Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

2 C 99/2021-57

Okresní soud v Prachaticích rozhodl soudkyní JUDr. Vladislavou Halodovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

o zaplacení 36 319,08 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku 24 871 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně od 8. 4. 2021 do zaplacení.

II. Žaloba se částečně zamítá co do uplatněného nároku na zaplacení částky 11 448,08 Kč a úroku z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 24 871 Kč od 15. 9. 2020 do 7. 4. 2021 a z částky 11 448,08 Kč od 15. 9. 2020 do zaplacení.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 5 459,30 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku 24 871 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně od 8. 4. 2021 do zaplacení. II. Žaloba se částečně zamítá co do uplatněného nároku na zaplacení částky 11 448,08 Kč a úroku z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 24 871 Kč od 15. 9. 2020 do 7. 4. 2021 a z částky 11 448,08 Kč od 15. 9. 2020 do zaplacení. III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 5 459,30 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou z 23. 1. 2021 domáhala vydání rozhodnutí, kterým bude žalované uložena povinnost zaplatit jí 36 319,08 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % z částky 31 046,36 Kč od 15. 9. 2020 do zaplacení. Nárok odůvodnila tím, že s ní žalovaná uzavřela 10. 9. 2019 smlouvu o revolvingovém úvěru číslo, na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky až do úvěrového limitu 40 000 Kč a žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky vrátit s úroky a poplatky v měsíčních splátkách nejméně po 2 151 Kč a hradit pojištění ve výši 0,65 % dluhu. Smlouva byla uzavřena online, podpis žalované byl nahrazen unikátním sms kódem zaslaným jí na jí v žádosti o poskytnutí úvěru uvedené telefonní číslo. Žalobkyně nejprve uvedla, že splnila svůj závazek poskytnutím úvěru na účet žalované 10. 9. 2019, následně uvedla, že k prvnímu čerpání úvěru ve výši 18 522 Kč došlo 11. 9. 2019 na účet obchodníka, předmětem čerpání byl nákup zboží v hodnotě 20 580 Kč. Žalovaná se zavázala uhradit deset měsíčních splátek po 2 058 Kč, pojistné po 93 Kč a úrok 25,06 % ročně. Zároveň bylo schváleno neúčelové čerpání do 40 000 Kč (při splnění podmínek revolvingový úvěr do 150 000 Kč), a to s úrokem 24 % ročně, měsíčními splátkami ve výši nejméně 4 % z úvěru a pojistným ve výši 0,65 % dluhu. Po čerpání účelové části úvěru požádala žalovaná o čerpání neúčelové v částce 24 871 Kč, která byla převedena 28. 11. 2019 na její účet. Celkem tedy bylo čerpáno 43 393 Kč. Žalovaná uhradila 19 159,88 Kč, a to po 2 150,61 Kč dne 15. 10., 15. 11. a 16. 12. 2019 a 15. 1., 16. 3., 16. 4. a 15. 5. 2020; dne 27. 2. 2020 uhradila 4 105,61 Kč. Zaúčtováno bylo na pojištění 1 687,05 Kč, na úroky 4 726,18 Kč, na jistinu 12 346,65 Kč a na náklady 400 Kč. Přes neúčelové čerpání žalovaná dále hradila splátky 2 150,61 Kč, nikoli 3 350,61 Kč, od 15. 12. 2019 se tedy ocitla v prodlení s částečnými úhradami splátek, od června 2020 přestala hradit úplně. Vzhledem k opakovanému prodlení se splácením úvěru žalobkyně odstoupila do smlouvy odstoupením odeslaným 3. 9. 2020. Z dluhu 36 319,08 Kč činí 31 046,36 Kč nevrácené prostředky, 920,67 Kč splátky pojištění, 2 252,05 Kč úroky ke dni odstoupení, 1 500 Kč náklady při ukončení smlouvy věřitelem při prodlení a 600 Kč náklady za upomínky. Žalovaná dluh i přes výzvu žalobkyně neuhradila. Před uzavřením smlouvy žalobkyně prověřila úvěruschopnost žalované. Žalovaná uvedla, že její měsíční příjem činí 13 000 Kč, náklady na splátky půjček, leasingů a úvěrů 3 478 Kč, na nájemné/hypotéky 2 000 Kč. Dle státem publikovaného údaje o životním a existenčním minimu dle databáze ČSÚ stanovila žalobkyně existenční výdaje žalované na 4 000 Kč. Příjem žalované byl tak dostatečný pro krytí existenčních výdajů i splátek, když po odečtení nákladů jí zbývalo 1 121 Kč.

2. Na základě provedeného dokazování soud nemá za prokázané, že žalovaná připojila svůj podpis formou kódu pod znění žalobkyní předložené smlouvy o úvěru, že byla seznámena s jejím obsahem a že tuto smlouvu akceptovala. Z žalobkyní předložených kopií občanského průkazu a kopie rodného listu žalované lze sice uzavřít, že žalobkyně má tyto doklady k dispozici, že jí byly poskytnuty, nikoli však, že jí byly poskytnuty za účelem uzavření předložené smlouvy o spotřebitelském úvěru. Podpis smlouvy žalovanou neprokázala ani označená „anonymizováno“ obsahující data a čísla, ale žádný údaj, z kterého by vyplývalo, že se týká žalované a dokládá její podpis předmětné smlouvy o úvěru.

