Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
22 C 565/2019-33
Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudcem Mgr. Tomášem Kopalem ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o: zaplacení částky 42 401,74 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 42 401,74 Kč a úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 28 468 Kč od 1. 5. 2019 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci, a to k rukám advokáta žalobce, náhradu nákladů řízení ve výši 4 299 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 42 401,74 Kč a úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 28 468 Kč od 1. 5. 2019 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci, a to k rukám advokáta žalobce, náhradu nákladů řízení ve výši 4 299 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobce se domáhal zaplacení částky 42 401,74 Kč s příslušenstvím. Uvedl, že dne 8.4.2016 uzavřel s žalovaným smlouvu o zápůjčce číslo která byla uzavřena na základě Rámcové smlouvy o poskytování zápůjček uzavřené dne 8.4.2016. Na základě podepsané smlouvy o zápůjčce byla žalobcem žalovanému dne 8.4.2016 vyplacena zápůjčka ve výši 18 000 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit žalobci v souvislosti s poskytnutou zápůjčkou celkovou částku ve výši 41 305 Kč, tedy vrátit zapůjčenou jistinu a zaplatit celkové náklady zápůjčky, tj. obchodní úrok 15 805 Kč, administrativní poplatek 7 500 Kč, a to ve 29 měsíčních splátkách po 1 377 Kč a poslední 30. ve výši 1 372 Kč. Splatnost první splátky byla dohodnuta 19.5.2016. S ohledem na prodlení žalovaného s úhradami plateb došlo dnem 12.8.2017 k zesplatnění zápůjčky a k tomuto dni činil dluh celkem 42 401,74 Kč, z toho neuhrazená jistina činila 16 770 Kč, úrok 8 148 Kč, administrativní poplatek 3 000 Kč, smluvní pokuta z prodlení s jednotlivými splátkami 2 791 Kč, smluví pokuta za nesplnění povinnosti uhradit dluh po zesplatnění 6 525 Kč a poplatek za poslední písemnou upomínku 550 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaný po zesplatnění smlouvy o zápůjčce ani na základě upomínky neuhradil ničeho, požaduje žalobce zákonný úrok z prodlení vyčíslený z aktuální výše neuhrazených částí zápůjčky 28 468 Kč ode dne 1.5.2019 do zaplacení, kdy za dobu předchozí jej vyčíslil částkou 4 617,74 Kč. Žalobce zaslal žalovanému předžalobní výzvu k plnění. Žalovaný na svůj dluh ničeho neuhradil.
2. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o.s.ř. , dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
3. Žalovaný zůstal v řízení nečinný, proti žalobě ničeho nenamítal.
4. Při svém rozhodnutí soud vycházel z následujícího závěru o skutkovém stavu věci: Ze Smlouvy o zápůjčce číslo uzavřené na základě Rámcové smlouvy o poskytování zápůjček mezi žalovaným a žalobcem dne 8.4.2016 bylo zjištěno, že předchůdce žalobce se zavázal poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 18 000 Kč a žalovaný se naopak zavázal vrátit žalobci celkem 41 305 Kč, tedy půjčených 18 000 Kč a celkové náklady půjčky 23 305 Kč (úrok 15 805 Kč a administrativní poplatek 30x 250 Kč), a to ve 30 měsíčních splátkách po 1 377 Kč (poslední splátka činí 1 372 Kč) vždy k 19. dni v příslušném měsíci počínaje 19.5.2016. Žalovanému byla vyplacena zápůjčka v hotovosti dne 8.4.2016, o čemž svědčí výdajový pokladní doklad vystavený žalobcem. Žalovaný však nehradil splátky řádně a včas, což bylo zjištěno z vyčíslení pohledávky. Z vyčíslení bylo rovněž zjištěno, že žalovaný na svůj závazek uhradil celkem 5 508 Kč. Dopisem ze dne 23.8.2017 bylo proto žalovanému oznámeno zesplatnění pohledávky ke dni 12.8.2017 a žalovaný vyzván k zaplacení 38 181,55 Kč na dlužné zápůjčce, z toho zákonný úrok z prodlení činil 595,55 Kč. Žalovanému zaslána Předžalobní upomínka ze dne 4.3.2018.
