Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
42 C 181/2021-17
Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudkyní JUDr. Věrou Voštovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
pro zaplacení 31 256 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 9 100 Kč, úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 8 120 Kč od 26. 2. 2021 do zaplacení, úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 980 Kč od 26. 2. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku
II. Ve zbytku se žaloba zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 9 100 Kč, úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 8 120 Kč od 26. 2. 2021 do zaplacení, úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 980 Kč od 26. 2. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku II. Ve zbytku se žaloba zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se proti žalované domáhala zaplacení částky 31 256 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila, pokud jde o pohledávku ve výši 17 290 Kč s příslušenstvím popsanou v nároku č. 1 žaloby tak, že mezi předchůdkyní žalobkyně, obchodní společností právnická osoba, IČO, a žalovanou došlo dne datum k uzavření smlouvy nazvané Smlouva o spotřebitelském úvěru číslo (dále jen„ Smlouva“). Před uzavřením Smlouvy posoudila předchůdkyně žalobkyně schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr. Na základě uzavřené Smlouvy poskytla předchůdkyně žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 12 000 Kč (dále jen„ jistina“), a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem Smlouvy. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaná ve Smlouvě zavázala zaplatit předchůdkyni žalobkyně úrok za poskytnuté peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši 1 680 Kč s úrokovou sazbou ve výši 23,72 % ročně, odměnu za administrativní činnost ve výši 2 400 Kč a odměnu za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 800 Kč a poplatek za životní pojištění ve výši 290 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu jistiny, úroku za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy a veškerých poplatků se žalovaná zavázala uhradit v 58 týdenních splátkách po 365 Kč.
Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas, za celou dobu trvání smluvního vztahu až do okamžiku jejího postoupení žalobkyni uhradila částku 3 880 Kč.
Pohledávka vyplývající z výše uvedené Smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany předchůdkyně žalobkyně postoupena na žalobkyni.
Za období od postoupení pohledávky ke dni sepisu žaloby nebylo žalovanou ničeho uhrazeno.
Žalobkyně tedy požaduje po žalované zaplacení celkové dlužné částky ve výši 17 290 Kč, sestávající se z dlužné jistiny ve výši 12 000 Kč a dlužného poplatku ve výši 5 290 Kč,
- kapitalizovaných úroků ve výši 4 680,75 Kč,
- kapitalizovaných úroků z prodlení ve výši 1 657,50 Kč,
- úroků ve výši 23,72 % ročně z dlužné jistiny ve výši 12 000 Kč od 30.11.2019 do zaplacení a
- úroků z prodlení ve výši 8,50 % ročně z dlužné jistiny ve výši 12 000 Kč od 30.11.2019 do zaplacení.
Před podáním žaloby byla žalovaná dle § 142a o.s.ř. žalobkyní písemně vyzvána k úhradě celkové dlužné částky předžalobní výzvou k plnění obsahující základní skutkový a právní rozbor věci. Ani přesto však dlužná částka nebyla uhrazena.
2. Žalobu dále žalobkyně odůvodnila, pokud jde o pohledávku ve výši 13 966 Kč s příslušenstvím popsanou v nároku č. 2 žaloby tak, že mezi předchůdkyní žalobkyně, obchodní společností právnická osoba, IČO, a žalovanou došlo dne datum k uzavření smlouvy nazvané Smlouva o půjčce číslo (dále jen„ Smlouva“). Před uzavřením Smlouvy posoudila předchůdkyně žalobkyně schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr. Na základě uzavřené Smlouvy poskytla předchůdkyně žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 17 000 Kč (dále jen„ jistina“), a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem Smlouvy. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaná ve Smlouvě zavázala zaplatit předchůdkyni žalobkyně úrok za poskytnuté peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši 2 380 Kč s úrokovou sazbou ve výši 23,72 % ročně, odměnu za administrativní činnost ve výši 3 400 Kč a odměnu za hotovostní inkaso splátek ve výši 6 800 Kč a poplatek za životní pojištění ve výši 406 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu jistiny, úroku za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy a veškerých poplatků se žalovaná zavázala uhradit v 58 týdenních splátkách po 517 Kč.
Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas, za celou dobu trvání smluvního vztahu až do okamžiku jejího postoupení žalobkyni uhradila částku 16 020 Kč.
