Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (3)No categories available
17 C 68/2021-42
Okresní soud v Kroměříži rozhodl samosoudkyní Mgr. Kristýnou Stratilovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 16 200 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 8 800 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 8 800 Kč od 18. 9. 2018 do zaplacení, a to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky 7 400 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 2 932,06 Kč, úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky 10 000 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 1 200 Kč od 18. 9. 2018 do zaplacení, zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Kroměříži soudní poplatek ve výši 200 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku. Soudní poplatek je třeba zaplatit Okresnímu soudu v Kroměříži na účet číslo, variabilní symbol, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 8 800 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 8 800 Kč od 18. 9. 2018 do zaplacení, a to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky 7 400 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 2 932,06 Kč, úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky 10 000 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 1 200 Kč od 18. 9. 2018 do zaplacení, zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Kroměříži soudní poplatek ve výši 200 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku. Soudní poplatek je třeba zaplatit Okresnímu soudu v Kroměříži na účet [číslo], [variabilní symbol], a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
1. Návrhem doručeným soudu dne 26. 5. 2021, ve znění jeho doplnění ze dne 1. 7. 2021 a 23. 7. 2021, se žalobkyně domáhala zaplacení částky 16 200 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. Uvedla, že její právní předchůdkyně společnost právnická osoba uzavřela dne 31. 7. 2017 se žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě které poskytla žalovanému úvěr ve výši 10 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr vrátit spolu s úroky ve výši 1 400 Kč, odměnou za administrativní činnost ve výši 2 000 Kč a hotovostním inkasem splátek ve výši 4 000 Kč, v 58 týdenních splátkách po 300 Kč, poslední splátka byla stanovena na 10. 9. 2018. Před uzavřením smlouvy byla posouzena schopnost žalovaného úvěr splácet, a to prostřednictví jím poskytnutých informací a doložených dokladů. Takto zjištěné informace byly prověřeny obchodním informačním systémem právní předchůdkyně žalobkyně. Žalovaný měl příjem 29 150 Kč měsíčně, po odečtení výdajů spojených s jeho podnikatelskou činností mu zbýval čistý měsíční příjem 18 000 Kč. Žalovaný uhradil pouze 1 200 Kč (na úrok 924,12 Kč, na hotovostní inkaso splátek 275,88 Kč). Smlouvou o postoupení pohledávek přešla pohledávka za žalovaným na žalobkyni. Dlužná částka 16 200 Kč sestává z jistiny 10 000 Kč a dlužných úhrad za služby 6 200 Kč, dále žalobkyně požaduje kapitalizované úroky 2 932,06 Kč, kapitalizované zákonné úroky z prodlení 1 095 Kč, úroky ve výši 23,72 % ročně z částky 10 000 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení a zákonné úroky z prodlení ve výši 9 % ročně z dlužné jistiny ve výši 10 000 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení. Žalovanému byla zaslána předžalobní upomínka.
2. Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřil, v řízení zůstal zcela nečinný.
3. Vzhledem k tomu, že v této věci lze rozhodnout jen na základě předložených důkazů podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř. “), soud usnesením žalovaného vyzval, aby se vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, a to s poučením, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude se ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Jelikož se žalovaný ve stanovené lhůtě nevyjádřil a žalobkyně vyjádřila souhlas s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání již v žalobě, rozhodl soud ve věci v souladu s § 101 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. bez nařízení jednání.
4. Soud učinil ve věci následující skutková zjištění:
5. Z karty zákazníka, žádosti o zápůjčku ze dne 31. 7. 2017 bylo zjištěno, že žalovaný požádal o částku 25 000 Kč, přičemž uvedl své jméno, příjmení, rodné číslo, telefonní číslo, bydliště. Rodinný stav ani nejvyšší dosažené vzdělání není v kartě zaznamenáno. Dále je uvedeno, že žalovaný žije s rodiči, a to od roku 1972, současně však uvedl, že žije v samostatné domácnosti, a to do roku 2012 s jiným rodinným příslušníkem. Neměl nezaopatřené děti. Žalovaný uvedl, že nemá jiné zápůjčky ani úvěry. Uvedl, že pracuje jako OSVČ, anonymizována dvě slova, a to od roku 2015. Svůj měsíční příjem označil částkou 18 000 Kč a výdaje 8 500 Kč. Právní předchůdkyni žalobkyně k uvedenému doložil občanský průkaz a doklad SIPO. Předložení jiných dokladů není v kartě zaznamenáno.
6. Z fotokopií příjmových pokladních dokladů ze dne 3. 5. 2017, 15. 5. 2017, 1. 6. 2017, 3. 6.2017 a 16. 6. 2017, bylo zjištěno, že v tyto dny žalovaný obdržel částky odpovídající anonymizováno 6 slov a anonymizováno a anonymizována čtyři slova, v částkách 7 300 Kč, 6 000 Kč, 10 000 Kč, 15 000 Kč a 20 000 Kč Tyto doklady jsou opatřeny razítkem žalovaného a podpisem.
7. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo bylo zjištěno, že tato byla dne 31. 7. 2017 uzavřena mezi společností právnická osoba jako věřitelem a žalovaným jako zákazníkem. Na základě smlouvy se věřitel zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši 10 000 Kč, žalovaný se zavázal tuto částku věřiteli vrátit spolu s úrokem ve výši 1 400 Kč, administrativním poplatkem ve výši 2 000 Kč, odměnou za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 000 Kč, to vše v 58 týdenních hotovostních splátkách po 300 Kč. Zápůjční úroková sazba činila 23,72 % ročně. Úvěr byl čerpán v hotovosti při podpisu smlouvy.
8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek včetně její přílohy ze dne 29. 11. 2019, bylo zjištěno, že na jejím základě přešla pohledávka za žalovaným na žalobkyni.
9. Z oznámení ze dne 29. 11. 2019 bylo zjištěno, že tímto byl žalovaný informován o postoupení pohledávky na žalobkyni.
10. Z podacího lístku bylo zjištěno, že zásilka žalobkyně pro žalovaného byla podána k poštovní přepravě dne 13. 12. 2019.
11. Z výzvy ze dne 30. 4. 2020 soud zjistil, že touto výzvou byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky, přičemž byl upozorněn na její možné soudní vymáhání.
12. Z podacího lístku bylo zjištěno, že zásilka zástupce žalobkyně pro žalovaného byla podána k poštovní přepravě dne 1. 5. 2020.
13. Závěr o skutkovém stavu:
14. Žalovaný požádal společnost právnická osoba o úvěr ve výši 25 000 Kč, přičemž tento mu v jím požadované výši schválen nebyl, byl mu v souladu se smlouvou o spotřebitelském úvěru číslo uzavřenou mezi smluvními stranami dne 31. 7. 2017 poskytnut úvěr ve výši 10 000 Kč, který se zavázal vrátit spolu s úrokem ve výši 1 400 Kč, poplatkem ve výši 2 000 Kč, poplatkem za inkaso plateb v hotovosti ve výši 4 000 Kč, to vše v pravidelných 58 týdenních splátkách po 300 Kč. Splatnost poslední splátky byla k 10. 9. 2018. Byla sjednána úroková sazba z úvěru ve výši 23,72 % ročně. Finanční prostředky obdržel žalovaný v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaný na svůj dluh hradil nepravidelně, celkem uhradil 1 200 Kč, přičemž poslední platba byla uskutečněna dne 25. 8. 2017 Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 29. 11. 2019 přešla pohledávka za žalovaným na žalobkyni, když toto vyplývá i z přílohy k dané smlouvě. Žalovaný byl o postoupení pohledávky na žalobkyni písemně informován dopisem ze dne 29. 11. 2019. Předžalobní upomínkou ze dne 30. 4. 2020, která byla dne 1. 5. 2020 podána k poštovní přepravě, byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky, přičemž byl upozorněn na její možné soudní vymáhání.
15. Před uzavřením samotné smlouvy o spotřebitelském úvěru prováděla právní předchůdkyně žalobkyně prověřování schopnosti žalovaného úvěr splácet. Zjistila kontaktní údaje žalovaného, nikoliv však jeho nejvyšší dosažené vzdělání ani osobní stav. Zjišťovala jeho způsob bydlení, kdy zjistila, že žije s rodiči od roku 1972 a současně, že žije v samostatné domácnosti s jiným rodinným příslušníkem, a to od roku 2012. Bylo zjištěno, že žalovaný nemá nezaopatřené děti. Žalovaný uvedl, že nemá jiné zápůjčky ani úvěry. K těmto sdělením žalovaný doložil občanský průkaz a doklad SIPO. Uvedl, že má výdaje 8 500 Kč měsíčně, své příjmy označil částkou 18 000 Kč, kterou má z podnikání – anonymizována dvě slova. K těmto tvrzením doložil celkem 5 příjmových pokladních dokladů znějících celkem na částku 58 300 Kč, a to za anonymizováno z anonymizována dvě slova, anonymizována dvě slova a anonymizováno a anonymizována dvě slova Tyto doklady jsou opatřeny razítkem žalovaného.
16. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
17. Podle § 580 odst. 1 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
18. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
19. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
20. Podle § 86 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
21. Podle § číslo, § číslo odst. 1, § číslo odst. 1, § 1882 odst. 1 o. z., věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Postoupit lze pohledávku, kterou lze zcizit, pokud to ujednání dlužníka a věřitele nevylučuje. Dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná.
22. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Prováděcím předpisem je nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
23. Dle nálezu Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18 :„ Nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobo d.“
24. Právní posouzení věci:
25. V řízení bylo zjištěno a prokázáno, že žalovaný požádal právní předchůdkyni žalobkyně o úvěr ve výši 25 000 Kč, kdy tato částka mu poskytnuta nebyla, byla mu poskytnuta částka 10 000 Kč, a to dne 31. 7. 2017. Povinností právní předchůdkyně žalobkyně jakožto poskytovatele finančních prostředků však bylo, aby před uzavřením smlouvy o úvěru řádně prověřila, zda je žalovaný schopen poskytnutý úvěr splácet, a to v souladu s § 86 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru. Přestože žalobkyně doložila zákaznickou kartu, v rámci které jsou zaznamenány dílčí údaje o žalovaném, ve spojení s jím doloženým příjmovými pokladními doklady, má soud za to, že takového prověření úvěruschopnosti žalovaného nebylo řádné. Příjmové pokladní doklady jsou opatřeny razítkem žalovaného a jedná se tak o doklady, které mohly být učiněny žalovaným zcela účelově, kdy současně jím dosahovaná výše příjmů z těchto dokladů nikterak nevyplývá. To, aby žalovaný získal svou podnikatelkou činností příjem je pravděpodobné, nicméně to nevypovídá ničeho o měsíční částce, kterou on měl k dispozici, neboť nejsou známy jeho pravidelné měsíční výdaje spojené s podnikáním (mzdy, pojištění, dluhy, aj.). Pokud tedy mělo být vycházeno z těchto dokladů, není to dostačující a právní předchůdkyně žalobkyně měla vyžadovat další doklady od žalovaného. Žalobkyně byla proto soudem vyzvána k doplnění svých tvrzení, nicméně ničeho dalšího soudu netvrdila ani nedoložila. Za situace, kdy žalobkyně nebyla schopna tvrdit a také prokázat, že skutečně došlo ke komplexnímu zjišťování majetkových poměrů žalovaného, je nutno uzavřít, že nedošlo k řádnému prověření úvěruschopnosti žalovaného, což má za následek absolutní neplatnost smlouvy o úvěru. Pro doplnění soud dodává, že v kontextu rozhodnutí Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020 ve věci C číslo OPR, je povinností soudu zabývat se ex offo, tedy i bez námitky dlužníka, otázkou, zda věřitel náležitě posoudil úvěruschopnost spotřebitele a pokud této povinnosti nedostál, je povinností soudu vyvodit z tohoto porušení následek, tedy absolutní neplatnost smlouvy.
26. Jelikož soud dospěl k závěru, že je smlouva o úvěru absolutně neplatná (§ 580 a násl. o. z.), za situace, kdy právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému finanční prostředky poskytla a následně v souladu s § 1879 a násl. o. z. postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni, je žalovaný povinen žalobkyni v souladu s § 2991 o. z. vydat to, oč se bezdůvodně obohatil, tedy z neplatné smlouvy o úvěru. Žalovaný je tak povinen zaplatit žalobkyni částku 8 800 Kč, tj. jistinu poskytnuté částky ponížené o zaplacené částky, spolu se zákonným úrokem z prodlení od 18. 9. 2018 – žalobkyně by mohla úroky z prodlení požadovat ode dne následujícího po dni splatnosti poslední splátky, neboť byť bylo uzavřeno, že je smlouva o úvěru neplatná, žalovaný byl v rámci této obeznámen s tím, kdy má poskytnuté finanční prostředky nejpozději vrátit. Nicméně žalobkyně úroky z prodlení požaduje od 18. 9. 2018 do zaplacení, soud tomuto návrhu vyhověl, neboť uvedené je v souladu s § 1970 o. z. a nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Ve zbylé části byl návrh žalobkyně zamítnut, neboť s ohledem na neplatnost smlouvy nemá na další plnění žalobkyně nárok. Neplatným je tak ujednání o poplatcích a úrocích.
27. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , když žalobkyně byla úspěšná se svým návrhem pouze částečně. V návrhu požadovala částku 16 200 Kč s příslušenstvím, přičemž úspěšná byla v části nároku ve výši 8 800 Kč s příslušenstvím. Jelikož je úspěch obou účastníků řízení téměř totožný, rozhodl soud tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozsudku.
28. Lhůta k placení byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř.
29. Soud ve věci nevydal elektronický platební rozkaz, pokračoval v řízení, proto je jeho povinností doměřit soudní poplatek za návrh na zahájení řízení dle položky 2 odstavec 2 sazebníku soudních poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb. , o soudních poplatcích. Soudní poplatek za návrh na zahájení řízení dle položky 1 odst. 1 písm. a) sazebníku soudních poplatků činí 1 000 Kč (soud přitom vychází z předmětu řízení 16 200 Kč), dosud bylo na poplatku uhrazeno 800 Kč, zbývá tedy doplatit 200 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v obec, prostřednictvím Okresního soudu v Kroměříži. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.