Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

17 C 122/2021-71

Okresní soud v Mělníku rozhodl samosoudkyní JUDr. Dášou Kozákovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně

zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

o zaplacení 33 300 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 6 350 Kč spolu s úrokem z prodlení z částky 6 350 Kč ve výši 9 % ročně od datum do zaplacení, spolu s úrokem z částky 6 350 Kč ve výši 23,72 % ročně od datum do zaplacení a dále částku 10 150 Kč spolu s úrokem z prodlení z částky 10 150 Kč ve výši 9 % ročně od datum do zaplacení, spolu s úrokem z částky 10 150 Kč ve výši 23,75 % ročně od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v rozsahu požadavku na zaplacení částky 10 800 Kč, úroku z prodlení z částky 7 647,70 Kč ve výši 9 % ročně od datum do zaplacení, úroku z částky 7 647,70 Kč ve výši 23,72 % ročně od datum do zaplacení, dále v rozsahu požadavku na zaplacení částky 6 000 Kč, úroku z prodlení z částky 7 207,51 Kč ve výši 9 % ročně od datum do zaplacení a úroku z částky 7 207,51 Kč ve výši 23,72 % ročně od datum do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 6 350 Kč spolu s úrokem z prodlení z částky 6 350 Kč ve výši 9 % ročně od [datum] do zaplacení, spolu s úrokem z částky 6 350 Kč ve výši 23,72 % ročně od [datum] do zaplacení a dále částku 10 150 Kč spolu s úrokem z prodlení z částky 10 150 Kč ve výši 9 % ročně od [datum] do zaplacení, spolu s úrokem z částky 10 150 Kč ve výši 23,75 % ročně od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se v rozsahu požadavku na zaplacení částky 10 800 Kč, úroku z prodlení z částky 7 647,70 Kč ve výši 9 % ročně od [datum] do zaplacení, úroku z částky 7 647,70 Kč ve výši 23,72 % ročně od [datum] do zaplacení, dále v rozsahu požadavku na zaplacení částky 6 000 Kč, úroku z prodlení z částky 7 207,51 Kč ve výši 9 % ročně od [datum] do zaplacení a úroku z částky 7 207,51 Kč ve výši 23,72 % ročně od [datum] do zaplacení, zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se obrátila dne datum ke zdejšímu soudu s žalobou, v níž uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši 33 300 Kč s příslušenstvím. Žalovaná částka se skládá celkem z 2 nároků, které žalobkyně odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně, spol. právnická osoba, IČO, uzavřela s žalovanou 1) dne datum smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo na základě které jí poskytla v hotovosti jistinu ve výši 27 000 Kč. Žalovaná se zavázala úvěr vrátit spolu s poplatkem ve výši 19 980 Kč, jenž představuje kapitalizované úroky za dobu řádného trvání smlouvy s úrokovou sazbou 23,72 % ročně ve výši celkem 3 780 Kč, odměnu za administrativní činnost ve výši 5 400 Kč (dále i„ administrativní poplatek“) a náklady za hotovostní inkaso ve výši 10 800 Kč, a to v 58 týdenních splátkách po 810 Kč. Žalovaná však sjednané splátky nehradila řádně a včas. Právní předchůdkyni žalobkyně tak vzniklo nejpozději dne datum právo na uhrazení celé dosud neuhrazené dlužné částky. Dále uzavřela s žalovanou 2) dne datum smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo na základě které jí poskytla v hotovosti jistinu ve výši 15 000 Kč. Žalovaná se zavázala úvěr vrátit spolu s poplatkem ve výši 11 100 Kč, jenž představuje kapitalizované úroky za dobu řádného trvání smlouvy s úrokovou sazbou 23,72 % ročně ve výši celkem 2 100 Kč, odměnu za administrativní činnost ve výši 3 000 Kč a náklady za hotovostní inkaso ve výši 6 000 Kč, a to v 58 týdenních splátkách po 450 Kč. Žalovaná však sjednané splátky nehradila řádně a včas. Právní předchůdkyni žalobkyně tak vzniklo nejpozději dne datum právo na uhrazení celé dosud neuhrazené dlužné částky. Pohledávky byly dne datum postoupeny na žalobkyni a postoupení bylo žalované oznámeno. Aktuální výše dlužných částek činí 1) na jistině 13 977,70 Kč, na dlužném poplatku na inkaso částku 3 172,30 Kč, 2) na jistině 13 207,51 Kč, na dlužném poplatku za inkaso 2 942,49 Kč Tyto dlužné částky žalobkyni žalovaná neuhradila, a to ani přes předžalobní výzvu žalobkyně.

