Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
No categories available
10 C 126/2021-36
Okresní soud ve obec rozhodl samosoudcem Mgr. Ladislavem Mášou ve věci
žalobkyně: ; právnická osoba
sídlem právnická osoba jméno příjmení anonymizována tři slova, příjmení jméno, anonymizována dvě slova
zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení
sídlem adresa
proti
žalovanému: ; celé jméno žalovaného, narozený dne datum
bytem adresa žalovaného
o zaplacení 20 000 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 20 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 20 000 Kč od 2.7.2015 do 31.12.2015 ve výši 7,05 %, se zákonným úrokem z prodlení z částky 20 000 Kč od 1.1.2016 do 30.6.2016 ve výši 7,05 %, se zákonným úrokem z prodlení z částky 20 000 Kč od 1.7.2016 do 31.12.2016 ve výši 7,05 %, se zákonným úrokem z prodlení z částky 20 000 Kč od 1.1.2017 do 30.6.2017 ve výši 7,05 %, se zákonným úrokem z prodlení z částky 20 000 Kč od 1.7.2017 do 31.12.2017 ve výši 7,05 %, se zákonným úrokem z prodlení z částky 20 000 Kč od 1.1.2018 do 30.6.2018 ve výši 7,50 %, se zákonným úrokem z prodlení z částky 20 000 Kč od 1.7.2018 do 31.12.2018 ve výši 8 %, se zákonným úrokem z prodlení z částky 20 000 Kč od 1.1.2019 do 30.6.2019 ve výši 8,75 %, se zákonným úrokem z prodlení z částky 20 000 Kč od 1.7.2019 do 31.12.2019 ve výši 9 %, se zákonným úrokem z prodlení z částky 20 000 Kč od 1.1.2020 do 30.6.2020 ve výši 9 %, se zákonným úrokem z prodlení z částky 20 000 Kč od 1.7.2020 do 31.12.2020 a zákonným úrokem z prodlení z částky 20 000 Kč od 1.1.2021 do zaplacení ve výši 7,25 % s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o 7% bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí a kapitalizovaný úrok ve výši 1 300 Kč, vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části, v níž žalobkyně po žalovaném požadovala zaplacení dalšího kapitalizovaného úroku ve výši 7 920 Kč, zamítá.
III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni k rukám jejího zástupce náklady řízení ve výši 1 044,66 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu ve Svitavách nedoplatek soudního poplatku ve výši 200 Kč do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 20 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 20 000 Kč od 2.7.2015 do 31.12.2015 ve výši 7,05 %, se zákonným úrokem z prodlení z částky 20 000 Kč od 1.1.2016 do 30.6.2016 ve výši 7,05 %, se zákonným úrokem z prodlení z částky 20 000 Kč od 1.7.2016 do 31.12.2016 ve výši 7,05 %, se zákonným úrokem z prodlení z částky 20 000 Kč od 1.1.2017 do 30.6.2017 ve výši 7,05 %, se zákonným úrokem z prodlení z částky 20 000 Kč od 1.7.2017 do 31.12.2017 ve výši 7,05 %, se zákonným úrokem z prodlení z částky 20 000 Kč od 1.1.2018 do 30.6.2018 ve výši 7,50 %, se zákonným úrokem z prodlení z částky 20 000 Kč od 1.7.2018 do 31.12.2018 ve výši 8 %, se zákonným úrokem z prodlení z částky 20 000 Kč od 1.1.2019 do 30.6.2019 ve výši 8,75 %, se zákonným úrokem z prodlení z částky 20 000 Kč od 1.7.2019 do 31.12.2019 ve výši 9 %, se zákonným úrokem z prodlení z částky 20 000 Kč od 1.1.2020 do 30.6.2020 ve výši 9 %, se zákonným úrokem z prodlení z částky 20 000 Kč od 1.7.2020 do 31.12.2020 a zákonným úrokem z prodlení z částky 20 000 Kč od 1.1.2021 do zaplacení ve výši 7,25 % s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o 7% bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí a kapitalizovaný úrok ve výši 1 300 Kč, vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se v části, v níž žalobkyně po žalovaném požadovala zaplacení dalšího kapitalizovaného úroku ve výši 7 920 Kč, zamítá.</b> <b>III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni k rukám jejího zástupce náklady řízení ve výši 1 044,66 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu ve Svitavách nedoplatek soudního poplatku ve výši 200 Kč do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b>
1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 27. 4. 2021 domáhala po žalovaném zaplacení částky 20 000 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o půjčce číslo kterou žalovaný uzavřel dne 21. 12. 2008 s právním předchůdcem žalobkyně – společností právnická osoba, IČO. Na jejím základě byla žalovanému poskytnuta půjčka ve výši 20 000 Kč a dále byl sjednán souhrnný poplatek ve výši 13 920 Kč. Dlužnou částku 33 920 Kč se žalovaný zavázal vrátit v 53 pravidelných týdenních splátkách po 640 Kč. Žalovaný však své smluvní závazky nehradil řádně a včas, uhradil pouze 4 700 Kč Smlouva zanikla uplynutím doby, na kterou byla sjednána, tedy po uplynutí 53 týdnů od data podpisu, tj. dne 27. 12. 2009. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19. 6. 2015, uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně a právnická osoba anonymizováno, došlo s účinností ke dni 1. 7. 2015 k postoupení pohledávky na tuto společnost. Změna v osobě věřitele byla žalované oznámena přípisem ze dne 25. 6. 2015 Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 24. 8. 2018 mezi právnická osoba anonymizováno a žalobkyní došlo k témuž dni k postoupení předmětné pohledávky za žalovanou na žalobkyni. Žalovaná byla o tomto postoupení informována přípisem ze dne 12. 9. 2018. Ode dne postoupení pohledávky žalovaná na svůj dluh nezaplatila ničeho. Žalobkyně vyzývala žalovanou k úhradě dlužné částky výzvou z 12. 4. 2021. Žalobkyně požaduje po žalovaném zaplacení jistiny ve výši 20 000 Kč a souhrnný poplatek ve výši 9 220 Kč
2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.
