Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
16 C 310/2020-80
Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Gabrielou Černou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátkou údaje o zástupci
pro zaplacení 238 461 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba žalobkyně o zaplacení částky 238 461 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z této částky od 15. 5. 2020 do zaplacení se zamítá.
II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované částku 50 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z této částky od 21. 5. 2020 do zaplacení.
III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 96 590 Kč k rukám zástupkyně žalované do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žaloba žalobkyně o zaplacení částky 238 461 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z této částky od 15. 5. 2020 do zaplacení se zamítá. II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované částku 50 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z této částky od 21. 5. 2020 do zaplacení. III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 96 590 Kč k rukám zástupkyně žalované do tří dnů od právní moci rozsudku.
1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 21. 9. 2020 se žalobkyně domáhá zaplacení částky 238 461 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z uvedené částky od 15. 5. 2020 do zaplacení.
2. Vzájemným návrhem ze dne 1. 10. 2020 se žalovaná domáhá po žalobkyni zaplacení částky 50 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z této částky od 21. 5. 2020 do zaplacení.
Tvrzení žalobkyně
3. Žalobkyně podniká v oboru realitní, právní a zprostředkovatelská činnost v oboru nemovitostí. Žalobkyně v rámci své podnikatelské činnosti zajišťovala pro žalovanou zprostředkování prodeje nemovitosti, a to rodinného domu adresa a pozemku parc. č. st. číslo v anonymizováno ulici v obec. Tuto zprostředkovatelskou činnost poskytovala žalobkyně žalované od
29. 3. 2019, kdy proběhla první schůzka, do března 2020. Žalobkyně předložila žalované písemný návrh zprostředkovatelské smlouvy, ale žalovaná nechtěla písemnou smlouvu uzavřít s tím, že účastnice si věří, proto byla smlouva uzavřena jen ústně. Minimální kupní cena za nemovitosti, kterou žalovaná požadovala, byla 8 000 000 Kč. Žalovaná nabízela žalobkyni provizi ve výši 5 % kupní ceny, žalobkyně požadovala jen 3 % kupní ceny. Za dobu trvání zprostředkovatelské smlouvy žalobkyně žalované obstarala minimálně dvě příležitosti ke koupi předmětné nemovitosti za kupní cenu 10 000 000 Kč. Z důvodů na straně žalované však k prodeji nemovitosti nedošlo. Žalovaná následně dne 7. 4. 2020 uzavřela kupní smlouvu a smlouvu o zřízení věcného břemene, na základě které převedla vlastnické právo ke shora uvedeným nemovitostem na nového vlastníka za kupní cenu ve výši 400 000 Kč. S ohledem na to, že k uzavření kupní smlouvy se zájemcem opakovaně nedošlo z důvodu, za nějž odpovídá žalovaná, vznikl žalobkyni nárok na zaplacení smluvené provize za zprostředkovatelskou činnost. Žalobkyně vyúčtovala provizi ve výši 3 % kupní ceny žalované fakturou číslo 2020 na částku 288 461 Kč. Z této částky bylo uhrazeno jen 50 000 Kč, a to formou zápočtu vzájemné pohledávky žalované žalobkyní. Zbývající částku ve výši 238 461 Kč žalovaná neuhradila.
4. Při uzavření zprostředkovatelské smlouvy se žalobkyně dohodla se žalovanou, schůzkám mezi žalobkyní a žalovanou byl skoro vždy přítomen pan jméno jméno, ten žalobkyni kontaktoval, schůzka proběhla u nich doma, žalovaná a pan jméno uvedli, že chtějí nemovitost prodat za 8 000 000 Kč, takto se dohodla s nimi oběma. Provize ve výši 3 % z kupní ceny měla být podle dohody uhrazena za zprostředkování kupní smlouvy, tj. za uzavření smlouvy se zájemcem, měla se počítat z částky, za kterou chtěl zájemce nemovitost koupit. U schůzek žalobkyně s anonymizováno nikdo jiný nebyl.
5. Žalobkyně dále uvedla, že by do domu nechodila rok zbytečně, kdyby ho žalovaná nechtěla prodat.
