Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

24 C 241/2020-53

Okresní soud v Pardubicích rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Lucií Lubasovou jako samosoudkyní ve věci

žalobce: ; právnická osoba, IČO

sídlem adresa žalobkyně

zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení, anonymizováno.

sídlem adresa žalobkyně

proti

žalované: ; celé jméno žalované, narozená dne datum

trvale bytem adresa žalované

o zaplacení 23 313,40 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 13 500 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % p.a. z částky 13 500 Kč od 20.2.2021 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobce po žalované domáhal zaplacení částky 9 813, 40 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 2 281,14 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 3 391,04 Kč, úroku ve výši 29 % p.a. z částky 13 801,85 Kč od 21.1.2020 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení z částky 13 801,85 Kč za období od 21.2.2020 do 19.2.2021 a z částky 301,85 Kč od 20.2.2021 do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 13 500 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % p.a. z částky 13 500 Kč od 20.2.2021 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se v části, v níž se žalobce po žalované domáhal zaplacení částky 9 813, 40 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 2 281,14 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 3 391,04 Kč, úroku ve výši 29 % p.a. z částky 13 801,85 Kč od 21.1.2020 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení z částky 13 801,85 Kč za období od 21.2.2020 do 19.2.2021 a z částky 301,85 Kč od 20.2.2021 do zaplacení, zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>

1. Žalobce se žalobou podanou dne 27.11.2020 domáhal po žalované zaplacení částky celkem 23 313,40 Kč spolu s úrokem z prodlení a smluvním úrokem, a to zčásti (do 20.1.2020) kapitalizovanými. Návrh odůvodnil tím, že právní předchůdce žalobce spol. právnická osoba uzavřel s žalovanou dne 25.1.2018 Smlouvu o zápůjčce číslo na základě níž poskytl žalované částku ve výši 14 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 3 888 Kč, poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši 5 891 Kč a kapitalizovaným úrokem (29 % p.a.) ve výši 2 504 Kč, tj. celkem 26 283 Kč v 60 týdenních splátkách po 439 Kč. Žalobce uvedl, že před uzavřením smlouvy právní předchůdce žalobce dostatečným způsobem prověřil úvěruschopnost žalované, a to zejména z pracovní smlouvy, výplatních pásek za poslední 3 měsíce, nájemní/podnájemní smlouvy, přičemž tyto údaje byly zaznamenány do zákaznické karty žalované – na základě vyhodnocení těchto informací dospěl právní předchůdce žalobce k závěru, že zde nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti žalované úvěr splácet. Žalovaná v rozporu se smlouvou svůj dluh nehradila řádně a včas, za celou dobu splácení uhradila toliko 500 Kč, a to naposledy dne 12.2.2018. Žalobce, na kterého právní předchůdce žalobce pohledávku za žalovanou postoupil smlouvou ze dne 20.1.2020, po žalované požaduje zaplacení částky 23 313,40 Kč sestávající z dlužné jistiny 13 801,85 Kč a dlužného poplatku 9 511,55 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 3 391,04 Kč za období od 22.3.2019 do 20.1.2020 z částky 13 801,85 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 2 281,14 Kč za období od 20.2.2018 (tj. od uplynutí 7 dnů po úhradě poslední splátky) do postoupení pohledávky z aktuálně dlužné jistiny, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,5% p.a. z částky 13 801,85 Kč od 21.1.2020 do zaplacení a úroku ve výši 29 % p.a. z částky 13 801,85 Kč od 21.1.2020 do zaplacení. Žalovaná ani přes písemnou upomínku svůj dluh neuhradila.

2. Žalobce k výzvě soudu, aby ohledně svých tvrzení o posouzení úvěruschopnosti žalované ve smyslu ust. odst,1, 2 , o spotřebitelském úvěru, doplnil tato tvrzení o uvedení konkrétních prostředků, jimiž úvěruschopnost žalované ověřil a k tomu, aby označil/předložil důkazy (zejména v žalobě uvedené výplatní pásky, pracovní smlouvu, nájemní/podnájemní smlouvu), předložil soudu zákaznickou kartu žalované, která byla zpracována s žádostí o poskytnutí spotřebitelského úvěru. Žalobce uvedl, že žalovaná byla dotazována na své majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaným od žalované s tím, že žalobce neměl důvod pochybovat o správnosti a pravdivosti tvrzení žalované. Dále uvedl, že již nemá k dispozici kopie dokladů žalované, neboť tyto dokumenty jsou předkládány pro účely sjednání zápůjčky.

