Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

4 C 88/2021-88

Okresní soud ve Vyškově rozhodl samosoudcem JUDr. Petrem Doleželem ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně

sídlem adresa žalobkyně

zastoupená advokátem titul jméno příjmení titul.

sídlem adresa

proti

žalovanému: osobní údaje žalované

bytem adresa žalované

o zaplacení částky 21 600 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 19 289,50 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 740,12 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,00 % ročně z částky 12 272 Kč od 21. 5. 2020 do zaplacení a úrokem ve výši 11,30 % ročně z částky 10 000 Kč od 21. 5. 2020 do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se co do částky 2 310,50 Kč zamítá.

III. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni na nákladech řízení částku ve výši 1 756,60 Kč k rukám zástupce žalobkyně, do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 19 289,50 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 740,12 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,00 % ročně z částky 12 272 Kč od 21. 5. 2020 do zaplacení a úrokem ve výši 11,30 % ročně z částky 10 000 Kč od 21. 5. 2020 do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se co do částky 2 310,50 Kč zamítá.</b> <b>III. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni na nákladech řízení částku ve výši 1 756,60 Kč k rukám zástupce žalobkyně, do tří dnů od právní moci rozsudku.</b>

1. Žalobkyně se domáhala vydání elektronického platebního rozkazu, kterým by soud žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku 21 600 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně svůj návrh odůvodnila tím, že dne 24. 7. 2017 uzavřela žalovaná s právní předchůdkyní žalobkyně, společností právnická osoba (dále jen„ právnická osoba“) smlouvu o úvěru číslo číslo. Na základě smlouvy poskytla právnická osoba žalované peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč. Žalovaná se zavázala právnická osoba vrátit poskytnutý úvěr s úplatou, poplatky a úrokem ve výši 28 %, celkem ve výši 6 900 Kč. Celkovou dlužnou částku výši 16 900 Kč se žalovaná zavázala splácet ve 13 měsíčních splátkách po 1 300 Kč. Žalovaná nehradila svůj závazek řádně a včas, právní předchůdkyně žalobkyně úvěr zesplatnila ke dni 24. 8. 2018. Žalobkyně, na kterou pohledávka přešla, požaduje uhradit částku ve výši 21 600 Kč, která se skládá z jistiny ve výši 10 000 Kč, neuhrazeného úroku z úvěru ve výši 2 272 Kč, neuhrazené úhrady za poskytnutí úvěru ve výši 1 542 Kč, úhrady za administrativní činnost ve výši 1 786 Kč a smluvní pokuty ve výši 6 000 Kč. Dále žalobkyně požaduje uhradit kapitalizovaný zákonný úrok ve výši 1 740,12 Kč, úrok ve výši 11,30 % ročně z částky 10 000 Kč od 21. 5. 2020 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení z částky 12 272 Kč od 21. 5. 2020 do zaplacení.

2. Žalovaná se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřila a v řízení zůstala zcela nečinná. Za splnění podmínek ustanovení , (dále jen ), soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání jen na základě předložených listinných důkazů.

3. Dle ustanovení , , spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná. Dle a 2 kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele.