3. Soud věc projednal a rozhodl, aniž by nařídil jednání, neboť byly splněny podmínky dané § 115a zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád , když soud vycházel z toho, že oba účastníci souhlasili s tím, aby ve věci rozhodl bez nařízení jednání, a ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů.
4. Ze smlouvy o půjčce číslo ze dne 21. 12. 2008 vzal soud za prokázané, že právní předchůdce žalobkyně půjčila žalovanému částku 20 000 Kč s výší poplatku 13 920 Kč. Žalovaná se zavázala půjčku splatit v hotovosti v 53 týdenních splátkách po 640 Kč.
5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19. 6. 2015 a z přílohy číslo 1 k této smlouvě soud zjistil, že pohledávka společnosti právnická osoba za žalovaným byla s účinností ke dni 1. 7. 2015 postoupena na a právnická osoba anonymizováno.
6. Z dopisu ze dne 25. 6. 2015 bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobkyně informoval žalovanou o postoupení pohledávky a současně ji vyzval k úhradě mimo jiné dlužné částky 29 220 Kč. Dopis byl žalovanému zaslán dne 28. 7. 2015, jak vyplývá z předloženého poštovního podacího archu.
7. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 24. 8. 2018 mezi právnická osoba anonymizováno a žalobkyní došlo k témuž dni k postoupení předmětné pohledávky za žalovaným na žalobkyni. Žalovaná byla o tomto postoupení informována přípisem ze dne 12. 9. 2018. To vzal soud za prokázané z uvedené smlouvy o postoupení pohledávek a z oznámení o tomto postoupení.
8. Z výzvy k plnění před podáním žaloby ze dne 12. 4. 2021 a poštovního podacího archu ze dne 14. 4. 2021 bylo zjištěno, že žalobkyně prostřednictvím svého zástupce vyzývala žalovaného k úhradě dlužné částky 29 220 Kč do 21. 4. 2021 s tím, že v případě nezaplacení bude dlužná částka vymáhána soudní cestou.
9. Vzhledem k tomu, že žalobkyně podala žalobu již za účinnosti zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník , ve znění pozdějších předpisů, postupoval soud podle § 3028 odst. 3 tohoto zákona, podle kterého se řídí jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti. Jelikož mezi stranami nebylo toto ujednáno, postupoval soud podle zákona č. 40/1964 Sb. , občanský zákoník , účinného do 31. 12. 2013 (dále jen„ obč. zák.“).
10. V dané věci soud posuzoval spor jako spor ze smlouvy o půjčce dle § 657 obč. zák. ve spojení se zákonem č. 145/2010 Sb. , ve znění účinném do 30. 11. 2016. Právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované půjčku ve výši 20 000 Kč, žalovaná se zavázala půjčku splatit v 53 týdenních splátkách po 640 Kč, spolu se souhrnným poplatkem ve výši 13 920 Kč, celkem se tak žalovaná zavázala zaplatit částku 33 920 Kč. Žalovaná uhradila na dluh částku 4 700 Kč.
