Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

24 C 118/2021-51

Okresní soud v Jihlavě rozhodl samosoudcem Mgr. et Mgr. Bc. Milanem Boháčkem, M.A., ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení

sídlem adresa

o 29 259,27 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Zamítá se žaloba, jíž se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 29 259,27 Kč s úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky 14 829,27 Kč od 4. 4. 2012 do zaplacení.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 12 584 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám anonymizováno jméno příjmení, advokáta.

Odůvodnění:

I. Zamítá se žaloba, jíž se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 29 259,27 Kč s úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky 14 829,27 Kč od 4. 4. 2012 do zaplacení. II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 12 584 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám [anonymizováno] [jméno] [příjmení], advokáta.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení 29 259,27 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že s žalovanou uzavřela dne datum smlouvu o úvěru, na jejímž základě byla žalované poskytnuta částka 30 000 Kč, kterou si žalovaná převzala v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaná se ve smlouvě zavázala vrátit žalobkyni ve 13 měsíčních splátkách i částku 18 750 Kč (dále též jen„ poplatek“), sestávající z kapitalizovaných úroků ve výši 6 000 Kč a z úplaty ve výši 12 750 Kč. Žalovaná svůj dluh řádně neuhradila, když se dostala do prodlení se splátkou splatnou dne 3. 1. 2012; celkem na svůj dluh žalobkyni uhradila částku 33 920,73 Kč. Za prodlení žalované požaduje žalobkyně i úhradu smluvní pokuty ve výši 14 430 Kč podle bodu 3. obchodních podmínek, a to pouze za posledních 10 měsíců před podáním žaloby. Co se týče případného promlčení nároku, k tomu žalobkyně uvedla, že podle obchodního zákoníku je promlčecí doba čtyřletá a že dne 6. 12. 2013 došlo ke stavení promlčecí doby v důsledku zahájeného insolvenčního řízení proti žalované; po zastavení tohoto insolvenčního řízení dne datum a s ohledem na ustanovení obchodního zákoníku by promlčecí doba uplynula dnem 27. 2. 2021, avšak žaloba byla podána dne datum. Pokud se jedná o smluvní pokutu, ani tento nárok není promlčen a že se na její výši neuplatní pravidla uvedená v ustanovení , o spotřebitelském úvěru. Rovněž seznam přihlášených pohledávek z insolvenčního řízení proti žalované není exekučním titulem, a tudíž nepředstavuje překážku věci rozsouzené.

2. Žalovaná nárok žalobkyně neuznala a uvedla, že celý žalobou uplatněný nárok je již promlčen a že výše smluvní pokuty odporuje ustanovením , o spotřebitelském úvěru. Dále uvedla, že přihlásila-li žalobkyně svou pohledávku za žalovanou do insolvenčního řízení, byla tato pohledávka zapsána do seznamu přihlášených pohledávek, jenž se stal exekučním titulem, čímž vznikla překážka věci rozhodnuté pro další řízení o této pohledávce.

3. Soud posoudil splnění podmínek řízení k projednání a rozhodnutí věci a dospěl k závěru, že zde není žádná překážka bránící soudu věc projednat a rozhodnout. Ve věci žalované coby dlužníka sice anonymizováno soud v obec usnesením ze dne datum, č. j. insolvenční spisová značka, zjistil úpadek žalované a povolil její oddlužení, avšak usnesením ze dne datum, č. j. insolvenční spisová značka číslo, týž soud schválené oddlužení žalované zrušil a insolvenční řízení zastavil; toto usnesení následně potvrdil název soudu usnesením ze dne datum rozhodnutí, č. j. spisová značka. Jelikož insolvenční soud nerozhodl o splnění oddlužení žalované a o jejím osvobození od placení pohledávek, zahrnutých do oddlužení, v rozsahu, v němž dosud nebyly uspokojeny, ve smyslu ustanovení , o úpadku a způsobech jeho řešení ( ), nedošlo ke vzniku překážky věci rozhodnuté pro toto řízení o žalobě žalobkyně a soud tak může věc projednat a rozhodnout.