6. Ke vzájemnému návrhu žalované žalobkyně uvedla, že žalobkyně nepopírá, že pro žalovanou prodávala šperky, a že za prodej šperků utržila částku 50 000 Kč. Tuto částku započetla na úhradu provize, zaplacení zbývající části provize je předmětem tohoto sporu.
Tvrzení žalované
7. Žalovaná nárok uplatněný žalobou zcela neuznává. Žalovaná se žalobkyní nikdy neuzavřela žádnou zprostředkovatelskou smlouvu na prodej nemovitosti. Žalovaná žalobkyni poznala až počátkem roku 2020, kdy žalobkyni přivedl bývalý manžel žalované s tím, že se žalobkyně zajímá o šperky a ať jí žalovaná ukáže rodinné šperky. Žalobkyně se žalované zeptala, jestli chce šperky prodat, ta však tou dobou o prodej šperků zájem neměla, což žalobkyni jasně sdělila. O prodeji nemovitosti se účastnice vůbec nebavily. V březnu 2020 bývalý manžel žalované pan jméno jméno dostal mrtvici a žalovaná, které do té doby platil za bydlení a stravu, se ze dne na den ocitla bez finančních prostředků. V této situaci žalovaná oslovila žalobkyni, zda by od ní nechtěla koupit rodinné šperky nebo zprostředkovat jejich prodej – v té době byly obchody zavřené kvůli nouzovému stavu a žalovaná neměla jak oficiálně šperky zpeněžit. příjmení žalovaná žalobkyni předala v igelitové tašce a nenechala si nic podepsat, jednala v šoku.
8. Postupem času žalovaná pochopila, že její bývalý manžel jméno jméno, se kterým byla rozvedená od roku 1990, avšak nadále s ním žila ve společné domácnosti, její majetek považoval za svůj
a podle toho se choval, vystupoval vůči jiným osobám jako vlastník nebo spoluvlastník domu. Byl to zřejmě on, kdo bez jakéhokoliv pověření od žalované mluvil se žalobkyní. Je pravda, že pan jméno hovořil se žalovanou na téma hodnoty domu, žalovaná mu ale řekla, že dům prodávat nechce. Počátkem roku 2020 pak přivedl do domu nějaké lidi a snad se s nimi bavil i o ceně, žalovaná se ale tohoto rozhovoru vůbec neúčastnila.
9. Žalobkyně poté žalované sdělila, že její rodinné šperky prodala za výkupní cenu, a to za
50 000 Kč. Žalovaná proto požaduje po žalobkyni úhradu částky 50 000 Kč s úrokem z prodlení za své rodinné šperky.
10. Ohledně skutečnosti, zda se účastnila nějakých prohlídek domu se zájemci o koupi, žalovaná uvedla, že když se vracela z procházky se psem, našla v domě spoustu lidí, žalovaná ale říkala, že barák neprodává. Později (u druhého jednání soudu) uvedla, že se některých dalších prohlídek účastnila od začátku, ale že není nějaká„ rafna“, aby lidi z domu vyhazovala, po jejich odchodu se zeptala pana jméno, co tam dělali, on jí řekl, že chtěl zjistit cenu nemovitosti. Po prvních prohlídkách, kdy se vrátila z procházky, řekla panu jméno, ať to ukončí, on jí to slíbil, ale pak probíhaly další prohlídky. Žalovaná se před lidmi nechtěla s panem jméno hádat, a tak vždy až po jejich odchodu mu řekla, že to nechce. Lidi nechtěla ze svého domu vyhodit a bylo jí trapné se zamknout v bytě, ale po domě s nimi nechodila.
Provedené dokazování, prokázané skutečnosti
11. K projednání věci soud nařídil jednání. Soud provedl některé důkazy, které navrhly účastnice k prokázání svých tvrzení (§ 120 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen „o. s. ř.“).
12. Mezi účastnicemi je nesporné, že žalobkyně převzala od žalované šperky.
13. Dále žalobkyně sama tvrdí, že za šperky utržila částku 50 000 Kč a že žalobkyně měla vůči žalované z toho důvodu dluh ve výši 50 000 Kč (žalobkyně však tvrdí, že pohledávku žalované započetla proti své tvrzené pohledávce na úhradu provize za zprostředkování prodeje nemovitosti).
