Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
112 C 74/2021-27
Městský soud v Brně rozhodl samosoudcem JUDr. Ondřejem Sekvardem Ph.D. ve věci
žalobce: ; právnická osoba, IČO: osobní údaje žalobce
sídlem adresa žalobkyně
zastoupený advokátem JUDr. jméno příjmení
sídlem adresa, obec a číslo
proti
žalované: ; celé jméno žalované, narozená dne datum
bytem adresa žalované
o zaplacení 12 984 Kč s příslušenstvím - zápůjčka
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 12 984 Kč s ročním úrokem z prodlení z téže částky ve výši 8,5 % za dobu od 11. 7. 2019 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá v rozsahu, v jakém se žalobce domáhal uložení povinnosti žalované zaplatit mu částku ročního úroku z prodlení ve výši 1,5 % z částky 12 984 Kč za dobu od 11. 7. 2019 do zaplacení.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 2 252 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobce.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 12 984 Kč s ročním úrokem z prodlení z téže částky ve výši 8,5 % za dobu od 11. 7. 2019 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se zamítá v rozsahu, v jakém se žalobce domáhal uložení povinnosti žalované zaplatit mu částku ročního úroku z prodlení ve výši 1,5 % z částky 12 984 Kč za dobu od 11. 7. 2019 do zaplacení. III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 2 252 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobce.
1. Žalobce se žalobou podanou dne 13. 2. 2020 domáhal uložení povinnosti žalované, aby mu zaplatila částku 12 984 Kč z titulu jistiny dluhu na smlouvě o zápůjčce. Ta byla mezi účastníky uzavřena 28. 4. 2016. Žalovaná dluh neuhradila zcela, když žalobce se domáhá pouze rozdílu mezi původně zapůjčenou částkou a uskutečněnými platbami.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Soud s ohledem na souhlas žalobce a absenci vyjádření žalované ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ OSŘ“), nenařizoval jednání a rozhodl na základě listinných důkazů, z nichž vyplynulo, že žaloba je důvodná.
3. Z listin bylo zjištěno, že mezi účastníky byla 28. 4. 2016 uzavřena smlouva, na jejímž základě bylo žalované poskytnuto 28 000 Kč se splatností ve 22 splátkách po 1 877 Kč, v nichž byl zahrnut úrok i poplatek za administrativní činnost v celkové výši 13 279 Kč. Podle tvrzení žalobce bylo celkem uhrazeno 15 016 Kč. K úhradě dluhu byla žalovaná vyzvána dopisem z 3. 7. 2019, a to se lhůtou plnění do 10. 7. 2019.
4. Na shora zjištěný skutkový stav aplikoval § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Podle uvedeného ustanovení přenechá-li vypůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. V daném případě žalobce přenechal žalované peněžní prostředky a dotyčná se zavázala tyto vrátit ve stanovené lhůtě. Nejednalo se o závazek žalobce na požádání žalované tyto prostředky poskytnout, čímž by vznikla smlouva o úvěru. To nicméně nemění nic na povinnosti žalované prostředky vrátit tak jako tak, a pokud tak žalovaná neučinila, porušila svůj smluvní závazek. Bylo na žalované, aby prokazovala, zda vrátila více, než tvrdil žalobce, či dokonce dluh neexistuje vůbec. Zůstala však nečinná. Soud se rovněž zabýval otázkou prověření úvěryschopnosti žalovaného, přičemž má za to, že tak žalobce učinil dostatečně, neboť se zabýval jednak stránkou příjmovou dokládanou oprávněním k výkonu podnikatelské činnosti, výpisy z účtu a daňovým přiznáním, jednak stránkou výdajovou, k čemuž měl být žalovaným předloženo kromě nájemní smlouvy i doklad SIPO plateb a sdělena výše závazků u jiných poskytovatelů finančních služeb. Za těchto okolností má soud za splněnou podmínku platnosti smlouvy podle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů. Soud se rovněž zabýval právní kvalifikací plnění dle žalobce jako bezdůvodného obohacení, nicméně nedospěl k závěru, že by se o takovou kvalifikaci jednalo. Tak by tomu bylo při neplatnosti smlouvy jako celku, nikoli případně pouze zčásti neplatné ujednání o výši úroku či administrativního poplatku, a to v důsledku nedostatečného prověření úvěryschopnosti. Ta ale nicméně prověřena byla, pročež nebyl důvod pro jinou kvalifikaci, než neuhrazené plnění ze smlouvy. Pokud žalobce při zohlednění všech plateb využil pro žalovanou výhodnější variantu zápočtu všech plateb na jistinu, nikoli na příslušenství, nelze mu v tom bránit, a soud tomuto požadavku neměl důvod nevyhovět. Ve vztahu k otázce prodlení, do něhož se žalovaná evidentně dostala podle § 1968 občanského zákoníku, pročež je povinna hradit i úrok z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku ve výši podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., je však třeba učinit závěr, že prodlení nastalo již uplynutím sjednané doby splácení zápůjčky, tedy v únoru 2018. Tehdy činila výše úroku z prodlení 8,5 %, nikoli 10 %, jak požaduje žalobce, byť tak činí od data pozdějšího k červenci 2019 souvisejícího s předžalobní výzvou. Soud tak rovněž akceptoval datum počátku doby, za kterou požaduje žalobce příslušenství, nemohl však přehlédnout jinou – nižší výši sazby platnou ke správnému dni prodlení. Pouze tu soud přiznal, ve zbytku žalobu v rozsahu nadměrného úroku z prodlení zamítl. Lhůtu k plnění soud stanovil podle § 160 odst. 1 OSŘ.
5. Výrok pod bodem II. je odůvodněn tím, že žalobce byl ve věci převážně úspěšný a bylo tak na místě případně mu přiznat nárok na náhradu nákladů proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl (§ 142 odst. 3 OSŘ). Náhrada nákladů řízení je tvořena odměnou za zastoupení ve výši 300 Kč/úkon podle § 14b odst. 1 písm. c) bod 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen„ advokátní tarif“), spolu s paušální náhradou nákladů za každý úkon právní služby, jimiž byly příprava a převzetí zastoupení, podání žaloby a předžalobní výzva podle § 11 odst. 1 písm. a), d) a h) advokátního tarifu ve výši 100 Kč/úkon podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu v celkové výši 300 Kč. Dále má žalobce právo na náhradu soudního poplatku ve výši 800 Kč a částky odpovídající dani z přidané hodnoty, jejímž je zástupce žalobce plátcem, podle § 137 odst. 3 OSŘ ve výši 252 Kč Celkem tak náhrada nákladů řízení, kterou je žalovaná povinna zaplatit, činí 2 252 Kč. Je tak povinna učinit ve lhůtě podle § 160 odst. 1 OSŘ k rukám zástupce žalobce podle § 149 odst. 1 OSŘ.
6. Soud považuje uvedenou žalobu za formulářovou, neboť obdobné žaloby, byť vůči jiným žalovaným a z titulu jiných smluv jsou z jeho strany podávány ve větším množství, liší se pouze skutkovým vymezením výše dluhu a okolností prodlení. Nebyl tak důvod přiznávat odměnu za právní zastoupení v plné sazbě podle obecných ustanovení advokátního tarifu.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku je přípustné odvolání do patnácti dnů od doručení jeho písemného vyhotovení, ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Městského soudu v Brně.
Nesplní-li povinný dobrovolně povinnost uloženou mu tímto rozhodnutím, může se oprávněný domáhat výkonu rozhodnutí nebo exekuce.