Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

36 C 54/2020-19

Městský soud v Brně rozhodl předsedou senátu JUDr. Alešem Kobzou jako samosoudcem ve věci

žalobce: ; právnická osoba, IČO: osobní údaje žalobce

sídlem adresa žalobkyně

zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení jméno.

sídlem adresa, obec a číslo

proti

žalovanému: ; celé jméno žalovaného, narozený dne datum

bytem adresa žalovaného

o 13.208 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 8.475 Kč se zákonným úrokem z prodlení

ve výši 8,5 % ročně od 23. 1. 2018 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Návrh žalobce, aby mu žalovaný zaplatil částku 4.025 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně od 11. 1. 2018 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 8.475 Kč od 11. 1. 2018 do 22. 1. 2018, se zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku ve výši 630,56 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám právního zástupce žalobce.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 8.475 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně od 23. 1. 2018 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Návrh žalobce, aby mu žalovaný zaplatil částku 4.025 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně od 11. 1. 2018 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 8.475 Kč od 11. 1. 2018 do 22. 1. 2018, se zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku ve výši 630,56 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám právního zástupce žalobce.

1. Žalobce se domáhal žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 8. 8. 2019 po žalovaném zaplacení částky 13.208 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 11.349 Kč od 11. 1. 2018

do zaplacení, ve výši 8,5 % ročně, jako nároků ze smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo ze dne 26. 9. 2017, doplňků ke smlouvě ze dne 1. 11. 2017, 11. 12. 2017. Tvrdil, že výše jistiny úvěru činila 12.500 Kč, na žádost žalovaného došlo k prodloužení data splatnosti dne 1. 12. 2017 a 11. 12. 2017, splatnost úvěru nastala dne 10. 1. 2018. Žalovaný zaplatil celkem částku 4.025 Kč, a to splátkou ze dne 1. 11. 2017 ve výši 25 Kč a ze dne 19. 6. 2018 ve výši 4.000 Kč, která byla

v částce 2.874 Kč započtena na úrok a v částce 1.151 Kč na jistinu. Celkový dluh žalovaného bez úroku z prodlení činí 13.208 Kč, z toho jistina 11.349 Kč, poplatky za upomínky 150 Kč, smluvní pokuta 1.709 Kč. Úvěruschopnost žalovaného byla ověřena na základě tvrzení dlužníka

o příjmech a výdajích a lustrací v databázích příjmení, ISIR, příjmení, NRKI, BRKI a na základě úvěrové historie, kdy žalovaný předchozí 2 úvěry poskytnuté žalobcem zcela uhradil. Důkazy

o těchto kontrolách však nearchivuje. Odkázal na výpis z centrální evidence exekucí platný ke dni 25. 1. 2019, ze kterého vyplývá, že žalovaný nebyl k datu poskytnutí úvěru ani po celou dobu trvání smlouvy v evidenci veden (jediný záznam o vedené exekuci pochází až z data 13. 9. 2018).

2. Žalovaný se k věci nevyjádřil, po celou dobu řízení zůstal naprosto nečinný.

3. Vzhledem k tomu, že byly splněny všechny podmínky pro rozhodnutí věci bez nařízení jednání, posoudil soud nárok žalobce podle na základě listinných důkazů žalobcem předložených.