14. Svědkyně paní jméno příjmení při výslechu uvedla, že s anonymizováno chodila na procházky,
a proto ví, že žalobkyně pro žalovanou prodávala dům na anonymizováno ulici. Nešlo jen o akci pana jméno, i žalovaná věděla, o tom, že dům prodává jako makléřka žalobkyně. Svědkyně si myslí, že žalovanou do prodeje„ uvrtal“ pan jméno, myslí si to proto, že ji„ uvrtal“ vždycky do všeho, tím myslí, že mu žalovaná dávala vždycky ve všem za pravdu. Dům asi museli prodávat, protože už neměli peníze, tak se o tom svědkyně bavila s paní celé jméno žalované. Svědkyně si myslí, že dům ani žalovaná, ani pan jméno prodávat nechtěli, ale byli k tomu okolnostmi nuceni, proto to možná tak dlouho trvalo, protože čekali na zázrak. Jednání mezi žalovanou a žalobkyní o provizi domu přítomna nebyla, o provizi nic neví.
15. Svědkyně paní jméno příjmení při výslechu uvedla, že byla na prohlídce rodinného domu na ulici ulice a číslo. Byli tam čtyři: jméno, žalobkyně a ona. Bylo to už dávno, cenu a provizi si nepamatuje. Žalovaná se při prohlídce nemovitosti chovala normálně, chodila s ostatními po domě. O koupi nemovitosti svědkyně po prohlídce zájem neměla.
16. Svědek pan jméno příjmení při výslechu uvedl, že si nepamatuje a není si jistý, jestli byl na prohlídce domu v anonymizováno ulici adresa.
17. Svědkyně příjmení příjmení při svém výslechu uvedla, že byla na prohlídce nemovitosti v anonymizováno ulici adresa, a to s manželem, architektkou paní příjmení, se žalobkyní, žalovanou a ještě s nějakým pánem. Žalovaná je jen uvítala a byla u prohlídky prostředního patra. O výši provize se nebavili, cenu si přesně nepamatuje, po prohlídce je nemovitost nezaujala natolik, aby vyjednávali o ceně, o koupi nakonec zájem neměli. Svědkyně předpokládá, že když prohlíželi celý dům a účel jejich návštěvy byl naprosto zřejmý, tak žalovaná věděla, že jsou v domě za účelem případné koupě. Žalovaná nějaký nesouhlas s jejich přítomností nebo s prodejem nevyjadřovala.
18. Svědek pan jméno příjmení při výslechu uvedl, že dům v anonymizováno ulici adresa skoro rok kupoval. Asi před dvěma lety, někdy v dubnu nebo květnu 2019, se šel do toho domu podívat, poté, co mu volala žalobkyně, že jej prodává. Na schodech stáli žalobkyně, pan jméno a žalovaná. Atmosféra byla přátelská, všichni s ním chodili po domě. Svědek měl eminentní zájem dům koupit, protože byl na dobrém místě. Po první prohlídce asi 14 dní přemýšlel, potom volal žalobkyni a chtěl druhou prohlídku. Při první prohlídce žádný problém nenastal, při druhé svědek šel rovnou po technických věcech. Druhé prohlídky se zúčastnili opět jméno a žalobkyně. Původní nabídka byla 8 milionů. Při druhé prohlídce pak stáli v prostředním bytě, svědek se ptal na smlouvu, jak by probíhalo podepisování a platba. Žalobkyně vytáhla zprostředkovatelskou smlouvu a dala mu ji přečíst. Zprostředkovatelskou smlouvu si vyžádal, protože už se mu dřív stalo, že makléř neměl smlouvu podepsanou. Ví, že úplně dole ve smlouvě byly informace