4. Dle ustanovení , , smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

5. Dle ustanovení , úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

6. Dle ustanovení , o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

7. Dle ustanovení , ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

8. Podle ustanovení , věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

9. Podle ustanovení , po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Prováděcím předpisem je

10. Ze žádosti o poskytnutí spotřebitelského úvěru ze dne 24. 7. 2017, finanční analýzy ze dne 24. 7. 2017, credit scoringu žalované ze dne 24. 7. 2017, mzdového výměru žalované, smlouvy o nájmu bytu žalované a pracovní smlouvy žalované soud zjistil, že žalovaná požádal o poskytnutí úvěru a uvedla, že je zaměstnána u společnosti název zaměstnavatele, kdy její průměrný měsíční příjem činí 13 033 Kč, je rozvedená, má 3 děti, žije s další výdělečně činnou osobou, avšak průměrné měsíční příjmy celé domácnosti uvedla ve výši 13 033 Kč. Mezi průměrné měsíční výdaje uvedla 10 000 Kč na nájem (doloženo nájemní smlouvou), 5 000 Kč na stravování a výživné, průměrné měsíční výdaje žadatele tak činily 7 500 Kč a průměrné měsíční výdaje celé domácnosti činily 15 000 Kč. Ze smlouvy o úvěru číslo číslo ze dne 24. 7. 2017 a souhlasu se zpracováním osobních údajů vyplývá, že právnická osoba při podpisu této smlouvy poskytla žalované částku 10 000 Kč jako bezúčelový hotovostní úvěr a žalovaná převzetí této částky stvrdila svým podpisem. Úvěr byl poskytnut za úrok ve výši 28 % z poskytnuté jistiny (tj. 25,85 % ročně), žalovaná se zavázala zaplatit poplatek ve výši 2 200 Kč a dále poplatek za hotovostní výběr splátek ve výši 1 900 Kč. Žalovaná se tak zavázala právnická osoba uhradit jistinu ve výši 10 000 Kč a celkové náklady spotřebitelského úvěru ve výši 6 900 Kč, tedy celkem částku 16 900 Kč. Žalovaná se zavázala uhradit úvěr včetně celkových nákladů spotřebitelského úvěru v pravidelných 13 měsíčních splátkách ve výši 1 300 Kč, přičemž každá splátka je splatná 24. den po uzavření smlouvy. Z čl. V. smlouvy vyplývá, že v případě neplnění povinnosti hradit jednotlivé splátky řádně a včas, může věřitel vyzvat žalovanou k uhrazení dlužné částky ve lhůtě 30 dnů, v případě, že dlužnou částku v této lhůtě neuhradí, má věřitel právo prohlásit úvěr za zesplatněný. V případě prodlení žalované s úhradou splátek úvěru či zesplatněné jistiny je dlužník povinen uhradit věřiteli smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je v prodlení. Z předpisu splátek ke smlouvě o úvěru číslo číslo, který je nedílnou součástí smlouvy, vyplývá, jakým způsobem budou započteny jednotlivé platby. Z transakční historie vyplývá, že žalovaná celkem uhradila částku 1 300 Kč, a to dne 24. 7. 2017. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum, včetně dodatku číslo potvrzení o zaplacení kupní ceny ze dne datum, notářského zápisu NZ číslo ze dne datum o prodeji části podniku, seznamu postoupených pohledávek a oznámení o postoupení pohledávky ze dne 24. 7. 2020 soud dospěl k závěru, že pohledávka za žalovanou přešla na společnost právnická osoba v důsledku prodeje části závodu, která ji následně postoupila na žalobkyni. Z výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne 18. 12. 2020, včetně dodejky, soud zjistil, že zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky a upozornil ji na možnost jejího soudního vymáhání.

11. Na základě výše uvedených skutečností soud dospěl ke skutkovému závěru, že mezi právnická osoba a žalovanou bylo uzavřeno ujednání, ve kterém se věřitel zavázal poskytnout žalované peněžní prostředky do výše 10 000 Kč a žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč vrátit a uhradit celkové náklady spotřebitelského úvěru ve výši 6 900 Kč ve 13 měsíčních splátkách ve výši 1 300 Kč. Před uzavřením smlouvy se žalovaná vyjádřila ke svým příjmům a výdajům. Žalovaná úvěr řádně nesplácela, když uhradila pouze částku 1 300 Kč.

12. Mezi právnická osoba a žalovanou došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru dle ustanovení , když se právnická osoba jako věřitel zavázala žalované poskytnout finanční prostředky do určité částky a žalovaná se zavázala tyto poskytnuté finanční prostředky vrátit a zaplatit úroky a další poplatky. Jelikož se jednalo o tzv. spotřebitelský úvěr, byla právnická osoba dle ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru povinna před uzavřením smlouvy s odbornou péčí posoudit schopnost žalované splácet tento spotřebitelský úvěr, což učinila. V řízení bylo prokázáno, že finanční prostředky ve výši 10 000 Kč byly žalované skutečně poskytnuty, a to v hotovosti ke dni podpisu smlouvy o úvěru. Žalovaná tak byla povinna poskytnuté finanční prostředky vrátit tak, jak se k tomu ve smlouvě zavázala.

