Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
70 C 89/2021-29
Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudkyní Mgr. Lucií Brachovou, LL.M. ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 675 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba o zaplacení částky 675 Kč s příslušenstvím se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žaloba o zaplacení částky 675 Kč s příslušenstvím se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”)
Žalobkyně se žalobou podanou dne datum domáhala zaplacení částky 675 Kč s příslušenstvím, kterou jí žalovaný dluží za nezaplacené televizní poplatky za měsíce září 2019 až leden 2020. Úrok z prodlení požaduje žalobkyně kapitalizovaný v celkové výši 60,29 Kč (tj. v zákonné výši vždy od prvního dne prodlení s každou jednotlivou platbou až do dne podání žaloby), přičemž televizní poplatek je splatný vždy nejpozději do 15. dne příslušného kalendářního měsíce.
Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
Provedeným dokazováním soud zjistil, že žalobkyně zaslala žalovanému výzvu k přihlášení poplatníka datovanou dnem datum. Ve výzvě bylo uvedeno, že žalovaný je na adrese adresa, avšak není veden mezi plátci televizních poplatků; žalobkyně proto vyzvala žalovaného k podání přihlášky k úhradě televizních poplatků nebo zaslání čestného prohlášení do 30 dnů od obdržení výzvy o tom, že se na něj vztahuje některá z výjimek placení televizních poplatků. Výzvu si žalovaný osobně převzal dne datum. Přípisem ze dne datum žalobkyně sdělila žalovanému, že ho zařadila do evidence plátců televizního poplatku, když na zaslanou výzvu neobdržela žádnou reakci, s tím, že první poplatek bude předepsán za září roku 2019. Následně žalobkyně přípisy ze dne datum, ze dne datum a ze dne datum vyzývala žalovaného k zaplacení dlužných poplatků za období od září roku 2019 do ledna roku 2020. Z předávacího protokolu ze dne datum vyplývá, že společnost právnická osoba, IČO, sídlem adresa, pak z této toliko vyplývá, že u žalovaného je vedena adresa odběrného místa ulice a číslo, obec a jako ostatní adresy jsou vedeny ulice a číslo, obec a ulice a číslo, obec.
Dle § 3 odst. 4 zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, jestliže je fyzická osoba nebo právnická osoba, která není přihlášena v evidenci poplatníků rozhlasového poplatku nebo v evidenci poplatníků televizního poplatku, odběratelem elektřiny připojeným k distribuční soustavě, považuje se za poplatníka rozhlasového a televizního poplatku s povinností platit, pokud Českému rozhlasu nebo České televizi (dále jen "provozovatel vysílání ze zákona") po jejich písemné výzvě neoznámí písemným čestným prohlášením opak, a to s účinností od marného uplynutí lhůty 30 dnů ode dne doručení této výzvy. Součástí výzvy musí být poučení o následcích neprokázání opaku v takto stanovené lhůtě.
Soud má za to, že tvrzení žalobkyně o tom, že žalovaný byl v rozhodném období od září roku 2019 do ledna roku 2020 odběratelem elektrické energie v uvedeném odběrném místě na adrese adresa, nebylo prokázáno. Žalovaný se jako poplatník do evidence nepřihlásil, ale byla do evidence zapsán přímo žalobkyní, neboť nereagoval na zaslanou výzvu žalobkyně. V potvrzení o přihlášení poplatníka je sice uvedeno, že žalovaný měl být přihlášen jako poplatník tiskopisem„ přihlášení televizního poplatníka“ v měsíci srpnu roku 2019, ale rovněž z něj plyne, že toto potvrzení bylo vyhotoveno přímo žalobkyní. Potvrzení o odběru elektrické energie v odběrném místě na adrese adresa nebylo předloženo - z předávacího protokolu toliko vyplývá, že mezi společností právnická osoba a žalobkyní došlo k předání 1 ks CD se seznamem zákazníků, avšak již z něj nevyplývá konkrétní seznam těchto zákazníků; pokud jde o„ jmennou tabulku“ předloženou žalobkyní, tak opět z této bez dalšího nevyplývá, že se jedná o seznam zákazníků předaný na CD, resp. původ této„ jmenné tabulky“ není vůbec zřejmý a v podstatě se jedná o toliko žalobkyní svépomocí vyhotovený důkaz. Nadto obsah této tabulky je v rozporu s tvrzeními žalobkyně a s ostatními listinnými důkazy, když z tabulky vyplývá, že adresa odběrného místa měla být ulice a číslo, obec, nikoliv adresa. S ohledem na vše shora uvedené tak má soud za to, že žalobkyně neprokázala, že žalovaný byl odběratelem elektřiny v uvedeném odběrném místě, proto nelze mít za to, že byly splněny podmínky ustanovení § 3 odst. 4 zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, a nelze tak žalovaného považovat za poplatníka televizního poplatku. Že by žalovaný byl poplatníkem z jiného důvodu, tvrzeno nebylo. Nebylo tedy prokázáno, že žalovanému vznikla povinnost platit televizní poplatky a žalovaný se nemohl tedy ani dostat do prodlení s jejich úhradou. Soud proto žalobu v celém rozsahu zamítl (výrok I.). Pro úplnost soud uvádí, že byl připraven žalobkyni při jednání poučit o neunesení břemene důkazního ohledně prokázání skutečnosti, že žalovaný byl v rozhodném období odběratelem elektrické energie, jelikož se však žalobkyně k jednání, které se ve věci konalo dne datum, přes řádné předvolání nedostavila, nemohl jí soud poskytnout poučení podle § 118a o. s. ř., neboť toto je účastníkům dáváno výhradně na jednání před soudem.
O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř., když ve věci byl zcela úspěšný žalovaný, měl by proto vůči žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení. Žalovanému však dle obsahu spisu náklady nevznikly, proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.).