Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
15 C 120/2021-15
Okresní soud v České Lípě rozhodl samosoudkyní JUDr. Alenou Divíškovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 1 518 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 518 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 1 518 Kč od 28. 6. 2018 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 518 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 1 518 Kč od 28. 6. 2018 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění (dále jen„ o. s. ř.“).
Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, doručeným soudu dne datum, se žalobkyně vůči žalovanému domáhala zaplacení částky 1 518 Kč s příslušenstvím s tvrzením, že žalobkyně jako dopravce poskytuje přepravní služby ve veřejné osobní dopravě na území města Ústí nad Labem a v jeho příměstských oblastech. Smluvní přepravní podmínky blíže upravují podmínky přepravy osob, kterou poskytuje, a Tarifní podmínky městské hromadné dopravy v obec upravují výši jízdného za poskytnuté dopravní služby. Žalovaný jako cestující nastoupil dne 28. 5. 2018 do vozidla žalobkyně jako dopravce na lince trolejbusu číslo čímž uzavřel se žalobkyní smlouvu o přepravě osob, na jejímž základě byl povinen zaplatit jí jízdné ve výši 18 Kč. Po započetí přepravy se žalovaný ve vozidle na výzvu pověřené osoby neprokázal platným jízdním dokladem, o čemž bylo pověřenou osobou žalobkyně sepsáno hlášení o porušení tarifních a přepravních podmínek ze dne 28. 5. 2018 číslo; podle Tarifních podmínek městské hromadné dopravy v obec vznikla žalovanému dále povinnost zaplatit žalobkyni přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč Celkem tedy vznikla žalovanému povinnost uhradit částku ve výši 1 518 Kč. Žalovaný ani po výzvě žalobkyně na svůj dluh neuhradil ničeho.
Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a o. s. ř. vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání již v rámci návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise.
Soud ze„ Zápisu o provedené přepravní kontrole“ číslo zjistil, že žalovaný se přepravoval prostředkem veřejné dopravy provozovaným žalobkyní, a to dne 28. 5. 2018 na lince trolejbusu číslo. Na výzvu kontrolora se neprokázal platnou jízdenkou, pročež mu vznikla povinnost zaplatit přirážku k jízdnému, kterou ani po výzvě žalobkyně nezaplatil.
Protože se žalovaný neprokázal platnou jízdenkou na výzvu pověřené osoby a protože nezaplatil jízdné a přirážku k jízdnému, je nárok žalobkyně důvodný.
Nárok žalobkyně na zaplacení žalované částky 1 518 Kč vyplývá z úpravy dané ustanovením § 2550 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále z úpravy dané zákonem č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů a vyhláškou Ministerstva dopravy a spojů č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou, drážní a silniční dopravu.
Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku do rozhodnutí soudu, ocitl se zaplacením dluhu v prodlení, a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 občanského zákoníku, kdy výše úroku je v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.
O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a náhrady nákladů v paušální výši určené dle § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb., tj. ve výši 2 x 100 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.).
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.