Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

5 C 160/2021-72

Okresní soud v Kroměříži rozhodl soudkyní Mgr. Janou Smýkalovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení 39 617,73 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 8 686,25 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 8 686,25 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení a částku 5 194,89 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 5 194,89 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se částečně zamítá co do částky 8 140 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 3 131,23 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 9 277,16 Kč, se zákonným úrokem z prodlení z částky 11 000 Kč od 7. 12. 2019 do 20. 1. 2020, se zákonným úrokem z prodlení z částky 2 313,75 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení a s úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky 11 000 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, co do částky 11 100 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 3 872,41 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 11 468,25 Kč, se zákonným úrokem z prodlení z částky 12 548,98 Kč od 7. 12. 2019 do 20. 1. 2020 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení z částky 7 354,09 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, s úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky 12 548,98 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, co do částky 6 496,59 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 651,33 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 4 888,87 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % z částky 5 003,28 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení a s úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky 5 003,28 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Kroměříži soudní poplatek ve výši 396 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku. Soudní poplatek je třeba zaplatit Okresnímu soudu v Kroměříži na účet číslo, variabilní symbol.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 8 686,25 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 8 686,25 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení a částku 5 194,89 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 5 194,89 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba se částečně zamítá co do částky 8 140 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 3 131,23 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 9 277,16 Kč, se zákonným úrokem z prodlení z částky 11 000 Kč od 7. 12. 2019 do 20. 1. 2020, se zákonným úrokem z prodlení z částky 2 313,75 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení a s úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky 11 000 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, co do částky 11 100 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 3 872,41 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 11 468,25 Kč, se zákonným úrokem z prodlení z částky 12 548,98 Kč od 7. 12. 2019 do 20. 1. 2020 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení z částky 7 354,09 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, s úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky 12 548,98 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, co do částky 6 496,59 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 651,33 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 4 888,87 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % z částky 5 003,28 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení a s úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky 5 003,28 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Kroměříži soudní poplatek ve výši 396 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku. Soudní poplatek je třeba zaplatit Okresnímu soudu v Kroměříži na účet [číslo], [variabilní symbol].

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 26. 5. 2021 domáhala na žalovaném zaplacení částky a) 16 826,25 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 3 131,23 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 9 277,16 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 11 000 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení a úrokem 23,72 % ročně z částky 11 000 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení,

b) 16 294,89 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 3 872,41 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 11 468,25 Kč a zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % z částky 12 548,98 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, úrokem 23,72 % ročně z částky 12 548,98 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení,

c) 6 496,59 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 651,33 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 4 888,87 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % z částky 5 003,28 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení a s úrokem 23,72 % ročně z částky 5 003,28 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení.

2. Žalobkyně tvrdila, že její právní předchůdkyně společnost právnická osoba uzavřela se žalovaným dne 25. 4. 2015 smlouvu o zápůjčce číslo na jejímž základě převzal žalovaný finanční hotovost 11 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnuté finanční prostředky, zaplatit kapitalizovaný úrok za půjčené peněžní prostředky ve výši 1 540 Kč s úrokovou sazbou 23,72 % ročně sjednanou v čl. 1 Podmínek, odměnu za administrativní činnost ve výši 2 200 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 400 Kč. Celkovou částku se žalovaný zavázal uhradit v 58 týdenních splátkách po 330 Kč počínaje 2. 5. 2015. Žalovaný dlužnou částku řádně nesplácel, když uhradil pouze částku 2 313,75 Kč. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2019. Žalovaný dosud dluží jistinu ve výši 11 000 Kč, poplatek za administrativní činnost ve výši 1 961,02 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 3 865,23 Kč (nárok a)).

3. Žalobkyně tvrdila, že její právní předchůdkyně společnost právnická osoba uzavřela se žalovaným dne 8. 1. 2015 smlouvu o půjčce číslo na jejímž základě převzal žalovaný finanční hotovost 15 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnuté finanční prostředky, zaplatit kapitalizovaný úrok za půjčené peněžní prostředky ve výši 2 100 Kč s úrokovou sazbou 23,72 % ročně sjednanou v čl. 1 Podmínek, odměnu za administrativní činnost ve výši 3 000 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 6 000 Kč. Celkovou částku se žalovaný zavázal uhradit v 58 týdenních splátkách po 450 Kč počínaje 15. 1. 2015. Žalovaný dlužnou částku řádně nesplácel, když uhradil pouze částku 9 805,11 Kč. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2019. Žalovaný dosud dluží jistinu ve výši 12 548,98 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 3 745,91 Kč (nárok b)).

