Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

7 C 158/2021-32

Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudkyní titul Margitou Markovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

pro zaplacení částka s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částka s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení za dobu od datum do datum ve výši částka a s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části o zaplacení částka s kapitalizovaným úrokem ve výši částka, s úrokem ve výši 26,28 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení za dobu od datum do datum ve výši částka a s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky částka od datum do zaplacení.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši částka do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám advokáta titul. jméno příjmení, LL.M.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni [částka] s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení za dobu od [datum] do [datum] ve výši [částka] a s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba se zamítá v části o zaplacení [částka] s kapitalizovaným úrokem ve výši [částka], s úrokem ve výši 26,28 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení za dobu od [datum] do [datum] ve výši [částka] a s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení. III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám advokáta [titul]. [jméno] [příjmení], LL.M.

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky částka s příslušenstvím. V žalobě uvedla, že s žalovanou uzavřela dne datum smlouvu o revolvingovém úvěru číslo (dále jen "smlouva o úvěru"). Na základě smlouvy o úvěru poskytla žalobkyně žalované možnost čerpání podle úvěrového rámce. Žalovaná se zavázala vrátit půjčenou částku v splátkách ve výši 4 % z aktuální dlužné částky. Žalovaná čerpala celkem částka, zaplatila částka. Žalovaná porušila svůj závazek splácet řádně a včas. Proto došlo k zesplatnění úvěru. Žalobkyně uplatnila nárok na dlužnou jistinu částka, dlužné poplatky částka, poplatky za pojištění částka, náklady na vymáhání částka, smluvní pokuty částka, kapitalizovaný úrok ve výši částka, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši částka a běžící smluvní úrok ve výši 26,28 % ročně a zákonný úrok z prodlení od datum do zaplacení.

2. Žalobkyně tvrdila, že řádně prověřila schopnost žalované splácet úvěr, když v rámci zjišťování kreditního skóre posoudila její příjmovou a výdajovou stránku, přezkoumala informace o věku, vzdělání, zdroji příjmů, rodinný stav, počet dětí, způsob bydlení a dále nahlédla do externích úvěrových registrů.

3. Na výzvu soudu doplnila žalobkyně svá tvrzení tak, že pro zkoumání schopnosti žalované úvěr splácet využila statistický model, provedla lustraci v registrech NRKI, příjmení a příjmení. Vstupní data pro zjištění kreditního skóre byla taková, že klientka je vdaná, bydlí u rodičů, má 4 děti, je podnikatelkou, příjem manžela je částka, splátky podle NRKI jsou částka, výše splátky schváleného úvěru částka, ohledně výdajů vycházela z údajů ČSÚ, tj. životní minimum 2 dospělých členů domácnosti částka a životní minimum pro 2 vyživované děti částka.

4. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

5. Ze smlouvy ze dne datum soud zjistil, že účastníci uzavřeli smlouvu o revolvingovém úvěru. Obsahem smlouvy byl závazek žalobkyně poskytnout žalované úvěr s výší úvěrového rámce částka a závazek žalované splácet úvěr včetně sjednaných úroků (26,28 % ročně) v měsíčních splátkách ve výši 4 % z dlužné částky. Z části ve smlouvě označené jako kreditní karta soud zjistil, že při posouzení schopnosti žalované splácet úvěr měla žalobkyně k dispozici následující informace: žalovaná byla vdaná, bydlela u rodičů, byla podnikatelkou, čistý příjem činil částka, příjem ostatních členů domácnosti částka, měla 4 vyživované děti.

6. Z výpisu čerpání, úhrad a splátek soud zjistil, že od datum do datum žalovaná čerpala celkem částku částka, ke stejnému dni zaplatila celkem částka. Rozdíl činí částka.

7. Z výzvy k zaplacení ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení celé dlužné částky. Z poštovního podacího archu soud zjistil, že výzva byla odeslána datum.

8. Z předžalobní výzvy a připojeného poštovního podacího archu má soud za prokázáno, že žalovaná byla před podáním žaloby vyzvána k zaplacení celé částky.

9. Podle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

10. Podle , o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

11. Podle poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

12. Podle , o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s  větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

13. Podle ust. § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

14. Podle ust. § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

15. Podle rozhodnutí Soudního dvora C číslo vnitrostátní soud zkoumá z úřední povinnosti, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele spočívající v povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele. Výslovně uvedl (v odpovědi na položenou předběžnou otázku), že články 8 a 23 směrnice 2008 musí být vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.

