Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
8 C 166/2021-25
Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní JUDr. Jitkou Sochorovou ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
pro zaplacení částky 150 000 Kč s přísl.
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku:
a) částku 150 000 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 22 260 Kč, s úrokem ve výši 1 % měsíčně z částky 150 000 Kč za období od 1. 4. 2021 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 150 000 Kč za období od 1. 7. 2020 do zaplacení
b) částku 9 000 Kč s úrokem ve výši 1 % měsíčně z částky 9 000 Kč za období od 1. 4. 2021 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 9 000 Kč za období od 1. 7. 2020 do zaplacení
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce 26 150 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku: a) částku 150 000 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 22 260 Kč, s úrokem ve výši 1 % měsíčně z částky 150 000 Kč za období od 1. 4. 2021 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 150 000 Kč za období od 1. 7. 2020 do zaplacení b) částku 9 000 Kč s úrokem ve výši 1 % měsíčně z částky 9 000 Kč za období od 1. 4. 2021 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 9 000 Kč za období od 1. 7. 2020 do zaplacení II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce 26 150 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.
1. Žalobce se návrhem podaným zdejšímu soudu dne 30. 3. 2021 domáhal zaplacení částky ve výši 150 000 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výrokové části tohoto rozsudku. Dle tvrzení žalobce uzavřel tento s žalovaným dne 13. 12. 2018 ústně smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě poskytl žalobce téhož dne žalovanému částku ve výši 150 000 Kč, oproti závazku žalovaného vrátit tuto částku do 31. 12. 2019 spolu s úrokem ve výši 1 % měsíčně z této částky. Žalovaný nebyl schopen poskytnutou zápůjčku splácet a tak se smluvní strany dohodly na tom, že žalovaný bude částku ve výši 150 000 Kč postupně splácet od února roku 2020, a celý svůj dluh včetně příslušenství uhradí nejpozději do 30. 6. 2020. Žalovaný dne 4. 12. 2019 písemně uznal svůj dluh co důvodu a výše a zavázal se uhradit jej včetně úroků ve výši 1 % měsíčně z částky 159 000 Kč nejpozději do 30. 6. 2020 a zároveň uvedl, že příslušenství dluhu ke konci roku 2019 odpovídá částce ve výši 9 000 Kč. Žalovaný však neuhradil žalobci ničeho a to ani přes zaslané předžalobní upomínky.
2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.
3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
4. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Z prohlášení vydlužitele ze dne 4. 12. 2019 soud zjistil, že žalobce a žalovaný uzavřeli dne 13. 12. 2018 ústně smlouvu o zápůjčce, na základě které poskytl žalobce žalovanému téhož dne částku ve výši 150 000 Kč. Žalovaný se pak ve smlouvě zavázal poskytnutou částku vrátit spolu s úrokem ve výši 1 % měsíčně do 30. 6. 2019. Z prohlášení vydlužitele soud dále zjistil, že žalovaný nebyl schopen zápůjčku splácet a účastníci se tak dohodli na tom, že žalovaný jistinu i příslušenství dluhu splatí nejpozději do 30. 6. 2020. Žalovaný tuto skutečnost potvrdil v prohlášení vydlužitele, v němž písemně uznal svůj dluh co důvodu i výše. V prohlášení vydlužitele si smluvní strany konečně sjednali i to, že smluvní úrok kapitalizovaný částkou 9 000 Kč, přiroste k jistině dluhu a za období od 1. 7. 2020 do zaplacení bude i z této částky náležet žalobci smluvní úrok ve výši 1 % měsíčně a zákonný úrok z prodlení. Žalovaný však žalobci neuhradil ničeho. Zaslání předžalobní upomínky má soud za prokázané z výzvy k plnění ve smyslu § 142 občanského soudního řádu ze dne 8. 3. 2021 a podacího lístku z téhož dne.
5. Zaplacení dlužné částky, ani jiné skutečnosti významné z hlediska základu či výše žalobou uplatněného nároku nebyly tvrzeny, tedy ani prokázány.
6. Po právní stránce věc posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o. z.“), a to především dle ustanovení § 2053 o. z., upravujícího uznání dluhu.
7. Podle ustanovení § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.
8. Podle § 2392 o. z., při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech.
9. Podle ustanovení § 2053 o. z. uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.
10. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.
11. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
12. Na základě předložených listinných důkazů dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně. Žalovaný písemně uznal vůči žalobci svůj dluh co do důvodu (smlouva o zápůjčce ze dne 13. 12. 2018) i výše (jistina ve výši 150 000 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 9 000 Kč, který k jistině přirůstá). Žalobci tak vznikl nárok na zaplacení částky ve výši 150 000 Kč a sjednaného úroku ve výši 1 % měsíčně, který žalobce za období roku 2019 kapitalizoval částkou 9 000 Kč a za období od 1. 2. 2020 do 31. 3. 2021 jej kapitalizoval částkou ve výši 22 260 Kč. S ohledem na ujednání stran, že kapitalizovaný úrok ve výši 9 000 Kč přiroste k jistině dluhu, vznikl žalobci též nárok na zaplacení smluvního úroku a zákonného úroku z prodlení z této částky, a to za období od 1. 7. 2020 do zaplacení. Tím, že žalovaný nesplnil řádně a včas svůj peněžitý závazek, dostal se do prodlení a je povinen podle § 1970 o. z. platit z dlužné částky 150 000 Kč a 9 000 Kč zákonný úrok z prodlení, a to ve výši odpovídající § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb, v rozsahu uplatněném žalobou.
13. Vzhledem k tomu, že se žalobci předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.
14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 26 150 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 7 500 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 150 000 Kč sestávající z částky 7 100 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, návrh ve věci samé) a z částky 3 550 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. (jednoduchá výzva k plnění) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. Soud žalobci nepřiznal náhradu nákladů za požadovaný úkon spočívající další poradě s klientem delší než jedna hodina (§ 11 odst. 1 písm. c) a. t.), neboť z obsahu spisu nevyplývá, že by se tato porada uskutečnila. Soud dodává, že i kdyby z obsahu spisu prokazatelně vyplynulo, že se takováto porada uskutečnila, lze si jen těžko představit situaci, za které by takovýto úkon šlo posoudit jako účelně vynaložené náklady ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř. V projednávané věci žalovaný uznal svůj dluh co důvodu a výše, a proto se nejedná o spor právně složitý, který by odůvodňoval další poradu s klientem, jejíž trvání přesahuje jednu hodinu. Dle názoru soudu v projednávané věci k účelnému uplatnění práv žalobce zcela postačuje prvotní porada s klientem, která je zahrnuta pod úkonem převzetí a příprava zastoupení. Vzhledem k tomu, že z obsahu spisu nevyplývá, že by právní zástupce žalobce učinil úkon spočívající v další poradě s klientem a z obsahu spisu nelze ani usuzovat na to, že by takovýto úkon případně mohl sloužit k účelnému uplatňování práv žalobce, soud náhradu nákladů za tento úkon právní služby žalobci nepřiznal.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu Praha-východ. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.