13. Vzhledem k tomu, že žalovaná, která je fyzickou osobou, vystupovala při uzavírání a plnění smlouvy o úvěru s podnikatelem mimo rámec své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti i mimo rámec samostatného výkonu svého povolání, tj. jako spotřebitel, a právní předchůdkyně žalobkyně v tomto smluvním vztahu vystupovala v rámci své podnikatelské činnosti, kdy se mimo jiné zabývá poskytováním nebo zprostředkováním spotřebitelského úvěru, tj. jako podnikatel, je nutné aplikovat ustanovení právního řádu sloužící k ochraně spotřebitele, který v daném smluvním vztahu vystupuje jako slabší strana.

14. V tomto případě se jednalo o komerčně nazývaný„ rychlý“ spotřebitelský úvěr nabízený mimo jiné osobám v postavení spotřebitele, poskytovaný nebankovními subjekty osobám, které by půjčku od banky nedostaly pro jisté riziko spojené s jejich osobou. Soudu je známo, že v případě tohoto poskytování peněžních prostředků, je vyžadováno minimální zajištění (pokud vůbec) ve srovnání s bankami a požadavky klientů jsou vyřizovány mnohem pružněji, než tomu bývá u tradičně konzervativnějších bank, což je ale vzhledem k jejich zaměření pochopitelné. Poté je logické, že s ohledem na výrazně vyšší podnikatelské riziko jsou případné poplatky, či úroky požadované těmito nebankovními věřiteli vyšší, než obvyklé bankovní úroky.

15. Mezi věřitelem a žalovanou byly sjednány úroky ve výši 28 % z jistiny, tedy v částce 2 800 Kč. Sjednání úroků u smlouvy o úvěru přímo považuje za jednu z podstatných náležitostí. Úrok odpovídá asi 25,85 % úroku ročně za dobu trvání smlouvy při řádném splácení. Průměrná úroková sazby se pohybovala v měsíci červenci 2017 okolo 8,93 % ročně (údaje čerpány z www.cnb.cz). Dle ustálené judikatury (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. 2. 2007, sp. zn. ), která je použitelná i za nové právní úpravy se za nepřiměřený úrok považuje zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jeho sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. Soud může s ohledem na okolnosti konkrétního případu nepřiznat věřiteli nepřiměřeně vysoký úrok sjednaný s dlužníkem, což je úrok podstatně přesahující úrokovou míru v době jeho sjednání obvyklou. Určitým vodítkem zde má být srovnání s úrokovou mírou obvyklou v praxi peněžních ústavů. Přičemž nepřiměřený nemusí být úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem úrokové míry peněžních ústavů, nelze však tolerovat extrémní případy, kdy úrok přesahuje obvyklou míru zcela neadekvátním způsobem. Soud proto shledává výši sjednaných úroků za přiměřenou, resp. takové ujednání za platné, nárok žalobkyně na úhradu úroků tak soud považuje za oprávněný a žalovaná je povinna tento úrok zaplatit. Tyto úroky běží až do úplného uhrazení dlužné částky. Pokud je žalobkyně požaduje pouze do doby splatnosti podávky dle smlouvy (tj. 2 800 Kč) a následně po původní splatnosti požaduje pouze úrok ve výši 11,30 % ročně z jistiny ve výši 10 000 Kč, je tento požadavek ve prospěch žalované, a proto mu soud vyhověl.

16. Ve smlouvě o úvěru bylo dále uvedeno, že se žalovaná zavazuje zaplatit poplatek ve výši 2 200 Kč. Ze samotné smlouvy pak nevyplývá za jakou činnost má být tato úplata hrazena. Vzhledem k tomu, že žalovaná s touto výší souhlasila, dospěl soud k závěru, že tato úplata byla platně sjednána a žalovaná je povinna ji zaplatit.

