Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
4 C 59/2021-16
Okresní soud v Rokycanech rozhodl samosoudkyní JUDr. Ludmilou Horskou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení 10 832 Kč s přísl.,
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 10 832 Kč s úrokem z prodlení v částce 1 305,63 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 10 832 Kč od 21. 11. 2020 do zaplacení a s úrokem ve výši 9,75 % ročně z částky 10 832 Kč od 6. 3. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 10 832 Kč s úrokem z prodlení v částce 1 305,63 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 10 832 Kč od 21. 11. 2020 do zaplacení a s úrokem ve výši 9,75 % ročně z částky 10 832 Kč od 6. 3. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.</b>
Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni zaplacení 10 832 Kč s příslušenstvím s tím, že žalovaná uzavřela se společností právnická osoba smlouvu o poskytování bankovních produktů a služeb s tím, že v rámci běžného účtu si strany sjednaly poskytování kontokorentního úvěru s limitem výši 7 000 Kč. Tvrdila dále, že povolený debetní zůstatek na běžném účtu je úročen úrokovou sazbou flexikredit ve výši vyhlašované roční úrokové sazby pro povolený debetní zůstatek flexikredit. Nepovolený debetní zůstatek na běžném účtu je úročen úrokovou sazbou 29 % p. a. Protože žalovaná neplnila ustanovení smlouvy, že účet bude vykazovat kreditní zůstatek, a to alespoň v průběhu každých 180 dnů čerpání flexikreditu a bude mít na běžném účtu minimální kreditní měsíční příjem ve výši odpovídající 50% poskytnutého úvěrového limitu, využila banka svého oprávnění ze smlouvy a převedla debetní zůstatek běžného účtu na zvláštní úvěrový účet a požadovala po žalované uhrazení celé dlužné částky, která ke dni 30. 10. 2018 činila 10 832 Kč. Žalovaná byla na základě smlouvy a oznámení o otevření úvěrového účtu povinna uhradit splatný flexikredit ve splátkách. Žalovaná však flexikredit v navržených splátkách neuhradila, banka proto úvěr zesplatnila. Pohledávka společnosti právnická osoba byla ke dni 18. 11. 2020 postoupena smlouvou o postoupení pohledávky na žalobkyni.
Vydaný elektronický platební rozkaz se nepodařilo doručit žalované do vlastních rukou a byl proto usnesením ze dne 28. 4. 2021 zrušen. Žaloba byla žalované ve smyslu § 46b písm. a) zák. č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád (dále o. s. ř. o. s. ř. ) doručována na adresu trvalého pobytu, evidovanou v informačním systému evidence obyvatel, spolu s výzvou soudu, zda souhlasí s rozhodnutím bez nařízení jednání. Soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. ). Zároveň byla žalovaná vyzvána, aby se ve smyslu ustanovení § 115a o. s. ř. o. s. ř. k žalobě do 7 dnů písemně vyjádřila a v případě, že uplatněný nárok neuznává, aby vylíčila rozhodné skutečnosti ve věci a nabídla důkazy k prokázání svých tvrzení. Výzva, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, byla doručena i žalobkyni. Účastníci svým postojem dali najevo, že souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a soud proto využil možnosti, kterou dává ustanovení § 115a o. s. ř. o. s. ř. , a rozhodl na základě předložených listinných důkazů.
Ze smlouvy o bankovních produktech a službách ze dne 10. 1. 2011 ve spojení s dispozicemi k této smlouvě má soud za prokázané, že žalovaná uzavřela se společností právnická osoba smlouvu, na základě které se banka zavázala vést pro žalovanou běžný účet. Účastníci si sjednali rovněž článek nazvaný flexikredit, který spočíval v povoleném debetu ve výši 7 000 Kč. Žalovaná se zavázala, že nepřekročí výši povoleného debetního zůstatku. Smlouva odkazuje na Úvěrové podmínky, ve kterých je stanovena povinnost udržovat na účtu prostředky tak, jak uvedl žalobce. Podle Sazebníku, na který smlouva rovněž odkazuje, je debetní zůstatek úročen úrokovou sazbou 29 %. Z výzvy k zaplacení, zaslané žalované dne 10. 2. 2021 má soud za prokázané, že žalovaná byla vyzvána k úhradě dluhu před podáním žaloby.
Podle § 2395 zák. č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále o. z.), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Jak bylo uvedeno shora, uzavřenou smlouvou mezi účastníky bylo prokázáno, že žalovaná vzala na sebe závazek vrátit poskytnuté finanční prostředky včetně smluvených úroků.
Vzhledem k tomu, že se žalobkyni podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, nezbylo soudu než žalobě vyhovět. Jelikož žalovaná nezaplatila žalovanou částku do rozhodnutí soudu, ocitla se s placením dluhu v prodlení, a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 o. z., s přihlédnutím k výši úroků, stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.
O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů za zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, (dále jen„ a t.”) z tarifní hodnoty 10 832 Kč, po 300 Kč za tři úkony právní služby a to převzetí a přípravu zastoupení, za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé a za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 a. t. a paušální náhrady výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a.t. za tři úkony a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.
Jak již bylo uvedeno výše, elektronický platební rozkaz ze dne 8. 3. 2021, vydaný zdejším soudem pod č. j. EPR 55122/2021 -5 se nepodařilo doručit žalované do vlastních rukou a byl zrušen.
S ohledem na požadavek žalobkyně na zaplacení nákladů řízení ve výši 7 479,20 Kč považuje soud za nutné uvést, že při rozhodování o náhradě nákladů řízení aplikoval ustanovení § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. , které bylo s účinností od 1. 7. 2014 vtěleno do advokátního tarifu nejen s ohledem na závěry Ústavního soudu, např. III ÚS 727/2000 ze dne 17. 5. 2001, ale i s ohledem na skutečnost, že náklady řízení mnohdy několikanásobně přesahovaly žalovanou částku. O takový případ se sice v projednávané věci nejedná, ale soud má za to, že se jedná zcela jasně o řízení, vycházející z tzv. formulářové žaloby, tedy o soudní řízení, které bylo zahájeno návrhem, podaným na ustáleném vzoru, uplatněném opakovaně týž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, předmět řízení představuje peněžité plnění, tarifní hodnota nepřevyšuje 50.000 Kč a úspěšné žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení. Žalobkyně je společností, kupující pohledávky, která podává žaloby stejného typu. Od doby, kdy lze podat návrh na vydání elektronického platebního rozkazu na zvláštním ustáleném vzoru, se v něm, kromě označení účastníků, žalované částky či úroků z prodlení, dne a čísla uzavřené smlouvy, výše splátek a okamžiku prodlení, prakticky nic nemění. Soud má proto za to, že se jedná o typický příklad řízení, které mělo ministerstvo spravedlnosti na mysli, když byla vyhláška č. 120/2014 Sb. přijímána a nevidí proto důvod, proč by po splnění všech uvedených podmínek, nemělo být ustanovení § 14b odst. 1 advokátního tarifu aplikováno (viz např. i Ústavního soudu I. ÚS 3923/11 ze dne 29. 3. 2012 rozhodnutí).
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Rokycanech. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.