4. Z listinných důkazů předložených žalobcem - smlouvy o úvěru ze dne 26. 9.2017, 2 doplňků ke smlouvě ze dne 1. 11. 2017 a 11. 12. 2017 kvalifikované výzvy k plnění, obchodních podmínek žalobce, výpisu z účtu žalobce, upomínek ze dne 20. 1., 11. 2., 21. 2. 2018 a předžalobní výzvy právního zástupce žalobce ze dne 10. 7. 2019 včetně dokladu o odeslání soud zjistil, že účastníci uzavřeli dne 26. 9. 2017 smlouvu o úvěru číslo jako spotřebitelského neúčelového, splatného jednorázově na částku 12.500 Kč při úrokové sazbě (zápůjční) 279,83 % ročně (pevné), do zaplacení, použitelné i v případě opožděných plateb; která je účtována po dobu prvních 30 dní a pak po datu splatnosti, při RPSN 1. 141,2 %, přičemž žalovaný se zavázal zaplatit žalobci bez prodloužení částku 15.375 Kč, doba splatnosti byla dohodnuta do 30 dnů. Dle smlouvy se žalobce zavázal převést žalovanému částku 12.500 Kč na bankovní účet č. bankovní účet Součástí smlouvy je i výše poplatků za jednotlivé úkony věřitele (např. prodloužení splatnosti). Pro případ porušení povinnosti dlužníka se účastníci ve smlouvě dohodli tak, že v případě porušení povinností žalovaného jako klienta zaplatit jakoukoliv část závazku řádně a včas bez ohledu na zavinění klienta, je klient - žalovaný povinen zaplatit věřiteli navíc smluvní pokutu ve výši 0,1 % z jistiny za každý den prodlení, přičemž smluvní pokuta je splatná den následující po dni takového prodlení, úrok z prodlení v zákonem stanovené výši, paušální poplatek na úhradu v částce 1.200 Kč za 1. upomínku po 45 dnech prodlení, za 2. upomínku 500 Kč po 120 dnech prodlení, 800 Kč za upomínku po 200 dnech prodlení, 50 Kč za každou jinou písemnou upomínku, případně jednorázový poplatek ve výši 300 Kč za uzavření splátkového kalendáře. Žalovaný potvrdil, že se podrobně seznámil s textem smlouvy včetně jejich příloh - obchodních podmínek žalobce - SPL 2016 - 12 - 01, které tvoří nedílnou součást smlouvy, rozumí právům a povinnostem v nich obsaženým, souhlasí s nimi, považuje je za závazná a výslovně přijímá i tzv. překvapivá ujednání uvedená v čl 11 (důležitá ujednání) VOP jako podmínky úvěrového vztahu vyplývající z této smlouvy (např. informace o právu na předčasné splacení, náklady vzniklé prodlením klienta). Smlouva byla uzavřena distančním způsobem, kdy potvrzením a přijetím textu smlouvy žalovaný navrhl věřiteli uzavření smlouvy, věřitel se zavázal ověřit splnění podmínek pro poskytnutí úvěru (identifikace, přezkoumání úvěruschopnosti včetně ověření v klientských databázích) a v případě, že jsou splněny všechny tyto podmínky, vyjádřil svůj souhlas s uzavřením smlouvy a smlouva nabyla účinnosti (podle toho, co nastane dříve)

1. Odesláním SMS informace o uzavření smlouvy na registrovaný telefon žalovaného, nebo

2. Odesláním peněžních prostředků na registrovaný bankovní účet žalovaného nebo vyplacením hotovosti nebo

3. Odesláním smlouvy na registrovaný e-mail klienta. V případě, že podmínky podle smlouvy nejsou splněny, byl věřitel oprávněn úvěr neposkytnout. Je-li úvěr čerpán převedením na bankovní účet, odešle věřitel peníze až po splnění všech podmínek, nejpozději následující pracovní den příslušné banky. Podmínkami čerpání jsou

1. Identifikace klienta (zaslání kopie OP, zaslání identifikační platby),

2. Splnění podmínek úvěruschopnosti,

3. Další věřitelem sdělené podmínky.

5. Žalobce dne 26. 9. 2017, tedy v den uzavření smlouvy, žalovanému částku 12.500 Kč převedl na účet žalovaného č. bankovní účet, doplňkem ze dne 1. 11. 2017 došlo ke změně splatnosti smlouvy - prodloužení při úrokové sazbě 127,20 % ročně, RPSN 876,1 %, na základě doplňku ze dne 11. 12. 2017 došlo k další změně splatnosti do 10. 1. 2018. V rámci doplňku ze dne 11. 12. 2017 byla sjednána úroková sazba 79,20 % ročně, RPSN 731,9 % ročně se závazkem žalovaného zaplatit celkem částku 15.349 Kč. Žalovaný dne 1. 11. 2017 zaplatil částku 25 Kč, dne 19. 6. 2018 částku 4.000 Kč, zbývající dlužnou částku nezaplatil ani po upomínkách ze dne 20. 1., 11. 2., 21. 2. 2018 a předžalobní upomínce právního zástupce žalobce dne 10. 7. 2019.

