Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
17 C 78/2021-40
Okresní soud v Kroměříži rozhodl samosoudkyní Mgr. Kristýnou Stratilovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 15 976 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 14 216 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 4 647,77 Kč, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 2 497,79 Kč, s úrokem ve výši 20,11 % ročně z částky 9 602,15 Kč od 17. 11. 2017 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 9 602,15 Kč od 17. 11. 2017 do zaplacení, a to vše do 3 dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky 1 760 Kč, zamítá.
III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni na nákladech řízení částku ve výši 1 913 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Kroměříži soudní poplatek ve výši 200 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku. Soudní poplatek je třeba zaplatit Okresnímu soudu v Kroměříži na účet číslo, variabilní symbol, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 14 216 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 4 647,77 Kč, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 2 497,79 Kč, s úrokem ve výši 20,11 % ročně z částky 9 602,15 Kč od 17. 11. 2017 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 9 602,15 Kč od 17. 11. 2017 do zaplacení, a to vše do 3 dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky 1 760 Kč, zamítá. III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni na nákladech řízení částku ve výši 1 913 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Kroměříži soudní poplatek ve výši 200 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku. Soudní poplatek je třeba zaplatit Okresnímu soudu v Kroměříži na účet [číslo], [variabilní symbol], a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
1. Návrhem doručeným soudu dne 26. 5. 2021, ve znění jeho doplnění ze dne 30. 6. 2021, domáhala se žalobkyně zaplacení částky 15 976 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. Uvedla, že její právní předchůdkyně společnost právnická osoba uzavřela dne 28. 8. 2014 se žalovaným smlouvu o zápůjčce, na základě které poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši 11 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutou zápůjčku vrátit spolu s úroky ve výši 1 049 Kč s úrokovou sazbou 20,11 % ročně, odměnou za administrativní zpracování zápůjčky ve výši 1 760 Kč a náhradou za hotovostní inkaso splátek ve výši 5 167 Kč, ve 45 týdenních splátkách po 422 Kč, poslední splátka byla splatná dne 9. 7. 2015. Před uzavřením smlouvy byla posouzena schopnost žalovaného zápůjčku splácet, a to prostřednictví jím poskytnutých informací a doložených dokladů. Žalovaný byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřeny oproti dokladům vyžádaným od žalovaného. Žalovaný byl prověřen v insolvenčním rejstříku. Žalovaný hradil nepravidelně, poslední splátka byla uhrazena 30. 9. 2014 Smlouvou o postoupení pohledávek přešla pohledávka za žalovaným na žalobkyni. Dlužná částka 15 976 Kč sestává z jistiny 9 602,15 Kč, dlužných poplatků 6 373,85 Kč, dále žalobkyně požaduje kapitalizované úroky 4 647,77 Kč, kapitalizované zákonné úroky z prodlení 2 497,79 Kč, úroky ve výši 20,11 % ročně z částky 9 602,15 Kč od 17. 11. 2017 do zaplacení a zákonné úroky z prodlení z částky 9 602,15 Kč od 17. 11. 2017 do zaplacení. Žalovanému byla zaslána předžalobní upomínka.
2. Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřil, v řízení zůstal zcela nečinný.
3. Vzhledem k tomu, že v této věci lze rozhodnout jen na základě předložených důkazů podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), soud usnesením účastníky vyzval, aby se vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, a to s poučením, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude se ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Jelikož se žalobkyně ani žalovaný ve stanovené lhůtě nevyjádřili, rozhodl soud ve věci v souladu s § 101 odst. 4 o. s. ř. bez nařízení jednání.
4. Soud učinil ve věci následující skutková zjištění:
5. Ze zákaznické karty ze dne 28. 8. 2014 bylo zjištěno, že žalovaný požádal o zápůjčku ve výši 14 000 Kč, přitom uvedl své jméno, příjmení, datum narození, rodné číslo, telefonní číslo, bydliště. Dále uvedl, že žije jako podnájemník, nemá zápůjčku u shodného věřitele ani jiné společnosti, zápůjčku potřebuje na běžné výdaje domácnosti, nemá nezaopatřené děti, nemá vozidlo, pracuje jako OSVČ (anonymizováno) s příjmem 15 000 Kč měsíčně, má další příjem 12 000 Kč a další příjmy domácnosti jsou 4 000 Kč. Měsíční výdaje má celkem (celá domácnost) 23 200 Kč, použitelný příjem tak má 7 800 Kč. Svá tvrzení doložil občanským průkazem, pracovní smlouvou/živnostenským listem, SIPO.