16. Soud dospěl k závěru, že smlouva uzavřená dne datum mezi účastníky je neplatná.

17. Věřiteli je zákonem uložena povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Toto je věřitel povinen učinit jak před vznikem závazku, tak před jeho jakoukoliv změnou, která by znamenala významné navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru. Zákon nestanoví přesný postup či hierarchii informací nutných k posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. V řadě případů mohou věřiteli dostačovat již informace, které má o spotřebiteli na základě předchozích či současných smluvních vztahů. Tyto informace mohou být dostatečným důvodem pro odmítnutí poskytnout spotřebitelský úvěr (opakované prodlení se splácením předchozích úvěrů apod.), nemohou však být samy o sobě dostačující pro kladné rozhodnutí o poskytnutí spotřebitelského úvěru (některé pohyby na platebním účtu spotřebitele mohou představovat peněžní toky např. příbuzného spotřebitele; stejně tak věřitel nemusí mít povědomí o všech dluzích spotřebitele u jiných věřitelů apod.).

18. Ustanovení , o spotřebitelském úvěru výslovně předpokládá, že zdrojem informací může být i samotný spotřebitel. Toto však nepřesouvá důkazní břemeno za správnost poskytnutých údajů na spotřebitele, ani nezbavuje věřitele povinnosti jednat s odbornou péčí. Věřitel se tak nemůže s informacemi získanými od spotřebitele bez dalšího spokojit a brát je jako fakt, ale je povinen tyto informace s odbornou péčí vyhodnotit a důkladně je prověřit. Pokud má věřitel pochybnosti o jejich správnosti (např. pokud výdaje na bydlení či stravování nebo jiné náklady neodpovídají cenám v místě a časem obvyklým apod.), je věřitel povinen požadovat po spotřebiteli objasnění takových údajů, případně je v rámci svých možností jiným způsobem ověřit.

19. Posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je nutno chápat jako takovou činnost, jejímž cílem je zjištění, zda spotřebiteli v závislosti na frekvenci splácení zbude v jeho osobním, případně domácím rozpočtu dostatek finančních prostředků na to, aby mohl bez jakýchkoliv problémů a omezení zaplatit splátku v dohodnuté výši. Analýzu této schopnosti je nutno provést na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Analýza pouze jedné ze stran rozpočtu sama o sobě k posouzení schopnosti splácet spotřebitelský úvěr nepostačuje, neboť např. ze samotné informace o čistých měsíčních příjmech spotřebitele není možné říci, zda bude schopen platit splátky, pokud nejsou současně známy všechny jeho ostatní výdaje. Při posouzení úvěruschopnosti musí věřitel vždy zohlednit rodinné postavení spotřebitele, tedy zda vyživuje další osoby, anebo naopak zda se na financování provozu domácnosti podílí další osoba (rodiče, manžel, druh, děti) atp. Posouzení úvěruschopnosti spotřebitele je ryze individuální záležitost v tom smyslu, že se týká jednotlivého spotřebitele ve vztahu ke konkrétnímu spotřebitelskému úvěru. Odborná péče věřitele mimo jiné zahrnuje i skutečnost, že při tom věřitel nevychází ze statisticky zprůměrovaných údajů (např. nájem v místě a čase obvyklý či jiné průměrné výdaje domácnosti), ale vždy bere v potaz konkrétní situaci spotřebitele žádajícího o spotřebitelský úvěr. Obecně dostupné statistické údaje však mohou posloužit k alespoň částečnému ověření realističnosti údajů tvrzených spotřebiteli a být základem pro podrobnější prověřování situace spotřebitele (např. pokud spotřebitel uvede, že průměrné výdaje na stravování či bydlení činí měsíčně částku, která je o řád nižší než výdaje v místě a čase obvyklé).

20. Úprava ukládá věřiteli povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost úvěr splatit s tím, že věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. V případě, že je úvěr poskytnut v rozporu s touto zásadou, je smlouva neplatná. Ustanovení dále hovoří o možnosti spotřebitele vznášet námitku neplatnosti ve lhůtě tří let od uzavření smlouvy. Otázku, zda posuzovat tuto neplatnost jako relativní nebo absolutní soudy již dříve posoudily, s odkazem na vývoj právní úpravy v České republice i v Evropské unii, na ochranu spotřebitele, judikaturu Ústavního soudu a judikaturu Soudního dvora jako neplatnost absolutní, kterou je soud povinen zkoumat ex offo. Tuto otázku definitivně řeší rozhodnutí Soudního dvora, jak je citováno výše. Soud proto na toto rozhodnutí zcela odkazuje.

