Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
24 C 169/2021-45
Okresní soud v Jihlavě rozhodl samosoudcem Mgr. et Mgr. Bc. Milanem Boháčkem, M.A., ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o 24 901 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 11 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 11 000 Kč od 19. 1. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá v části, jíž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 13 901 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 4 009,39 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 11 112,10 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 19 355,85 Kč od 7. 12. 2019 do 18. 1. 2020, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 8 355,85 Kč od 19. 1. 2020 do zaplacení, s úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky 8 355,85 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení a s úrokem ve výši 20,98 % ročně z částky 11 000 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 11 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 11 000 Kč od 19. 1. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se zamítá v části, jíž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 13 901 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 4 009,39 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 11 112,10 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 19 355,85 Kč od 7. 12. 2019 do 18. 1. 2020, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 8 355,85 Kč od 19. 1. 2020 do zaplacení, s úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky 8 355,85 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení a s úrokem ve výši 20,98 % ročně z částky 11 000 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení 24 901 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že žalovaný uzavřel se společností právnická osoba, IČO, (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) dvě smlouvy o půjčce, a to dne datum a datum. Na základě těchto smluv byly žalovanému poskytnuty částky 10 000 Kč a 11 000 Kč, které si žalovaný převzal v hotovosti při podpisu smluv. Ve smlouvě ze dne datum se žalovaný zavázal vrátit právní předchůdkyni žalobkyně v 58 týdenních splátkách i částku 7 400 Kč (dále jen„ poplatek“), sestávající z kapitalizovaných úroků za dobu řádného trvání smlouvy ve výši 1 400 Kč, úroků ve výši 23,72 % ročně podle článku 1.2 smluvních podmínek, z poplatku za administrativní činnost ve výši 2 000 Kč a nákladů za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 000 Kč, a ve smlouvě ze dne datum se zavázal vrátit ve 43 týdenních splátkách i poplatek ve výši 6 501 Kč, sestávající z kapitalizovaných úroků za dobu řádného trvání smlouvy ve výši 1 001 Kč, úroků ve výši 20,98 % ročně dle článku 1.2 smluvních podmínek, z poplatku za administrativní činnost ve výši 2 200 Kč a nákladů za hotovostní inkaso splátek ve výši 3 300 Kč. K posouzení úvěruschopnosti žalovaného byly právní předchůdkyní žalobkyně využity žalovaným poskytnuté údaje o zaměstnání a výši jeho příjmů a výdajů a dokumenty předložené žalovaným, a to živnostenský list, výpis z účtu, nájemní smlouva a faktury. Žalovaný však svůj dluh řádně neuhradil, poslední splátku ze smlouvy ze dne datum zaplatil dne 29. 4. 2018, přičemž celá částka měla být uhrazena dne 1. 6. 2017, a poslední splátku ze smlouvy ze dne datum zaplatil také dne 29. 4. 2018, přičemž celá částka měla být uhrazena dne 5. 5. 2017. S účinností ke dni 6. 12. 2019 postoupila právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni pohledávky z obou smluv za žalovaným v neuhrazené výši 10 850 Kč, sestávající z dlužné části jistiny ve výši 8 355,85 Kč a poplatku ve výši 2 494,15 Kč, a ve výši 14 051 Kč, sestávající z dlužné části jistiny ve výši 11 000 Kč a poplatku ve výši 3 051 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně oznámila žalovanému postoupení obou pohledávek dopisem ze dne 6. 12. 2019. Po datu postoupení pohledávek žalovaný na svůj dluh již ničeho neuhradil. Před podáním žaloby byl žalovaný opětovně vyzván k úhradě dluhu z uvedených smluv.
2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.