3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

4. Soud rozhodl věc bez nařízení jednání, v souladu s  , (dále jen ), neboť byly splněny veškeré zákonem předpokládané podmínky pro tento postup.

5. Ze smlouvy o zápůjčce číslo bylo zjištěno, že byla dne 25.1.2018 uzavřena mezi spol. právnická osoba jako věřitelem a žalovanou jako dlužníkem. Na základě této smlouvy poskytl věřitel žalované finanční prostředky ve výši 14 000 Kč. Dle smlouvy se žalovaná zavázala poskytnutou částku spolu s poplatkem v celkové výši 12 283 Kč (který sestává z úroku ve výši 2 504 Kč, poplatku za administr.činnost 3 888 Kč a za hotovostní inkaso splátek 5 891 Kč) věřiteli vrátit v 60 týdenních splátkách po 439 Kč s tím, že 1. splátka je splatná 7. kalendářní den od data uzavření smlouvy. Ke dni uzavření smlouvy byla zápůjční úroková sazba sjednána po celou dobu trvání smlouvy ve výši 29 % p.a. Nedílnou součástí smlouvy byly Smluvní podmínky Smlouvy o zápůjčce, dle kterých (čl ..10) byl věřitel oprávněn pro případ prodlení dlužníka s úhradou příslušné splátky v dodatečně poskytnuté lhůtě požadovat vyrovnání celé zbývající dosud neuhrazené části dlužné částky. Dle čl. 6 se strany dohodly, že platby od dlužníka se započítávají nejprve na náklady spojené s vymáháním, splatné splátky dlužné částky v pořadí od splátky nejdříve splatné s plněním nejprve na Poplatek, na splatné sankční poplatky, nesplatnou část jistiny a nesplatnou část Poplatku. Dle čl.18 je smlouva uzavřena na dobu určitou s tím, že bude-li dlužník v okamžiku splatnosti poslední splátky v prodlení, prodlužuje se účinnost smlouvy do doby uhrazení celkové dlužné částky.

6. Ze zákaznické karty bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobce v rámci posouzení úvěruschopnosti žalované měl k dispozici tyto dokumenty: pracovní smlouvu do 31.12.2018, výpis z účtu za měsíce 10 – 12/2018. Příjem žalované u zaměstnavatele právnická osoba na pozici úklidového pracovníka byly zjištěny ve výši 10 648 Kč měsíčně, jiné zdroje příjmů žalované zjištěny nebyly. Jako druh bydlení žalované bylo zaškrtnuto nájemní bydlení, vzdělání základní, počet vyživovaných osob – 1. Právní předchůdce žalobce jako odhadované měsíční výdaje žalované určil částku 2 000 Kč, žalovaná neměla kreditní kartu ani zápůjčku u jiné společnosti.

7. Z tabulky umoření soud zjistil, že žalovaná od doby poskytnutí zápůjčky uhradila celkem částku 500 Kč, a to poprvé a naposledy dne 12.2.2018, přičemž k tomuto datu činila dlužná jistina 13 801, 85 Kč.

8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20.1.2020 ve spojení s přílohou smlouvy bylo zjištěno, že pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobce.

9. Z předžalobní upomínky ze dne 23.4.2020 soud zjistil, že žalobce před podáním žaloby vyzval žalovanou k uhrazení dluhu v celkové výši 30 351,40 Kč, a to nejpozději do 30.4.2020. V předžalobní výzvě žalobce uvedl, že ke dni 11.6.2018 činila dlužná jistina ze smlouvy číslo částku 13 801,85 Kč, dlužný poplatek 9 511,55 Kč, přičemž od doby postoupení pohledávky na dluh nebylo ze strany žalované ničeho plněno. Žalobce žalovanou upozornil, že mu vedle uvedených dlužných částek dále náleží sjednaný úrok v výši 29 % p.a. z dlužné jistiny a úrok z prodlení v zákonné výši.

