Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
59 C 174/2021-23
Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl soudkyní Mgr. Blankou Ježkovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o 539 168,11 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 539 168,11 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 511 398,79 Kč od 1. 2. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 54 297,50 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 539 168,11 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 511 398,79 Kč od 1. 2. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 54 297,50 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) domáhala vůči žalovanému, aby mu soud uložil povinnost zaplatit žalobkyni 539 168,11 Kč se zákonným úrokem z prodlení z titulu úvěru, o nějž žalovaný požádal dne 1. 11. 2018 Smlouva o úvěru byla mezi stranami uzavřena přijetím návrhu ze strany žalobkyně, tj. poskytnutím částky 570 000 Kč na účet žalovaného. S ohledem na prodlení žalovaného žalobkyně od úvěrové smlouvy odstoupila s účinností k 31. 1. 2021. Dlužná částka sestává z nesplacené jistiny ve výši 508 533,79 Kč, smluvních úroků ve výši 27 769,32 Kč a nesplaceného pojistného ve výši 2 865 Kč za období srpen až prosinec 2020.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Soud věc projednal za splnění podmínek § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.“), tedy bez nařízení jednání, neboť ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili (žalovaný ve smyslu § 101 odst. 4 o.s.ř.).
4. V řízení z listinných důkazů vyplynulo, že žalovaný dne 1. 11. 2018 podal prostřednictvím webových stránek žalobkyně žádost o poskytnutí klasického úvěru číslo. V žádosti uvedl, že je rozvedený, má vyživovací povinnost k jednomu dítěti ve věku 10 let, je zaměstnán u společnosti právnická osoba od září 2000, bydlí v nájmu, jeho pravidelný měsíční příjem činí 35 065 Kč (žádostí o poskytnutí osobního úvěru číslo ze dne 1. 11. 2018). V návaznosti na tuto žádost žalobkyně poskytla žalovanému informace o spotřebitelském úvěru a prověřila jeho schopnost splácet úvěr; zejména si vyžádala výpis z jeho běžného účtu, provedla lustraci žalovaného v registru příjmení a přihlédla ke skutečnosti, že žalovaný řádně splatil dříve poskytnutý úvěr číslo (Formulářem pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, výpisem z registru příjmení ze dne 26. 10. 2018, výpisem z úvěrového účtu číslo). Na základě výše uvedené žádosti poskytla žalobkyně žalovanému dne 6. 11. 2018 částku 570 000 Kč převodem na účet, a to za podmínek uvedených v úvěrové smlouvě – strana 2, tabulka„ Přehled podmínek klasického úvěru, 2. zvýhodněná varianta splácení. Úvěr byl úročen sazbou 13,29 % ročně a žalovaný se jej zavázal splatit ve 108 měsíčních splátkách po 9 647 Kč, splatnými vždy k 17. dni v měsíci počínaje dnem 17. 12. 2018. V rámci splátek žalovaný hradil dále pojištění ve výši 139 Kč + 4,79 % z měsíční splátky úvěru (573 Kč měsíčně). RPSN byla stanovena na 13,95 % (Smlouvou o úvěru – žádostí číslo). Žalovaný však splátky řádně a včas nehradil, žalobkyně ho proto dopisem ze dne 18. 11. 2020 vyzvala k úhradě dlužné splátky ve lhůtě 30 dnů (dopisem nazvaným„ Poslední možnost mimosoudního vyrovnání“ ze dne 18. 11. 2020“). Žalobkyně s účinností ke dni 31. 1. 2021 od úvěrové smlouvy odstoupila, čímž došlo k zesplatnění úvěru v celém rozsahu (dopisem ze dne 23. 12. 2020 s poštovním podacím archem). Za dobu trvání úvěrové smlouvy žalovaný uhradil 194 529 Kč, z toho na jistinu 61 466,21 Kč, na smluvní úrok 120 014,74 Kč, na pojištění 11 460 Kč, na poplatky 1 000 Kč a na pokutách 588,05 Kč (výpisem z úvěrového účtu číslo). Žalobkyně požaduje částku 539 168,11 Kč, z níž 508 533,79 Kč činí jistinu (570 000 – 61 466,21 = 508 533,79), 27 769,32 Kč úroky za období srpen až prosinec 2020 a 2 865 Kč neuhrazené pojistné za téže období (573 x 5 =2 865). Žalobkyně zaslala žalovanému dne 1. 2. 2021 předžalobní upomínku, žalovaný však na předmětnou pohledávku již ničeho dalšího neuhradil (výzvou k plnění ze dne 1. 2. 2021).