o garážích, že smlouva byla uzavřená mezi žalobkyní a žalovanou, ale není si jistý, jestli byla podepsaná. Ve smlouvě dole si přečetl, že jedna garáž není zakreslená v katastru. Potom ho zarazilo, že žalovaná řekla, že smlouva se podepíše s tím, koho vyberou oni. jméno chtěli zůstat v tom domě bydlet, ale v bytě uprostřed, to nechtěl, protože by se přes ně pořád chodilo. Dále zaznělo, že by šli bydlet někam vedle do věžáku, věděl tedy, že budou potřebovat peníze. Provize pro makléřku se neřešila, ale ve smlouvě v rámečku uprostřed v takovém čtverečku na pravé straně byla uvedena procenta, nějaká lichá číslice, 3 nebo 5. Na druhé prohlídce ho zarazilo, co žalovaná řekla, nechtěl na ni tlačit a dával tomu čas, pak řešil jiné věci a toto šlo trochu stranou, tím poprvé jednání o koupi skončila. Na internetu pak dům pořád byl a potom asi před rokem mu volala žalobkyně, že ji oslovila žalovaná, a jestli má o dům pořád zájem, že na to žalovaná spěchá. Svědek nabídl 5 milionů a dva byty na ulice v celkové ceně 4,5 milionu, nebo mohl druhý byt prodat a peníze žalované dát. S žalovanou tehdy nemluvil, volala mu žalobkyně. Žalovaná na prohlídku bytu nepřišla, pak svědek viděl v katastru, že dům byl přepsán na někoho jiného.
19. Svědkyně paní příjmení uvedla, že jsou se žalovanou celoživotní kamarádky z ulice ulice. Asi tři roky zpět jí žalovaná říkala, že má velké finanční problémy a že neví, co má dělat. Svědkyně jí nabídla, že by syn svědkyně dům žalované koupil, že by jí nějak finančně pomohli, to ale žalovaná kategoricky odmítla, že dům prodávat nechce. Syn svědkyně tehdy na internetu uviděl dům žalované k prodeji, svědkyně se na to žalované ptala, žalovaná o tom ale vůbec nevěděla. Svědkyně byla u toho, když žalovaná panu jméno kategoricky říkala, že dům neprodá. příjmení potom přestal brát žalobkyni telefony. Žalobkyně potom volala žalované, ta jí před svědkyní říkala, že dům neprodává, ať žalobkyně žalovanou neobtěžuje. Jednou přišla žalobkyně s panem jméno, naháněla žalovanou ve sklepě, aby jí něco podepsala, ona ale nic nepodepsala. Jednou, když šla svědkyně k žalované, byla před domem paní z realitky, chtěla dát žalované fakturu, ale pak odešla. Za pár dní přišla znovu, žalovaná pak svědkyni hned říkala, že paní z realitky ji odstrčila a když si žalovaná nechtěla fakturu vzít, tak ji paní z realitky po žalované hodila. S domem to nakonec dopadlo tak, že žalovaná říkala, že chce v domě dožít, tak ji svědkyně vzala do rodiny, dům koupil syn svědkyně za částku, která prakticky odpovídala tomu, co kdysi žalovaná půjčila panu jméno a o tuto částku pak přišla.
20. Svědek pan jméno příjmení při výslechu uvedl, že se zajímal o dům na adresa, chtěl koupit nějakou nemovitost, byl v uvedeném domě na prohlídce. Prohlídka probíhala tak, že se sešel se žalobkyní, byla tam žalovaná a nějaký pán, asi její manžel. Dům prodávali za
10 500 000 Kč, svědek ho chtěl za 10 000 000 Kč, kvůli tomu se nedohodli, tedy kvůli penězům. Svědek si nevšiml ničeho, co by působilo tak, že žalovaná dům nechce prodat, když svědek
a žalobkyně přišli, pustili je dovnitř. Žádné smlouvy ale neviděl a neví, jak to mezi sebou měli. Svědek si myslí, že u prohlídky většinou mluvil pán, ale žalovaná u prohlídky určitě byla, jinak by si ji nepamatoval, svědek si myslí, že s nimi byla celou dobu.
21. Z vytisknutého výpisu inzerátů soud zjistil, že žalobkyně nabízela prodej nemovitosti v adresa na různých webových stránkách do 1. 4. 2020. V jednom z inzerátů byla uvedena cena 12 000 000 Kč a poznámka k ceně„ s provizí RK“.
