Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
8 C 322/2021-28
Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní JUDr. Jitkou Sochorovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
pro zaplacení 7 450 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 7 450 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 7 450 Kč od 15. 7. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 763 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 7 450 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 7 450 Kč od 15. 7. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 763 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , (dále jen „o. s. ř. ”)
2. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení, a to z titulu zákona č. 168/1999 Sb. , o pojištění odpovědnosti z povozu vozidla (dále jen„ zákon o pojištění odpovědnosti“).
3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, resp. k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím bez nařízení jednání se nevyjádřili, a soud tak dle § 101 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. předpokládal, že s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř. o. s. ř. , dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
4. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Žalovaný byl v období od 14. 5. 2019 do 31. 8. 2019 provozovatelem vozidla – osobní automobil státní poznávací značky anonymizováno se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, VIN kód (dále jen„ vozidlo“). Žalovaný tak měl povinnost mít sjednané pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, a to na základě zákona o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen„ zákon o pojištění odpovědnosti“). Žalovaným však tato povinnost nebyla splněna, a to v období od 14. 5. 2019 do 31. 8. 2019, tedy po celkovou dobu 110 dní. Žalobkyni tak vznikl nárok na úhradu příspěvku za každý den porušení zákonné povinnosti ve výši 7 150 Kč (110 x 65 Kč) a nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč, tj. celkem na částku 7 450 Kč. Žalovaný byl k úhradě tohoto příspěvku ze strany žalobkyně opakovaně vyzýván. Splatnost příspěvku nastala ke dni 14. 7. 2020. Žalovaný však na příspěvek neuhradil ničeho, a to i přes zaslanou předžalobní upomínku.
5. Zaplacení dlužné částky, ani jiné skutečnosti významné z hlediska základu či výše žalobou uplatněného nároku nebyly tvrzeny, tedy ani prokázány.
6. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto:
7. Podle ustanovení § 1 odst. 1 písm. a) zákona o pojištění odpovědnosti tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství a upravuje pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla.
8. Podle ustanovení § 1 odst. 2 písm. a) zákona o pojištění odpovědnosti nestanoví-li tento zákon jinak, musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené.
9. Podle ustanovení § 4 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen„ osoba povinná k zaplacení příspěvku“) jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno.
10. Podle ustanovení § 4 odst. 3 zákona o pojištění odpovědnosti výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla.
11. Podle ustanovení § 2 odst. 1 písm. h) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. , o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen„ vyhláška“), denní sazba příspěvku pro jednotlivé druhy tuzemských vozidel podle § 4 odst. 5 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla se stanoví pro osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3 včetně ve výši 65 Kč.
12. Podle ustanovení § 4 odst. 6 zákona o pojištění odpovědnosti povinnost zaplatit příspěvek a náklady Kanceláře podle odstavce 4 zaniká, pokud Kancelář do 1 roku ode dne vzniku povinnosti zaplatit příspěvek neodešle osobě povinné k zaplacení příspěvku výzvu k zaplacení příspěvku podle odstavce 7, jde-li o osobu zapsanou jako vlastník či provozovatel vozidla v registru silničních vozidel. V ostatních případech lhůta 1 roku nezačne běžet dříve, než se Kancelář prokazatelně dozví, kdo je vlastníkem či provozovatelem vozidla.
13. Podle ustanovení § 4 odst. 7 zákona o pojištění odpovědnosti výzva k zaplacení příspěvku musí obsahovat popis důvodů vzniku nároku na příspěvek, vyčíslení výše příspěvku a nákladů Kanceláře, lhůtu ke splnění povinnosti zaplatit příspěvek v trvání nejméně 30 dní ode dne doručení výzvy, poučení adresáta o jeho právech a povinnostech včetně možnosti doložit Kanceláři okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek a poučení o možnosti Kanceláře uplatnit nárok na zaplacení příspěvku a nákladů Kanceláře u soudu.
14. Podle ustanovení § 2a vyhlášky výše nákladů anonymizováno kanceláře pojistitelů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla činí 300 Kč.
15. Podle ustanovení § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně plnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanovení vláda nařízení; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
16. Žalovaný porušil svou zákonnou povinnost mu stanovenou v ustanovení § 2 odst. 1 písm. a) zákona o pojištění odpovědnosti, v důsledku čehož vznikl žalobkyni nárok na úhradu příspěvku za každý den porušení zákonné povinnosti ve výši 7 150 Kč (110 dní x 65 Kč) spolu s náklady spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč, tj. celkem na částku 7 450 Kč. Žalovaný neuhradil příspěvek žalobkyni i přes její výzvu včas, a tak vznikl žalobkyni nárok taktéž na zákonný úrok z prodlení z dlužné částky, a to od 15. 7. 2020.
17. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.
18. O nákladech řízení soud rozhodl podle úspěšnosti účastníků v řízení dle § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. za situace, kdy žalobkyně podala před podáním této žaloby vůči žalovanému další žalobu s prakticky totožným skutkovým i právním základem. Jedinou odlišností mezi oběma žalobami bylo období, za nějž žalobkyně požadovala zaplacení příspěvku. Žalobkyni přitom nebránilo nic v podání žaloby jedné k domáhání se všech částek současně. Předmětem tohoto řízení, zahájeného dne 30. 4. 2021, bylo nezaplacení příspěvku za období od 14. 5. 2019 do 31. 8. 2019. Předmětem řízení zahájeného u zdejšího soudu dne 30. 6. 2020, vedeného pod sp. zn. 7 C 346/2020 , bylo nezaplacení příspěvku za období od 20. 12. 2018 do 13. 5. 2019. Vzhledem k tomu, že první z žalob byla podána dne 30. 6. 2020 a pozdější z žalovaných období skončilo dne 31. 8. 2019 měla žalobkyně téměř 10 měsíců na to, aby oba nároky stihla zpracovat a uplatnit jednou žalobou, což je doba více než dostatečná. V řízení se sp. zn. 7 C 105/2021 již byla žalobkyni přiznána náhrada nákladů ve výši 1 489 Kč, což je částka, kterou žalobkyně požaduje i v tomto řízení.
19. Pokud by se žalobkyně domáhala obou nároků v jedné žalobě, odpovídaly by náklady řízení částce 2 252 Kč. Tyto náklady by sestávaly ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 17 175 Kč (součet obou požadovaných plnění) sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Za účelně vynaložené náklady, jejichž náhradu je možné přiznat dle § 142 o. s. ř. o. s. ř. tak soud považuje pouze náklady ve výši 2 252 Kč. Jelikož žalobkyni již byla přiznána náhrada nákladů ve výši 1 489 Kč, má žalobkyně v tomto řízení nárok pouze na zaplacení rozdílu částek 2 252 Kč a 1 489 Kč. Soud proto ve výroku II. rozhodl tak, že ve věci zcela úspěšná žalobkyně má právo na náhradu nákladů řízení pouze v částce 763 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.