Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

7 C 73/2021-23

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudcem Mgr. Filipem Jankem ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení 114 615,50 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 97 931,50 Kč, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 517,17 Kč a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 67 605,56 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 16 684 Kč, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 896,47 Kč a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 11 233,27 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žaloba v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení kapitalizovaného úroku ve výši 7 679,99 Kč, úroku ve výši 19,2 % ročně z částky 67 605,56 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení, kapitalizovaného úroku ve výši 3 423,90 Kč a úroku ve výši 14,4 % ročně z částky 11 233,27 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení, se zamítá.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 22 183,51 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 97 931,50 Kč, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 517,17 Kč a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 67 605,56 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 16 684 Kč, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 896,47 Kč a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 11 233,27 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. III. Žaloba v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení kapitalizovaného úroku ve výši 7 679,99 Kč, úroku ve výši 19,2 % ročně z částky 67 605,56 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení, kapitalizovaného úroku ve výši 3 423,90 Kč a úroku ve výši 14,4 % ročně z částky 11 233,27 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení, se zamítá. IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 22 183,51 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala po žalovaném zaplacení celkové částky 114 615,50 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výrokové části tohoto rozhodnutí z titulu smlouvy o zápůjčce číslo a smlouvy o zápůjčce číslo. Dle tvrzení žalobkyně uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně (společnost právnická osoba) a žalovaný smlouvu číslo na základě které poskytla tato žalovanému finanční prostředky ve výši 70 000 Kč oproti závazku žalovaného poskytnutou částku spolu s poplatkem právní předchůdkyni vrátit v 24 měsíčních splátkách, a to nejpozději do 23. 11. 2018. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, když poslední splátku uhradil dne 11. 2. 2017. Právní předchůdkyni žalobkyně tak vzniklo právo uplynutím sedmidenní lhůty pro úhradu poslední splátky požadovat úhradu celé dlužné jistiny ve výši 67 605,56 Kč a dlužného poplatku ve výši 30 325,94 Kč včetně zákonného úroku z prodlení a úroku ve výši 19,20 % ročně z nesplacené jistiny. Dne 29. 3. 2016 uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný smlouvu o zápůjčce číslo na základě které poskytla tato žalovanému finanční prostředky ve výši 31 000 Kč oproti závazku žalovaného poskytnutou částku spolu s poplatkem právní předchůdkyni vrátit v 60 týdenních splátkách, a to nejpozději do 23. 5. 2017. Dne 24. 6. 2019 byly předmětné pohledávky právní předchůdkyně žalobkyně za žalovaným postoupeny na žalobkyni. Před podáním návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě dlužných částek, které žalovaný ani přes tuto předžalobní upomínku neuhradila.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.

3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, resp. k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím bez nařízení jednání se nevyjádřili, a soud tak dle předpokládal, že s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení , dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

4. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Právní předchůdkyně žalobkyně (společnost právnická osoba) a žalovaný uzavřeli dne 23. 11. 2016 smlouvu o zápůjčce, jejíž součásti jsou smluvní podmínky, a na základě této smlouvy poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši 70 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnutou částku spolu s poplatkem ve výši 54 284 Kč vrátit, a to v 24 měsíčních splátkách nejpozději do 23. 11. 2018 (viz smlouva o půjčce číslo ze dne 23. 11. 2016). Právní předchůdkyně svůj závazek ze smlouvy, poskytnout žalovanému částku 70 000 Kč splnila, jak vyplývá ze smlouvy o úvěru číslo. Žalovaný však svou povinnost ze smlouvy o půjčce hradit sjednané splátky řádně a včas nesplnil (z Tabulky umoření ze dne 4. 8. 2019). Z článku 1 předmětné smlouvy má soud za prokázané, že výpůjční úroková sazba je pevně stanovena.

5. Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný dále uzavřeli dne 29. 3. 2016 smlouvu o zápůjčce, jejíž součásti jsou smluvní podmínky, dle které poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši 31 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnutou částku spolu s poplatkem ve výši 22 965 Kč vrátit, a to v 60 týdenních splátkách nejpozději do 23. 5. 2017 (viz smlouva o půjčce číslo ze dne 29. 3. 2016). Právní předchůdkyně svůj závazek ze smlouvy, poskytnout žalovanému částku 31 000 Kč splnila, jak vyplývá ze smlouvy o úvěru číslo. Žalovaný však svou povinnost ze smlouvy o půjčce hradit sjednané splátky řádně a včas nesplnil (z Tabulky umoření ze dne 4. 8. 2019). Z článku 12 smluvních podmínek soud zjistil, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným bylo sjednáno oprávnění právní předchůdkyně žalobkyně v případě prodlení žalovaného se splátkou požadovat uhrazení celé zbývající neuhrazené části celkové dlužné částky (tj. ztráta výhody splátek). Vzhledem k tomu, že žalobkyně neuplatnila své právo zesplatnit celý dluh žalovaného, nastala splatnost dluhu splatností poslední splátky, tj. dne 23. 5. 2017. Od následujícího dne také vzniklo právní předchůdkyni žalobkyně právo na úhradu zákonného úroku z prodlení z dlužné částky. Z článku 4 předmětné smlouvy soud zjistil, že výše výpůjční úrokové sazby činí 14,40 % ročně a že tato sazba byla stanovena jako pevná sazba.

6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24. 6. 2019 soud zjistil, že výše uvedené pohledávky právní předchůdkyně žalobkyně byly postoupeny na žalobkyni. Před podáním žaloby vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě dlužných částek, které žalovaný ani přes tuto ředžalobní upomínku neuhradil (viz předžalobní upomínka ze dne 12. 3. 2020 včetně podacího lístku).

7. Zaplacení dlužné částky, ani jiné skutečnosti významné z hlediska základu či výše žalobou uplatněného nároku nebyly tvrzeny, tedy ani prokázány.

8. Po právní stránce je smlouva uzavřená mezi žalobkyní a žalovaným smlouvou o zápůjčce dle ustanovení , (dále jen „ “)

9. Podle ustanovení přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

10. Podle , lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost.

11. Podle ustanovení , dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

12. Podle ustanovení po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně plnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanovení vláda nařízení; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

13. Podle ustanovení , může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

14. Podle ustanovení , nabývá postoupením pohledávky postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená.

15. Na základě předložených listinných důkazů dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně co do dlužných jistin a zákonným úroků z prodlení z těchto plynoucích. Žalobkyně poskytla žalovanému finanční prostředky, čímž splnila své závazky z uzavřených smluv, žalovaný však svou povinnost poskytnuté finanční částky vrátit nesplnil. Žalobkyni tak vznikl nárok na úhradu dlužné částky ve výši 97 931,50 Kč skládající se z dlužné jistiny ve výši 67 605,56 Kč a dlužného poplatku 30 325,94 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z dlužné jistiny za období od 25. 6. 2019 do zaplacení a kapitalizovaných zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 517,17 Kč. Žalobkyni dále vznikl nárok na úhradu dlužné částky ve výši 16 684 Kč skládající se z dlužné jistiny ve výši 11 233,27 Kč a dlužního poplatku ve výši 5 450,73 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z dlužné jistiny za období od 25. 6. 2019 a kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 896,47 Kč do zaplacení.

16. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, že přiznal žalobkyni nárok na zaplacení částky 97 931,50 Kč spolu s požadovaným kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 67 605,56 Kč za období od 19. 3. 2017 do 24. 6. 2019 ve výši 12 517,17 Kč a zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 67 605,56 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení. Dále soud žalobkyni přiznal nárok na zaplacení částky 16 684 Kč s požadovaným kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 11 233,27 Kč za období od 31. 5. 2017 do 24. 6. 2019 ve výši 1 896,47 Kč a zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 11 233,27 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení.

