Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

16 C 165/2021-20

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Gabrielou Černou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

pro zaplacení 31 750 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 20 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši

10 % ročně z částky 20 000 Kč od 17. 4. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se co do částky 4 550 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky

4 550 Kč od 17. 4. 2020 do zaplacení, částky 2 000 Kč a částky 7 200 Kč zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 798 Kč,

a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 20 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 20 000 Kč od 17. 4. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se co do částky 4 550 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 4 550 Kč od 17. 4. 2020 do zaplacení, částky 2 000 Kč a částky 7 200 Kč zamítá. III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 798 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se podaným návrhem domáhá na žalované zaplacení částek uvedených v záhlaví z titulu smlouvy o zápůjčce. Žalobkyně v žalobě tvrdí následující: Žalobkyně poskytla žalované zápůjčku ve výši 20 000 Kč na základě smlouvy o zápůjčce, uzavřené elektronicky dne

10. 1. 2020. Zápůjčka byla sjednána na dobu určitou do 16. 4. 2020. Žalovaná se zavázala zaplatit poplatek za poskytnutí zápůjčky ve výši 4 550 Kč. Žalovaná nezaplatila ničeho, a to ani k předžalobní výzvě žalobkyně. Smlouva byla uzavřena elektronicky tím způsobem, že se žalovaná registrovala na stránkách webová adresa, vyplnila registrační formulář. Poté, co se žalovaná dostala do prodlení s úhradou dlužné částky, byla žalobkyní několikrát upomínána k zaplacení dluhu. Žalobkyně po žalované kromě jistiny a poplatku za poskytnutí zápůjčky požaduje náklady v souvislosti s prodlením žalované v celkové výši 2 000 Kč (za čtyři zaslané písemné upomínky) a smluvní pokutu v částce 7 200 Kč.

2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila, přestože jí byla řádně doručena (náhradním doručením

- , , dále jen „“, na adresu pro doručování, tedy na adresu trvalého pobytu - a odst. 1 a ).

3. Stejně tak se žalovaná nevyjádřila ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, ačkoli byla poučena, že v opačném případě bude soud předpokládat, že s takovým postupem souhlasí. Proto soud se souhlasem žalobkyně věc rozhodl podle § 115a zákona

č. , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ “), bez jednání na základě předložených listinných důkazů.

4. Z žalobkyní předložených listin má soud za prokázané následující skutečnosti: Žalobkyně

a žalovaná uzavřely za pomoci prostředků komunikace na dálku prostřednictvím webové stránky webová adresa dne 10. 1. 2020 smlouvu o zápůjčce, kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč a podle které měla žalovaná poskytnuté peněžní prostředky žalobkyni vrátit spolu s poplatkem ve výši 4 550 Kč ve lhůtě splatnosti do 16. 4. 2020 (prokázáno smlouvou o zápůjčce, všeobecnými obchodními podmínkami). Žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč dne 10. 1. 2020 na její bankovní účet označený ve smlouvě č. bankovní účet (prokázáno dokladem o provedené platbě). Žalovaná na svůj dluh neuhradila ničeho (žalovaná v řízení netvrdila a neprokázala, že by něčeho hradila), přestože byla vyzvána upomínkami ze dne 23. 4. 2020, 30. 4. 2020, 16. 5. 2020 a 31. 5. 2020 (prokázáno upomínkou ze dne 23. 4. 2020, 30. 4. 2020, 16. 5. 2020 a 31. 5. 2020). Předžalobní upomínkou ze dne 3. 3. 2021 včetně podacího lístku z téhož dne doložila žalobkyně, že žalovanou před podáním žaloby vyzvala k zaplacení žalované částky (prokázáno předžalobní upomínkou ze dne 3. 3. 2021 včetně podacího lístku z téhož dne).

5. K výzvě soudu žalobkyně uvedla, že nebude doplňovat žádná skutková tvrzení k prověření úvěruschopnosti žalovaného.

6. Soud věc posoudil zejména podle následujících ustanovení:

7. Podle , , dále jen „o. z.“, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit

a zaplatit úroky.

8. Podle § 419 o. z. spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo

s ním jinak jedná.