6. Žalobce provedl vyhledání počtu exekucí v centrální evidenci exekucí dne 25. 1. 2019, kdy

u žalovaného byl zaznamenán 1 případ nařízení exekuce, dne 8. 6. 2020 učinil náhled

do insolvenčního rejstříku a bylo zjištěno, že k tomuto dni ohledně žalovaného insolvenční řízení neprobíhalo.

7. Podle smlouvou u úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

8. Podle zákona o spotřebitelském úvěru ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy - (dále jen ZSÚ) poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

9. Podle neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

10. Podle soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

11. Podle , kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

12. Podle bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

13. Po podřazení výše uvedených skutkových zjištění pod výše citovaná ustanovení ZSÚ a dospěl soud k závěru, že smlouva uzavřená mezi účastníky je absolutně neplatná. Jestliže žalobce nearchivuje doklady o ověřování úvěruschopnosti a předložil pouze výpis z centrální evidence exekucí ke dni 25. 1. 2019 a výpis z insolvenčního rejstříku ke dni 8. 6. 2020, jedná se o zjištěný stav ohledně solventnosti žalovaného k těmto dnům, nikoliv ke dni uzavření smlouvy. Jestliže vycházel z tvrzení dlužníka a z důkazů, které k dispozici vůbec nemá a které nearchivuje, nelze dospět k jinému závěru, než že žalobce s odbornou péčí neposoudil schopnost žalovaného úvěr splácet. Pokud žalobce postupoval tak, že žalovanému částku 12.500 Kč tentýž den, kdy byla uzavřena smlouva, tj. dne 26. 9. 2017, odeslal na jeho účet, počínal si zcela lehkomyslně a musel si být vědom vysokého rizika nesplnění závazku ze strany žalovaného, což vyplynulo i z neprokázaného dvojího prodlužování splatnosti. Rezignací na ověřování úvěruschopnosti žalovaného žalobce porušil svou povinnost uloženou mu v ust. a 2 ZSÚ. S ohledem na důsledky, které nesplněním této povinnosti má též pro širší společnost (neboť důsledky neschopnosti dlužníka dluh splácet se nedotýkají jen dlužníka, ale též společnosti jako celku, když na ni mají vliv důsledky dlužníkova předlužení a případné insolvence, k tomu shodně srov. též odůvodnění nálezu Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019 sp. zn. ), soud dospěl

k závěru, že smlouva o úvěru též zjevně narušuje veřejný pořádek a je absolutně neplatná podle

. K neplatnosti smlouvy o úvěru v důsledku neposouzení schopnosti dlužníka úvěr splácet srov. též závěry NS ČR v rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. , Ústavního soudu v nálezu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. . Pokud žalobce argumentoval tím, že vycházel z uvedení pravdivých údajů žalovaným, lze odkázat na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015 sp. zn. , v němž je naopak zdůrazněno, že součástí odborné péče pro poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, že poskytovatel nespoléhá na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným žadatelem, ale sám tyto údaje prověří, případně si je nechá žadatelem doložit, v opačném případě se dopouští správního deliktu. Ověření úvěruschopnosti nelze nahradit ani zjištěním věřitele, že mu dlužník

v předchozí době 2 úvěry řádně zaplatil.

14. Další důvod neplatnosti smlouvy o úvěru soud spatřuje ve zjevném rozporu jejího obsahu

s dobrými mravy dle a ve skutečnosti, že v rozporu s požadavkem přiměřenosti stanoví významnou nerovnováhu práv a povinností v neprospěch žalovaného, jako spotřebitele

ve smyslu ust. , kdy nelze přehlédnout naprostý nepoměr finanční částky poskytnuté žalobcem - 12.500 Kč a úplaty již se mu za to mělo dostat během doby 30 dnů - 2.875 Kč jako rozdílu mezi částkou, kterou měl zaplatit - 15.375 Kč a poskytnutou částkou 12.500 Kč

při lichevním úroku 279,83 % ročně a RPSN 1. 141,2 %. Nelze přehlédnout ve smlouvě též řadu dalších ujednání, která jsou zcela nevyvážená ve prospěch žalobce a naopak v neprospěch žalovaného (např. dohoda o smluvní pokutě).