6. Ze smlouvy o zápůjčce číslo bylo zjištěno, že tato byla uzavřena mezi společností právnická osoba a žalovaným dne 28. 8. 2014. Zapůjčitel se smlouvou zavázal, že žalovanému poskytne finanční prostředky ve výši 11 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnuté prostředky vrátit spolu s úrokem ve výši 1 049 Kč, poplatkem za administrativní činnost ve výši 1 760 Kč a poplatkem za hotovostní režim splátek ve výši 5 167 Kč v pravidelných 45 týdenních splátkách po 422 Kč. Splácení bylo sjednáno hotovostní formou do rukou pracovníka věřitele v místě bydliště žalovaného. Zápůjční úroková sazba činila 20,11 % ročně. Žalovaný ve smlouvě uvedl, že převzal v místě svého bydliště v hotovosti celou částku zápůjčky.
7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek včetně její přílohy ze dne 16. 11. 2017, bylo zjištěno, že na jejím základě přešla pohledávka za žalovaným na žalobkyni.
8. Z oznámení ze dne 16. 11. 2017 bylo zjištěno, že tímto byl žalovaný informován o postoupení pohledávky na žalobkyni.
9. Z podacího lístku bylo zjištěno, že zásilka žalobkyně pro žalovaného byla podána k poštovní přepravě dne 6. 12. 2017.
10. Výzvou ze dne 14. 7. 2020 byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky, přičemž byl upozorněn na její možné soudní vymáhání.
11. Z podacího lístku bylo zjištěno, že zásilka zástupce žalobkyně pro žalovaného byla podána k poštovní přepravě dne 15. 7. 2020.
12. Ze systému příjmení jméno národní banky bylo zjištěno, že se úrokové sazby pro domácnosti (vyjma nákupu nemovitých věcí) v měsíci srpnu 2014 pohybovaly od 5,41 % ročně do 24,8 % ročně.
13. Závěr o skutkovém stavu:
14. Žalovaný požádal společnost právnická osoba o finanční prostředky ve výši 14 000 Kč, přičemž před uzavřením smlouvy byla prověřována jeho schopnost zápůjčku splácet. Byly zjištěny jeho kontaktní údaje, zaměstnání, způsob bydlení a pravidelné měsíční příjmy a výdaje. Bylo zjištěno, že žalovaný nemá nezaopatřené děti, bydlí jako podnájemník, nemá zápůjčku u jiné společnosti ani daného věřitele, pracuje jako OSVČ s měsíčním příjmem 15 000 Kč, dalším příjmem 12 000 Kč a dalšími příjmy domácnosti 4 000 Kč, s výdaji celkem pro domácnost 23 200 Kč, použitelný příjem tedy měl 7 800 Kč Tyto žalovaným sdělené informace byly ověřeny z občanského průkazu, pracovní smlouvy/živnostenského listu a SIPO. Následně byla mezi smluvními stranami dne 28. 8. 2014 uzavřena smlouva o zápůjčce, na základě které byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši 11 000 Kč, které se zavázal vrátit spolu s úrokem ve výši 1 049 Kč, poplatkem za administrativní činnost ve výši 1 760 Kč a poplatkem za hotovostní režim splátek ve výši 5 167 Kč v pravidelných 45 týdenních splátkách po 422 Kč. Byl sjednán úrok ze zápůjčky ve výši 20,11 % ročně. Finanční prostředky obdržel žalovaný v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaný na svůj dluh hradil nepravidelně, dne 30. 9. 2014 uhradil poslední splátku. Ze sdělení žalobkyně vzal soud za prokázané, že žalovaný dluží na jistině 9 602,15 Kč a na úroku spolu se sjednanými poplatky 6 373,85 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 16. 11. 2017 přešla pohledávka za žalovaným na žalobkyni, když toto vyplývá i z přílohy k dané smlouvě. Žalovaný byl o postoupení pohledávky na žalobkyni písemně informován dopisem ze dne 16. 11. 2017. Předžalobní upomínkou ze dne 14. 7. 2020, která byla dne 15. 7. 2020 podána k poštovní přepravě, byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky, přičemž byl upozorněn na její možné soudní vymáhání. K měsíci poskytnutí úvěru se roční úrokové sazby pro domácnosti pohybovaly od 5,41 % do 24,8 %.
15. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.
16. Podle § číslo, § číslo odst. 1, § číslo odst. 1, § 1882 odst. 1 o. z., věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Postoupit lze pohledávku, kterou lze zcizit, pokud to ujednání dlužníka a věřitele nevylučuje. Dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná.
17. Podle § 1968 o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.
18. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Prováděcím předpisem je nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
19. Podle § 580 odst. 1 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
20. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
21. Podle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.
22. Právní posouzení věci:
23. Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela se žalovaným v souladu s § 2390 a násl. o. z. smlouvu o zápůjčce, na základě které se zavázala poskytnout žalovanému finanční prostředky ve výši 11 000 Kč, žalovaný se zavázal tyto vrátit spolu s úrokem, poplatkem za administrativní činnost a poplatkem za hotovostní režim splátek v pravidelných 45 týdenních splátkách. Před uzavřením smlouvy provedla právní předchůdkyně žalobkyně řádné posouzení toho, zda je žalovaný schopen poskytnutou zápůjčku splácet v souladu s § 9 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru. Na základě zjištění jeho příjmů, výdajů, zaměstnání, bydlení a rodinných poměrů dospěla k tomu, že žalovaný je schopen zápůjčku, o kterou požádal, řádně splácet. S uvedeným soud souhlasí. Žalovaný byl objektivně schopen zápůjčku splácet. Právní předchůdkyně žalobkyně svůj závazek splnila, zápůjčku žalovanému ve sjednané výši poskytla. Žalovaný však své smluvní povinnosti nedostál, splátky nehradil řádně a včas.
24. Pohledávka za žalovaným přešla v souladu s § 1879 a násl. o. z. na žalobkyni.
25. Soud shledal návrh částečně důvodným, a to pro jistinu dlužné částky, neboť bylo prokázáno, že žalovanému byly finanční prostředky poskytnuty. Dále pro požadované úroky z úvěru, neboť jejich výše (9,5 % z dlužné částky při 45 týdnech splácení, roční výše poté činí 11 %) významně nepřesahuje běžnou úrokovou sazbu v měsíci srpnu 2014 dle zdrojů obec národní banky. Žalobě je vyhověno i pro poplatek za hotovostní režim splátek, neboť splácení probíhalo hotovostním způsobem v místě bydliště žalovaného, věřiteli tak vznikaly s touto činností jak náklady administrativní, tak i organizační. Přitom na jeden týdenní výběr připadá částka 114,80 Kč (z celkové výši 5 167 Kč), nejedná se tedy o částku excesivní.
26. Důvodnost však soud nespatřuje stran požadavku na zaplacení poplatku za administrativní činnost ve výši 1 760 Kč, neboť se dle názoru soudu jedná o poplatek, který je fakticky úrokem, případně již požadovaným poplatkem za hotovostní režim splácení (tento již obsahuje i náklady na organizaci a tedy administraci splácení), kdy jeho odlišným označením (nikoliv však faktickou funkcí) má docházet ke klamání spotřebitele a tak k nepřiměřenému obohacování věřitele. Jelikož je úrok i poplatek za hotovostní splácení již požadován, a to v adekvátní výši, je ujednání o dalším poplatku/úroku nad jejich rámec ujednáním, které nepožívá právní ochrany a je v souladu s § 588 o. z. v rozporu s dobrými mravy, jedná se tak o ujednání absolutně neplatné. Soud žalobu pro celý poplatek zamítl, kdy pakliže by na tento provedla žalobkyně započítání, neměla na uvedené oprávnění, neboť není možné započítat na plnění, které je absolutně neplatné.
