Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
16 C 135/2021-17
Okresní soud v Karlových Varech rozhodl samosoudkyní JUDr. Danou Sobotkovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o 9.255 Kč půjčka
takto:
I. Řízení se co do částky ve výši 6.960 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně od 2. 7. 2015 do zaplacení zastavuje.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 2.295 Kč s úrokem z prodlení:
-) ve výši 7,05 % ročně od 2. 7. 2015 do 31. 12. 2017,
-) ve výši 7,50 % ročně od 1. 1. 2018 do 30. 6. 2018,
-) ve výši 8,00 % ročně od 1. 7. 2018 do 31. 12. 2018,
-) ve výši 8,75 % ročně od 1. 1. 2019 do 30. 6. 2019,
-) ve výši 9,00 % ročně od 1. 7. 2019 do 30. 6. 2020,
-) ve výši 7,25 % ročně od 1. 7. 2020 do 31. 12. 2020,
-) ve výši 10,00 % ročně od 1. 1. 2021 do zaplacení,
to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Karlových Varech doplatek soudního poplatku ve výši 600 Kč na účet číslo variabilní symbol do 3 dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
<b>I. Řízení se co do částky ve výši 6.960 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně od 2. 7. 2015 do zaplacení zastavuje.</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 2.295 Kč s úrokem z prodlení:</b> <b>-) ve výši 7,05 % ročně od 2. 7. 2015 do 31. 12. 2017,</b> <b>-) ve výši 7,50 % ročně od 1. 1. 2018 do 30. 6. 2018,</b> <b>-) ve výši 8,00 % ročně od 1. 7. 2018 do 31. 12. 2018,</b> <b>-) ve výši 8,75 % ročně od 1. 1. 2019 do 30. 6. 2019,</b> <b>-) ve výši 9,00 % ročně od 1. 7. 2019 do 30. 6. 2020,</b> <b>-) ve výši 7,25 % ročně od 1. 7. 2020 do 31. 12. 2020,</b> <b>-) ve výši 10,00 % ročně od 1. 1. 2021 do zaplacení,</b> <b>to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> <b>IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Karlových Varech doplatek soudního poplatku ve výši 600 Kč na účet [číslo] [variabilní symbol] do 3 dnů od právní moci rozsudku.</b>
Žalobkyně se podaným návrhem domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 9.255 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně právnická osoba dne 27. 6. 2007 smlouvu o půjčce, na základě které mu byla poskytnuta částka ve výši 10.000 Kč a zároveň se žalovaný zavázal zaplatit částku 6.960 Kč jako souhrnný poplatek. Tyto částky se zavázal žalovaný splácet po dobu 53 týdnů po částkách 320 Kč. Žalovaný však své povinnosti neplnil. Pohledávka za žalovaným byla na žalobkyni postoupena smlouvou z 24. 8. 2018. Přes upomínku žalovaný tuto částku neuhradil. Ke dni postoupení pohledávka činila 9.255 Kč. Podáním ze dne 19. 5. 2021 vzala žalobkyně žalobu částečně zpět co do částky 6.960 Kč s příslušenstvím od 2. 7. 2015 do zaplacení.
Oba účastníci na základě výzvy soudu projevili souhlas s tím, aby soud rozhodoval bez nařízení jednání.
Soud rozhodl ve věci rozsudkem ve smyslu § 115a o. s. ř. o. s. ř. , podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
Při rozhodování ve věci vycházel soud ze smluv o půjčce, smluvních podmínek, smlouvy o postoupení pohledávek, oznámení o postoupení pohledávek, předžalobní upomínky s dokladem o odeslání.
Z těchto důkazů soud po skutkové stránce zjistil, že žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně dne 27. 6. 2007 smlouvu o půjčce, na základě které mu byla poskytnuta zápůjčka ve výši 10.000 Kč, kterou měl spolu se souhrnným poplatkem splácet po 320 Kč týdně v rozsahu 53 splátek. Pohledávka byla postoupena na žalobkyni smlouvou z 24. 8. 2018. Hodnota pohledávky k tomuto dni činila 9.255 Kč.
Podle § 3028 odst. 2 občanského zákoníku , není-li stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se však posuzují podle dosavadních právních předpisů.
Podle § 657 občanského zákoníku ve znění účinném do 31. 12. 2013, smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.
Podle § 451 odst. 1 občanského zákoníku ve znění účinném do 31. 12. 2013, kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Podle druhého odstavce téhož ustanovení, bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů.
Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla uzavřená spotřebitelská smlouva o půjčce podle ust. § 657 shora citovaného. Smlouva o půjčce tedy musí být zkoumána s ohledem na ochranu spotřebitele a rozhodovací praxi Ústavního soudu Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 24. 8. 2018 prokázala žalobkyně svoji aktivní věcnou legitimaci v tomto řízení.
Z ujednání ve smlouvě o půjčce je zřejmé, že tato ujednání představují značnou nerovnováhu v právech a povinnostech smluvních stran. Účastníci sjednali týdenní splácení dluhu, které se jeví jako velmi přísné vůči dlužníku, takže nelze smlouvu jako celek považovat za smlouvu v souladu s dobrými mravy. Pokud účastníci ujednali tak vysokou odměnu za poskytnutí finančních prostředků a současně podmínky splácení jednostranně výhodné pro věřitele, jde o zjevnou nespravedlnost ujednání smlouvy o půjčce vůči žalovanému. V tomto případě je nastavení práv a povinností účastníků smlouvy natolik nevyvážené, že smlouva jako celek ve smyslu citovaného ust. § 547 a § 580 odst. 1 občanského zákoníku neobstojí. Soud odkazuje na nález Ústavního soudu z 11. 12. 2014 sp. zn. III. ÚS 4084/12 a nález Ústavního soudu z 26. 1. 2012 sp. zn. I. ÚS 199/11 .
Soud proto považuje předmětnou smlouvu o půjčce za neplatnou, takže žalobkyně má právo pouze na vrácení rozdílu mezi částkami poskytnutými a částkami zaplacenými, a to z titulu bezdůvodného obohacení. Soud proto přiznal žalobkyni rozdíl ve výši 2.295 Kč (číslo – číslo = číslo) a ve zbývajících částech žalobu jako nedůvodnou zamítnul.
Zákonný úrok z prodlení náleží žalobkyni podle § 1970 občanského zákoníku ve spojení s nařízením vlády ČR č. 351/2013 Sb.
O nákladech řízení pak rozhodoval soud podle § 142 odst. 2 o.s.ř. , když převážně úspěšnému žalovanému žádné náklady řízení nevznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu ).
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.