4. Žalobkyně tvrdila, že její právní předchůdkyně společnost právnická osoba uzavřela se žalovaným dne 4. 10. 2014 smlouvu o půjčce číslo na jejímž základě převzal žalovaný finanční hotovost 10 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnuté finanční prostředky, zaplatit kapitalizovaný úrok za půjčené peněžní prostředky ve výši 1 400 Kč s úrokovou sazbou 23,72 % ročně sjednanou v čl. 1 Podmínek, odměnu za administrativní činnost ve výši 2 000 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 000 Kč. Celkovou částku se žalovaný zavázal uhradit v 58 týdenních splátkách po 300 Kč počínaje 11. 10. 2014. Žalovaný dlužnou částku řádně nesplácel, když uhradil pouze částku 10 903,41 Kč. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2019. Žalovaný dosud dluží jistinu ve výši 4 996,72 Kč, úrok ve výši 1 400 Kč, poplatek za administrativní činnost ve výši 2 000 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 2 506,69 Kč (nárok c)).

5. Na výzvu soudu žalobkyně doplnila žalobu o tvrzení, že před uzavřením shora uvedených smluv o zápůjčkách původní věřitelka zjišťovala schopnost žalovaného úvěr splácet, když byl žalovaný dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalovaného. Poskytnuté informace byly zaznamenány do karty zákazníka a byly ověřeny doklady uvedenými na kartě zákazníka. Žalovaný v kartách zákazníka uvedl, že je zaměstnán na hlavní pracovní poměr jako policista ve společnosti Policie ČR – stát. instituce, jeho měsíční příjem činí 21 200 Kč a ostatní příjmy činí 8 000 Kč. Původní věřitelka neměla důvod pochybovat o správnosti a pravdivosti tvrzení žalovaného. Dále původní věřitelka provedla lustraci v insolvenčním rejstříku žalovaného.

6. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Žalovaný nemá datovou schránku, ani si nezvolil doručovací adresu, a proto soud považuje ve smyslu , (dále jen „ “) za doručovací adresu místo jeho pobytu na území České republiky, což je adresa uvedená v záhlaví tohoto rozsudku. Z ust. vyplývá, že není významné, zda se adresát na evidenční adrese skutečně zdržuje, či nikoliv. Je věcí adresáta, aby se pojistil proti doručování na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel (resp. adresu místa pobytu cizince) tím, že uvede soudu adresu pro doručování, o níž ví, že mu na ni bude zásilka bezpečně doručena (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 30. 6. 2010 sp. zn. ). Žaloba i předvolání k prvnímu jednání byly zaslány žalovanému na shora uvedenou doručovací adresu. Protože nebyl adresát zastižen, byla mu zanechána výzva, aby si písemnosti vyzvedl na poště. Žalovaný si zásilku v desetidenní úložní lhůtě nevyzvedl. Soud považuje žalobu i předvolání za doručené uplynutím úložní doby v souladu s ustanovením odst. odst. 2 ve spojení s  , a to ke dni 23. 7. 2021. Žalovaný se k jednání na den 11. 8. 2021 bez omluvy nedostavil, žalobkyně se z jednání omluvila, a proto soud věc projednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti dle

7. Žalobkyně neprokázala, že by původní věřitelka důsledně zjišťovala schopnost žalovaného úvěr splácet. Žalobkyně doložila pouze Zákaznické karty (č.l. 23, 26, a 29 spisu), ze kterých vyplývá, že žalovaný byl v době před uzavřením smluv o zápůjčkách zaměstnán u Policie ČR a jeho čistý měsíční příjem činil 21 200 Kč, přičemž tento příjem byl doložen pracovní smlouvou a výplatními páskami. Žalovaný dále prohlásil, že jeho další příjem je 8 000 Kč (tento další příjem však nebyl nijak doložen, ani specifikován), že hradí inkaso ve výši 1 500 Kč (ke dni 4. 10. 2014), popř. 5 000 Kč (ke dni 7. 1. 2015 a 25. 4. 2015), že má výdaje na domácnost 5 000 Kč, má půjčky u třetích subjektů, jakož i půjčky u původní věřitelky, přičemž splátky činí 4 000 Kč (ke dni 4. 10. 2014 a ke dni 25. 4. 2015), popř. 10 000 Kč ke dni 7. 1. 2015. Splátky půjček, výši celkových dluhů, ani to, zda žalovaný závazky řádně splácí, původní věřitelka nijak neověřila (nebo to alespoň nedoložila). Žalovaný v zákaznické kartě dále uvedl, že má jednu vyživovací povinnost, ačkoliv z insolvenčního návrhu vyplývá, že žalovaný měl 2 děti (dvojčata), narozené v roce 2012. Z insolvenčního návrhu, který žalovaný podal dne 7. 12. 2015, vyplývá, že žalovaný měl velké množství závazků zejména u nebankovních subjektů, a to již v době před podpisem první smlouvy o zápůjčce (tedy před datem 4. 10. 2014). Přesto se původní věřitelka dluhy žalovaného nijak nezabývala a pokud jde o výdaje žalovaného, spokojila se pouze s dokladem SIPO.