10. Soud na základě provedeného dokazování učinil tento závěr o skutkovém stavu.

11. Žalobce na straně věřitele uzavřel s žalovanou jako spotřebitelem dne 25.1.2018 smlouvu o zápůjčce číslo na základě níž poskytl žalované zápůjčku ve výši 14 000 Kč s tím, že žalovaná byla povinna vrátit tuto zápůjčku spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 3888 Kč, poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši 5 891 Kč a kapitalizovaným úrokem (29 % p.a.) ve výši 2 504 Kč, tj. celkem 26 283 Kč, v 60 týdenních splátkách po 439 Kč. Žalovaná za celou dobu trvání zápůjčky uhradila toliko dne 12.2.2018 částku 500 Kč. Právní předchůdce žalobce v souvislosti s posouzením úvěruschopnosti žalované si vyžádal její pracovní smlouvu a výpis z účtu za období od 10 do 12/2018, na základě informací poskytnutých žalovanou zjistil, že má základní vzdělání, pracuje jako úklidový pracovník, nemá kreditní kartu ani zápůjčku u jiné společnosti, bydlí jako nájemník a vyživuje 1 osobu. Právní předchůdce žalobce ohledně ověření výdajů žalované žádné y nevyžádal, její výdaje odhadl na částku 2 000 Kč měsíčně. Pohledávka za žalovanou ze smlouvy o zápůjčce byla právním předchůdcem žalobcem smlouvou ze dne 20.1.2020 ve spojení s připojenou přílohou postoupena na žalobce.

12. Po právní stránce posoudil soud věc následovně.

13. Vzhledem k tomu, že žalovaná při sjednání smlouvy o zápůjčce vystupovala v pozici spotřebitele, soud při právním posouzení věci vycházel z ustanovení , o spotřebitelském úvěru (dále jen ZoSÚ), dále soud věc posoudil dle , , v platném znění (dále jen o.z.).

14. Podle § 86 odst.1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

15. Podle §87 odst.1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

16. Podle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.

17. Soud s ohledem na zjištěný skutkový stav při aplikaci shora uvedených zákonných ustanovení dospěl k závěru, že žaloba je jen zčásti důvodná. Soud s ohledem na provedené dokazování dospěl k závěru, že žalobce nedostál své zákonné povinnosti posoudit s odbornou péčí úvěruschopnost žalované, když ve věci posouzení měsíčních výdajů žalované zcela rezignoval na vyžádání a ověření nezbytných, dostatečných a přiměřených informací od spotřebitele – žalované. Právní předchůdce žalobce si od žalované za situace, kdy měl k dispozici informaci o jejím příjmu, o tom, že bydlí v nájemním bydlení a má 1 vyživovací povinnost vůbec nevyžádal a neověřil náklady spojené s bydlením a výživou další osoby a zcela bez jakýchkoliv relevantních podkladů a úvah uvedl jako odhadovaný měsíční výdaj žalované částku 2 000 Kč.

18. K tomu je třeba uvést, že věřitel, aby dostál své povinnosti s odbornou péčí posoudit úvěruschopnost spotřebitele, se nemůže toliko bez dalšího spokojit s informacemi získanými od spotřebitele a brát je jako fakt. Pokud má věřitel pochybnosti o jejich správnosti (např. pokud výdaje na bydlení či stravování nebo jiné náklady neodpovídají cenám v místě a časem obvyklým apod.- jako je tomu v posuzovaném případě), je věřitel povinen požadovat po spotřebiteli objasnění takových údajů, případně je v rámci svých možností jiným způsobem ověřit. Cílem posouzení je zjištění, zda spotřebiteli v závislosti na frekvenci splácení zbude v jeho osobním, případně domácím rozpočtu dostatek finančních prostředků na to, aby mohl bez jakýchkoliv problémů a omezení zaplatit splátku v dohodnuté výši. K tomu je nutné podrobně analyzovat osobní, resp. domácí rozpočet žadatele o spotřebitelský úvěr, a to obě jeho strany, tedy jak příjmy, tak výdaje. Analýza pouze jedné ze stran rozpočtu sama o sobě k posouzení schopnosti splácet spotřebitelský úvěr nepostačuje, neboť ze samotné informace o čistých měsíčních příjmech spotřebitele – žalované ve výši 10 648 Kč není možné bez dalšího dovodit, že bude schopna splácet částku cca 1 900 Kč měsíčně, když nejsou současně známy všechny její ostatní výdaje (závazky). Při posouzení úvěruschopnosti musí věřitel vždy zohlednit rodinné postavení spotřebitele, tedy zda vyživuje další osoby a zda se na financování provozu domácnosti podílí i další osoba.

