Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
17 C 164/2021-32
Okresní soud Plzeň-město rozhodl soudcem JUDr. Petrem Kulawiakem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
pro zaplacení 26 381,80 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 14 230 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 14 230 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení a úrokem z prodlení ve výši 1 806,11 Kč, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba o zaplacení částky 12 151,80 Kč s úrokem ve výši 2 624,79 Kč, úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 513,73 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení a úrokem ve výši 29 % ročně z částky 14 743,73 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, se zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 14 230 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 14 230 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení a úrokem z prodlení ve výši 1 806,11 Kč, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba o zaplacení částky 12 151,80 Kč s úrokem ve výši 2 624,79 Kč, úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 513,73 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení a úrokem ve výši 29 % ročně z částky 14 743,73 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, se zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>
1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení částky 26 381,80 Kč s příslušenstvím tak, jak je uvedeno ve výroku I., respektive ve výroku II. tohoto rozsudku. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost právnická osoba, uzavřela se žalovanou dne 19. 4. 2018 smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě žalované poskytla peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč. Peněžní prostředky byly žalované poskytnuty v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaná stvrdila svým podpisem. Žalovaná se zavázala vrátit právní předchůdkyni žalobkyně poskytnuté peněžní prostředky společně s částkou 13 125 Kč, představující součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 2 683 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně, odměnu za zpracování a doručení ve výši 6 020 Kč a částkou za administrativní činnost (komfortní splácení v hotovosti) ve výši 4 422 Kč. Uvedenou částku se žalovaná zavázala uhradit v hotovosti v 60 týdenních splátkách po 469 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 13. 6. 2019. Žalovaná však splátky řádně nehradila, poslední splátka byla ze strany žalované uhrazena dne 10. 9. 2018 Celkem žalovaná na dlužnou částku uhradila 770 Kč. Pohledávka za žalovanou byla na žalobkyni postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020. Žalobkyně po žalované požadovala zaplacení dlužné částky ve výši 26 381,80 Kč sestávající z dlužné jistiny ve výši 14 743,73 Kč a dlužné části poplatku ve výši 11 638,07 Kč, dále pak kapitalizovaných úroků ve výši 2 624,79 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 1 806,11 Kč, úroků ve výši 29 % ročně z částky 14 743,73 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení a úroků z prodlení v zákonné výši z částky 14 743,73 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, přestože jí listin y byly řádně doručeny. V souladu s § 115a zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř. o.s.ř. “) ve spojení s § 101 odst. 4 o.s.ř. o.s.ř. soud rozhodl bez jednání.
3. Po provedeném dokazování soud zjistil následující skutečnosti. Žalovaná a právní předchůdkyně žalobkyně, společnost právnická osoba, uzavřely dne 19. 4. 2018 smlouvu o zápůjčce, na základě které byla poskytnuta žalované částka 15 000 Kč, kterou se zavázala vrátit v 60 týdenních splátkách po 469 Kč spolu s úrokem ve výši 2 683 Kč v sazbě 29 % ročně, částkou za zpracování a doručení ve výši 6 020 Kč a částkou za administrativní činnost a komfortní splácení v hotovosti (hotovostní inkaso) ve výši 4 422 Kč. Žalovaná uhradila podle tabulky předložené žalobkyní částku 770 Kč. Pohledávka za žalovanou byla původním věřitelem postoupena žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020. Podle statistických údajů České národní banky dostupných na www.cnb.cz v dubnu 2018 průměrné úrokové sazby při spotřebě domácností a fixaci nad jeden rok do pěti let činily průměrně 8,32 % ročně. Žalovaná netvrdila, tím spíše neprokázala, že by žalovanou částku zaplatila.
4. Z úřední činnosti je soudu známo (sp. zn. 17 C 302/2020 ), že osoba uzavírající smlouvy a provádějící inkasa splátek pro společnost právnická osoba zpravidla nebyla jejím zaměstnancem, podnikala na vlastní živnostenský list, náklady na dopravu a telefony si hradila sama, její odměna za výběr inkasa činila 5 % z realizovaného výběru a za uzavření smlouvy s novým klientem obdržela odměnu 500 Kč a za každou další smlouvu s týmž klientem dostala odměnu 200 Kč.
5. Jak bylo zjištěno ze smluv o zápůjčce a smluvních podmínek, dohoda o odměně za zpracování a doručení v částce 6 020 Kč neměla žádný specifický obsah. Úrok, který byl sice sjednán v sazbě 29 % ročně, je úrokem řádným, nicméně dalším zasmluvněním poplatků, došlo k zastření cílů původního poskytovatele půjčky generovat různými poplatky další zisk. Ke generování zisku má být primárně určen úrok a pouze u tak specifických a individuálních obchodů, kde pouhý úrok by ke krytí nákladů nemohl postačit, je zapotřebí individualizovat takový obchod od ostatních smluveným poplatkem. Je žádoucí, aby vedle sjednaného úroku bylo možné ujednat i konkrétní poplatek, nicméně smluvená výše takového poplatku musí být přiměřená skutečným nákladům, které se smluvenou službou vzniknou. Poskytovatelé půjček či úvěrů mají vždy výdaje s administrativní činností, nicméně taková činnost by měla být buďto kryta ze smluveného úroku, nebo by měl být poplatek za specifickou administrativní činnost dostatečně konkretizován, aby bylo zřejmé, jak je daný obchod odlišen od běžných obchodů daného typu, kde ke krytí nákladů na administrativní činnost postačí sjednaný úrok. Pokud jde o inkasní poplatek, zcela jistě se jedná o poplatek za takovou činnost, kterou již nelze hradit ze smluveného úroku, nicméně pouze za situace, kdy náklady poskytovatele půjčky či úvěru v souvislosti s takto smluvenou službou jsou přiměřené k výši poplatku za ni.