3. Závěr o akceptaci obsahu předložené smlouvy o úvěru a o jejím podpisu žalovanou nelze učinit ani na základě tvrzení žalobkyně o hrazení splátek úvěru, ani na základě předloženého výpisu z účtu žalované, ani y označené jako výpis z účtu číslo, když se nejedná o skutečný výpis z bankovního účtu, ale o žalobkyní vyhotovený přehled tvrzeného dluhu a tvrzených plateb žalované. Pouhé převedení žalobních tvrzení žalobcem do formy y označené jako výpis z účtu ale samo o sobě nemůže v ě uvedené skutečnosti prokázat.

4. Z žádného z předložených důkazů nevyplývá ani, že by žalobkyně uhradila za žalovanou částku 18 522 Kč prodejci zboží. Žalobkyně žádný důkaz k prokázání tohoto svého tvrzení neoznačila. Soud přitom nemohl postupovat podle a vyžádat si případně potvrzení od prodejce ohledně úhrady ceny zboží, neboť žalobkyně ani neoznačila, komu ji měla uhradit. Žalobkyni přitom nemohlo být poskytnuto poučení podle , neboť se omluvila z účasti u jednání a poučení podle je účastníkům poskytováno pouze při jednání. Žalobkyně se tak svou neúčastí na jednání zbavila možnosti poskytnutí tohoto poučení soudem. Soudem přitom byla opakovaně vyzývána k doplnění tvrzení a označení důkazů k jejich prokázání. Za této situace si měla být vědoma nedostatečnosti žalobních tvrzení a označených důkazů k jejich prokázání. Rozhodnutí o částečném zamítnutí žaloby proto nemůže představovat překvapivé rozhodnutí. Ve věci navíc ani nebyl vydán platební rozkaz.

5. Podle však soud mohl postupovat v případě části tvrzeného úvěru ve výši 24 871 Kč a na základě informace právnická osoba, bylo uzavřeno, že na účet žalované byla 29. 11. 2019 připsána částka 24 871 Kč z účtu žalobkyně.

6. Vzhledem k neprokázání, že by žalovaná akceptovala žalobkyní předloženou smlouvu o úvěru, že by tuto smlouvu podepsala žalobkyní tvrzeným způsobem, nemohl být učiněn závěr o uzavření této smlouvy o úvěru, a nebylo tak možno ani uzavřít, že by žalobkyně měla vůči žalované pohledávku ze smlouvy o úvěru. Bylo však prokázáno, že žalobkyně na její účet poukázala 24 871 Kč. Toto plnění je namístě posoudit jako bezdůvodné obohacení dle , (dále jen „o. z.“), dle kterého se bezdůvodně obohatí mimo jiné ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu. Dle odst. 1 téhož ustanovení, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Žalované tedy vznikla povinnost zaplatit žalobkyni 24 871 Kč.

7. Na úhradu této částky nebyly soudem započteny žalobkyní uváděné platby ve výši 19 159,88 Kč. Jejich úhrada nebyla prokázána a soud nemohl tyto neprokázané a žalovanou ani netvrzené platby, o nichž bylo navíc žalobkyní tvrzeno, že byly z podstatné části hrazeny ještě před poskytnutím částky 24 871 Kč, považovat za platby na vrácení částky 24 871 Kč.

8. Vzhledem k prodlení žalované s úhradou jejího peněžitého dluhu jí dle o. z. vznikla povinnost zaplatit úrok z prodlení ve výši stanovení nař. vl. č. Splatnost závazku k vydání bezdůvodného obohacení nastává bez zbytečného odkladu po vyzvání dlužníka věřitelem k plnění. Dle o. z., neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen plnit bez zbytečného odkladu. Závazek z bezdůvodného obohacení je přitom typicky nárokem, kdy není dohodnuto, kdy má dlužník dluh splnit. Žalovaná tedy mohla být vyzvána k vydání bezdůvodného obohacení ve výši

5 711,12 Kč hned následující den po poskytnutí této částky žalované. Nebylo prokázáno, že by žalobkyně doručila žalované výzvu k zaplacení této částky, ani že by jí výzvu odeslala. Doručení neprokazují ani předložené poštovní podací archy, dle kterých odesílatelem nebyla žalobkyně. Nebylo přitom možno aplikovat žalobkyní uváděná ustanovení smlouvy o doručování zásilek klientovi. Vzhledem k neprokázání doručení výzvy k zaplacení nároku na adresu žalované nebylo možno užít ustanovení § 573 o. z. upravující domněnku doby dojití zásilky odeslané s využitím provozovatele poštovních služeb, neboť tato domněnka se vztahuje pouze na zásilky došlé. Za výzvu k úhradě dlužné částky je tak možno považovat až žalobu, která byla žalované doručena nejpozději 7. 4. 2021, jak vyplývá z příslušné doručenky. Nárok na vydání bezdůvodného obohacení se tak stal splatným až tohoto dne. Až od 8. 4. 2021 lze tedy žalobkyni přiznat právo na zaplacení úroku z prodlení.