5. Soud nemá důvodu pochybovat o uvedených skutečnostech, tím spíše za situace, kdy žalovaný soudu žádné důkazy nepředložil, žalobou uplatněný nárok nesporoval a uhrazení dlužné částky netvrdil.
6. Po právní stránce soud posoudil věc následovně:
7. Na projednávanou věc je nutné aplikovat ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o. z.“), a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále též jen„ zákon“).
8. Podle § 2395 a násl. o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
9. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.
10. Podle § 122 odst. 1 písm. a) věty před středníkem zákona, věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele.
11. Podle § 1968 o. z. je dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.
12. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnost, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
13. Žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o spotřebitelském úvěru ve smyslu § 2395 o. z.
a § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, na základě které žalobkyně poskytla žalovanému částku 570 000 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit žalobkyni za poskytnutí této částky úrok ve výši 13,29 % ročně z dlužné jistiny a pojištění ve výši 139 Kč + 4,79 % z měsíční splátky úvěru; celkovou dlužnou částku se žalovaný zavázal splatit ve 108 měsíčních splátkách po 9 647 Kč. Žalobkyně vystupovala ve smyslu § 420 o. z. jako podnikatel, který při uzavírání a plnění smlouvy jednal v rámci své výdělečné činnosti prováděné soustavně, samostatně na vlastní účet a odpovědnost živnostenským způsobem za účelem dosažení zisku, a žalovaný vystupoval ve smyslu § 419 o. z. jako spotřebitel jednající mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo samostatného výkonu svého povolání, proto jde dle § 1810 o. z. o spotřebitelskou smlouvu.
14. Dle soudu žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného, jak jí ukládá § 86 a 87 zákona, neboť posoudila příjmovou i výdajovou stránku úvěruschopnosti žalovaného, ověřila jeho příjmy, provedla lustraci v příslušných registrech a rovněž přihlédla k platební morálce žalovaného se splácením dříve poskytnutého úvěru. Úroková sazba ve výši 13,29 % ročně byla sjednána zcela přiměřeným způsobem. Smlouva o spotřebitelském úvěru tedy byla uzavřena platně a žalovaný byl povinen v souladu s jejím ujednáním vrátit žalobkyni částku jistiny ve výši 570 000 Kč spolu se smluvním úrokem a pojistným.
15. Žalovaný však dlužnou částku nesplácel řádně a včas, a to ani navzdory zaslaným upomínkám. Žalobkyně proto od úvěrové smlouvy v souladu s čl. 5 2. Produktových podmínek pro klasické úvěry odstoupila, a tím došlo k zesplatnění celé úvěrové pohledávky ke dni 31. 1. 2021. Dlužná částka k tomuto datu dosahovala 539 168,11 Kč, přičemž v řízení nebylo prokázáno, že by žalovaný uhradil více, než tvrdí žalobkyně. Soud proto žalobkyni výrokem I tuto částku přiznal spolu se zákonným úrokem z prodlení, který žalobkyně požaduje od 1. 2. 2021 (ode dne následujícího po odstoupení od úvěrové smlouvy). Výše úroku z prodlení vychází z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 54 297,50 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 21 567 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 539 168,11 Kč sestávající z částky 10 460 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí zastoupení, návrh ve věci samé) a z částky 5 230 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. (jednoduchá výzva k plnění) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 27 050 Kč ve výši 5 680,50 Kč, kterou je zástupkyně žalobkyně povinna z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. S ohledem na ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. přiznal soud tyto náklady k rukám právní zástupkyně žalobkyně a lhůty k plnění stanovil v souladu s ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 10. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.