Pohledávka vyplývající z výše uvedené Smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany předchůdkyně žalobkyně postoupena na žalobkyni.
Za období od postoupení pohledávky ke dni sepisu žaloby nebylo žalovanou ničeho uhrazeno.
Žalobkyně tedy požaduje po žalované zaplacení celkové dlužné částky ve výši 13 966 Kč, sestávající se z dlužné jistiny ve výši 10 609,76 Kč a dlužného poplatku ve výši 3 356,24 Kč,
- kapitalizovaných úroků ve výši 5 236 Kč,
- kapitalizovaných úroků z prodlení ve výši 1 760,37 Kč,
- úroků ve výši 23,72 % ročně z dlužné jistiny ve výši 10 609,76 Kč od 30.11.2019 do zaplacení a
- úroků z prodlení ve výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny ve výši 10 609,76 Kč od 30.11.2019 do zaplacení.
Před podáním žaloby byla žalovaná dle § 142a o.s.ř. žalobkyní písemně vyzvána k úhradě celkové dlužné částky předžalobní výzvou k plnění obsahující základní skutkový a právní rozbor věci. Ani přesto však dlužná částka nebyla uhrazena.
3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, a to ani na výzvu soudu učiněnou v souladu s ustanovením § 114a odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád , ve znění pozdějších právních předpisů, dále jen„ o. s. ř“. O žalobě soud rozhodl podle § 115a o. s. ř, bez nařízení jednání, neboť bylo možno rozhodnout pouze na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. Souhlas účastníků je dovozován z ustanovení § 101 odst. 4 o.s.ř. , když se ve stanovené lhůtě k otázce rozhodnutí bez jednání nevyjádřili.
4. Po provedeném dokazování došel soud z listinných důkazů předložených žalobkyní k následujícím skutkovým zjištěním.
Dne datum podepsala žalovaná a předchůdkyně žalobkyně (obchodní společnost právnická osoba, IČO) smlouvu nazvanou Fajn půjčka Smlouva o spotřebitelském úvěru, varianta SOU (dále jen„ Smlouva“). Na základě uzavřené Smlouvy poskytla předchůdkyně žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 12 000 Kč způsobem, který žalovaná potvrdila svým podpisem Smlouvy, tj. v hotovosti v částce 12 000 Kč v den podpisu Smlouvy. V souvislosti s poskytnutými peněžními prostředky se žalovaná ve Smlouvě zavázala zaplatit předchůdkyni žalobkyně souhrnný poplatek ve výši 9 170 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků ve výši 1 680 Kč s úrokovou sazbou ve výši 23,72 % ročně, poplatku za administrativní činnost ve výši 2 400 Kč, poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 800 Kč a poplatku za životní pojištění ve výši 290 Kč. Celkovou částku 21 170 Kč odpovídající součtu poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru a souhrnného poplatku se žalovaná ve Smlouvě zavázala uhradit v hotovosti v 58 týdenních splátkách po 365 Kč. Při splatnosti závazku v 58 týdenních splátkách činí roční procentní sazba nákladů spotřebitelského úvěru 204 %. Z této Smlouvy vychází nárok č. 1 žaloby. Uzavření této Smlouvy podložila žalobkyně rovněž přílohou nazvanou Karta zákazníka –žádost o zápůjčku, v rámci které jsou uvedeny osobní údaje žalované, údaje o její finanční situaci, to vše v rámci zjišťování úvěruschopnosti žalované před poskytnutím spotřebitelského úvěru.
Dne datum podepsala žalovaná a předchůdkyně žalobkyně (obchodní společnost právnická osoba, IČO) smlouvu nazvanou Fajn půjčka Smlouva o půjčce, varianta NZ (dále jen„ Smlouva“). Na základě uzavřené Smlouvy poskytla předchůdkyně žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 17 000 Kč způsobem, který žalovaná potvrdila svým podpisem Smlouvy, tj. v hotovosti v částce 17 000 Kč v den podpisu Smlouvy. V souvislosti s poskytnutými peněžními prostředky se žalovaná ve Smlouvě zavázala zaplatit předchůdkyni žalobkyně souhrnný poplatek ve výši 12 986 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků ve výši 2 380 Kč s úrokovou sazbou ve výši 23,72 % ročně, poplatku za administrativní činnost ve výši 3 400 Kč, poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 6 800 Kč a poplatku za životní pojištění ve výši 406 Kč. Celkovou částku 29 986 Kč odpovídající součtu poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru a souhrnného poplatku se žalovaná ve Smlouvě zavázala uhradit v hotovosti v 58 týdenních splátkách po 517 Kč. Při splatnosti závazku v 58 týdenních splátkách činí roční procentní sazba nákladů spotřebitelského úvěru 75,72 %. Z této Smlouvy vychází nárok č. 2 žaloby. Uzavření této Smlouvy podložila žalobkyně rovněž přílohou nazvanou Karta zákazníka –žádost o zápůjčku, v rámci které jsou uvedeny osobní údaje žalované, údaje o její finanční situaci, to vše v rámci zjišťování úvěruschopnosti žalované před poskytnutím spotřebitelského úvěru.
Z předžalobní upomínky datované dnem 22.2.2021 a z příslušného podacího lístku z 23.2.2021 soud zjistil, že žalovaná byla vyzvána k úhradě dluhu z obou výše uvedených Smluv s tím, že v případě nezaplacení se žalobkyně obrátí na soud. Soudu byly předloženy i další listin y, jako je Smlouva o postoupení pohledávek ze dne datum včetně seznamu postupovaných pohledávek, Oznámení žalované o postoupení pohledávek z výše uvedených Smluv ze dne datum od postupitele včetně podacího lístku ze dne 13.12.2019, ze kterých soud dovodil postoupení pohledávek za žalovanou, a to z předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni.
5. Při právním posouzení zjištěného skutkového stavu soud vyšel z ustanovení § 1810 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku , ve znění pozdějších právních předpisů, dále jen„ o.z.“ - Ustanovení ze smluv uzavíraných se spotřebitelem a z ustanovení § 2390 a násl. o.z. - Smlouva o zápůjčce Podle § 2390 o.z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Soud je toho názoru, že Smlouvy předložené žalobkyní směřovaly právě k založení závazku ze smlouvy o zápůjčce peněžité dle občanského zákoníku , resp. smlouvy o spotřebitelském úvěru dle zákona o spotřebitelském úvěru č. 257 / 2016 Sb., účinného od 1.12.2016 a č. 145/2010 Sb. , účinného do 30.11.2016. Soud ovšem dospěl k závěru, že k založení vztahu z výše uvedených Smluv mezi účastníky nedošlo, neboť Smlouvy jsou neplatné podle § 580 a § 588 o.z., a to pro jejich zjevný rozpor s dobrými mravy, který soud spatřuje v nepřiměřené výši sjednaného finančního protiplnění za poskytnutí zápůjčky. Poplatky za poskytnutí zápůjčky navyšují celkovou cenu, kterou je žalovaná kromě úroků povinna zaplatit žalobkyni (či její předchůdkyni) za poskytnutí zápůjčky, přestože požadovaný úrok se sám o sobě jeví jako přiměřený. Podle ustanovení § 580 o.z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Soud je přitom dle § 588 o.z. povinen přihlédnout i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.