3. Soud ve věci provedl dokazování listinami. Ze smlouvy o půjčce číslo ze dne datum soud zjistil, že tato byla uzavřena mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným. Právní předchůdkyně žalobkyně se ve smlouvě zavázala poskytnout žalovanému půjčku ve výši 10 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku vrátit a zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně v souvislosti s touto půjčkou poplatek ve výši 7 400 Kč, zahrnující kapitalizovaný úrok ve výši 1 400 Kč, poplatek za administrativní činnost ve výši 2 000 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 000 Kč, a to vše v 58 týdenních splátkách. Žalovaný podpisem této smlouvy potvrdil, že zapůjčenou částku převzal v hotovosti při uzavření smlouvy. Ze smlouvy o půjčce číslo ze dne datum soud zjistil, že i tato byla uzavřena mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným. Právní předchůdkyně žalobkyně se ve smlouvě zavázala poskytnout žalovanému půjčku ve výši 11 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku vrátit a zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně v souvislosti s touto půjčkou poplatek ve výši 6 501 Kč, zahrnující kapitalizovaný úrok ve výši 1 001 Kč, poplatek za administrativní činnost ve výši 2 200 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 3 300 Kč, a to ve 43 týdenních splátkách. Žalovaný podpisem této smlouvy potvrdil, že i tuto zapůjčenou částku převzal v hotovosti při uzavření smlouvy.
4. Z článku 1.2 smluvních podmínek, jež tvořily součást obou smluv, soud zjistil, že se smluvní strany dohodly, že úroková sazba je stanovena jako pevná pro celou dobu trvání smlouvy a v případě úhrady půjčky v 58 splátkách činí 23,72 % ročně a v případě úhrady půjčky ve 43 splátkách činí 20,98 % ročně. Dle článku 2.2 smluvních podmínek budou uhrazené splátky započteny nejprve na poplatky a poté na jistinu půjčky. Podle článku 8.1 smluvních podmínek má právní předchůdkyně žalobkyně právo požadovat celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky, pokud žalovaný včas nesplní povinnost uhradit příslušnou splátku. Dle článku 9.7 je smlouva uzavřena na dobu určitou a její účinnost trvá ode dne jejího podpisu do dne splatnosti poslední splátky. Bude-li však žalovaný v okamžiku splatnosti poslední splátky v prodlení se zaplacením některé ze splátek, nebo neuhradí-li řádně a včas poslední splátku, prodlužuje se účinnost smlouvy do doby uhrazení celkové dlužné částky.
5. Z karty zákazníka právní předchůdkyně žalobkyně ze dne datum se podává, že totožnost žalovaného byla ověřena občanským průkazem a že žalovaný uvedl, že jeho příjem činí 20 000 Kč, jeho běžné měsíční výdaje činí 14 000 Kč a použitelný příjem představující rozdíl mezi uvedenými příjmy a výdaji činí 6 000 Kč. V části nazvané Dokumenty na ověření finanční situace právní předchůdkyně žalobkyně zaškrtla možnosti faktury, živnostenský list a nájemní smlouva. Z karty zákazníka právní předchůdkyně žalobkyně ze dne datum se podává, že totožnost žalovaného byla ověřena občanským průkazem a že žalovaný uvedl, že jeho příjem činí 30 000 Kč, jeho běžné měsíční výdaje činí 15 000 Kč a použitelný příjem představující rozdíl mezi uvedenými příjmy a výdaji činí 15 000 Kč. V části nazvané Dokumenty na ověření finanční situace zaškrtla právní předchůdkyně žalobkyně možnosti živnostenský list, výpis z účtu, nájemní smlouva a faktury.
6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2019 a z přehledu postoupených pohledávek soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně postoupila na žalobkyni neuhrazené pohledávky za žalovaným ze smluv číslo číslo. Z oznámení o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2019 a z podacího lístku se podává, že právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému oznámila postoupení obou pohledávek na žalobkyni a požádala jej o uhrazení dlužných částek 10 850 Kč a 14 051 Kč do 10 dnů od doručení oznámení; toto oznámení bylo podáno k poštovní přepravě dne 7. 1. 2020. Z předžalobní výzvy ze dne 22. 2. 2021 a z podacího lístku soud zjistil, že žalobkyně vyzvala prostřednictvím svého právního zástupce žalovaného k úhradě dlužné částky ve lhůtě do 9. 3. 2021.