15. Z výše uvedených důvodů soud smlouvu o úvěru vyhodnotil jako absolutně neplatnou, dle které nelze žalobci požadované právo přiznat. Žalobci nelze přiznat právo na zaplacení smluvního úroku, smluvní pokuty, poplatků, jejichž zaplacení se žalobce domáhal, neboť tato ujednání jsou absolutně neplatná.

16. Vzhledem k tomu, že žalovaný dne 26. 9. 2017 čerpal částku 12.500 Kč, došlo z jeho strany

k bezdůvodnému obohacení ve smyslu ust. , které je povinen žalobci dle vydat. Žalovaný zaplatil částku 4.025 Kč, čímž se snížilo bezdůvodné obohacení

z částky 12.500 Kč na částku 8.475 Kč, a to bez ohledu na to, že žalobce započítával zaplacené částky částečně na úrok, částečně na jistinu, neboť smlouva včetně ujednání o úroku je absolutně neplatná. Žalovaný je tak povinen žalobci zaplatit částku 8.475 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku.

17. O povinnosti žalovaného zaplatit žalobci zákonný úrok z prodlení z částky 8.475 Kč rozhodl soud podle ve spojení s vl. nař. č. , přičemž zákonný úrok z prodlení žalobci přiznal na základě výzvy k plnění ze dne 20. 1. 2018, kdy žalobce stanovil žalovanému lhůtu ihned, tudíž povinnost žalovaného byla plnit 2. den po doručení této výzvy, tj. od 23. 1. 2018.

18. Ve výroku ad. II. soud zamítl návrh žalobce do zbývající částky 4.025 Kč včetně zákonného úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně od 11. 1. 2018 do zaplacení a do zákonného úroku

z prodlení ve výši 8,5 % ročně z přiznané částky 8.475 Kč za dobu od 11. 2. 2018 (tak, jak požadoval žalobce) do 22. 1. 2018.

19. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle Pokud by byl žalobce ve věci plně úspěšný, náležela by mu náhrada nákladů řízení ve výši 2.252 Kč, které sestávají ze zaplaceného soudního poplatku 800 Kč, odměny dle b vyhl.č. v platném znění / dále jen AT á 300 Kč za 1 úkon právní pomoci (převzetí věci, žaloba, předžalobní výzvě) a 3 paušálních náhrad á 100 Kč v souivislosti s týmiž úkony právní pomoci, rovněž dle AT + 21 % DPH ze součtu odměn a paušálních náhrad, neboť žalobce uplatňuje své nároky návrhem podaným na ustáleném vzoru opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech a požadované plnění nepřevyšuje 50.000 Kč. Soud nepřiznal žalobci odměnu v souvislosti s doplněním žaloby ze dne 8. 6. 2020, neboť žalobce doplňoval chybějící tvrzení na základě výzvy soudu, přičemž se jednalo o tvrzení, která měla být součástí původní žaloby. Jedná se tedy o neúčelně vynaložené náklady v souvislosti s tímto úkonem. Žalobce požadoval zaplacení částky 13.208 Kč, byla mu přiznána částka 8.475 Kč, tj. 60 % úspěch, v rozsahu 36 % byl neúspěšný, procento úspěšnosti

v jeho prospěch činí rozdíl, tj. 28 % 28 % z částky 2.252 Kč činí 630,56 Kč. Tuto částku je povinen zaplatit žalovaný žalobci do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám právního zástupce žalobce.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Městského soudu v Brně, a to ve třech písemných vyhotoveních.

Nesplní-li povinný dobrovolně to, co mu ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat svého nároku návrhem výkonu soudního rozhodnutí nebo exekucí.