kterého převážně úspěšného žalované vzniklo vůči žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení. Na straně žalované ovšem soud žádná náklady neshledal.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat do 15 dnů ode dne jeho doručení odvolání ke Krajskému soudu v Plzni, a to prostřednictvím Okresního soudu v Chebu.

Nesplní-li žalovaná povinnost, kterou jí toto rozhodnutí ukládá, může žalobce podat návrh na exekuci nebo výkon rozhodnutí.