4. Soud ve věci provedl dokazování listinami. Ze smlouvy o úvěru číslo ze dne datum soud zjistil, že tato byla uzavřena mezi žalobkyní a žalovanou. Žalobkyně se ve smlouvě zavázala poskytnout žalované spotřebitelský úvěr ve výši 30 000 Kč a žalovaná se zavázala tuto částku vrátit a zaplatit žalobkyni na nákladech spotřebitelského úvěru částku 18 750 Kč, zahrnující úplatu a úrok ve výši 20 % z jistiny za období, na které byl úvěr poskytnut, a to ve 13 měsíčních splátkách ve výši 3 750 Kč, z níž částka 1 443 Kč představuje výši měsíčních nákladů spotřebitelského úvěru. Ve smlouvě žalovaná svým podpisem potvrdila, že předmětnou částku převzala v hotovosti při uzavření smlouvy. Z článku 3 obchodních podmínek, jež tvořily součást smlouvy, soud zjistil, že se smluvní strany dohodly, že pokud žalovaná nesplní svůj závazek ze smlouvy, je žalobkyně oprávněna požadovat po ní smluvní pokutu ve výši měsíčních nákladů spotřebitelského úvěru, a to za každý započatý kalendářní měsíc prodlení až do zaplacení jistiny včetně celkových nákladů spotřebitelského úvěru, a také paušální náhradu nákladů vynaložených v souvislosti s vymáháním dlužné částky ve výši 20 % z poskytnutého úvěru, nejméně však 2 000 Kč. Z předpisu splátek pro smlouvu číslo soud zjistil počet a výši splátek úvěru včetně započítávání těchto splátek na úrok vyčíslený celkem částkou 6 000 Kč, úplatu vyčíslenou celkem částkou 12 750 Kč a jistinu.

5. Ze zpráv klienta ze dne datum a ze dne datum, které jsou totožné, soud zjistil, že žalovaná uhradila poslední platbu na svůj dluh ze smlouvy číslo dne datum a že celkem zaplatila žalobkyni částku 33 920,73 Kč. Z předžalobní výzvy ze dne 18. 1. 2021 a z poštovního podacího archu soud zjistil, že žalobkyně odeslala dne 20. 1. 2021 dopis, jímž vyzvala žalovanou k zaplacení dluhu ze smlouvy o úvěru číslo do 7 dnů od obdržení výzvy.

6. Pro nadbytečnost soud neprovedl důkazy vztahující se k insolvenčnímu řízení žalované, a to výpisy z aplikace ISIR ze dne datum, usneseními anonymizováno soudu v obec ze dne datum, č. j. insolvenční spisová značka, a ze dne datum, č. j. insolvenční spisová značka číslo, a usnesením název soudu ze dne datum rozhodnutí, č. j. spisová značka.

7. Z provedených důkazů má soud za prokázané, že žalobkyně uzavřela s žalovanou smlouvu o spotřebitelském úvěru, na jehož základě poskytla žalované částku 30 000 Kč, kterou si žalovaná převzala v hotovosti v den podpisu smlouvy. Žalovaná se zavázala dlužnou částku vrátit ve splátkách spolu s náklady úvěru ve výši 18 750 Kč. Pro případ porušení povinnosti žalované si účastníci ujednali nárok žalobkyně na smluvní pokutu. Žalovaná na svůj dluh z uvedené smlouvy uhradila žalobkyni částku 33 920,73 Kč. Žalovaná byla řádně vyzvána k úhradě svého dluhu před podáním žaloby.

8. Podle ustanovení , o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění účinném od 1. 1. 2011 do 24. 2. 2013, (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“), tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství a upravuje některá práva a povinnosti související s odloženou platbou, půjčkou, úvěrem nebo jinou obdobnou finanční službou poskytovanou nebo přislíbenou spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem (dále jen„ spotřebitelský úvěr“). Podle ustanovení , b) zákona o spotřebitelském úvěru se spotřebitelem rozumí fyzická osoba, která nejedná v rámci své podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání, a věřitelem se rozumí osoba nabízející nebo poskytující spotřebitelský úvěr v rámci své podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání. Podle ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Podle ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru není-li prokázán opak, má se za to, že věřitel povinnosti podle , 7 a 9 nesplnil.

9. Podle ustanovení , , se řídí jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy.

10. Podle ustanovení , , ve znění účinném od 23. 2. 2011 do 24. 5. 2011, (dále jen„ obč. zák.“) neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům. Podle ustanovení , 2 obč. zák. kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů. Podle ustanovení obč. zák. předmět bezdůvodného obohacení se musí vydat tomu, na jehož úkor byl získán. Nelze-li toho, na jehož úkor byl získán, zjistit, musí se vydat státu. Podle ustanovení obč. zák. je-li smlouva neplatná nebo byla-li zrušena, je každý z účastníků povinen vrátit druhému vše, co podle ní dostal.