2. Žalovaná se ve věci nijak nevyjádřila.

3. K jednání soudu dne datum se řádně předvolaná žalovaná bez omluvy nedostavila. Soud proto postupem podle ustanovení , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ “) projednal věc bez přítomnosti žalované.

4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci: Žalovaná s právní předchůdkyní žalobkyně uzavřela 1) dne datum smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo včetně smluvních podmínek. Ve smlouvě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 27 000 Kč, který se žalovaná zavázala vrátit spolu s poplatkem ve výši 19 980 Kč, jenž představuje kapitalizované úroky za dobu řádného trvání smlouvy s úrokovou sazbou 23,72 % ročně ve výši 3 780 Kč, administrativní poplatek ve výši 5 400 Kč a náklady za hotovostní inkaso ve výši 10 800 Kč, a to v 58 týdenních splátkách po 810 Kč. Svým podpisem potvrdila žalovaná převzetí úvěru ve výši 27 000 Kč v hotovosti. RPSN činilo 195 % /viz smlouvu o zápůjčce na č. l. 23-24 spisu/. Právní předchůdkyně žalobkyně v rámci zkoumání úvěruschopnosti žalované vycházela z formuláře nazvaného karta zákazníka, v němž je uvedeno, že žalovaná žila v nájmu spolu s partnerem, nepečovala o žádné nezaopatřené děti. Pracovala na hlavní pracovní poměr jako prodavačka, čímž dosahovala čistého příjmu ve výši 10 000 Kč měsíčně. Další její příjmy činily 40 000 Kč. Pravidelné výdaje žalované představovaly náklady na bydlení ve výši 6 000 Kč, osobní výdaje 8 000 Kč a splátky dříve čerpaných úvěrů od právní předchůdkyně žalobkyně ve výši 960 Kč měsíčně /viz karta zákazníka na č. l. 21-22 spisu/. Žalovaná na svůj dluh za celou dobu trvání smluvního vztahu uhradila celkem částku 28 830 Kč /viz tvrzení žalobkyně/. Žalovaná s právní předchůdkyní žalobkyně dále uzavřela 2) dne datum smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo včetně smluvních podmínek. Ve smlouvě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 15 000 Kč, který se žalovaná zavázala vrátit spolu s poplatkem ve výši 11 100 Kč, jenž představuje kapitalizované úroky za dobu řádného trvání smlouvy s úrokovou sazbou 23,72 % ročně ve výši 2 100 Kč, administrativní poplatek ve výši 3 000 Kč a náklady za hotovostní inkaso ve výši 6 000 Kč, a to v 58 týdenních splátkách po 450 Kč. Svým podpisem potvrdila žalovaná převzetí úvěru ve výši 15 000 Kč v hotovosti. RPSN činilo 195 % /viz smlouvu o zápůjčce na č. l. 27-28 spisu/. Právní předchůdkyně žalobkyně v rámci zkoumání úvěruschopnosti žalované vycházela z formuláře nazvaného karta zákazníka, v němž je uvedeno, že žalovaná žila v nájmu spolu s partnerem, nepečovala o žádné nezaopatřené děti. Pracovala na hlavní pracovní poměr jako prodavačka, čímž dosahovala čistého příjmu ve výši 12 000 Kč měsíčně. Další její příjmy činily 25 000 Kč. Pravidelné výdaje žalované představovaly náklady na bydlení ve výši 6 500 Kč, osobní výdaje 8 000 Kč a splátky dříve čerpaných úvěrů od právní předchůdkyně žalobkyně ve výši 4 200 Kč měsíčně /viz karta zákazníka na č. l. 25-26 spisu/. Žalovaná na svůj dluh za celou dobu trvání smluvního vztahu uhradila celkem částku 8 950 Kč /viz tvrzení žalobkyně/. Právní předchůdkyně žalobkyně jako postupitel a žalobkyně jako postupník podepsaly dne datum smlouvu o postoupení pohledávek, kterou byly pohledávky žalované uvedené v příloze číslo seznamu postoupených pohledávek této smlouvy postoupeny na žalobkyni s účinností k témuž dni /viz smlouvu o postoupení pohledávek na č. l. 29-32 spisu, seznam postoupených pohledávek na č. l. 35-36 spisu/. Oznámení o postoupení pohledávky právní předchůdkyně žalobkyně bylo žalované oznámeno dopisem /viz dopis na č. l. 33, včetně podacího lístku na č. l. 34 Žalovaná byla předžalobní výzvou vyzvána žalobkyní k úhradě dlužné částky /viz předžalobní výzvu na č. l. 37-38 spisu, včetně podacího lístku na č. l. 39 spisu/. Žalovaná netvrdila a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění uhradila, nebo že by její dluh zanikl z jiného důvodu.