5. V daném případě při posuzování žaloby žalobce po stránce skutkové i právní dospěl soud k závěru, že žaloba žalobce je důvodná. Žalobce s žalovaným uzavřel smlouvu o zápůjčce, kdy tento závazkový právní vztah je nutno posuzovat dle ust. § 2390 a násl. z. č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen o. z.) upravujících smlouvu o zápůjčce. Zápůjčka byla žalovanému poskytnuta za sjednaný úrok (§ 2392 odst. 1 o. z.). Žalovaný měl zápůjčku vrátit ve sjednané době a zaplatit dohodnutý úrok. Bylo na žalovaném, aby prokázal, že k prodlení s vrácením zápůjčky, jak bylo sjednáno, nedošlo, že ji vrátil a zaplatil úrok, popř. že dluh zanikl jiným způsobem. Žalovaný nic takového v řízení netvrdil, žádné námitky nevznesl a vrácení zápůjčky a zaplacení úroku neprokázal. Proto bylo žalobě vyhověno. Pokud jde o smluvní pokutu vyčíslenou na částku 5 000 Kč, vzhledem k výši neuhrazeného zůstatku zápůjčky je rovněž přiměřená a soud žalobě vyhověl i v této části (§ 2048 o. z.)
6. Nárok na úrok z prodlení pak vzniká ze zákona okamžikem prodlení s placením. Žalovaný neprokázal, že dluh splnil řádně a včas, a věřiteli tak vznikl rovněž nárok na úrok z prodlení (§ 1970 o.z.). Úrok z prodlení žalobci náleží ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a byl přiznán za období do zesplatnění pohledávky v částce 596,15 Kč, za dobu od zesplatnění do 30.4.2019 v částce 4 021,59 Kč a dále ve výši 8,05 % p.a. od 1.5.2019 až do zaplacení.
7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 4 299 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 121 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, (dále jen „a.t. ”) z tarifní hodnoty ve výši 42 401,74 Kč sestávající z částky 500 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a.t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 800 Kč ve výši 378 Kč.
8. Soud aplikoval § 14b AT, neboť z obsahu návrhu je zřejmé, že jde po obsahové stránce o formulace, které žalobce opakovaně, ve skutkově a právně obdobných věcech do formuláře vepisuje. Z úřední činnosti je soudu známo, že žalobcem podávané návrhy v druhově totožných věcech - tj. vymáhání dluhů ze smluv o zápůjčce - mají stejnou strukturu, stejné rozvržení vylíčení rozhodných skutečností a stejné formulační obraty. Je tak evidentní, že žalobce vychází při sepisování návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu ze vzoru, který je u něj ustálený v těchto druhově shodných věcech. Samozřejmě je nezbytné vždy v každé věci změnit označení žalovaného a výši pohledávky, stejně jako označení smlouvy a den jejího uzavření. Toto je však pouze nezbytná individualizace ustáleného vzoru, bez níž by jinak vůbec návrh nemohl být podán. Tuto individualizaci je třeba učinit u každého návrhu. Pokud by provedení takovéto individualizace uplatněného nároku mělo vylučovat aplikaci § 14b AT, pak by ustanovení § 14b AT postrádalo jakýkoliv smysl (bylo od začátku obsolentní), neboť s ohledem na to, že každou pohledávku je třeba individualizovat, by v praxi nemohlo být nikdy použito, což tvůrce předpisu jistě nezamýšlel. Takový výklad by byl proti smyslu právní úpravy, což je nepřípustné (srov. analog. § 2 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb. ). Proto byl při rozhodování o náhradě nákladů řízení použit § 14b AT.
9. Soud neshledal důvod pro postup podle právního názoru vysloveného v nálezu Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 3923/2011 ani pro aplikaci § 150 o.s.ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Liberci. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.