21. Soud proto dospěl k závěru, že i za existence úpravy , který hovoří o možnosti uplatnění námitky neplatnosti spotřebitelem, jde o absolutní neplatnost smlouvy, pokud věřitel nesplnil své povinnosti uvedené v  věta druhá

22. V tomto řízení žalobkyně v řízení tvrdila, že posouzení schopnosti žalované úvěr splácet provedla z veřejně dostupných rejstříků, žádné důkazy o lustraci nedoložila (pouze výpis z rejstříku NRKI). Je však nutno konstatovat, že ani předložení takových důkazů by nebylo v uvedeném případě dostatečné. Žalobkyně evidentně vycházela pouze z údajů uvedených žalovanou o jejich příjmech a příjmech manžela, které nebyly nijak doloženy. Údaje o výdajích nezjišťovala vůbec a vycházela údajně z jakéhosi statistického modelu. Přitom vstupními údaji byly pouze údaje o životním minimu pro dospělou osobu a pro děti. Přitom počítala s životním minimem pro 2 děti, ačkoliv žalovaná uvedla, že má vyživované děti 4. Žalobkyně jakkoliv nezkoumala skutečné a reálné výdaje rodiny a k těmto neučinila jakákoliv zjištění, doplňující dotazy nebo jejich ověření.

23. Podle závěrů Ústavního soudu ( ) má být poskytovatel úvěru k přesvědčivému zkoumání toho, zda budoucí dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit. K tomu musí mít poskytovatel takové hodnověrné údaje, aby mohl odpovědně vyloučit možnost, že úvěrovaný bude mít zjevný problém úvěr splácet.

24. Žalobkyně nesplnila své povinnosti řádně, spokojila se pouze s prohlášením žalované o jejím příjmu a příjmu manžela (bez jejich ověření), bez zjištění jakýchkoli výdajů. Vycházela pouze z údajů pro životní minimum (bez životního minima na bydlení) a to ještě nesprávně, když nesprávně započetla počet vyživovaných dětí, což jistě představuje velmi významnou položku. Přesto poskytla možnost opakovaného čerpání úvěru až do výše částka. Neměla tedy téměř žádné informace k tomu, aby mohla posoudit, zda žalovaná nebude mít zjevný problém úvěr splácet. Úvěr tak žalobkyně poskytla v rozporu s ust. věta druhá a smlouva je proto neplatná.

25. Jedná se přitom o absolutní neplatnost právního úkonu, tedy o neplatnost, která nastává přímo ze zákona a soudy se jí musí zabývat z úřední povinnosti, je-li z neplatného právního úkonu patrna, anebo jestliže se o důvodu neplatnosti procesně korektním způsobem dozví. Absolutní neplatnost znamená neplatnost právního úkonu od samého počátku a na právní úkon se hledí jakoby nikdy nevznikl a účastníkům z tohoto právního vztahu nevznikají žádná práva ani povinnosti.

26. Žalovaná je povinna poskytnutý úvěr vrátit v souladu s ust. Žalované byla poskytnuta celkem částka částka, což odpovídá rozdílu mezi čerpanými a zaplacenými částkami k datum. Žalobkyně v žalobě tvrdila, že na tuto čerpanou částku žalovaná zaplatila částka. Proto je žalovaná povinna vrátit částku částka. Žalovaná se ke svým možnostem nijak nevyjádřila, soud proto uložil vrácení částky v obecné pariční lhůtě.

27. Žalovaná je s vrácením uvedené částky v prodlení od datum, neboť výzva k zaplacení se dostala do její dispozice nejpozději datum.

28. Ve zbývající části uplatněného nároku včetně úroků z prodlení soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.

29. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle , tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka, přičemž tato částka představuje 34 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 67 % a úspěchu žalované v rozsahu 33 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce částka a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle a , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši částka sestávající z částky částka za každý ze tří úkonů uvedených v  a. t. a z částky částka za jeden úkon právní služby uvedený v  a. t. včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po částka dle a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne datum náhrada částka za 172 ujetých km v částce částka (částka za litr paliva dle při průměrné spotřebě 3,4 l číslo km a 4,40 Kč/km za amortizaci vozidla dle ) podle a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce částka podle a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky částka ve výši částka.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě - pobočka v Olomouci, prostřednictvím Okresního soudu v Přerově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.