5. Po právní stránce soud hodnotil věc podle , (dále jen„ o. z.“) a s ohledem na okamžik uzavření předmětných smluv dle , o spotřebitelském úvěru (dále opět jen„ zákon o spotřebitelské smlouvě“).

6. Podle ust. § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

7. Podle ust. § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

8. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

9. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

10. Dle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

11. Dle § 1813 o. z. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. Podle § 1815 o. z. se k nepřiměřenému ujednání nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá. Podle ust. § 1812 odst. 1 o. z. lze-li obsah smlouvy vyložit různým způsobem, použije se výklad pro spotřebitele nejpříznivější.

12. Dle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

13. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba je částečně důvodná.

14. Soud vzal za prokázané, že mezi účastníky byla poté, co právní předchůdkyně žalobkyně posoudila schopnost žalované úvěr splácet, uzavřena ve dvou případech písemná smlouva o úvěru (která byla současně spotřebitelským úvěrem), na základě níž přenechala právní předchůdkyně žalobkyně žalované jistinu ve výši 27 000 Kč a 15 000 Kč a žalované vznikla povinnost půjčené peněžní prostředky spolu s poplatkem vrátit. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum byly dle ustanovení § 1879 a násl. o. z. tyto pohledávky právní předchůdkyně žalobkyně postoupeny na žalobkyni. Soud proto přiznal žalobkyni částku odpovídající nesplacené části a, jak bude vysvětleno dále, sjednaného úroku a zákonných úroků z prodlení.

