Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
13 C 38/2021-141
Okresní soud v Mělníku rozhodl samosoudkyní Mgr. Radmilou Vladykovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
sídlem adresa, obec – část obce
zastoupená JUDr. jméno příjmení, advokátem
sídlem adresa
proti
žalované: osobní údaje žalované
bytem adresa žalované
o zaplacení 9 233 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 7 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 7 000 Kč od datum do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku 2 233 Kč, se zamítá.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni k rukám právní zástupkyně náhradu nákladů řízení ve výši 3 606 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 7 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 7 000 Kč od [datum] do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku 2 233 Kč, se zamítá. III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni k rukám právní zástupkyně náhradu nákladů řízení ve výši 3 606 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobkyně se domáhá po žalované zaplacení částky 7 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně od datum do zaplacení z titulu smlouvy o úvěru a částky 2 500 Kč jako smluvní pokuty. Návrh žalobkyně odůvodnila tím, že uzavřela se žalovanou smlouvu o úvěru číslo na základě které poskytla žalované dne datum částku ve výši 7 000 Kč na účet žalované. Termín splatnosti byl sjednán ke dni datum. Žalovaná však své smluvní závazky neuhradila řádně a včas. Ke dni podání návrhu neuhradila ničeho. Dále žalobkyně uvedla, že smlouvu o úvěru se žalovanou uzavřela prostřednictvím svého webového portálu, totožnost žalované byla ověřena pomocí aplikace Kontomatik, kdy žalovaná zadá do aplikace své přihlašovací údaje do internetového bankovnictví své domovské banky a ta následně sdělí žalobci údaje žalované a dále kopií občanského průkazu a kopií řidičského průkazu. Smlouvou byla mezi účastníky sjednána pro případ prodlení žalované s vrácením úvěru smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z částky, s níž je dlužník v prodlení. Z tohoto titulu žalobkyně požaduje smluvní pokutu ve výši 2 233 Kč za období od datum do datum. Úvěruschopnost žalované žalobkyně ověřovala rovněž skrze aplikaci Kontomatik kdy byl ověřen příjem žalované za poslední tři měsíce, dotazníkem vyplněným žalovanou, byla provedena lustrace v insolvenčním rejstříku a registru příjmení
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
3. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru: Žalobkyně sjednala se žalovanou prostřednictvím prostředků komunikace na dálku dne datum smlouvu o úvěru, na základě níž žalobkyně odeslala peněžní prostředky ve výši 7 000 Kč na účet žalované dne datum. Ohledně úvěruschopnosti žalované žalobkyně vycházela z údajů zjištěných od žalované, z výpisu z účtu žalované za období od datum do datum, z insolvenčního rejstříku a z lustrace v systému příjmení. Žalovaná netvrdila a ani jinak v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění uhradila, nebo že by její dluh zanikl z jiného důvodu. Žalobkyně žalovanou upomínala o zaplacení žalovaných částek.
4. Po právní stránce soud hodnotil věc podle zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen„ o. z.“) a dle zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, vždy ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti (dále jen„ ZoSÚ“).
5. Podle ust. § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
6. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.
7. Podle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
8. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
9. Podle § 586 odst. 1 o. z. je-li neplatnost právního jednání stanovena na ochranu zájmu určité osoby, může vznést námitku neplatnosti jen tato osoba. Dle odstavce 2 uvedeného ustanovení se považuje právní jednání za platné, nenamítne-li oprávněná osoba neplatnost právního jednání.
10. Podle ustanovení § 588 věty první o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.
11. Podle ustanovení § 3016 o. z. ustanoveními tohoto zákona nejsou dotčena ustanovení jiných právních předpisů o ochraně spotřebitele.
12. Podle ust. § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
13. Dle ust. § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
14. Podle ust. § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. § 1968 o. z. stanoví, že dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
15. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně, a to co výše 7 000 Kč s úrokem z prodlení
16. Soud se především zabýval otázkou, zda ze strany žalobkyně, coby poskytovatele úvěru byla před vlastním uzavřením smlouvy splněna zákonná povinnost zkoumat s odbornou péčí úvěruschopnost spotřebitele, tedy žalované. Soud dospěl k závěru, že žalobkyně úvěruschopnost žalované zkoumala, avšak ze zjištěných skutečností nevyvodila správný závěr. Ohledně úvěruschopnosti žalované žalobkyně vycházela z údajů zjištěných od žalované, z výpisu z účtu žalované za období od datum do datum, z insolvenčního rejstříku a z lustrace v systému příjmení. Žalovaná uvedla, že žije sama, její příjmy představují částku 22 000 Kč čistého měsíčně, výdaje 3 500 Kč měsíčně. Ze žalobcem založeného výpisu z účtu žalované za shora uvedené období však vyplývá, že žalovaná koncem měsíce byla vždy mírně v mínusu, pokud byla bilance kladná, zůstatek byl v řádu desítkách korun, v měsíci lednu 2020 byl zůstatek na účtu záporný, a to ve výši 32 289,26 Kč, celkem ze založeného výpisu vyplývá záporný zůstatek ve výši 30 695,16:č. Ze založeného výpisu je také zřejmé, že žalovaná si půjčovala částky v řádu tisíců korun i u jiných společností a pravděpodobně i od fyzických osob. Žalobkyně tak žalované neměla úvěr poskytnout, neboť z informací, které o žalované zjistila nevyplývá, že žalovaná byla v době sjednávání smlouvy o úvěru schopna poskytnutý úvěr splácet. S ohledem na ustanovení § 87 odst. 1 ZoSÚ za použití § 588 o. z. nelze než uzavřít, že účastníky uzavřená smlouva je absolutně neplatná, neboť dané porušení povinnosti poskytovatele odporuje zákonu a zároveň zjevně narušuje veřejný pořádek. V takovém případě je soud povinen zabývat se uvedenou otázkou i bez návrhu žalované.
17. Vzhledem k tomu, že soud smlouvu shledal jako absolutně neplatnou, posoudil ve vztahu k částce 7 000 Kč danou věc dle ustanovení § 2991 o z.
18. Žalobkyně prokázala, že na bankovní účet žalované odeslala dne datum částku 7 000 Kč, a žalované tedy vznikla povinnost toto plnění provedené bez právního důvodu vydat. Soud proto v této části žalobě vyhověl, žalobkyni též náleží nárok na úrok z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši dle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla určena v souladu s ustanovením § 160 o.s.ř.
19. S ohledem na shora uvedené soudu nezbylo, než nárok žalobkyně na zaplacení smluvní pokuty ve výši 2 233 Kč zamítnout.
20. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 151 odst. 1 ve spojení s § 142 odst. 2 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, která byla ve věci úspěšná ze 76 % právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu 52 % (76 % úspěch – 24 % neúspěch žalobkyně). Celkové náklady žalobkyně činí částku 6 934 Kč a jsou tvořeny soudním poplatkem ve výši 400 Kč, a odměnou za tři úkony právní služby po 1 500 Kč, náhradou hotových výdajů za tři úkony po 300 Kč, to vše dle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. advokátní tarif. Dále je třeba připočíst 21 % DPH z odměny a náhrad hotových výloh ve výši 1 134 Kč podle § 137 odst. 3 o.s.ř. , neboť zástupce žalobce je registrovaným plátcem uvedené daně. 52 % nákladů představuje po zaokrouhlení částku 3 606 Kč O splatnosti k rukám právního zástupce soud rozhodl podle § 149 odst. 1 o.s.ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř. ).
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.