17. Žalobkyně dále požadovala zaplacení smluvního úroku ve výši 19,20 % ročně z dlužné jistiny ve výši 67 605,56 Kč a smluvního úroku ve výši 14,40 % ročně z dlužné jistiny ve výši 11 233,27 Kč. Soud však v této části shledal žalobu zcela nedůvodnou, neboť smluvní úroky nebyly takto mezi účastníky sjednány. Žalobkyně v případě smlouvy ze dne 29. 3. 2016 odkazovala na článek 4 smluvních podmínek, z tohoto ustanovení dle názoru soudu nárok žalobkyně na smluvní úrok ve výši 14,40 % ročně z dlužné jistiny nevyplývá. Ze smlouvy včetně článku 4 smluvních podmínek je zřejmé, že smluvní úrok byl sjednán pevnou částkou, přičemž takto byl úrok vypočten za použití úrokové sazby 14,40 % ročně. Dle článku 20 smluvních podmínek byla smlouva uzavřena na dobu určitou do splatnosti poslední ze sjednaných splátek, a v případě prodlení žalovaného s úhradou některé ze splátek nebo neuhrazení poslední splátky řádně a včas měla být účinnost smlouvy prodloužena až do řádného zaplacení celkové dlužné částky. V daném případě nepochybně došlo k prodloužení doby trvání smlouvy o zápůjčce s ohledem na prodlení žalovaného, který jednotlivé splátky včetně poslední splátky nehradil řádně a včas. V případě prodloužení smlouvy o zápůjčce však žalobkyni právo na zaplacení„ dalšího„ smluvního úroku z dlužné jistiny půjčky ve výši 14,40 % ročně nevzniklo. Jiný výklad není možný, jelikož ve smlouvě samotné je úrok jednoznačně vyjádřen pevnou částkou a„ odvození“ dalšího úroku z čl. 4 smluvních podmínek neodpovídá podle soudu tomu, jak by daným ustanovením průměrný spotřebitel porozuměl. Naopak ve vlastní smlouvě o zápůjčce je výslovně uváděno, že celková dlužná částka, kterou je zákazník na základě této smlouvy povinen zaplatit (jistina + poplatek) činí pevně uvedenou částku. Článek 4 smluvních podmínek tak soud chápe jako procentuální vyjádření sjednaného úroku, nikoli jako ustanovení, které by zakládalo žalovanému povinnost úrok takto„ vyčíslený v dané roční výši„ platit pro případ prodloužení smlouvy. Měla-li by být smluvními podmínkami založena další obdobná povinnost nad rámec textu smlouvy samotného, pak (odhlédneme-li od otázky, v jakých případech je takový postup ve spotřebitelském právu vůbec možný) musí být tato nová povinnost vyjádřena zcela jednoznačně a srozumitelně, což v projednávané věci nepochybně není splněno. Soud proto nárok žalobkyně na zaplacení dalšího smluvního úroku ve výši 14,40 % ročně z dlužné jistiny zamítl, jak je uvedeno ve výroku III. rozsudku a obdobně postupoval i v případě úroku ve výši 19,20 %, který žalobkyně požadovala dle smlouvy ze dne 23. 11. 2016, neboť i zde byl úrok sjednán pevnou částkou.

18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle , , tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení částečně úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 22 183,51 Kč. Tato částka představuje 84,14 % z jejich celkové výše 26 365 Kč, přičemž soud k této výši dospěl vypočtením rozdílu úspěchu žalobkyně a neúspěchu žalobkyně, když žalobkyni, která se domáhala celkem částky 140 133,03 Kč (součet jistiny, poplatku, kapitalizovaného úroku a kapitalizovaného zákonného úroku) bylo přiznáno celkem 129 029,14 Kč (součet jistiny, poplatku, kapitalizovaného zákonného úroku), kdy úspěch ve věci je třeba posuzovat i s přihlédnutím k příslušenství pohledávky a nikoliv pouze k jistině. Celkové náklady ve výši 26 365 Kč sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 4 585 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle a , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 114 615,50 Kč sestávající z částky 5 700 Kč za každý ze tří úkonů právní služby včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle a. t. a náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % ve výši 3 780 Kč.

19. Povinnost k plnění byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů ( věta prvá před středníkem ); náhrada nákladů řízení pak na zákonné platební místo ( ).

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu Praha-východ. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.