11. Soud dospěl k závěru, že na závazkový vztah mezi žalobkyní a žalovanou je plně aplikovatelný , o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od 1. 1. 2011 do 24. 2. 2013, neboť žalobkyně poskytla žalované úvěr v rámci své podnikatelské činnosti a žalovaná při tomto právním úkonu nevystupovala v rámci podnikatelské činnosti či samostatného výkonu povolání. Povinností věřitele před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru je s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele úvěr splácet. Součástí odborné péče věřitele při ověřování schopnosti spotřebitele splácet úvěr je i taková obezřetnost, jež jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení, a to například potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele a podobně (blíže viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. -39, dostupný na stránkách www.nssoud.cz, a rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. , dostupný na stránkách www.nsoud.cz). Žalobkyně v tomto případě neuvedla žádná tvrzení, jakým způsobem prověřila před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru schopnost žalované poskytnutý úvěr splácet, a rovněž se nedostavila k jednání soudu, aby mohla být poučena o povinnosti tvrdit tyto chybějící skutečnosti a navrhnout k jejich prokázání příslušné důkazy ve smyslu ustanovení , 3 , , (dále jen„ “). Proto soud vycházel z ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, podle něhož není-li prokázán opak, má se za to, že věřitel povinnost podle nesplnil. Zákon o spotřebitelském úvěru ve znění účinném od 1. 1. 2011 do 24. 2. 2013 sice neobsahoval žádnou sankci vyplývající z nesplnění povinnosti věřitele prověřit s odbornou péčí před uzavřením smlouvy úvěruschopnost spotřebitele, přesto i v režimu úpravy ustanovení tohoto zákona účinné před novelou má nesplnění uvedené povinnosti ze strany poskytovatele úvěru důsledky v podobě absolutní neplatnosti takto uzavřené smlouvy, jak uvedl Nejvyšší soud ve svém rozsudku ze dne 20. 3. 2019, sp. zn. , dostupném na stránkách www.nsoud.cz. Proto zdejší soud v souladu s uvedeným názorem Nejvyššího soudu aplikoval z úřední povinnosti ustanovení obč. zák., neboť nesplnění uvedené povinnosti za současné platnosti uzavřené smlouvy o spotřebitelském úvěru by zjevně obcházelo zákon o spotřebitelském úvěru, a to jeho ustanovení na ochranu spotřebitele, a posoudil smlouvu o spotřebitelském úvěru uzavřenou mezi žalobkyní a žalovanou jako absolutně neplatnou; absolutně neplatná jsou tudíž i ujednání o smluveném úroku, poplatcích a o smluvní pokutě, jak vyplývají ze smlouvy.

12. Z provedeného dokazování vyplývá, že žalovaná uhradila žalobkyni na svůj dluh celkem částku 33 920,73 Kč. Vzhledem k tomu, že smlouva uzavřená mezi žalobkyní a žalovanou je absolutně neplatná a mezi stranami není jiné platné smluvní ujednání, byla žalovaná povinna uhradit žalobkyni pouze částku, kterou od ní obdržela, tj. jistinu ve výši 30 000 Kč, jinak by jí vzniklo na úkor žalobkyně bezdůvodné obohacení. Jelikož žalovaná tuto částku splatila žalobkyni již dne datum a na jiné plnění včetně požadované smluvní pokuty žalobkyně s ohledem na absolutní neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru nemá nárok, došlo k úplnému zániku dluhu žalované. Proto soud žalobu jako nedůvodnou zamítl a z důvodu nadbytečnosti se již nezabýval námitkami uplatněnými žalovanou, tj. promlčením žalovaného nároku a výší požadované smluvní pokuty.

13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 12 584 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle , , bodu 5. , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty 29 259,27 Kč sestávající z částky 2 300 Kč za každý ze čtyř úkonů uvedených v  , d), g) a. t. (převzetí a příprava zastoupení, vyjádření k žalobě ze dne 15. 4. 2021, vyjádření ve věci ze dne 14. 5. 2021, účast na jednání soudu dne datum) včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle a. t. a náhrada za daň z přidané hodnoty podle , 3 a ve výši 21 % z částky 10 400 Kč ve výši 2 184 Kč. Podle ustanovení soud žalobkyni uložil zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalované ve lhůtě podle ustanovení , neboť pro jinou lhůtu k plnění neshledal důvod.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu v Jihlavě ve dvou vyhotoveních.

Nesplní-li povinný ve stanovené lhůtě dobrovolně, co mu ukládá pravomocné rozhodnutí soudu, může oprávněný podat návrh na exekuci nebo na soudní výkon rozhodnutí.