6. Jak bylo uvedeno výše, z úřední činnosti je soudu známo, že odměna osoby vybírající inkaso u každé splátky činí 5 % z inkasované částky, což by v daném případě bylo přibližně 23,45 Kč, přičemž na jedno inkaso připadalo 73,70 Kč (poplatek ve výši 4 422 Kč při 60 splátkách), Původní poskytovatel zápůjčky tak z inkasované částky pouze na inkasním poplatku obdržel 68,18 % z inkasované sumy a 31,82 % připadlo konkrétnímu výběrci, navíc za situace, kdy se nejednalo zaměstnance společnosti právnická osoba, s nímž by měla tato společnost mzdové výdaje, ale o samostatně podnikající subjekt, který veškerou svou činnost hradil ze svých prostředků, případně z podílu na inkasované částce. Vedle inkasního poplatku byl stranami sjednán další poplatek za administrativní zpracování ve výši 6 020 Kč, který i v případě, že by se jednalo o smlouvu s novým klientem, znamená, že cca 91,69 % z tohoto poplatku opět připadlo společnosti a 8,31 % připadlo osobě výběrce, který smlouvu s klientem uzavřel. Činnost spojená se zpracováním a doručením smlouvy, stejně tak jako administrativní činnost, by měly být hrazeny primárně z úroku, který slouží ke generování zisku a pokrytí provozních nákladů, případně by měla být jejich cena přiměřená výši smluveného poplatku, což se však v daném případě nestalo. Naopak se jednalo o zasmluvněné poplatky, které měly pouze uměle navyšovat odměnu společnosti, která zápůjčku poskytla vedle již smluveného úroku. Cílem těchto poplatků tak nebylo ocenit poskytovanou službu, kterou již neleze saturovat ze smluveného úroku, ale skrytě navýšit smluvený úrok.
7. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen„ OZ“) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odst. 1 OZ při peněžité zápůjčce lze sjednat úroky.
8. Podle § 576 OZ týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.
9. Dle § 580 odst. 1 OZ neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
10. Podle § 2991 odst. 1 OZ , kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 téhož paragrafu bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plnění bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
11. Soud po právním zhodnocení dospěl k závěru, že nárok žalobkyně je jen částečně důvodný, a to pokud jde o částku 14 230 Kč, představující nevrácenou část jistiny. Smlouva o zápůjčce mezi žalovanou a společností právnická osoba totiž nebyla uzavřena platně, a žalobkyni tak náleží pouze bezdůvodné obohacení, kterého se žalované v podobě obdrženého a nevráceného plnění dostalo, a to ve smyslu § 2991 odst. 1 OZ . Jelikož žalovaná obdržela částku 15 000 Kč, a to bez právního důvodu, neboť uzavřená smlouva byla neplatná, je povinna žalobkyni, které byla platně pohledávka postoupena, uhradit nesplacenou část poskytnutého plnění, tedy částku 14 230 Kč, a to spolu s úrokem z prodlení z této částky v zákonné výši v souladu s § 1970 OZ ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Byť byla uzavřená smlouva neplatná, bylo z ní zřejmé, do kdy má žalovaný poskytnuté peněžní prostředky vrátit. Nebylo tak zapotřebí další výzvy k vyvolání splatnosti poskytnutého bezdůvodného obohacení, jelikož okamžik, do kdy má žalovaná peníze vrátit, jí byl znám již od jejich poskytnutí. Soud nevyhověl nároku žalobkyně v částce 513,73 Kč s příslušenstvím, kterou žalobkyně uplatnila jako součást dosud neuhrazené jistiny. Z důvodu neplatnosti úvěrové smlouvy soud nárok žalobkyně posuzoval dle ustanovení upravující bezdůvodné obohacení. Jelikož se žalovaná k žalobě nevyjádřila, vycházel soud z tvrzení žalobkyně a z jí doloženého přehledu plateb, z nichž vyplynulo, že žalovaná právnímu předchůdci žalobkyně zaplatila částku 770 Kč. Žalovaná má tudíž povinnost zaplatit žalobkyni rozdíl mezi částkou, o níž se obohatila, a částkou, kterou již před podáním žaloby právnímu předchůdci žalobkyně zaplatila, tedy celkem 14 230 Kč. S ohledem na výše uvedené pak byla žaloba dále zamítnuta ohledně částky 2 624,79 Kč, představující kapitalizovaný úrok, částky 11 638 Kč, představující dlužnou část poplatku, a úroku 29 % ročně z částky 14 743,73 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení. Lhůta k plnění byla v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. stanovena v délce tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
12. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o.s.ř. o.s.ř. , podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, jelikož neúspěch žalobkyně převyšoval její úspěch, když otázka úspěchu se poměřovala nejenom při zohlednění jistiny, ale zejména i kapitalizovaného příslušenství ke dni rozhodnutí soudu.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu Plzeň-město. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.