15. Jde-li o poplatky v souvislosti s poskytnutím zápůjčky, které strany v případě prvé smlouvy sjednaly v celkové částce 19 980 Kč a které sestávají z úroku ve výši 23,72% ročně kapitalizovaného pro sjednanou dobu trvání smlouvy v částce 3 780 Kč, administrativního poplatku v částce 5 400 Kč a z nákladů za hotovostní inkaso splátek ve výši 10 800 Kč, v případě druhé smlouvy ve výši 11 100 Kč, které sestávají z úroku 23,72 % ročně kapitalizovaného pro sjednanou dobu trvání smlouvy v částce 2 100 Kč, administrativního poplatku ve výši 3 000 Kč a nákladů za hotovostní inkaso ve výši 6000 Kč, hodnotí tento souhrnný poplatek v obou případech soud jako celek coby úplatu za půjčení peněz, což je dle soudní praxe a odborné literatury definice smluvního úroku (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 7. 2014, sp. zn. , nebo M. příjmení v komentáři k  v J. Švestka, J. Spáčil, M. Škárová, M. Hulmák a kolektiv. II, 2. vydání, obec a číslo, s. číslo). Podle soudu se jednalo o kalkulační položky poplatku uměle vytvořené jen s cílem skrytě navýšit celkovou výši úplaty za půjčení peněz (tj. úrok). Za poskytovanou zvláštní službu nelze považovat„ administrativní činnost“, ani kalkulační položku nazvanou„ hotovostní režim splátek“, která zpoplatňovala místo plnění v bydlišti dlužníka za situace, když jiný způsob plnění smlouva na výběr nedávala. Bez ohledu na to, zda je případná„ inkasní služba“ dlužníkovi poskytována, či nikoliv (nota bene žalobkyně poskytování žádné služby ani ve svých standardních formulářových žalobách zásadně netvrdí a poskytnutí této služby v odpovídajícím počtu všech sjednaných splátek neprokazuje), je dlužník zavazován ve sjednaných splátkách k platbě jen na celkovou dlužnou částku (na jistinu půjčky a na jediný celkový a svou podstatou souhrnný poplatek). Tomu odpovídá i ujednání smlouvy, že splátky celkové dlužné částky zaplacené dlužníkem budou použity nejprve na splatný poplatek a poté na jistinu zápůjčky. Lze tedy konstatovat, že sjednaný poplatek svou podstatou představoval výlučně kapitalizovaný úrok (a tedy odměnu za půjčení peněz, resp. zisk). Jak uvedl Nejvyšší soud již v rozsudku ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. , při sjednávání úroku při peněžité půjčce jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něho obtížné. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček.

16. V daném případě činil kapitalizovaný úrok celkem 19 980 Kč za poskytnutí jistiny 27 000 Kč, 11 100 Kč za poskytnutí jistiny 15 000 Kč, která měla být vracena v obou případech ve splátkách po dobu 58 týdnů, což odráží roční procentní sazbu nákladů (RPSN zápůjčky) přesahující 179 % (pozn. vypočteno kalkulačkou na webová adresa), přičemž právě roční procentní sazbu nákladů lze vzhledem ke standardizovanému způsobu jejího výpočtu (v rozhodné době zakotvené v příloze číslo k zákonu o spotřebitelském úvěru) považovat za vypovídající a transparentní srovnávací ukazatel z hlediska celkové ceny spotřebitelského úvěru v rámci Evropské unie. Přitom nutno podotknout, že úrokové sazby měnových finančních institucí u úvěrů domácnostem na spotřebu dle měnových statistik obec národní banky veřejně dostupných na webových stránkách obec národní banky webová adresa) se pohybovaly v období mezi červnem a říjnem 2017 okolo 9 % ročně, RPSN činilo okolo 9,5 %. Zisk konstruovaný smlouvou je tak zcela zjevně nepřiměřený.

