Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (5)No categories available
17 C 130/2021-31
Okresní soud v Kolíně rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Martinou Suchánkovou jako samosoudkyní ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 10 413,26 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 983 Kč s úrokem z prodlení ve výši 249,80 Kč a s 9 % úrokem z prodlení ročně z částky 1 983 Kč od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části, kterou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 8 430,26 Kč s úrokem ve výši 1 080,39 Kč, s 29 % úrokem ročně z částky 5 474,19 Kč od datum do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 449,53 Kč, s 9 % úrokem z prodlení ročně z částky 3 491,19 Kč od datum do zaplacení, zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 983 Kč s úrokem z prodlení ve výši 249,80 Kč a s 9 % úrokem z prodlení ročně z částky 1 983 Kč od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se v části, kterou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 8 430,26 Kč s úrokem ve výši 1 080,39 Kč, s 29 % úrokem ročně z částky 5 474,19 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 449,53 Kč, s 9 % úrokem z prodlení ročně z částky 3 491,19 Kč od [datum] do zaplacení, zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>
1. Žalobkyně se domáhala zaplacení žalované částky s tím, že žalovaný a právní předchůdkyně žalobkyně společnost právnická osoba, IČO uzavřeli dne datum smlouvu o zápůjčce číslo na základě které byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, které žalovaný převzal hotově v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal vrátit smluvnímu věřiteli kromě této jistiny ještě částku 8 917 Kč a tyto prostředky se zavázal vrátit v 60 pravidelných týdenních splátkách po 316 Kč. Žalovaný však na splátky nesplácel řádně a včas. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum uzavřené mezi původním věřitelem právnická osoba a žalobkyní došlo k postoupení pohledávek na žalobkyni. Postoupení pohledávek bylo žalovanému oznámeno.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Ze smlouvy o zápůjčce ze dne datum má soud za prokázané, že žalovaný uzavřel se společností právnická osoba smlouvu, na základě které tento věřitel poskytl žalovanému částku 10 000 Kč, kterou žalovaný převzal v hotovosti, což podpisem stvrdil. Zavázal se věřiteli vrátit kromě jistiny i úrok 1 789 Kč, částku za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení 4 180 Kč a částku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení 2 948 Kč Tyto částky se zavázal splácet v 60 týdenních splátkách po 316 Kč Součástí smlouvy jsou smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce, kde si strany ujednaly, že pokud žalovaný neuhradí včas splátku, má právní předchůdce žalobce právo požadovat uhrazení celé zbylé celkové částky zápůjčky, že platby žalovaného jsou nejprve započítávány na poplatky a poté na jistinu. Ze zákaznické karty soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně prověřovala úvěruschopnost žalovaného tak, že žalovaný vyplnil formulář, kde uvedl, že bydlí na ubytovně, je rozvedený, bez dětí, nemá vozidlo, je ve starobním důchodu, má jeden zdroj příjmů, a to důchod ve výši 9 264 Kč, věřitel ověřil výměr důchodu, dále je připočten další nespecifikovaný příjem 5 000 Kč a uvedeny měsíční výdaje 4 000 Kč. Z tabulky umoření má soud za prokázané, že žalovaný splatil celkem 8 017 Kč. Ze smlouvy o postoupení pohledávek a seznamu pohledávek má soud za prokázané, že tyto pohledávky za žalovaným byly postoupeny žalobkyni a z dopisu ze dne datum má soud za prokázané, že tato skutečnost byla žalovanému oznámena.
4. Ohledně skutkového stavu tak soud dospěl k závěru, že právnická osoba a žalovaný uzavřeli smlouvu o zápůjčce, žalovaný převzal půjčenou částku v hotovosti. Strany si dohodly pravidelné splátky s tím, že společně s půjčenou částkou bude splácen ještě úrok a poplatky, dohodly se, že jakékoli splátky budou nejprve započítány na tyto poplatky a poté na jistinu. Dále si strany ujednaly, že pokud žalovaný neuhradí včas splátku, má věřitel právo požadovat uhrazení celé zbylé částky zápůjčky včetně úroku a poplatků. Předchůdkyně žalobkyně ověřovala úvěruschopnost žalovaného zhodnocením údajů uvedených žalovaným a vyhodnocením výměru důchodu žalovaného. Žalovaný splatil celkem 8 017 Kč. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno.
5. Ohledně postavení účastníků v posuzovaném vztahu je zřejmé, že žalobkyně (předtím i předchůdkyně žalobkyně) je podnikatelem ve smyslu § 420 zákona č. 89/2012 Sb. ve znění pozdějších předpisů – dále jen obč. zák., a žalovaný spotřebitelem ve smyslu § 419 obč. zák. Na jejich vztah je proto třeba aplikovat ustanovení o závazcích ze smluv uzavíraných spotřebitele, podle § 1810 a násl. obč. zák. Po právní stránce soud posoudil vztah účastníků tak, že předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o zápůjčce v souladu s ust. § 2390 a násl. obč. zák. Podle § 2390 obč. zák. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.
6. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, účinném v době uzavření smlouvy mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovaným, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 tohoto zákona poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 věta prvá tohoto zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Podle § 2 odst. 1 tohoto zákona spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
7. Podle § 588 obč. zák. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
8. Vzhledem k vývoji judikatury, zejména rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. spisová značka ze dne datum rozhodnutí a Ústavního soudu sp.zn. ústavní nález ze dne datum a dále podobně např. Krajský soud v Praze sp. zn. spisová značka ze dne datum rozhodnutí, soud zjišťoval, jakým způsobem prověřila předchůdkyně žalobkyně jako věřitel schopnost žalovaného zápůjčky splácet. V případě nové úpravy v zákoně o ochraně spotřebitele v 86 a § 87 zákona č. 257/2016 Sb. , kde by se jazykovým výkladem dalo dospět k závěru, že nově bude neplatnost smluv pro porušení této povinnosti pouze relativní, je třeba tento výklad provést s přihlédnutím k zásadám uznávaným demokratickými státy jako je ochrana slabší strany a zásada rovnosti. Výklad nové právní úpravy vedoucí k závěru o relativní neplatnosti by nepochybně zakládal nerovnost stran a takovou nerovnost je třeba výkladem vyvážit, aby nedošlo k popření smyslu a účelu zákonné povinnosti poskytovatele úvěru úvěruschopnost zkoumat a tím i v důsledku k oslabení ochrany spotřebitele jako takové, když i záměrem zákonodárce v nové úpravě bylo ochranu spotřebitele oproti předchozí úpravě ještě zvýšit. Proto soud posoudil splnění této povinnosti žalobkyní ex offo, když tuto povinnost má soud i bez návrhu žalovaného, neboť povinnost věřitele zkoumat schopnost spotřebitele splácet je stanovena nejen pro ochranu samotného spotřebitele, ale též na ochranu věřitele, dalších věřitelů a celé společnosti, které nesvědčí důsledky předlužení dlužníků Porušení takové povinnosti věřitelem tak způsobuje absolutní neplatnost smlouvy. V tomto případě si předchůdkyně žalobkyně obstarala podklady a informace od dlužníka. Poskytovatel spotřebitelského úvěru je povinen aktivně zjišťovat a prověřovat úvěruschopnost spotřebitele, vyžádat si i doklady od třetích osob a dále je povinna v případě pochybností dále ověřovat. Smlouvu lze uzavřít pouze v případě, že z výsledku posuzování úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Soud v tomto případě dospěl k závěru, že předchůdkyně žalobkyně nepostupovala v tomto případě s dostatečnou odbornou péčí. Před uzavřením smlouvy žalovaný uvedl, že je ve starobním důchodu, pobírá důchod 9 264 Kč měsíčně, bydlí na ubytovně, náklady na bydlení nebyly nijak řešeny ani ověřovány a věřitel započítával do příjmů nepřípustně další nespecifikovanou částku, částka měsíčních nákladů 4 000 Kč neodpovídá běžným měsíčním nákladům osoby bydlící na ubytovně a hradící ubytování a svoje životní potřeby. Vzhledem k tomu, že se žalobkyně jednání neúčastnila, nemohl soud žalobkyni poučit o nutnosti doplnit tvrzení a důkazní návrhy ohledně dalšího případného prověření úvěruschopnosti žalovaného. Pokud předchůdkyně žalobkyně uzavřela výše označené smlouvy o zápůjčce a nebylo prokázáno dostatečné prověření úvěruschopnosti žalovaného, smlouvy soud shledal z tohoto důvodu absolutně neplatnými ve smyslu § 588 občanského zákoníku .
9. Podle § 2991 odst. 1 obč. zák., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § 2991 odst. 2 obč. zák. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 občanského zákoníku plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
10. Vzhledem k tomu, že mezi žalobkyní a žalovaným nebyl sjednán platný závazek, má žalobkyně podle § 2993 obč. zák. právo na vrácení peněžité částky, kterou žalovanému poskytla jako jistinu zápůjčky, jak bylo prokázáno, snížené o platby žalovaného celkem ve výši 8 017 Kč. Proto soud uložil žalovanému zaplatit žalobkyni částku 1 983 Kč. Nejméně od doby zesplatnění žalovaný věděl, že žalobkyně požaduje vrácení mimo jiné i jistiny, proto soud přiznal žalobkyni i právo na zákonný úrok z prodlení podle ust. § 1970 občanského zákoníku ve výši dle § 2 nař. vl. č. 351/2013 Sb. od datum do datum a dále od datum do zaplacení. V ostatním pak soud žalobu zamítl.
11. O nákladech řízení soud rozhodl podle úspěšnosti účastníků v řízení dle § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. , za situace, kdy procesně úspěšnějšímu žalovanému žádné náklady řízení nevznikly. Soud proto rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
12. O lhůtách k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. , když neshledal důvody pro její prodloužení.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ke Krajskému soudu v Praze do 15 dnů ode dne doručení tohoto rozsudku prostřednictvím Okresního soudu v Kolíně.
Nesplní-li žalovaný dobrovolně povinnost ve stanovené lhůtě, může oprávněný navrhnout soudní výkon tohoto rozhodnutí nebo exekuci.