22. Z dohody o zprostředkování a poskytování služeb soud zjistil, že není podepsána. Jedná se
o formulářovou smlouvu, nahoře ve formuláři jsou vyplněny údaje o žalobkyni jako zprostředkovateli, údaje o žalované jako klientovi a údaje o nemovitosti na adresa. Údaje o ceně a výši provize vyplněny nejsou, dole na 1. straně ve smlouvě je uvedeno, že na pozemku jsou dvě garáže, jedna zakreslena na katastrální mapě, druhá nezakreslena.
23. Z faktury ze dne 28. 3. 2020 soud zjistil, že žalobkyně vystavila žalované fakturu na úhradu částky 288 461 Kč se splatností do 30. 4. 2020, ve faktuře je uvedeno„ dle ústní dohody dne 29. 3. 2019“ a„ fakturuji Vám za zprostředkování prodeje nemovitosti: rodinný dům ulice ulice anonymizováno, obec, včetně inzerce 9. 4. 2019 – 28. 3. 2020, zajištění dvou zájemců, p. příjmení cena 9 615 384 Kč (zmaření obchodu ze strany p. celé jméno žalované), p. příjmení cena 10 000 000 Kč (zmaření obchodu ze strany p. celé jméno žalované), provize 3 % ze stanovené nižší ceny“.
24. Ze stejnopisu notářského zápisu ze dne 7. 4. 2020 soud zjistil, že žalovaná jako prodávající
a oprávněná z věcného břemene a pan jméno příjmení jako kupující a povinný z věcného břemene uzavřeli dne 7. 4. 2020 smlouvu o koupi nemovité věci a o zřízení věcného břemene. Žalovaná jako výlučná vlastnice pozemku parc. č. st. číslo, jehož součástí je stavba adresa, vše v k. ú. obec, uvedenou nemovitost prodala panu příjmení a pan příjmení zřídil ve prospěch žalované věcné břemeno služebnost bytu v uvedené nemovitosti.
25. Z dopisu ze dne 28. 4. 2020 soud zjistil, že žalobkyně žalovanou vyzvala k úhradě částky
238 461 Kč, a to do sedmi dnů od doručení dopisu.
26. Z dopisu ze dne 13. 5. 2020 a z dodejky datové zprávy ze stejného dne soud zjistil, že žalovaná neuznává nárok žalobkyně na úhradu provize.
27. Z vyrozumění o založení věci stát. instituce ze dne 9. 6. 2020 soud zjistil, že na základě oznámení žalované byla u policie vedena věc týkající se sporu žalované s realitní makléřkou, žalobkyní, ohledně nabídky prodeje domu v anonymizována dvě slova, provedeným šetřením nebyly zjištěny skutečnosti, důvodně nasvědčující tomu, že byl spáchán trestný čin nebo přestupek, ale jedná se
o občanskoprávní spor.
28. Výslech pana jméno jméno, bývalého manžela žalované, soud neprovedl. Po mrtvici je pan jméno podle sdělení anonymizována tři slova (ČCK) hospitalizován ve zdravotnickém zařízení ČCK, je při vědomí, ale neschopen jakékoliv verbální komunikace, dorozumívá se pouze jednoduchou gestikulací levou rukou k základním potřebám. Nelze posoudit, zda je orientovaný, je imobilní, trvale ležící, není schopen posazení, nelze očekávat zlepšení jeho zdravotního stavu.
29. Soud dále neprováděl výslech paní příjmení. Žalobkyně na navrženém výslechu netrvala a podle soudu výslech nebyl třeba, když v řízení bylo dostatečně prokázáno, že prohlídky nemovitosti probíhaly. příjmení příjmení neměla být jednou z vážných zájemkyň o koupi, nemohla by více osvětlit tvrzení, která v řízení zůstaly neprokázána (o sjednané výši provize, o dohodě mezi žalobkyní a žalovanou).