9. S ohledem na shora uvedené soud uzavřel, že žaloba je důvodná co do uplatněného nároku na zaplacení částky 24 871 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky

od 8. 4. 2021 do zaplacení, v této části proto žalobě vyhověl.

10. Žalobu naopak nebylo možno shledat důvodnou co do zbývající části uplatněného nároku, tedy co do částky 11 448,08 Kč a úroku z prodlení ve výši, v níž nebyl shledán uplatněný nárok na jeho zaplacení důvodným, tedy co do úroku z prodlení z částky 36 319,08 Kč od 15. 9. 2020 do 7. 4. 2021 a z částky 11 448,08 Kč od 8. 4. 2021 do zaplacení.

11. Pokud jde částku 6 175,36 Kč, jež měla představovat účelové čerpání úvěru (rozdíl uplatněné jistiny 31 046,36 Kč a částky 24 871 Kč), stejně jako ostatní nároky, které měly mít původ ve smlouvě o úvěru, tedy dlužné pojistné 920,67 Kč, úroky 2 252,05 Kč, náklady na ukončení smlouvy 1 500 Kč a náklady na upomínky 600 Kč, nemohl být nárok na jejich zaplacení shledán důvodným za situace, kdy nebylo prokázáno uzavření smlouvy o úvěru.

12. Pokud jde o nárok spočívající v čerpání úvěru ve výši 18 522 Kč, nemohl být posouzen jako nárok z titulu bezdůvodného obohacení, neboť nebylo prokázáno, že by k poskytnutí této částky na úhradu kupní ceny za žalovanou koupené zboží došlo.

13. Navíc, i pokud by došlo k uzavření smlouvy o úvěru, bylo by namístě shledat ji absolutně neplatnou dle , o spotřebitelském úvěru, (s odkazem na rozsudek Soudního dvora EU – druhého senátu ze dne 5. 3. 2020, C -679/18), neboť před jejím uzavřením nebyla řádně prověřena úvěruschopnost žalované. Z tvrzení o výši nákladů žalované je zřejmé, že jí měsíčně mělo zbývat pouze 1 121 Kč. Žalobkyně však při kalkulaci výše nákladů vyšla pouze ze splátek 2 150,61 Kč, která měla žalovaná hradit do čerpání neúčelové části úvěru, když po čerpání částky 24 871 Kč žalobkyně stanovila splátky na 3 350,61 Kč. Pak by žalovaná nebyla v plusu 1 121 Kč, ale naopak v mínusu 79 Kč. Přitom úvěrový limit měl činit až 40 000 Kč, resp. při splnění dalších podmínek až 150 000 Kč. Je přitom zjevné, že v případě poskytnutí nikoli pouze částky 24 871 Kč, ale částky vyšší dle uvedených limitů čerpání, by se výše měsíčních splátek ještě zvyšovala. Je tak zřejmé, že žalobkyně uzavřela s žalovanou úvěrovou smlouvu přes zjevnou existenci důvodných pochybností o schopnosti žalované poskytnutý úvěr splácet.

14. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnut podle Žalobkyně měla ve věci úspěch ze 73%, žalovaná z 27% (počítáno z uplatněného nároku bez úroků, tj. z částky 34 067,03 Kč), je to tedy žalobkyně, komu vzniklo právo na náhradu nákladů řízení. Plná náhrada nákladů řízení by činila 11 868 Kč. Je tvořena náhradou za zaplacený soudní poplatek ve výši 1 704 Kč, odměnou za tři úkony právní služby po 2 500 Kč dle advokátního tarifu (převzetí zastoupení, sepis žaloby, sepis výzvy k plnění – tarifní hodnota 34 067,03 Kč) a náhradou hotových výdajů za tři úkony právní služby po 300 Kč dle advokátního tarifu. Náhrada je navýšena o DPH, neboť zástupce žalobkyně je plátcem DPH. Žalobkyni nebylo přiznáno právo na odměnu v souvislosti se sepisem doplnění žalobních tvrzení k výzvě soudu, když žalobkyně měla potřebná tvrzení uvést již v žalobě a označit důkazy k jejich prokázání, náklady spojené se sepisem doplnění tvrzení nelze považovat za náklady účelně vynaložené, k jejichž náhradě by mohla být žalované ukládána povinnost. Vzhledem k poměru úspěchu ve věci vzniklo žalobkyni právo na zaplacení 46% plné náhrady nákladů řízení, tedy částky 5 459,30 Kč, a v této části proto byla žalované uložena povinnost k jejímu zaplacení.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od doručení písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích. Odvolání se podává u Okresního soudu v Prachaticích.

Nebudou-li povinnosti uložené tímto rozsudkem splněny dobrovolně, lze na návrh vykonat výkonem rozhodnutí či exekuce.