17. Za této situace nelze než uzavřít, že sjednaný kapitalizovaný úrok, byť v obou případech označovaný jako poplatek, byl nepřiměřený a svou výší zjevně odporoval dobrým mravům, neboť nelze akceptovat úrokovou míru ve výši výrazně mnohonásobně vyšší obvyklé míře v bankovním sektoru. Ujednání o poplatku v rozsahu poplatku za hotovostní inkaso splátek, tzn. o části kapitalizovaného úroku, soud tedy shledal absolutně neplatným (§ 576 o. z.) pro zjevný rozpor jeho výše s dobrými mravy dle § 580 odst. 1 a § 588 o. z. (k neplatnosti kapitalizovaného úroku označeného jako poplatek za půjčení peněz lze odkázat též na rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 18. 2. 2003, sp. zn. , dostupný v Evidenci soudních rozhodnutí vrchních a krajských soudů na webová adresa). Poplatek hotovostního inkasa považuje soud navíc za neplatně sjednaný i proto, že se jedná o ujednání, které v rozporu s požadavkem dobré víry znamená značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran k újmě spotřebitele a zároveň odporující dobrým mravům. Smlouvy o úvěru byly sjednány mezi právní předchůdkyní žalobkyně jako podnikatelem a žalovanou jako spotřebitelem ve formě formuláře užívaného v obchodním styku, předem připraveného právní předchůdkyní žalobkyně, bez skutečné možnosti slabší strany (v tomto případě spotřebitele) ovlivnit znění smlouvy (dnes jsou tyto smlouvy označované jako smlouvy adhezní). Výše sjednaného inkasního poplatku v obou případech tvoří za dobu trvání smlouvy 40 % poskytnuté jistiny a splácení je sjednáno formou týdenních splátek, ač je zaměstnancům v České republice mzda obvykle vyplácena na bázi měsíční. K povinnosti platit inkasní poplatek navíc dochází i za situace, kdy žalovaná na dluh neplnila, a z logiky věci tak nebylo možné pravidelné splátky fyzicky vybírat. Dané pojetí inkasa tak místo poskytnutí služby pro dlužníka představuje ujednání o další odměně pro poskytovatele zápůjčky, jelikož je uvedený poplatek zjevně nepřiměřený k poskytnuté službě (srov. rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 3. 11. 2015, sp. zn. , rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 26. 1. 2017, sp. zn. či rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 2. 6. 2017, sp. zn. ).

18. Soud tak nárok žalobkyně shledal důvodným toliko částečně, a to v případě prvé smlouvy v rozsahu částky 6 350 Kč (17 150 – 10 800) spolu s úrokem ve výši 23,72 % ročně z dlužné jistiny 6 350 Kč ode dne následujícího dni uplynutí lhůty sjednané pro úhradu poslední splátky úvěru do zaplacení, zákonným úrokem z prodlení z téže částky za shodné období. V rozsahu sjednaného inkasního poplatku v částce 10 800 Kč a zbývající části uplatněného příslušenství byla pak žaloba z důvodů shora uvedených zamítnuta. Nárok žalobkyně shledal soud důvodným v případě druhé smlouvy v rozsahu jistiny v částce 10 150 Kč (16 150 – číslo) spolu s úrokem ve výši 23,72 % ročně z dlužné jistiny 10 150 Kč ode dne následujícího dni uplynutí lhůty sjednané pro úhradu poslední splátky úvěru do zaplacení, zákonným úrokem z prodlení z téže částky za shodné období. V rozsahu sjednaného inkasního poplatku v částce 6 000 Kč a zbývající části uplatněného příslušenství byla pak žaloba z důvodů shora uvedených taktéž zamítnuta.

19. Stran příslušenství pohledávky v podobě zákonných úroků z prodlení a jejich výše soud odkazuje na o. z. a , v platném a účinném znění k prvnímu dni prodlení dlužníka.

20. Lhůta k plnění byla stanovena ve smyslu

21. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle tak, že žádnému z účastníků náhradu nákladů řízení nepřiznal, neboť procesně úspěšnější žalované dle obsahu spisu v souvislosti s řízením žádné náklady nevznikly. Soud připomíná, že při poměřování míry úspěchu a neúspěchu účastníků bylo třeba přihlížet též k uplatněnému příslušenství, které bylo předmětem řízení (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 12. 2015, sp. zn. , či nález Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. ).

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Mělníku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím plněna včas a řádně, lze se po právní moci domáhat jejího výkonu podáním návrhu u soudu ( ) nebo za podmínek daných zvláštním zákonem (, o soudních exekutorech a exekuční činnosti, ve znění pozdějších předpisů) u soudního exekutora.