30. Stejně tak soud neprováděl výslech paní příjmení, která měla být jako kamarádka žalované s celou věcí obeznámena. Žalovaná na výslechu paní příjmení netrvala, protože tato měla anonymizováno problémy, a soud nepovažoval výslech kamarádky žalované za nutný.
31. Soud zamítl návrh na provedení důkazu prohlídkou nemovitosti, neboť tento důkaz byl navržen k prokázání tvrzení, že svědkyně příjmení se nemohla zúčastnit prohlídky nemovitosti, protože její popis domu neodpovídal skutečnosti. Soud má přitom za dostatečně prokázáno výslechy svědků, že prohlídky nemovitosti probíhaly.
32. Soud dále zamítl návrh na výslech paní příjmení. Jedná se o bývalou přítelkyni pana jméno, která měla mít informace o prodeji domu pouze zprostředkovaně, žádných jednání mezi žalovanou a žalobkyní ani prohlídek domu se účastnit neměla.
Hodnocení výslechů soudem
33. Soud nemá ani po provedení výslechů svědků za prokázané, že by mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena ústní dohoda, podle které by se žalobkyně zavázala zprostředkovat pro žalovanou prodej nemovitosti (domu v anonymizováno ulici adresa v obec), není prokázáno, za jakou kupní cenu měla žalobkyně podle dohody nemovitost nabízet, není prokázáno, že se žalovaná zavázala uhradit za zprostředkování uzavření kupní smlouvy provizi, za jakých podmínek měla být provize uhrazena a v jaké výši.
34. Výslechy svědků (příjmení, příjmení, anonymizováno a příjmení) má soud za dostatečně prokázané, že skutečně probíhaly prohlídky nemovitosti, při kterých si nemovitost prohlíželi zájemci o koupi. Přinejmenším části prohlídek se účastnila i žalovaná, a to tak, že chodila se zájemci po domě nebo po jeho části. To však podle soudu samo o sobě neznamená, že by žalovaná měla o prodej nemovitosti zájem a že by se na zprostředkování prodeje dohodla se žalobkyní. Podle soudu je možné, že žalované bylo vzhledem k její povaze nepříjemné před cizími lidmi řešit se svým bývalým manželem jejich spory ohledně toho, že žalovaná nechce prohlídky konat a nemovitost prodávat; a je tedy možné, že se žalovaná prohlídek sice„ pasivně“ zúčastnila, byla přítomna, po domě chodila, ale po odchodu zájemců bývalému manželovi říkala, že dům prodat nechce a ať prohlídky neorganizuje (jak žalovaná tvrdí). Žádný ze svědků přitom nepopisoval, že by žalovaná nemovitost aktivně nabízela, chválila, popisovala, kde co je, že by se jednání o prodeji aktivně účastnila a vstupovala do nich. Pouze pan příjmení uvedl, že žalovaná při druhé prohlídce domu prohlásila, že nemovitost se prodá tomu, komu oni budou chtít. Toto sdělení žalované mohlo svědčit o tom, že žalovaná dům panu příjmení prodat nechce, příp. že žalovaná dům prostřednictvím žalobkyně vůbec prodávat nechtěla.
35. Pan anonymizováno uváděl, že viděl smlouvu o zprostředkování, ve které byly uvedeny žalobkyně a žalovaná, a ve které byla sjednána provize, nicméně sám uvedl, že si není jistý, jestli byla tato smlouva podepsaná. V řízení ani nebylo nikým tvrzeno, že by písemná smlouva se sjednanou výší provize byla podepsána. Ani v nepodepsané smlouvě, kterou soudu předložila žalobkyně, není přitom výše provize vyplněna, svědek si tedy události pravděpodobně přesně nepamatoval. Tomuto tvrzení svědka tedy soud neuvěřil.
36. příjmení příjmení sice uvedla, že si na procházkách se psy povídala se žalovanou a panem jméno o prodeji domu a že žalovaná věděla o tom, že žalobkyně dům jako makléřka prodává. Zároveň ale svědkyně vypověděla, že žalovanou vždy do všeho„ uvrtal“ pan jméno, stejně tak i do prodeje domu, a že dům ani jeden z nich prodávat nechtěl, ale museli. Tato svědkyně měla informace jen kusé a zprostředkované, u jednání žalované se žalobkyní nebyla, informace čerpala mj. i od pana jméno a nemusela mít proto přesné informace.
