Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
27 C 327/2021-23
Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl předsedou senátu Mgr. Jakubem Antošem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
sídlem adresa žalobkyně
zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení
sídlem adresa
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
bytem adresa žalovaného
o zaplacení 6 475 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 6 475 Kč, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 6 475 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalobkyně, JUDr. jméno příjmení, advokáta.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 6 475 Kč, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 6 475 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalobkyně, JUDr. [jméno] [příjmení], advokáta.
1. Žalobkyně podala dne datum žalobu (návrh na vydání elektronického platebního rozkazu), kterou se domáhala po žalovaném zaplacení částky 6 475 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. Žalobkyně odůvodnila svůj nárok tím, že je právnickou osobou, která je příjemcem příspěvku placeného vlastníkem, popř. provozovatelem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen "pojištění odpovědnosti") v rozporu se zák. č. 168/1999 Sb. , o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla (dále jen„ zákon“). Žalobkyně svůj nárok na zaplacení příspěvku žalovaným odvozuje z ust. § 4 odst. 1 zákona. Žalobkyně se dále vyjádřila v tom smyslu, že, při zjišťování údajů o vozidle, neexistenci pojištění a povinné osobě vychází ze zákonem předepsaného procesu, upraveného v ust. § 15 odst. 1 až 3 zákona. Žalobkyně takto zjistila, že osobní automobil se zdvihovým objemem motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, registrační značka, VIN kód, číslo technického průkazu: anonymizováno (dále pouze„ vozidlo“) je evidován v registru silničních vozidel jako provozovaný, ale v období ode dne 26. 2. 2019 do 31. 5. 2019, tedy po dobu 95 dní, k vozidlu nebylo sjednáno pojištění odpovědnosti. V daném období byl vlastníkem/provozovatelem vozidla žalovaný, kterému tak dle § 4 odst. 1 zákona vznikla povinnost k zaplacení příspěvku a nákladů spojených s vymáháním dle § 4 odst. 4 zákona. Dle ust. § 4 odst. 3 zákona se výše příspěvku vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost dle § 1 odst. 2 zákona, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Dlužná částka se tak skládá: a) Ze základu příspěvku, který je tvořen příslušnou zákonnou denní sazbou vynásobenou počtem dní, za něž nebylo pojištění odpovědnosti uhrazeno (dle vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. 65 Kč), tzn. 95 dní krát 65 Kč = 6 175 Kč; b) Z poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek na základě ust. § 4 odst. 4 zákona ve výši 300 Kč, a to dle § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. Splatnost příspěvku nastala dne 28. 3. 2020 poté, co žalobkyně v souladu s § 4 odst. 7 zákona vyzvala žalovaného výzvou k plnění. Žalovaný do dne podání žaloby na dlužnou částku neuhradil ničeho, přestože byl předžalobně upomenut.
2. Soud ve věci postupoval dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád (dále jen o.s.ř. ), když žalobkyně s tímto postupem souhlasila již ve svém žalobním návrhu a žalovaný se k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, nevyjádřil (§ 101 odst. 4 o.s.ř. ), přičemž ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů.
3. Na základě účastníky předložených listinných důkazů dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním. Dopisem ze dne 12. 2. 2020 byl žalovaný vyzván žalobkyní k úhradě příspěvku do garančního fondu obec anonymizována dvě slova s odůvodněním, že z informací, které má žalobkyně k dispozici od pojišťoven, vyplývá, že vozidlo registrační značka jehož je žalovaný provozovatelem/vlastníkem, nebylo v období od 26. 2. 2019 do 31. 5. 2019 pojištěno s tím, že předpis příspěvku za toto období činí 6 475 Kč. Žalovaný byl vyzván k úhradě ve lhůtě 30 dnů od doručení výzvy (výzva ze dne 12. 2. 2020). Žalovaný byl opětovně vyzván žalobkyní k úhradě příspěvku do garančního fondu dopisy ze dne datum a datum (řečené upomínky, doručenky). Dopisem ze dne datum byl žalovaný vyzván právním zástupcem žalobkyně k úhradě dlužné částky příspěvku do garančního fondu ve výši 7 225,01 Kč (předžalobní upomínka z tohoto dne, podací lístek).