17. Žalobkyně dále požadovala ve smlouvě uhradit poplatek za hotovostní výběr splátek ve výši 1 900 Kč. Ve smlouvě bylo dohodnuto, že splátky budou hrazeny osobě zprostředkující tento úvěr nebo pracovníkovi věřitele. Při přepočtu poplatku dle počtu splátek odpovídá jednomu výběru splátky asi 146 Kč. Soud výši poplatku posoudil z hlediska souladu s dobrými mravy, když dovodil, že výše poplatku za hotovostní režim splátek dobrým mravům odporuje. Z úřední činnosti je soudu známo, že jednotlivé částky poplatku sjednaného ve smlouvách jsou stanoveny poměrně dle výš jistiny, neodráží tak skutečné náklady na hotovostní výběr splátek. S ohledem na výši odměny za jednotlivou splátku soud dospěl k závěru, že tento poplatek byl sjednán v rozporu s dobrými mravy a je proto neplatný. Žalovaná tak není povinna tento poplatek zaplatit.

18. Dále je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni dle ustanovení § 2048 smluvní pokutu, k jejíž úhradě se zavázala v ustanovení čl. V. smlouvy. Jelikož se žalovaná dostala do prodlení s úhradou jednotlivých splátek, je povinna uhradit smluvní pokutu, jejíž výše byla stanovena v souladu s ustanovením § 122 zákona o spotřebitelském úvěru. Vzhledem k tomu, že však soud žalobkyni nepřiznal nárok na úhradu poplatku za hotovostní inkaso, počítal soud smluvní pokutu tak, že žalovaná měla za dobu od 25. 9. 2017 do 30. 3. 2019 zaplatit pouze částku 13 700 Kč, kdy takto smluvní pokuta činí 5 589,50 Kč. Na smluvní pokutě pak byla žaloba zamítnuta co do částky 410,50 Kč.

19. Žalovaná tak byla povinna zaplatit žalobkyni částku 15 000 Kč, která se skládá z jistiny ve výši 10 000 Kč, úroku ve výši 2 800 Kč a poplatku ve výši 2 200 Kč. Žalovaná však uhradila pouze částku 1 300 Kč, zbývá tedy uhradit částku 13 700 Kč a dále smluvní pokutu ve výši 5 589,50 Kč, celkem je žalovaná povinna uhradit žalobkyni částku 19 289,50 Kč. Soud pak žalobu zamítl co do částky 1 900 Kč na poplatku za hotovostní inkaso a co do částky 410,50 Kč na smluvní pokutě, tedy co do částky 2 310,50 Kč. Žalovaná je dále povinna zaplatit úrok ve výši 11,30 % ročně z částky 10 000 Kč od 21. 5. 2020 do zaplacení. Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou peněžité částky, a proto je dle ustanovení povinna zaplatit žalobkyni i zákonný úrok z prodlení z dlužné částky, kdy tento úrok byl za dobu od 25. 8. 2018 do 20. 5. 2020 kapitalizován na částku 1 740,12 Kč a dále je povinna uhradit zákonný úrok z prodlení z částky 12 272 Kč od 21. 5. 2020 do zaplacení.

20. Výrok III. o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovení , podle kterého se náhrada nákladů řízení poměrně rozdělí podle úspěchu řízení. Pokud jde o náklady právního zastoupení, soud při jejich výpočtu vycházel z vyhl. č. , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif). Sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby činí dle ustanovení advokátního tarifu částku ve výši 300 Kč (návrh na ustáleném vzoru podaný opakovaně, např. sp. zn. spisová značka, sp. zn. spisová značka). Zástupci žalobkyně by náležela odměna za celkem 3 úkony právní služby, tedy převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby a výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem. Dále by žalobkyni náležel režijní paušál ve výši 300 Kč (3x100 Kč), opět za přípravu a převzetí věci, sepis žaloby a zaslání výzvy k plnění ( advokátního tarifu), náhrada za DPH ve výši 252 Kč, a soudní poplatek ve výši 800 Kč, celkem by tak žalobkyni při plném úspěchu náležela náhrada nákladů řízení ve výši 2 252 Kč. Žalobkyně byla úspěšná v rozsahu zhruba 89 %, žalovaná v rozsahu asi 11 %, žalobkyni tak náleží náhrada asi 78 %, což činí 1 756,60 Kč.

21. Lhůta k placení byla stanovena dle ustanovení .

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je přípustné odvolání, které lze podat do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu ve Vyškově.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat soudního výkonu rozhodnutí.