Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (5)No categories available
14 C 105/2021-28
Okresní soud v Kolíně rozhodl samosoudkyní Mgr. Magdou Mocovou ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení částky 25 931 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba, kterou se žalobce domáhal zaplacení částky ve výši 25 931 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 25 931 Kč ve výši 10 % ročně od 10. 4. 2020 do zaplacení,
se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žaloba, kterou se žalobce domáhal zaplacení částky ve výši 25 931 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 25 931 Kč ve výši 10 % ročně od 10. 4. 2020 do zaplacení, se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobce se žalobou domáhal zaplacení částky 25 931 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že dne 17. 7. 2018 uzavřela žalovaná a právní předchůdce žalobce právnická osoba) smlouvu o revolvingovém úvěru, na jejímž základě žalovaná čerpala úvěr v konečné výši 53 231,10 Kč. Tento úvěr měl být splacen do 9. 4. 2020, na dlužnou částku uhradila pouze část, takže po započítání jejích plateb činí dluh částku uvedenou v záhlaví rozsudku.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
3. V této věci jde o řízení s cizím prvkem, když právní předchůdce žalobce je zahraniční právnickou osobou, přičemž žalovaná smlouvu uzavřela v postavení spotřebitele. Podle čl. 18 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, je dána pravomoc českých soudů věc projednat a rozhodnout, neboť žalovaná má bydliště na území České republiky.
4. Z listinných důkazů má soud prokázáno pouze tolik, že dne 27. 1. 2020 byla uzavřena smlouva
o postoupení pohledávky mezi právní předchůdcem žalobce a žalobcem (prokázáno uvedenou smlouvou), což bylo oznámeno žalované přípisem ze dne 3. 8. 2020 (prokázáno uvedeným přípisem), a že žalovaná byla vyzvána právním zástupcem žalobce k úhradě žalované částky (prokázáno výzvou právního zástupce žalobce ze dne 3. 8. 2020 včetně poštovního podacího archu).
5. Naopak soud nemá za prokázané, že mezi právním předchůdcem žalobce (společností právnická osoba) a žalovanou byla uzavřena předložená smlouva o revolvingovém úvěru ze dne 17. 7. 2018. Žalobce sice předložil uvedenou smlouvu, na základě které žalovaná čerpala peněžní prostředky, ale ta není podepsaná žádnou ze smluvních stran. Rovněž nebylo prokázáno, že právní předchůdce žalobce a žalovaná dokončili kontraktační proces pomocí prostředků komunikace na dálku a že tak byly žalované na její žádost poskytnuty finanční prostředky.
6. Rovněž žalobce neprokázal, že žalované byly skutečně peněžní prostředky poskytnuty. Uvedené soud nemá za prokázané z listiny platební informace (za období 18. 2. – 9. 4. 2020), když se jedná
o nepodepsanou listinu s nijak neověřeným údaji, zřejmě pro vnitřní účely právního předchůdce žalobce. Ani listina nazvaná loan application v tomto ohledu neposkytuje žádné relevantní informace. V neposlední řadě není žalobcem tvrzeno ani to, jakým způsobem žalovaná prováděla dílčí platby a kolik tímto způsobem měla uhradit (a jakým způsobem žalobce, respektive jeho právní předchůdce tyto dílčí platby na tvrzený dluh žalované započítával – tedy zda pouze
na jistinu, nebo též na nijak blíže specifikovaný sjednaný úrok úvěru apod.).
7. Soud zdůrazňuje, že sporné řízení je ovládáno zásadou projednací, která spočívá v tom, že tvrzení rozhodných skutečností a navrhování důkazů je prokazujících je zásadně věcí účastníků řízení. Následky spojené s nesplněním povinnosti tvrzení a povinnosti důkazní v podobě věcně nepříznivého rozhodnutí nese účastník, který tyto povinnosti v potřebném rozsahu nesplnil. K ústnímu jednání se žalobce nedostavil a svou nepřítomností se tak připravil o možnost být poučen dle ustanovení § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř., neboť tato povinnost soudu směřuje z povahy věci toliko vůči účastníkům, kteří jsou u jednání přítomni. Nemohl-li soud poskytnout účastníku potřebné poučení proto, že se nedostavil k jednání, není oprávněn a povinen mu sdělovat potřebná poučení jinak a není ani povinen jen z tohoto důvodu odročovat jednání.
8. Konečně nelze ani argumentovat, že se jedná o překvapivé rozhodnutí za situace, kdy byl v řízení nejprve vydán platební rozkaz. Platební rozkaz je vydáván toliko na základě splněné povinnosti tvrzení. K důkazům připojeným k žalobě nebo v žalobě označeným se přihlížet nemůže, tyto důkazy se před vydáním platebního rozkazu neprovádějí, tím méně se pak může hodnotit, zda žalobce splnil svou povinnost důkazní a unesl důkazní břemeno.
9. Jelikož v řízení nebylo prokázáno, zda a v jaké výši právní předchůdce žalobce žalované poskytl peněžní prostředky, je nutno žalobu zamítnout bez nutnosti dalšího právního posouzení. Bez ohledu na to soud doplňuje, že nesplnění procesních povinností ze strany žalobce by vedlo k zamítnutí žaloby v plném rozsahu i z toho důvodu, že není zřejmé, zda a jakým způsobem žalobce měl započítávat (nespecifikované) dílčí platby žalované (pokud tvrdí, že byla poskytnuta částka 53 231,10 Kč, a domáhá se zaplacení částky 25 931 Kč).
10. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř. za použití argumentu a contrario. Žalovaná byla v řízení úspěšná a má nárok na náhradu nákladů řízení; žádné náklady jí však nevznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím soudu zdejšího.