11. Soud přezkoumal účastníky uzavřenou smlouvu o půjčce, a to zejména v části týkající se souhrnného poplatku. Souhrnný poplatek byl ve smlouvě o půjčce sjednán ve výši 13 920 Kč, aniž by ve smlouvě či ve smluvních podmínkách bylo specifikováno, za jaké činnosti věřitele je tento poplatek účtován. Z hlediska ustálené rozhodovací praxe však takovéto ujednání o poplatku není neurčité a nemusí obsahovat výčet činností, za něž je poplatek sjednán (viz stanovisko Nejvyššího soudu ze dne 23. 4. 2014, sp. zn. Cpjn 203/2013 ). V takovém případě je ujednání o poplatku třeba považovat za obdobu smluvních úroků, neboť má představovat příjem věřitele z titulu půjčení peněz dlužníkovi. Věřitel měl právo dohodnout se s dlužníkem na úrocích, a to dle § 658 odst. 1 obč. zák., takto sjednaná výše úroků však musí být přiměřená a nesmí být v rozporu s dobrými mravy ve smyslu § 3 obč. zák., neboť takové ujednání je stiženo absolutní neplatností (§ 39 obč. zák.). Je třeba rovněž přihlédnout k tomu, že dlužník se v daném právním vztahu nachází v pozici spotřebitele, tudíž slabší smluvní strany, která se nachází ve fakticky nerovném postavení vůči věřiteli, a tím je omezena i jeho autonomie vůle rozhodovat o obsahu závazku, který je uzavírán ve formulářové podobě. Jelikož obecně platí zákaz zneužití práva, nemůže být poskytnuta ochrana subjektu, který svého práva zneužívá na úkor slabší smluvní strany.
12. Při úvaze o platnosti ujednání o souhrnném poplatku přihlédl soud k tomu, že částka 13 920 Kč představuje 69,6 % půjčené částky, Nahlédnutím do databáze časových řad ARAD České národní banky soud zjistil, že roční procentní sazba nákladů korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR u nových obchodů např. v červenci 2008 činila 14,15 %, zatímco v posuzované věci žalobce požaduje částku odpovídající 69,6 %. Takové ujednání považuje soud za rozporné s dobrými mravy, neboť podstatně převyšuje úrokovou míru v době sjednání obvyklou, jedná se o částku zjevně nepřiměřenou. Na tomto závěru nemůže nic změnit ani skutečnost, že žalovaný smlouvu o půjčce podepsal, neboť se nacházel v pozici slabší smluvní strany a jeho autonomie vůle byla fakticky omezena. Za ještě přiměřenou považuje soud úrokovou sazbu 30 % ročně, což odpovídá v uvedeném případě částce 6 000 Kč.
13. S ohledem na výše uvedené soud žalobkyni nepřiznal právo na tzv. souhrnný poplatek co do částky 7 920 Kč. Plnění ve výši 4 700 Kč započítával na jistinu ve výši 20 000 Kč a souhrnný poplatek (úrok) ve výši 6 000 Kč. Po tomto„ zápočtu“ tak zbývá zaplatit jistinu ve výši 20 000 Kč a poplatek ve výši 1 300 Kč a s ohledem, že žalovaný je v prodlení s tímto dluhem, uložil mu soud dlužnou jistinu zaplatit i s úrokem z prodlení s odkazem na § 517 odst. 2 obč. zák. Co do zbytku (tedy 7 920 Kč) pak soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.
14. Jelikož se žalovaný ocitl v prodlení, stíhá jej ve smyslu § 517 odst. 2 obč. zák. povinnost zaplatit žalobkyni i úroky z prodlení. Výše úroků z prodlení se řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb. , ve znění pozdějších předpisů.
15. V řízení byla poměrně úspěšná žalobkyně, a to ze 73%, z 27% byla naopak neúspěšná. Podle § 142 odst. 2 o.s.ř. má tedy právo na náhradu nákladů řízení podle poměru jejího úspěchu a neúspěchu ve věci (73% - 27% = 46%). Náklady spočívaly v soudním poplatku ve výši 1 000 Kč, v odměně advokáta za dva a půl úkony právní služby po 300 Kč podle § 14b ) odst. 1 vyhlášky č. 177/96 Sb. ve znění pozdějších předpisů, ve třech paušálech po 100 Kč podle citovaného advokátního tarifu a ve 21% DPH. Náklady celkem činí 2 271 Kč a 46% z této částky činí 1044,66 Kč.
16. Lhůtu k plnění rozsudkem uložených povinností stanovil soud v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. na tři dny od právní moci tohoto rozsudku.
17. Žalobkyně zaplatila za podanou žalobu soudní poplatek ve výši 800 Kč, zřejmě s ohledem na to, že podávala návrh na vydání elektronického platebního rozkazu (položka 2,1.a) sazebníku soudních poplatků). Soud však platební rozkaz nevydával, a proto doměřuje žalobkyni soudní poplatek do výše dle položky 1,1.a) sazebníku, tedy do výše 1 000 Kč. Ukládá tak žalobkyni zaplatit doplatek soudního poplatku ve výši 200 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení prostřednictvím podepsaného soudu, ke Krajskému soudu v Hradci Králové, pobočka Pardubice.
Nebude-li povinnost tímto rozsudkem stanovená splněna dobrovolně, lze se jejího splnění domáhat návrhem na výkon rozhodnutí nebo exekuci.