Posuzovanou Smlouvou ze dne datum se žalovaná zavázala k placení souhrnného poplatku ve výši 9 170 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků ve výši 1 680 Kč s úrokovou sazbou ve výši 23,72 % ročně, poplatku za administrativní činnost ve výši 2 400 Kč, poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 800 Kč a poplatku za životní pojištění ve výši 290 Kč. Ujednání o souhrnném poplatku, které soud považuje za cenu za poskytnutí zápůjčky, je svou výší zjevně nepřiměřené. Poplatky za poskytnutí zápůjčky a za hotovostní inkaso splátek navyšují celkovou cenu, kterou je žalovaná povinna nad rámec úroků zaplatit žalobkyni (či její předchůdkyni). I když požadovaný úrok ve výši 23,72 % ročně sám o sobě nepřekračuje přiměřenou úrokovou sazbu vyplývající z ustálené rozhodovací praxe Nejvyššího soudu, předchůdkyně žalobkyně celkovou cenu spotřebitelského úvěru rozložila do dalších poplatků. Celkový souhrnný poplatek činí 76,4 % z jistiny spotřebitelského úvěru při splatnosti úvěru do 58 týdnů (tj. cca 13,5 měsíců), roční procentní sazba nákladů spotřebitelského úvěru činí dle této smlouvy 204 %. Z rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Odo 236/2005 ze dne 27.2.2007 vyplývá, že za nepřiměřený úrok nemusí být považován takový, který dosahuje dvojnásobné až trojnásobné výše obvyklého úroku poskytovaného bankami. Z údajů zveřejňovaných anonymizováno národní bankou na jejích internetových stránkách (příjmení – anonymizována tři slova) vyplývá, že zmíněná roční úroková sazba korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR na spotřebu se splatností od jednoho roku do pěti let se v období měsíce března 2017 pohybovala na úrovni 9,05 %, z čehož vyplývá, že cena za poskytnutí zápůjčky v podobě souhrnného poplatku uvedeného ve Smlouvě ze dne datum rozhodně převyšuje trojnásobnou výši obvyklého úroku poskytovaného bankami v době uzavření Smlouvy. Z těchto ukazatelů je zřejmé, že předchůdkyně žalobkyně při sjednávání podmínek Smlouvy ze dne datum nepostupovala v souladu s dobrými mravy a Smlouvu je tedy třeba považovat za neplatné právní ujednání dle § 580 o.z. a 588 o.z. Jednotlivá ujednání Smlouvy jsou provázaná a nelze je od sebe oddělit, neboť bez sjednání neúměrně vysokého souhrnného poplatku by předchůdkyně žalobkyně peněžní prostředky žalované nezapůjčila, tedy neplatná je celá Smlouva ze dne datum.
Posuzovanou Smlouvou ze dne datum se žalovaná zavázala k placení souhrnného poplatku ve výši 12 986 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků ve výši 2 380 Kč s úrokovou sazbou ve výši 23,72 % ročně, poplatku za administrativní činnost ve výši 3 400 Kč, poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 6 800 Kč a poplatku za životní pojištění ve výši 406 Kč. Ujednání o souhrnném poplatku, které soud považuje za cenu za poskytnutí zápůjčky, je svou výší zjevně nepřiměřené. Poplatky za poskytnutí zápůjčky a za hotovostní inkaso splátek navyšují celkovou cenu, kterou je žalovaná povinna nad rámec úroků zaplatit žalobkyni (či její předchůdkyni). I když požadovaný úrok ve výši 23,72 % ročně sám o sobě nepřekračuje přiměřenou úrokovou sazbu vyplývající z ustálené rozhodovací praxe Nejvyššího soudu, předchůdkyně žalobkyně celkovou cenu spotřebitelského úvěru rozložila do dalších poplatků. Celkový souhrnný poplatek činí 76,4 % z jistiny spotřebitelského úvěru při splatnosti úvěru do 58 týdnů (tj. cca 13,5 měsíců), roční procentní sazba nákladů spotřebitelského úvěru činí dle této smlouvy 75,72 %. Z rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Odo 236/2005 ze dne 27.2.2007 vyplývá, že za nepřiměřený úrok nemusí být považován takový, který dosahuje dvojnásobné až trojnásobné výše obvyklého úroku poskytovaného bankami. Z údajů zveřejňovaných anonymizováno národní bankou na jejích internetových stránkách (příjmení – anonymizována tři slova) vyplývá, že zmíněná roční úroková sazba korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR na spotřebu se splatností od jednoho roku do pěti let se v období měsíce září 2016 pohybovala na úrovni 10,62 %, z čehož vyplývá, že cena za poskytnutí zápůjčky v podobě souhrnného poplatku uvedeného ve Smlouvě ze dne datum rozhodně převyšuje trojnásobnou výši obvyklého úroku poskytovaného bankami v době uzavření Smlouvy. Z těchto ukazatelů je zřejmé, že předchůdkyně žalobkyně při sjednávání podmínek Smlouvy ze dne datum nepostupovala v souladu s dobrými mravy a Smlouvu je tedy třeba považovat za neplatné právní ujednání dle § 580 o.z. a 588 o.z. Jednotlivá ujednání Smlouvy jsou provázaná a nelze je od sebe oddělit, neboť bez sjednání neúměrně vysokého souhrnného poplatku by předchůdkyně žalobkyně peněžní prostředky žalované nezapůjčila, tedy neplatná je celá Smlouva ze dne datum.