7. Z provedených důkazů má soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovaným dvě smlouvy o půjčce, na jejichž základě mu poskytla částky 10 000 Kč a 11 000 Kč, přičemž obě tyto částky si žalovaný převzal v hotovosti v den podpisu smluv. Žalovaný se zavázal dlužné částky vrátit ve splátkách spolu s poplatky ve výši 7 400 Kč a 6 501 Kč. Při uzavírání obou smluv o půjčce ověřila právní předchůdkyně žalobkyně totožnost žalovaného, zjistila výši jeho příjmů, výdajů a disponibilních částek na základě jeho prohlášení a v kartách zákazníka zaškrtla, že k ověření majetkových poměrů žalovaného byly použity živnostenský list, výpis z účtu, nájemní smlouva a faktury žalovaného. Následně postoupila právní předchůdkyně žalobkyně své pohledávky za žalovaným v dosud neuhrazené výši 10 850 Kč a 14 051 Kč na žalobkyni. Žalovaný byl řádně vyzván k úhradě dluhů před podáním žaloby.
8. Podle ustanovení § 1 zákona č. 145/2010 Sb. , o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění účinném od 25. 2. 2013 do 30. 11. 2016, (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“) se spotřebitelským úvěrem rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem. Podle ustanovení § 3 zákona o spotřebitelském úvěru se spotřebitelem rozumí fyzická osoba, která nejedná v rámci své podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání. Věřitelem se rozumí osoba nabízející nebo poskytující spotřebitelský úvěr v rámci své podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání. Podle ustanovení § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. Podle ustanovení § 22 odst. 5 zákona o spotřebitelském úvěru není-li prokázán opak, má se za to, že věřitel povinnosti podle § 9 nesplnil.
9. Podle ustanovení § 2991 odst. 1 , 2 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku , (dále jen „o. z.“) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle ustanovení § 2993 věty první o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.
10. Podle ustanovení § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle ustanovení § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.
11. Podle ustanovení § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle ustanovení § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
12. Soud dospěl k závěru, že na závazkové vztahy mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným je plně aplikovatelný zákon o spotřebitelském úvěru, a to ve znění účinném od 25. 2. 2013 do 30. 11. 2016, neboť právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytla zápůjčky v rámci své podnikatelské činnosti a žalovaný při těchto právních jednáních nevystupoval v rámci podnikatelské činnosti nebo samostatného výkonu povolání. Podmínkou platnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru, jímž se podle ustanovení § 1 zákona o spotřebitelském úvěru rozumí i půjčka, respektive zápůjčka podle terminologie užívané o. z., je povinnost věřitele s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele zápůjčku splácet. Součástí odborné péče věřitele při ověřování schopnosti spotřebitele splácet zápůjčku je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem, ale i prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení, a to například potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele a podobně (blíže viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. 1 As 30/2015 -39, dostupný na stránkách www.nssoud.cz, a rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 , dostupný na stránkách www.nsoud.cz). Soud má z provedeného dokazování za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně se v tomto případě při uzavírání smluv o zápůjčce spokojila s pouhým tvrzením žalovaného. Žalobkyně svá tvrzení, že k ověření správnosti údajů poskytnutých žalovaným byly právní předchůdkyní žalobkyně využity i další zdroje, a to živnostenský list, výpis z účtu, nájemní smlouva a faktury žalovaného, soudu nijak neprokázala, neboť tato skutečnost bez dalšího nevyplývá z pouhého zaškrtnutí příslušných kolonek v kartě zákazníka. Právní předchůdkyně žalobkyně tak nesplnila řádně svoji zákonnou povinnost s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného splácet obě zápůjčky, a proto soud posoudil obě smlouvy o zápůjčce uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným jako absolutně neplatné dle ustanovení § 9 odst. 1 a § 22 odst. 5 zákona o spotřebitelském úvěru. Absolutně neplatná jsou tudíž i ujednání o smluveném úroku a poplatcích, jak vyplývají ze smluv.