4. Na základě zjištěného skutkového stavu a dále uvedeného právního hodnocení dospěl soud k závěru o důvodnosti žaloby. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný jako vlastník/provozovatel předmětného vozidla byl povinen dle § 1 odst. 2 a § 3 odst. 1 zák. č. 168/1999 Sb. , o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, mít uzavřenou smlouvu o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Bylo tak na žalovaném, aby případně v rámci své procesní obrany vymezil rozhodné skutečnosti a důkazy, kterými by tuto skutečnost vyvrátil. Takové skutečnosti však z obsahu spisu nevyplývají, když žalovaný byl v řízení zcela nečinný. Žalobkyně tak dle názoru soudu unesla důkazní břemeno k prokázání pasivní legitimace žalovaného v dané věci. Naproti tomu v řízení ze strany žalovaného nebylo ani tvrzeno, tím méně pak prokázáno, že by v období od 26. 2. 2019 do 31. 5. 2019 splnil svou zákonnou povinnost vyplývající ze shora citovaných ustanovení zák. č. 168/1999 Sb. (mít sjednáno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla). Žalobkyně v souladu se zák. č. 168/1999 Sb. vyzvala žalovaného k úhradě zákonného příspěvku nepojištěných vozidel a o úhradu jej rovněž upomínala. V řízení ze strany žalovaného nebylo tvrzeno, a tedy ani prokázáno, že by v zákonné lhůtě 30 dnů od doručení výzvy svou povinnost k úhradě zákonného příspěvku splnil či že by prokázal, že na jeho straně nebyla dána povinnost k úhradě tohoto příspěvku. S ohledem na shora uvedené soud žalobě vyhověl a v souladu s § 4 odst. 1 zák. č. 168/1999 Sb. uložil žalovanému povinnost k úhradě částky 6 475 Kč, která sestává z částky 6 175 Kč jakožto zákonného příspěvku z nepojištěných vozidel (§ 4 odst. 1 zák. č. 168/1999 Sb. , § 2 odst. 1 písm. h) vyhl. č. 205/1999 Sb. ) a z částky 300 Kč jakožto nákladů spojených s uplatněním práva na příspěvek (§ 4 odst. 4 zák. č. 168/1999 Sb. , § 2a vyhl. č. 205/1999 Sb. ). Vzhledem k prodlení s plněním peněžitého dluhu (§ 1970 zák. č. 89/2012 Sb. ) byla žalovanému rovněž uložena povinnost k zaplacení úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 6 475 Kč od 29. 3. 2020 do zaplacení. Výše úroku z prodlení se opírá o ust. § 2 Nařízení vlády č. 351/2013 Sb. S ohledem na shora uvedené soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.
5. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř. , kdy plně procesně úspěšné žalobkyni v souladu s § 137 o.s.ř. přiznal náhradu nákladů řízení za zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč. Dále žalobkyni přiznal náhradu nákladů zastoupení advokátem podle § 14b odst. 1 bod 1 vyhl. Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. (dále jen a.t.) ve výši 726 Kč a dále 3 paušální částky náhrady po 100 Kč jako náhradu advokátových výdajů za 3 úkony právní služby ve výši 363 Kč (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka a sepsání žaloby podle § 14b odst. 5 ve spojení s § 11 odst. 1 písm. a) a d) a.t.) vše včetně příslušné 21 % DPH. Celkem tedy byla přiznána na náhradě nákladů řízení žalobkyni částka 1 489 Kč. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně.
6. Třídenní lhůta k plnění plynoucí od právní moci rozsudku, a to jak ve věci samé, tak ohledně náhrady nákladů řízení, byla stanovena podle § 160 odst. 1 věta první o.s.ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř. ).
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem ve stanovených lhůtách, může se žalobkyně po jeho právní moci domáhat výkonu rozhodnutí u soudu nebo nařízení exekuce.