27. Soud tak žalobě vyhověl pro částku 14 216 Kč, když shledal návrh žalobkyně důvodným pro jistinu, úrok a poplatek za hotovostní režim splátek, při odečtení částečných úhrad provedených žalovaným, a to včetně příslušenství. Soud vyhověl nároku žalobkyně na zaplacení úroku ze zápůjčky ve výši 20,11 % ročně, kdy byť přesahuje průměrnou úrokovou sazbu bank v době uzavření smlouvy o zápůjčce, nejedná se o úrok, který by dvojnásobně či trojnásobně převyšoval průměrnou/běžnou úrokovou sazbu té doby (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. 2. 2007, sp. zn. 33 Odo 236/2005). Současně je nutno dodat, že zápůjčka byla žalovanému poskytnuta nebankovním subjektem, kdy u těchto je vyšší míra rizikovosti a lze tak očekávat vyšší úrokovou sazbu. Soud tedy přiznal žalobkyni nárok i na úrok ze zápůjčky ve výši 20,11 % ročně z dlužné jistiny 9 602,15 Kč od 9. 7. 2015, tj. od marného uplynutí lhůty pro úhradu poslední splátky dle splátkového kalendáře, do zaplacení, přičemž ke dni postoupení pohledávky na žalobkyni byl tento úrok zkapitalizován. A dále bylo žalobě vyhověno pro zákonný úrok z prodlení z jistiny ve výši 9 602,15 Kč od 8. 10. 2014, tj. od marného uplynutí týdenní lhůty po úhradě poslední splátky žalovaným, do zaplacení, v zákonné výši, v souladu s § 1970 o. z. a nařízením vlády č. 351/2013 Sb., přičemž ke dni postoupení pohledávky došlo ke kapitalizaci.
28. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, když žalobkyně byla úspěšná se svým návrhem pouze částečně. V návrhu požadovala částku 15 976 Kč s příslušenstvím, přičemž úspěšná byla v části nároku ve výši 14 216 Kč s příslušenstvím, tedy v rozsahu 89 %. Žalobkyni tak přísluší náhrada nákladů řízení v rozsahu 78 % (od úspěchu 89 % se odečítá neúspěch 11 %).
29. Žalobkyni vzniklé náklady řízení představují uhrazený soudní poplatek ve výši 1 000 Kč (viz odůvodnění výroku IV. tohoto rozsudku) a náklady zastoupení. Pokud jde o náklady zastoupení, soud při jejich výpočtu vycházel z vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ advokátní tarif“). Zástupce žalobkyně by měl nárok na odměnu ve výši 900 Kč dle § 14b odst. 1 písm. c) bod 2 advokátního tarifu za tři úkony právní služby po 300 Kč dle § 11 odst. 1 advokátního tarifu (příprava a převzetí zastoupení, návrh ve věci samé, předžalobní upomínka). Za uvedené úkony právní služby by byla přiznána v souladu s § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu náhrada hotových výdajů ve výši 300 Kč (3 x 100 Kč). Poněvadž zástupce žalobkyně osvědčil, že je plátcem daně z přidané hodnoty, byla by mu v souladu s § 137 odst. 3 o. s. ř. přiznána náhrada za tuto daň ve výši 21 %, tj. 252 Kč Celkem by plná náhrada nákladů řízení činila 2 452 Kč. Jelikož má však žalobkyně nárok pouze na 78 % těchto nákladů, byla jí na nákladech řízení přiznána částka ve výši 1 913 Kč.
30. Žalobkyni nebyla přiznána náhrada nákladů řízení za doplnění návrhu, neboť skutečnosti zde uvedené měla uvést již při podání návrhu ve věci samé, nejedná se tak o účelně vynaložený náklad řízení.
31. Lhůta k placení byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř.
32. Soud ve věci nevydal elektronický platební rozkaz, pokračoval v řízení, proto je jeho povinností doměřit soudní poplatek za návrh na zahájení řízení dle položky 2 odstavec 2 sazebníku soudních poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích. Soudní poplatek za návrh na zahájení řízení dle položky 1 odst. 1 písm. a) sazebníku soudních poplatků činí 1 000 Kč (soud přitom vychází z předmětu řízení 15 976 Kč), dosud bylo na poplatku uhrazeno 800 Kč, zbývá tedy doplatit 200 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v obec, prostřednictvím Okresního soudu v Kroměříži. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.