Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
38 C 72/2021-17
Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní Mgr. Markétou Stochovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení 9 920 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 8 000 Kč spolu se zákonným úrokem
z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 8 000 Kč od 9. 2. 2021 do zaplacení, to vše ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.
II. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku 1 920 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 1 920 Kč od 26. 3. 2019 do zaplacení, spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 8 000 Kč od 26. 3. 2019 do 8. 2. 2021, se zamítá.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 489 Kč, a to k rukám zástupce žalobkyně příjmení jméno jméno - advokáta, to vše ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 8 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 8 000 Kč od 9. 2. 2021 do zaplacení, to vše ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí. II. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku 1 920 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 1 920 Kč od 26. 3. 2019 do zaplacení, spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 8 000 Kč od 26. 3. 2019 do 8. 2. 2021, se zamítá. III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 489 Kč, a to k rukám zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [jméno] - advokáta, to vše ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.
1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení částky 9 920 Kč spolu s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaná uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně právnická osoba s. r. o. dne 25. 2. 2019 prostřednictvím internetu smlouvu o úvěru, na základě které byl žalované poskytnut úvěr ve výši 8 000 Kč bankovním převodem na účet žalované
č. bankovní účet. Žalovaná se zavázala úvěr splatit nejpozději 25. 3. 2019, což však neučinila. Součástí smlouvy byly i úvěrové podmínky původního věřitele. Dne 3. 12. 2020 postoupila právní předchůdkyně žalobkyně pohledávku za žalovanou na žalobkyni. Žalovaná byla opětovně vyzývána ke splnění své povinnosti vrátit jistinu půjčky, naposledy předžalobní výzvou s oznámením postoupení, ovšem bezvýsledně, žalobkyně se proto domáhá, aby byla zavázána zaplatit jí částku 8 000 Kč na dlužné jistině, poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 1 920 Kč a zákonný úrok z prodlení od 26. 3. 2019 do zaplacení.
2. K ústnímu jednání, které se konalo dne 12. 8. 2021, se žádný z účastníků nedostavil, přičemž neúčast omluvila pouze žalobkyně, která souhlasila s projednáním věci ve své nepřítomnosti. Soud proto jednal v nepřítomnosti obou účastníků řízení, jak mu umožňuje § 101 odst. 3 zákona číslo 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř. o. s. ř. ) a při rozhodování vyšel z obsahu spisu a provedených důkazů.
3. Z provedených důkazů soud dospěl k těmto skutkovým zjištěním:
Ze smluv o spotřebitelském úvěru datovaných 25. 2. 2019 soud nic podstatného nezjistil, neboť tyto listin y nejsou ze strany žalované podepsány a soudu nebyly předloženy žádné důkazy svědčící o tom, že by je žalovaná skutečně uzavřela prostřednictvím dálkové komunikace. Naopak z potvrzení o platbě ve spojení se zprávou banky soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně zaslala na účet náležející žalované částku 8 000 Kč. Z oznámení o postoupení pohledávky a předžalobní výzvy vč. podacího lísku soud zjistil, že žalovaná byla před podáním žaloby seznámena se skutečností, že pohledávka předchůdkyně žalobkyně za ní přešla na žalobkyni a zároveň byla vyzvána k plnění výzvou odeslanou 2. 2. 2021 se splatností 3 dny od doručení výzvy.
4. Z dalších provedených důkazů soud nezjistil žádné relevantní skutečnosti.
5. Soud předně konstatuje, že v řízení nevzal za prokázané, že by mezi předchůdkyní žalobkyně jako věřitelem a žalovanou jako dlužníkem byla uzavřena smlouva o tvrzeném obsahu. Žalobkyně sice předložila k důkazu nepodepsanou listin u nadepsané smlouvy, nicméně z těchto listin se uzavření smlouvy se žalovanou nepodává, resp. nebylo v řízení prokázáno, že by jejich text odpovídal projevu vůle žalované. Nebylo prokázáno, že by smlouva byla skutečně mezi těmito účastníky uzavřena prostřednictvím elektronických prostředků, tedy pomocí prostředků komunikace na dálku, žalobkyně nedoložila ani žádné důkazy k prokázání svého tvrzení ohledně způsobu, jakým byla smlouva podepsána a uzavřena. Neoznačila žádná tvrzení ani důkazy týkající způsobu ověření totožnosti žalované např. skrze kontrolu občanského průkazu či skrze verifikační platbu, elektronický podpis nebo jiné prostředky ověření totožnosti jednajícího pro účely elektronické komunikace. Oproti tomu soud považuje provedené důkazy za dostatečné k prokázání tvrzení, že předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované částku 8 000 Kč pomocí bezhotovostního převodu na účet žalované a k plnění jí vyzvala výzvou odeslanou 2. 2. 2021 se stanovenou třídenní lhůtou splatnosti.
6. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 S., občanský zákoník , v účinném znění (dále v textu jen„ OZ“) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
7. Podle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí
i v případě, byl-li závazek zrušen.
8. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu soud uzavírá, že předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované bez prokázaného právního důvodu částku 8 000 Kč. Žalovaná se přijetím této částky bezdůvodně obohatila a je povinna toto obohacení vrátit. Soud proto žalobě vyhověl co do částky 8 000 Kč. Vzhledem k tomu, že se žalovaná dostala do prodlení s plněním peněžitého závazku, přiznal soud žalobkyni také právo na úroky z prodlení a dle
§ 1970 o. z. zavázal žalovanou k zaplacení úroků z prodlení od 9. 2. 2021, a to v sazbě vycházející z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve znění účinném ke dni počátku prodlení žalované. Soud vyšel z toho, že bezdůvodné obohacení je splatné na výzvu a první prokázaná výzva k plnění byla žalované odeslána dne 2. 2. 2021. Dle § 573 o. z. se pak tato výzva považuje za doručenou třetím pracovním dnem po odeslání, tj. 5. 2. 2021. Žalované byla poskytnuta třídenní lhůta k plnění (do 8. 2. 2021) a tedy od 9. 2. 2021 je žalovaná v prodlení s plněním. Ohledně zbývajících dílčích nároků soud žalobu zamítl, neboť nebylo prokázáno, že by mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla uzavřena smlouva s tvrzeným obsahem, nebyla tedy prokázána existence tvrzeného nároku co do požadovaných poplatků a smluvní pokuty.
9. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ve spojení s § 142a
o. s. ř. o. s. ř. , neboť žalobkyně byla téměř zcela úspěšná a neúspěch se týkal toliko nepatrné části žalovaného plnění. Soud jí proto přiznal náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč. Tato se sestává z odměny advokáta ve výši 600 Kč za převzetí věci, sepis předžalobní výzvy a sepis žaloby dle § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen AT), přičemž výše odměny za jeden úkon vychází z § 14b odst. 1 AT (3 x 200 Kč), náhrady hotových výdajů dle § 14b odst. 2 vyhlášky ve výši 300 Kč (3 x 100 Kč). Nakonec soud přiznal žalobkyni 21 % DPH z částky 900 Kč dle § 137 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. , a částky 400 Kč odpovídající zaplacenému soudnímu poplatku.
10. Lhůtu k plnění soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. , když ke stanovení lhůty odlišné soud neshledal důvodu.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu ).
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.