8. Soud má za prokázané, že původní věřitelka poskytla žalovanému dne 4. 10. 2014 v hotovosti finanční prostředky ve výši 10 000 Kč, dne 7. 1. 2015 v hotovosti finanční prostředky ve výši 15 000 Kč a dne 25. 4. 2015 v hotovosti finanční prostředky ve výši 11 000 Kč, což žalovaný stvrdil podpisem na smlouvách o zápůjčce (viz 3 smlouvy o zápůjčce).

9. Pohledávku za žalovanou postoupila původní věřitelka na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2019 (viz Smlouva o postoupení pohledávek, seznam pohledávek na č.l. 30 až 36 spisu). Původní věřitelka oznámila postoupení pohledávky žalovanému dopisem ze dne 6. 12. 2019 (viz č.l. 37 spisu), ve kterém byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky do 10 dnů po obdržení dopisu. Dopis byl odeslán na poslední známou adresu žalovaného dne 7. 1. 2020, tudíž do tří dnů se oznámení o postoupení pohledávek, obsahující výzvu k plnění, dostalo do dispozice žalovaného. Žalovaný tak byl povinen zaplatit dlužnou částku do 20. 1. 2020.

10. Výpisem z obchodního rejstříku byla doložena právní subjektivita žalobkyně.

11. Ostatní listinné důkazy soud nehodnotil, neboť neměly pro věc význam.

12. Z provedeného dokazování soud zjistil následující skutkový stav:

13. Žalobkyně neprokázala, že by původní věřitelka zjišťovala důsledně schopnost žalovaného zápůjčky splácet, přesto původní věřitelka poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši 11 000 Kč, ve výši 15 000 Kč a ve výši 10 000 Kč na základě smluv o zápůjčce. V době poskytnutí zápůjček byl žalovaný sice zaměstnán s čistým měsíčním příjmem ve výši 21 200 Kč, nicméně tento příjem mu evidentně nestačil na zajištění potřeb svých a potřeb rodiny, když žalovaný si bral půjčky (úvěry) zejména od nebankovních subjektů. Ačkoliv žalovaný uvedl před podpisem smluv, že má dluhy u třetích osob, původní věřitelka se nijak nezabývala strukturou výdajů žalovaného, ani tím, zda žalovaný své dluhy řádně splácí, přesto s ním uzavřela tři smlouvy o zápůjčce v časovém rozmezí 6 měsíců. Následně byla pohledávka za žalovaným postoupena původní věřitelkou na žalobkyni.

14. Podle § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. Podle odst. 3 spotřebitel poskytne věřiteli na jeho žádost úplné, přesné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr.

