Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (3)No categories available
12 C 169/2021-53
Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní JUDr. Jitkou Rollerovou, Dr. ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o 11 148 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Řízení se částečně zastavuje co do kapitalizovaného úroku ve výši 100 Kč a smluvní pokuty ve výši 3 048 Kč.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 8 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 29. 8. 2020 do zaplacení ve výši 10 % ročně a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 835,07 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku ve výši 982,89 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku zástupci žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Řízení se částečně zastavuje co do kapitalizovaného úroku ve výši 100 Kč a smluvní pokuty ve výši 3 048 Kč. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 8 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 29. 8. 2020 do zaplacení ve výši 10 % ročně a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 835,07 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku ve výši 982,89 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku zástupci žalobkyně.
1. Žalobou podanou dne 26. 3. 2021 u Okresního soudu v Olomouci se žalobkyně domáhala
po žalovaném zaplacení částky 8 000 Kč s příslušenstvím a částky 11 148 Kč s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost právnická osoba, uzavřela se žalovaným dne 25. 6. 2019 smlouvu o úvěru číslo. Tvrdila, že smlouva byla uzavřena v místě obchodní sítě zprostředkovatele úvěru právnická osoba a. s . Právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému při podpisu smlouvy předala částku 8 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal právní předchůdkyni žalobkyně vrátit spolu s příslušenstvím do 25. 7. 2019. Žalovaný ovšem neuhradil dlužnou částku řádně a včas, čímž mu dle žalobkyně vznikla povinnost zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny za každý den prodlení
a náhradu výdajů spojených s upomínáním. Dne 19. 8. 2020 došlo na základě smlouvy
o postoupení pohledávek k postoupení pohledávky za žalovaným na žalobkyni s účinností ke dni 28. 8. 2020. Změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena přípisem ze dne 8. 9. 2020. Jelikož neuhradil žalovaný na svůj dluh ničeho, žalobkyně požadovala zaplatit jistinu ve výši 8 000 Kč, náhradu nákladů za upomínání ve výši 100 Kč, smluvní pokutu ve výši 3 048 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 835,07 Kč od 26. 7. 2019 do 10. 8. 2020
a zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny od 29. 8. 2020 do zaplacení.
2. Žalobkyně následně disponovala žalobou částečným zpětvzetím žaloby co do částky 3 148 Kč. Tato částka byla tvořena kapitalizovaným úrokem ve výši 100 Kč a smluvní pokutou ve výši 3 048 Kč. S ohledem na dispozitivní úkon žalobkyně soud žalobu v této části výrokem I. řízení částečně zastavil dle § 96 o. s. ř. o. s. ř. bez zjišťování stanoviska žalovaného, neboť částečné zpětvzetí žaloby bylo učiněno žalobkyní před zahájením jednání ve věci. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. Stejně jako k výzvě soudu dle § 115a o. s. ř. o. s. ř. zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Žalobkyně souhlas vyjádřila na žalobě. Soud má tedy za to, že účastníci s tímto postupem souhlasí, když ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů.
3. Soud ve věci tedy postupoval dle § 115a o. s. ř. o. s. ř. a bez jednání ve věci rozhodl. Z předložených listinných důkazů učinil následující skutková zjištění a současně i závěr o skutkovém stavu: Dne 25. 6. 2019 byla mezi žalovaným a společností právnická osoba (dále jen anonymizováno) uzavřena smlouva o úvěru číslo. Společnost anonymizováno se dle smlouvy zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 8 000 Kč. Žalovaný se zavázal právnická osoba splatit tuto částku do 25. 7. 2019, vč. úroků přirostlých k úvěru a dalších plateb souvisejících s úvěrem. Smlouva byla uzavřena na dobu 30 dnů. Strany si ujednaly, že v případě porušení povinností žalovaného je žalovaný povinen zaplatit anonymizováno smluvní pokutu ve výši 0,1 % z jistiny za každý den prodlení, přičemž smluvní pokuta je splatná den následující po dni takového prodlení a také je povinen zaplatit paušální poplatek za úhradu nákladů upomínání. Žalovaný svým podpisem stvrdil, že od anonymizováno převzal jako čerpání úvěru v hotovosti částku 8 000 Kč. Žalovaný taktéž stvrdil, že souhlasí s obchodními podmínkami právnická osoba pro poskytování úvěru splatných jednorázově - anonymizováno rok číslo, se kterými se seznámil. Žalovaný poskytl své osobní údaje ke zpracování. Dle formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru je doba trvání úvěru 30 dní a výše úvěru je 8 000 Kč. Je zde taktéž uvedeno, že žalovaný má povinnost uhradit jednorázovou platbu ve výši 8 000 Kč do 25. 7. 2019, přičemž s jistinou budou splatné také poplatky. Formulář je podepsán žalovaným. Dne 19. 8. 2020 byla uzavřena úplatně smlouva o postoupení pohledávek mezi právnická osoba jako postupitelem a žalobkyní jako nabyvatelem. Dne 8. 9. 2020 anonymizováno oznámila žalovanému postoupení pohledávky. Zásilka byla žalovanému odeslána doporučeně na jeho adresu. Právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky prostřednictvím předžalobní upomínky ze dne 9. 3. 2021. Zásilka byla žalovanému odeslána doporučeně na jeho adresu. Dále byl proveden důkaz výpisem
z obchodního rejstříku žalobkyně. Žalobkyně nedoložila, zda a jak zkoumala kredibilitu žalovaného a požadovala pouze zaplacení poskytnuté částky jako bezdůvodného obohacení
se zákonným úrokem z prodlení.
4. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále také jen o. z.), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ustanovení § 2396 o. z., úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky. Podle ustanovení
§ 2397 o. z., úvěrovaný může uplatnit právo na poskytnutí peněz ve lhůtě určené ve smlouvě. Není-li lhůta ujednána, může právo uplatnit, dokud závazek ze smlouvy trvá. Podle ustanovení
§ 2398 odst. 1, 2 o. z., úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. Váže-li smlouva použití úvěru jen na určitý účel, může úvěrující omezit poskytnutí peněz pouze na plnění povinností úvěrovaného vzniklých v souvislosti s tímto účelem. Podle ustanovení § 2399 odst. 1, 2 o. z., úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky
v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků.
5. Podle ustanovení § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku
z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle ustanovení § 2 nařízení vlády číslo 351/2013 Sb. , výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.
6. Dle ust. § 1880 odst. 1, 2 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství
a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Podle ustanovení § 2048 o. z., ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.
7. Podle ust. § 580 odst. 1 občanského zákoníku , neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle ust. § 588 občanského zákoníku , soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
8. Podle ustanovení § 122 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákona č. 257/ 2016 Sb.“), věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu; b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo c) smluvní pokutu.
9. Po provedeném dokazování dospěl soud k právnímu závěru, že žaloba žalobkyně je důvodná pouze částečně. Žalobkyni se v řízení nepodařilo prokázat, že před uzavřením úvěrové smlouvy provedla posouzení úvěruschopnosti žalovaného. Dle aktuální judikatury Ústavního soudu ČR by měly obecné soudy poskytovatele úvěru vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit, když jde o obecný princip, který by soudy měly vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven či nikoliv. Úvěrovou smlouvu uzavřenou bez takového řádného zkoumání úvěruschopnosti dlužníka je tedy dle Ústavního soudu ČR třeba posoudit jako rozpornou s dobrými mravy (srov. nález Ústavního soudu ČR ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18 ). Z výše uvedených závěrů Ústavního soudu ČR tedy vyplývá, že pokud řádné nezkoumání úvěruschopnosti dlužníka při uzavření úvěrové smlouvy může vést k posouzení úvěrové smlouvy jako rozporné s dobrými mravy dle ustanovení § 580 odst. 1 občanského zákoníku , je soud povinen se otázkou řádného zkoumání úvěruschopnosti zabývat i bez námitky žalované strany, neboť zjevný rozpor s dobrými mravy zakládá dle ustanovení § 588 občanského zákoníku absolutní neplatnost takového právního jednání, ke které je soud povinen přihlédnout i bez návrhu. V tomto konkrétním případě žalobkyně neposoudila úvěruschopnost žalovaného, takže smlouvu je třeba hodnotit jako neplatnou. Nároky z této neplatné smlouvy je pak třeba vypořádat dle ustanovení § 2993 občanského zákoníku z titulu bezdůvodného obohacení jako plnění poskytnutá na základě neplatné smlouvy. Dle ustanovení § 2993 občanského zákoníku , plnila-li strana, aniž by tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila, plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. Toto ustanovení tedy na rozdíl od předchozí právní úpravy (§ 457 OZ ) nezakládá možnost soudu bez návrhu žalované provést celkové vypořádání neplatné smlouvy,
a to včetně všech plnění poskytnutých žalovaným žalobkyni. Nová právní úprava (ust. § 2993 věta druhá občanského zákoníku ) naopak vyžaduje aktivitu strany žalované, tedy námitku vzájemného plnění, tj. požadavek žalovaného, aby byla vypořádána i veškerá plnění, která žalobkyni poskytl. S ohledem na tuto podstatnou změnu textu zákonného ustanovení upravujícího vzájemné vypořádání nároků z neplatné smlouvy pak již nelze použít dřívější judikaturu k této otázce, která se vztahovala k ustanovení § 457 OZ . Žalobkyně tedy má nárok na uhrazení celé v řízení požadované původní jistiny. Soud tedy zavázal výrokem II. žalovaného k úhradě 8 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení. S ohledem na neplatnost celé smlouvy
o úvěru pak žalobkyně nemá nárok na úrok z úvěru ani smluvní pokutu, přičemž v této části vzala žalobkyně žalobu zpět a řízení bylo výrokem I. částečně zastaveno.
10. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. tak, že byly přiznány žalobkyni, jako více úspěšné účastnici. Soud při posuzování míry úspěchu ve věci přihlížel k celkové částce uplatněné žalobou včetně veškerého příslušenství, před částečným zpětvzetím žaloby, neboť i tyto skutečnosti je nutno zohlednit, když rozhodnutí o náhradě nákladů řízení má být zřejmým a logickým ukončením celého soudního řízení a ne pouze mechanickým posuzováním výsledku sporu bez komplexního zhodnocení rozhodnutí v meritu věci (viz nález Ústavního soudu ČR sp. zn. I. ÚS 257/05 ). Z důvodu částečného zpětvzetí pak žalobkyně byla úspěšná jen co do 73,73 % a žalovaný co do 26,27 %. Žalobkyně tak má nárok na úhradu nákladů řízení v poměru 47,46 % z celkové částky 2 071 Kč. Ta je tvořena soudním poplatkem 800 Kč, náklady právního zastoupení dle vyhl. č. 177/1996 Sb. § 14b advokátního tarifu za 2 úkony (převzetí věci s přípravou a podání odporu s odůvodněním) po 300 Kč, ½ úkonem (jednoduchá výzva k plnění), 3 režijními paušály po 100 Kč a 21 % DPH. Z toho pak dle poměru úspěch přiznal soud žalobkyni částku 982,89 Kč.
11. Lhůta k plnění byla ve výroku II. a III. stanovena obecná třídenní a místo plnění je právnímu zástupci žalobkyně dle § 149 o. s. ř. o. s. ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu Ostrava, pobočka v Olomouci, prostřednictvím Okresního soudu v Olomouci. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí.