Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
29 C 324/2021-58
Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Karlem Šemíkem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 2 850 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1.650 Kč s úrokem z prodlení z této částky od datum do zaplacení ve výši 8,50 % ročně a dále částku ve výši 750 Kč a dále částku 1.200 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně na náhradu nákladů řízení částku 1 000 Kč.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1.650 Kč s úrokem z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení ve výši 8,50 % ročně a dále částku ve výši 750 Kč a dále částku 1.200 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně na náhradu nákladů řízení částku 1 000 Kč.</b>
1. Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) došlou zdejšímu soudu dne datum se žalobkyně na žalovaném domáhala zaplacení částky ve výši 2 850 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný s žalobkyní prostřednictvím internetových stránek uzavřel na základě rámcové smlouvy o úvěru z datum s CRSP kódem anonymizována dvě slova smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo na jejímž základě půjčila a poskytla žalobkyně žalovanému dne datum částku ve výši 1 500 Kč bankovním převodem. Žalovaný se zavázal předmětnou částku vrátit spolu s úrokem 150 Kč do datum, což neučinil.
2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.
3. Soud ve věci rozhodl bez jednání, když žalobkyně s tímto souhlasila a žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil, soud proto předpokládal, že s rozhodnutím bez jednání nemá námitky (§ 115a o.s.ř. , § 101 odst. 4 o.s.ř. ). Na základě provedených listinných důkazů (smlouvy o spotřebitelském úvěru, výpisem z komunikace žalobkyně, předžalobní výzvou a dalších listinných důkazů) dospěl soud k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, v níž se žalobkyně zavázala poskytnout žalované částku ve výši 1 500 Kč a žalovaný se zavázal vrátit žalobkyni tuto částku s příslušenstvím (poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 150 Kč) do dne datum. Žalobkyně žalovanému uvedenou částku zaslala bankovním převodem, žalovaný však porušil své smluvní povinnosti, když ve lhůtě splatnosti dlužnou částku neuhradil, čímž se ocitl v prodlení. Dále žalobkyni vzniklo právo na smluvní pokutu z prodlení ve výši 750 Kč (dle článku VII. odst. 2.1.1 Smlouvy o úvěru) a dále na náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč (dle článku VII. odst. 1 a násl., tj. 700 Kč za prvních 14 dní prodlení a dále 500 Kč za další dny prodlení).
4. Žalovanému vznikl vůči žalobkyni tedy dluh v celkové výši 2 850 Kč s příslušenstvím, který dosud ani přes výzvu žalobkyně nebyl uhrazen.
5. S ohledem na výše uvedené skutečnosti soud shledal, že nárok žalobkyně je důvodný a podložený příslušnými důkazy.
6. Při právním posouzení soud vycházel zejména z příslušných ustanovení občanského zákoníku , zejména § 2395 a následující občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. upravujících úvěrovou smlouvu. Věc soud právně posoudil podle § 2395 a následující občanského zákoníku dle smlouvy o úvěru (dle rámcové smlouvy podepsané sms elektronickým podpisem), pokud jde o příslušenství pohledávky, § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb. Podle § 2395 obč. z. platí, že smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2399 odst. 1 platí, že úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.
7. Žalobkyně v této věci byla tak oprávněna domáhat se úhrady dluhu po žalovaném dle výše uvedeného. S ohledem na vše výše uvedené soud shledal, že pokud jde o nárok žalobkyně, odpovídá výši dluhu tak, jak žalovanému vznikl dle výše uvedeného. V tomto směru byl nárok žalobkyně shledán po právu a soud ho žalobkyni výrokem pod bodem I. tohoto rozsudku přiznal, včetně odpovídajícího příslušenství.
8. Podle § 1970 obč. z. platí, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
9. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Zákonný úrok z prodlení tak byl žalobkyni přiznán dle § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb.
10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , (dále jen „o. s. ř. ”) tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 000 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb. , dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600 Kč představující 300 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky (DPH se nepřičítá).
11. Podle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. soud rozhodl, že je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám žalobkyně.
12. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud žalovanému třídenní dle § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. , jelikož pro uložení jiné lhůty neshledal důvod.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu ).
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.