15. Podle , (dále jen o. z.) neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

16. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

17. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

18. Zjištěný skutkový stav soud právně hodnotil následujícím způsobem. Nejprve se soud zabýval otázkou, zda mezi původní věřitelkou a žalovaným došlo k platnému uzavření smluv o zápůjčce. Protože žalovaný vystupoval ve vztahu jako spotřebitel, bylo nezbytné při posuzování právního vztahu aplikovat vedle i ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, dle kterých je poskytovatel úvěru (i zápůjčky) povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Při posuzování pak vychází především z informací poskytnutých spotřebitelem. Poskytovatel úvěru se však nemůže spoléhat pouze na tvrzení spotřebitele. Musí sám vyvinout potřebné úsilí ke zjištění skutečností, zda spotřebitel bude v budoucnu schopen poskytnutý úvěr splácet, a k prověření spotřebitelových tvrzení. Pouhá ničím nepodložená prohlášení spotřebitele nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. ). Úvěr pak může být poskytnut jen za situace, kdy je ze zjištěných informací zřejmé, že spotřebitel bude schopen úvěr splácet, jinak je smlouva o úvěru neplatná. V tomto konkrétním případě z předložených listinných důkazů nevyplývá, že by se původní věřitelka před uzavřením smlouvy o úvěru důsledně zabývala otázkou schopnosti žalovaného v budoucnu dostát svým závazkům ze smluv o zápůjčkách a zápůjčky splácet. Původní věřitelka sice ověřila příjmy žalovaného z pracovního poměru, nicméně žádným způsobem nezjišťovala, jaké má žalovaný závazky, zda se jedná o závazky po splatnosti, zda své závazky řádně splácí. Původní věřitelka se spolehla na tvrzení žalovaného, že má závazky u třetích subjektů a že tyto splácí. Přes rozporná tvrzení žalovaného, který ve dvou žádostech uvedl, že jeho měsíční splátky činí 4 000 Kč, a v jedné žádosti (časové spadající mezi předchozí dvě žádosti) uvedl, že jeho měsíční splátky činí 10 000 Kč, se původní věřitelka skutečnou výší závazků žalovaného nijak nezabývala. Pokud jde o pravidelné výdaje žalovaného, vycházela pouze z tvrzení žalovaného a dokladu SIPO. Takový postup není možné považovat za dostačující. Soud proto pokládal smlouvy o zápůjčkách uzavřené mezi původní věřitelkou a žalovaným za neplatné dle zákona o spotřebitelském úvěru, když k této neplatnosti je soud povinen přihlížet ve smyslu ustanovení o. z. i bez návrhu, neboť takovéto jednání původní věřitelky (nedostatečné zjištění schopnosti žalovaného splácet úvěr) odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Původní věřitelka tedy na základě neplatných smluv o zápůjčkách poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši 11 000 Kč, 15 000 Kč a 10 000 Kč. Na straně žalovaného tak vzniklo bezdůvodné obohacení dle o. z., a žalovaný byl povinen bezdůvodné obohacení vydat. Soud vycházel z tvrzení žalobkyně, které žalovaný nijak nezpochybnil, že žalovaný dosud uhradil na zápůjčku ve výši 11 000 Kč ze dne 25. 4. 2015 částku 2 313,75 Kč, k úhradě tak zbývá jistina ve výši 8 686,25 Kč, na zápůjčku ve výši 15 000 Kč ze dne 8. 1. 2015 uhradil žalovaný částku 9 805,11 Kč, k úhradě tak zbývá jistina ve výši 5 194,89 Kč, a na zápůjčku ve výši 10 000 Kč ze dne 4. 10. 2014 uhradil žalovaný částku 10 903,41 Kč, k úhradě tak nezbývá ničeho, neboť jistina byla v celém rozsahu splacena. Soud proto zavázal žalovaného uhradit žalobkyni, na níž byla pohledávka postoupena, částku 8 686,25 Kč a částku 5 194,89 Kč z titulu bezdůvodného obohacení. Ve zbývajícím rozsahu byla žaloba zamítnuta.

19. Vzhledem k tomu, že smlouvy o zápůjčce jsou ze shora uvedených důvodů neplatné, nemohl soud vycházet z data splatnosti sjednaného v těchto smlouvách. Jak vyplývá z ustanovení § 1958 odst. 2 o. z., splatnost pohledávky nastává na základě výzvy věřitele (resp. uplynutím přiměřené lhůty od doručení takové výzvy). Ze zjištěného skutkového stavu vyplývá, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky v oznámení o postoupení pohledávky, které bylo žalovanému doručeno dne 10. 1. 2020. Žalovaný byl povinen dlužnou částku uhradit do 10 dnů, tj. do 20. 1. 2020. Pokud tak neučinil, ocitl se dnem 21. 1. 2020 v prodlení s úhradou dluhu. Od tohoto data pak byly žalobkyni přiznány úroky z prodlení dle o. z., a to ve výši stanovené , přičemž ve zbývajícím rozsahu byly úroky z prodlení zamítnuty.

20. Úspěch žalobkyně a žalovaného byl víceméně shodný, a proto soud rozhodl dle tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

21. Vzhledem k tomu, že soud nevydal ve věci elektronický platební rozkaz a pokračoval v řízení, bylo povinností soudu doměřit soudní poplatek za návrh na zahájení řízení dle položky 2 odstavec 2 sazebníku soudních poplatků, který je přílohou , o soudních poplatcích. Soudní poplatek za návrh na zahájení řízení činí dle položky 1 odst. 1 písm. a) sazebníku soudních poplatků 1 981 Kč (soud přitom vychází z předmětu řízení 39 617,73 Kč), dosud bylo na poplatku uhrazeno 1 585 Kč, zbývá tedy doplatit 396 Kč.

22. Lhůta k plnění vyplývá z ustanovení věta první po středník

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu v Kroměříži. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.