6. Poskytnutí peněžních prostředků žalované je tedy třeba posoudit jako plnění bez právního důvodu, tedy bezdůvodné obohacení. Podle § 2991 odst. 1 o. z.:„ Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.“ Podle § 2991 odst. 2 o. z.:„ Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.“
Z provedeného dokazování přitom vyplývá, že žalobkyně vyplatila žalované na základě Smlouvy ze dne datum v hotovosti částku 12 000 Kč a dle tvrzení žalobkyně jí žalovaná vrátila částku 3 880 Kč. Žalovaná se tedy na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatila o částku 8 120 Kč, tato částka je uvedena ve výroku I tohoto rozsudku, v této části soud žalobnímu nároku č. 1 vyhověl (včetně příslušenství této částky v podobě úroků z prodlení), ve zbytku jej zamítl.
Z provedeného dokazování dále vyplývá, že žalobkyně vyplatila žalované na základě Smlouvy ze dne datum v hotovosti částku 17 000 Kč a dle tvrzení žalobkyně jí žalovaná vrátila částku 16 020 Kč. Žalovaná se tedy na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatila o částku 980 Kč, tato částka je uvedena ve výroku I tohoto rozsudku, v této části soud žalobnímu nároku č. 2 vyhověl (včetně příslušenství této částky v podobě úroků z prodlení), ve zbytku jej zamítl.
7. Pokud jde o úrok z prodlení z bezdůvodného obohacení žalované, je potřeba u obou výše uvedených částek bezdůvodného obohacení vyjít z § 1958 odst. 2 o. z., podle něhož:„ Neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.“ Žalobkyně vyzvala žalovanou k plnění prokazatelně v rámci předžalobní výzvy ze dne 22.2.2021, která byla žalované zaslána 23.2.2021, následujícího dne je možné za běžného chodu věcí předpokládat, že se žalované tato písemnost dostala do dispozice, od 25.2.2021 tak byla žalovaná povinna plnit a ode dne následujícího, tj. od 26.2.2021 má tedy žalobkyně právo i na úrok z prodlení ve smyslu § 1970 o. z., dle něhož:„ Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.“
8. Soud dále dospěl k závěru, že shora zmíněná Smlouva o postoupení pohledávek ze dne datum je smlouvou, na základě které došlo ke změně v osobě věřitele pohledávek za žalovanou dle ustanovení § 1879 o.z.. I přes skutečnost, že soud posoudil pohledávky žalobkyně za žalovanou právně odlišně od žalobkyně, svědčí žalobkyni v důsledku výše uvedené Smlouvy o postoupení pohledávek aktivní věcná legitimace ve sporu.
9. V rámci výroku II tohoto rozsudku pak soud rozhodl o zbývajícím nároku uplatněném v žalobě, soud tedy žalobu zamítl, pokud jde o nárok č. 1 žaloby, co do částky 9 170 Kč na jistině žalované částky, co do kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 1 657,5 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 4 680,75 Kč, úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 3 880 Kč od 30.11.2019 do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 8 120 Kč od 30.11.2019 do 25.2.2021 a úroku ve výši 23,72 % ročně z částky 12 000 Kč od 30.11.2019 do zaplacení.
Soud žalobu dále zamítl, pokud jde o nárok č. 2 žaloby, co do částky 12 986 Kč na jistině žalované částky, co do kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 1 760,37 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 5 236 Kč, úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 9 629,75 Kč od 30.11.2019 do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 980 Kč od 30.11.2019 do 25.2.2021 a úroku ve výši 23,72 % ročně z částky 10 609,76 Kč od 30.11.2019 do zaplacení.
10. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o.s.ř. („ Měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, příp. vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo.“) tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Procesně úspěšným účastníkem řízení byla žalovaná, a proto by měla po žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení, podle obsahu spisu jí však žádné prokazatelné náklady v řízení nevznikly a žádné náklady tedy neuplatnila.
11. Ke splnění povinnosti soud stanovil žalované lhůtu v délce tří dnů podle § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. , neboť neshledal důvody pro stanovení jakkoli delší pariční lhůty.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Sokolově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nebude-li plněno dobrovolně, co ukládá vykonatelné rozhodnutí soudu, lze se jeho splnění domáhat výkonem rozhodnutí dle části šesté o. s. ř. o. s. ř. , či exekucí dle příslušných ustanovení zákona č. 120/2001 Sb. , exekučního řádu.