19. Právní předchůdce žalobce při poskytnutí zápůjčky vycházel z příjmů žalované dosažených u zaměstnavatele v období tří měsíců (10/2018 – 12/2018) v čistém v částce 10 648 Kč měsíčně v průměru, pokud však jde o výdajovou stránku spokojil se právní předchůdce žalobce bez jakýchkoliv racionálních důvodů s údaji žalované o jejích celkových výdajích v částce 2 000 Kč měsíčně, z čehož dovodil schopnost žalované úvěr splácet. Z uvedeného je zřejmé, že právní předchůdce žalobce zjevně nedostatečně zjišťoval a vyhodnotil údaje žalované o částce vynakládané na výživu a další materiální zabezpečení své a 1 vyživované osoby a nutné výdaje na zabezpečení nutných potřeb. Lze poukázat na , o životním a existenčním minimu, stanovící ke dni poskytnutí zápůjčky (v 1/2018) jen životní minimum žalované ve výši 3 140 Kč a v případě 1 dítěte do 6 let dále ve výši 1 740 Kč měsíčně, jako částku na nezbytné životní potřeby, kterou skutečné potřeby nepochybně převyšují. Právní předchůdce žalobce za situace, kdy žalovaná uvádí druh bydlení jako nájemní žádný způsobem nezjišťoval a neověřoval náklady právě bydlení, když již ze samotných odhadovaných výdajů žalované tyto neodpovídají ani existenčnímu minimu na její osobu, tím méně pak mohou zahrnovat náklady bydlení. V této souvislosti lze poukázat na , o státní sociální podpoře, který toliko částku normativních nákladů na bydlení žalované v nájemním bytě (v obec) stanoví částkou 5 928 Kč. Při zhodnocení i jen těchto nezbytných výdajů domácnosti žalované, by právní předchůdce žalobce s odbornou péčí nemohl dospět k závěru o reálné schopnosti žalované zápůjčku splácet (což se i záhy projevilo, neboť žalovaná uhradila toliko 1 splátku).

20. Soud z výše uvedeného důvodu, kdy žalobce, resp. jeho právní předchůdce, nedostál své zákonné povinnosti s odbornou péčí posoudit úvěruschopnost žalované, vyhodnotil smlouvu o zápůjčce ze dne 25.1.2018 jako absolutně neplatné právní jednání – k absolutní neplatnosti soud uvádí, že tato vyplývá z ust. § 87 ZoSÚ, které je transformací ustanovení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008 /48/ o smlouvách o spotřebitelském úvěru - k jeho výkladu pak Soudní dvůr Evropské unie v rozhodnutí ve věci C -679/18 ze dne 5. března 2020 uvedl, že články 8 a 23 směrnice 2008 /48/ musí být vykládáno v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládá, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době. K absolutní neplatnosti smlouvy o zápůjčce pak soud přihlédl z úřední povinnosti (k tou srovnej rozhodnutí Nejvyššího soudu zn. a nález Ústavního soudu zn. ). Po právní stránce tak soud věc dále posuzoval jako bezdůvodné obohacení na straně žalované.

21. V řízení bylo prokázáno, že žalovaná od žalobce převzala částku 14 000 Kč, právnímu předchůdci žalobce zaplatila celkem 500 Kč - soud proto v souladu s § 2993 o.z. žalované výrokem I. tohoto rozsudku uložil povinnost vrátit žalobci částku ve výši 13 500 Kč, a to spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 13 500 Kč počínaje dnem následujícím po doručení žaloby (splatnost bezdůvodného obohacení se váže na výzvu k plnění), tj. od 22.1.2020, do zaplacení. Výše úroku z prodlení vychází z ust. o.z. v návaznosti na

22. Výrokem II. pak soud žalobu ve zbytku požadovaného nároku zamítl. Jestliže je totiž smlouva o zápůjčce uzavřená dne 25.1.2018 absolutně neplatná, nebyla mezi účastníky řízení platně sjednána ani platba smluvního úroku, žalobci tak nevznikl nárok na její zaplacení.

23. O nákladech řízení soud rozhodl výrokem III. tohoto rozsudku v souladu s  ve spojení s  tak, že žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení. Soud dospěl k závěru, že s ohledem na zamítnutí žaloby v části jistiny a kapitalizovaného„ smluvního“ úroku, byl každý z účastníků v řízení z ½ úspěšný a z ½ neúspěšný – proto žádnému z nich právo na náhradu nákladů řízení nebylo přiznáno.

24. Lhůty k plnění byly stanoveny dle jako lhůty 3 denní, když soud neshledal důvody pro stanovení lhůty delší.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě patnácti dnů od doručení písemného vyhotovení rozsudku ke Krajskému soudu v Hradci Králové, pobočka v Pardubicích, prostřednictvím Okresního soudu v Pardubicích ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li povinný dobrovolně to, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo návrh na exekuci.