9. Podle , o spotřebitelském úvěru, dále jen „“, spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

10. Podle , poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru (…) posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných

a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

11. Podle ods.t 1 , poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr

v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

12. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:

13. Mezi žalovanou a původní věřitelkou byla uzavřena smlouva o úvěru (§ 2395 o. z.). Soud se zabýval otázkou, zda byla smlouva uzavřena platně, s ohledem na to, zda původní věřitelka před uzavřením smlouvy dostatečně zkoumala schopnost žalovaného jako spotřebitele úvěr splácet

(§ 86 a § 87 zákona číslo). Soud dospěl k závěru, že tuto otázku musí posuzovat z úřední povinnosti, bez ohledu na to, zda žalovaný uplatnil námitku neplatnosti smlouvy.

14. Soudní dvůr Evropské unie – druhý senát v rozsudku ze dne 5. 3. 2020 ve věci anonymizováno x právnická osoba proti anonymizováno, C -679/18, uvedl, že články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008 číslo ze dne 23. dubna 2008, o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady číslo, musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby

z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené

v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení

s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.

15. Ustanovení , stanovícího důsledky porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, je tedy třeba vykládat v souladu s citovaným rozsudkem Soudního dvora Evropské unie - tedy tak, že zákonem stanovenou neplatnost smlouvy, k níž

v důsledku daného porušení dochází, je nutno chápat jako absolutní (k níž musí soud přihlédnout již z úřední povinnosti).

16. Posouzení schopnosti spotřebitele splácet úvěr ve smyslu nelze učinit pouze na základě ničím nedoložených prohlášení spotřebitele. Prohlášení spotřebitele nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady. Obdobně rozhodl Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. (uvedený rozsudek se sice týká staršího zákona o spotřebitelském úvěru č. , jeho závěry jsou však použitelné i za účinnosti ; srov. dále rozsudek Soudního dvora EU - čtvrtého senátu ze dne 18. 12. 2014, anonymizována tři slova proti jméno příjmení

a další, C -449/13; shodně též příjmení jméno: Zkoumání úvěruschopnosti dle zákona

o spotřebitelském úvěru, Právní rozhledy 11/2017, s. 381).

17. Soud dospěl k závěru, že původní věřitelka úvěruschopnost žalované před uzavřením smlouvy nezkoumala dostatečně. Žalobkyně v řízení ani netvrdila, že by původní věřitelka úvěruschopnost žalované jakkoliv zkoumala, tím spíše ne, že by informace o úvěruschopnosti jakkoliv ověřovala.

18. Soud tedy vyšel z toho, že žalobkyně se úvěruschopností žalované před poskytnutím úvěru dostatečně nezabývala ( a ), soud proto uzavřenou smlouvu posoudil jako neplatnou. Žalobkyně však poskytla žalované peněžní prostředky, které jí žalovaná v plném rozsahu nevrátila.

19. Vzhledem k uvedenému soud rozhodl, že žalovaná je povinna vrátit žalobkyni pouze poskytnutou jistinu ( ) a úrok z prodlení ( o. z.).

20. Lhůtu k plnění soud určil podle zákona o spotřebitelském úvěru a věta první Žalovaná v řízení netvrdila nic ohledně toho, jaké jsou její možnosti, soudu proto nezbylo, než stanovit standardní třídenní lhůtu k plnění.

21. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle podle míry úspěchu účastníků v řízení. Žalobkyně byla v řízení úspěšná co do částky 20 000 Kč, tedy ze 63 %. Žalovaná byla úspěšná co do částky 11 750 Kč, tedy z 37 %. Žalobkyni proto náleží náhrada 26 % (63-37) účelně vynaložených nákladů řízení. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 270 Kč, z nákladů zastoupení advokátem, kterému podle bodu 3 a odst. 5 , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ advokátní tarif“) za každý ze tří úkonů právní služby (za převzetí a přípravu zastoupení, návrh ve věci samé, předžalobní upomínku) náleží odměna ve výši 500 Kč, a náhrada hotových výdajů v celkové výši 300 Kč. Žalobkyně má tedy právo na úhradu 26 % z částky 3 070 Kč, tj. po zaokrouhlení na částku 798 Kč.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Mladé Boleslavi. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.