37. Svědkyně paní příjmení uváděla, že žalobkyně nabízela prodej domu na internetu bez vědomí žalované, ta se o tom dověděla až od svědkyně, dále uváděla, že žalovaná před ní výslovně říkala panu jméno i žalobkyni, že dům prodávat nechce, a dále uváděla, že žalovaná odmítala podepsat žalobkyni listiny, které jí žalobkyně k podpisu dávala. U této svědkyně však soud vzal v úvahu, že se jedná o celoživotní kamarádku žalované, která nemusí být zcela nezaujatá, soud proto neměl touto svědeckou výpovědí za prokázáno, že žalovaná dům odmítala prostřednictvím žalobkyně prodat.
38. Žádný z provedených důkazů neprokázal, že by žalobkyně a žalovaná měly mezi sebou ústní dohodu. Už vůbec pak žádný z důkazů neprokazoval, jak se žalovaná a žalobkyně dohodly o provizi, za jakých podmínek měla být provize podle tvrzené dohody vyplacena a v jaké výši, ani za jakou kupní cenu měla žalobkyně prodej domu zprostředkovat.
39. Žalobkyni tíží důkazní břemeno ohledně prokázání tvrzení, že byla mezi žalobkyní a žalovanou uzavřena ústně zprostředkovatelská smlouva a dohoda o provizi, tak, jak tvrdí žalobkyně. Ohledně toho, že má navrhnout důkazy k prokázání uvedených tvrzení, byla žalobkyně soudem poučena podle § 118a o. s. ř., žádné další důkazy k prokázání svých tvrzení však nenavrhla a soud tak její tvrzení za prokázaná nemá.
40. Soud podotýká, že je s podivem, že žalobkyně jako podnikatelka a realitní makléřka uvádí, že poskytovala žalované služby (podle tvrzení žalobkyně za stovky tisíc korun) pouze na základě ústní dohody, a to i poté, co žalovaná písemnou smlouvu (podle tvrzení žalobkyně) podepsat odmítla. V takovém případě by žalobkyně musela počítat s tím, že pokud mezi ní a žalovanou nastanou rozpory, bude mít žalobkyně v případném sporu těžkou důkazní pozici.
Závěr soudu o skutkovém stavu
41. Soud má po provedeném dokazování za prokázané, že žalobkyně inzerovala na různých webových stránkách, že zprostředkovává prodej nemovitosti - pozemku parc. č. st. číslo, jehož součástí je rodinný dům adresa, vše v k. ú. obec. Výlučnou vlastnicí uvedené nemovitosti byla žalovaná, v domě se žalovanou bydlel její bývalý manžel pan jméno (který později dostal mrtvici a nyní je imobilní a téměř nekomunikuje). Žalobkyně uskutečnila několik prohlídek domu se zájemci o koupi nemovitosti. Prohlídek se částečně účastnila i žalovaná, a to tak, že byla přítomna, případně se zájemci prošla dům nebo část domu. U prohlídek byl přítomen pan jméno a aktivně se zájemci komunikoval. Pan anonymizováno a pan příjmení měli o koupi domu i po prohlídkách zájem, ale k prodeji domu nedošlo.
42. V řízení nebylo prokázáno, že by mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena ústní dohoda, podle které by se žalobkyně zavázala zprostředkovat pro žalovanou prodej nemovitosti, není prokázáno, za jakou kupní cenu měla žalobkyně podle dohody nemovitost nabízet, není prokázáno, že se žalovaná zavázala uhradit za zprostředkování uzavření kupní smlouvy provizi, za jakých podmínek měla být provize uhrazena a v jaké výši.
43. Žalobkyně převzala od žalované šperky v hodnotě minimálně 50 000 Kč, které si buď ponechala, nebo je prodala minimálně za cenu 50 000 Kč (žalovaná uvádí, že šperky měly vyšší hodnotu, v řízení však požaduje pouze zaplacení částky 50 000 Kč, otázkou, zda vůbec byly šperky prodány, případně zda byly prodány za více než 50 000 Kč, se tedy soud nezabýval, když hodnotu šperků 50 000 Kč žalobkyně nerozporuje).
Právní posouzení věci
44. Vzhledem k tomu, že žalobkyně neunesla břemeno důkazní, soud její žalobu zamítl.
45. Vzájemné žalobě žalované o zaplacení částky 50 000 Kč soud vyhověl. Žalobkyně v řízení nerozporovala, že měla vůči žalované dluh ve výši 50 000 Kč. Uvedla však, že pohledávku žalované na zaplacení 50 000 Kč započetla proti své pohledávce na zaplacení provize za zprostředkování prodeje nemovitosti. Vzhledem k tomu, že existenci pohledávky na zaplacení provize se jí v řízení nepodařilo prokázat, k započtení nedošlo a žalobkyně je povinna částku 50 000 Kč žalované uhradit.
46. Tím, že žalobkyně svůj dluh nezaplatila v termínu splatnosti dle výzvy k úhradě (§ 1958 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „o. z.“), dostala se dnem následujícím po dni splatnosti do prodlení. Žalovaná má proto nárok na úrok z prodlení z dlužné částky podle § 1970 o. z. ve výši podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném ke dni prodlení.
Náhrada nákladů řízení
47. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 151 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř. Úspěch ve věci posuzoval soud odděleně pro řízení o žalobě a pro řízení o vzájemné žalobě (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 2. 2018, sp. zn. 23 Cdo 4609/2017). V obou věcech byla zcela úspěšná žalovaná a náleží jí proto plná náhrada nákladů řízení.
48. Za řízení o žalobě žalobkyně náleží žalované náklady sestávající z nákladů zastoupení advokátkou, které podle § 6 odst. 1, § 7, § 8 odst. 1 a § 13 odst. 1 a 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ advokátní tarif“) náleží odměna ve výši 9 260 Kč a náhrada hotových výdajů ve výši 300 Kč za každý ze šesti úkonů právní služby (za převzetí a přípravu zastoupení, sepis podání ze dne 1. 10. 2020 a za účast u čtyř jednání soudu ve dnech 15. 1., 24. 2., 7. 4. a 21. 5. 2021 podle § 11 odst. 1 písm. a/, d/, g/ advokátního tarifu); a dále z náhrady za daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % z výše uvedených částek ve výši 12 046 Kč Celkem za řízení o žalobě žalobkyně náleží žalované 69 406 Kč.
49. Za řízení o vzájemné žalobě náleží žalované náklady sestávající ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 500 Kč (dle položky 1 sazebníku soudních poplatků); z nákladů zastoupení advokátkou, které podle § 6 odst. 1, § 7, § 8 odst. 1 a § 13 odst. 1 a 4 advokátního tarifu) náleží odměna ve výši 3 100 Kč a náhrada hotových výdajů ve výši 300 Kč za každý ze šesti úkonů právní služby (vyjmenovaných v předchozím odstavci odůvodnění); a dále z náhrady za daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % z výše uvedených částek kromě soudního poplatku ve výši 4 284 Kč Celkem za řízení o vzájemné žalobě žalované náleží 27 184 Kč.
50. Za studium spisu soud žalované náhradu nákladů řízení nepřiznal, neboť seznámení se s případem a se spisem je součástí úkonu„ převzetí a příprava zastoupení“. Za studium spisu náleží samostatně odměna jen výjimečně v odůvodněných případech (například založí-li protistrana do spisu značné množství listin, s nimiž nemá účastník možnost se jinak seznámit, krátce před přípravným jednáním či prvním jednání ve věci), k tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 8. 9. 2015, sp. zn. 22 Cdo 1176/2015.
51. O povinnosti zaplatit náhradu nákladů k rukám zástupce žalobce soud rozhodl podle § 149 odst. 1 o. s. ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení, a to ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu v Mladé Boleslavi.
Nesplní-li povinný dobrovolně to, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný po právní moci rozhodnutí domáhat splnění povinností exekučním návrhem.