13. Žalobkyně soudu nicméně prokázala, že její právní předchůdkyně poskytla žalovanému ze smlouvy uzavřené dne datum finanční prostředky ve výši 10 000 Kč, z nichž žalovaný vrátil částku 6 550 Kč, představující rozdíl mezi celkovou částkou, kterou měl žalovaný na základě neplatné smlouvy o zápůjčce uhradit (17 400 Kč), a žalobou uplatněným nárokem (10 850 Kč), a ze smlouvy uzavřené dne datum finanční prostředky ve výši 11 000 Kč, z nichž žalovaný vrátil částku 3 450 Kč, představující rozdíl mezi celkovou částkou, kterou měl žalovaný na základě neplatné smlouvy o zápůjčce uhradit (17 501 Kč), a žalobou uplatněným nárokem (14 051 Kč). Žalovaný v řízení netvrdil a neprokázal, že zbývající část poskytnutých jistin zápůjček bez souvisejících poplatků z obou smluv v celkové výši 11 000 Kč žalobkyni vrátil. Vzhledem k tomu, že smlouvy uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným jsou absolutně neplatné a mezi stranami není jiné platné smluvní ujednání, má soud za to, že se žalovaný na úkor právní předchůdkyně žalobkyně bezdůvodně obohatil, neboť právní předchůdkyně žalobkyně mu plnila bez právního důvodu, a ohledně nesplacené částky 11 000 Kč toto bezdůvodné obohacení nadále trvá. Z provedeného dokazování má soud dále za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně platně a účinně postoupila obě pohledávky za žalovaným na žalobkyni. Žalovaný je proto povinen žalobkyni vydat to, oč se obohatil. S ohledem na výše uvedené soud uložil žalovanému povinnost uhradit žalobkyni částku 11 000 Kč, a to z titulu bezdůvodného obohacení vzniklého plněním z neplatných smluv o zápůjčce ze dne datum a datum. Pokud jde o příslušenství, má žalobkyně nárok na úrok z prodlení, neboť žalovaný je v prodlení s plněním peněžitého závazku. Žalovaný byl povinen závazek splnit bez zbytečného odkladu poté, co jej o to žalobkyně požádala, k čemuž došlo výzvou k zaplacení obsaženou v oznámení o postoupení pohledávky ze dne 6. 12. 2019 s lhůtou splatnosti do 10 dnů od jejího doručení, přičemž toto oznámení bylo podáno k poštovní přepravě dne 7. 1. 2020, žalovanému mohlo být doručeno nejdříve následující den, lhůta k plnění žalovanému uplynula dne 18. 1. 2020 a následujícím dnem po uplynutí této lhůty se tak žalovaný dostal do prodlení s úhradou dluhu. Soud proto žalobkyni přiznal požadovaný úrok z prodlení ve výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. z dlužné částky 11 000 Kč od 19. 1. 2020 do zaplacení. V souladu s ustanovením § 160 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , (dále jen „o. s. ř. “) soud žalovanému uložil, aby žalovanou částku s příslušenstvím zaplatil do tří dnů od právní moci rozsudku, neboť pro jinou lhůtu k plnění neshledal důvod.
14. Zbývající část žaloby ohledně požadovaných smluvních úroků, poplatků za administrativní činnost a poplatků za hotovostní inkaso splátek soud s ohledem na výše uvedenou absolutní neplatnost obou smluv zamítl. Soud žalobkyni nepřiznal ani úrok z prodlení z neuhrazených částí poplatků za poskytnutí zápůjček podle smluv o zápůjčce, protože z důvodu absolutní neplatnosti uvedených smluv nemá žalobkyně na tyto poplatky nárok, a tudíž jí nenáleží ani nároky od nich odvozené, tj. úrok z prodlení z dlužných částí těchto poplatků. Soud rovněž žalobkyni nepřiznal úrok z prodlení z přisouzené jistiny ve výši 11 000 Kč od 7. 12. 2019 do 18. 1. 2020, neboť z provedeného dokazování vyšlo najevo, že výzva k plnění mohla být žalovanému doručena nejdříve dne 8. 1. 2020, lhůta k plnění mu uplynula dne 18. 1. 2020 a prodlení žalovaného započalo až dnem 19. 1. 2020 a nikoliv již 7. 12. 2019.
15. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl v souladu s ustanovením § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. Žalobkyně byla v řízení úspěšná pouze co do částky 11 000 Kč s příslušenstvím, zatímco žalovaný byl úspěšný co do zamítnuté částky 13 901 Kč s příslušenstvím, a proto mu náleží náhrada nákladů řízení v poměrné výši odpovídající míře jeho úspěchu v řízení. Jelikož však žalovanému žádné náklady v řízení nevznikly, rozhodl soud, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu v Jihlavě ve dvou vyhotoveních.
Nesplní-li povinný ve stanovené lhůtě dobrovolně, co mu ukládá pravomocné rozhodnutí soudu, může oprávněný podat návrh na exekuci nebo na soudní výkon rozhodnutí.