Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
10 C 233/2021-32
Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou rozhodl samosoudkyní Mgr. Jarmilou Krejzkovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
pro zaplacení 7 180 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 7 180 Kč spolu s 8,25 % zákonnými úroky z prodlení ročně z této částky od 21. 10. 2020 do zaplacení, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet číslo bankovní účet, variabilní symbol.
II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 600 Kč do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet číslo bankovní účet, variabilní symbol.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 7 180 Kč spolu s 8,25 % zákonnými úroky z prodlení ročně z této částky od 21. 10. 2020 do zaplacení, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet číslo [bankovní účet], [variabilní symbol]. II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 600 Kč do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet číslo [bankovní účet], [variabilní symbol].
1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne 15. 4. 2021 domáhala na žalovaném zaplacení částky 7 180 Kč s příslušenstvím. Návrh odůvodnila tím, že žalovaný evidovaný v registru silničních vozidel jako vlastník/provozovatel nákladního automobilu jiného než podle písmene r) s nejvyšší povolenou hmotností do 3 500 kg, registrační značka, VIN kód, neměl v období od 11. 3. 2020 do 29. 5. 2020 sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ačkoli mu tato povinnost vyplývá z § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen„ zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla“). Žalobkyni tak v souladu s § 4 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla vznikl nárok na příspěvek vypočtený jako součin počtu dní, kdy byla porušována výše uvedená povinnost a výše denní sazby podle druhu vozidla. Jelikož vozidlo nebylo pojištěno 80 dní při denní sazbě příspěvku 86 Kč, vzniklo žalobkyni právo na příspěvek ve výši 6 880 Kč a dále na poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení příspěvku, jeho splatnost nastala 20. 10. 2020. Žalovaný však na tuto výzvu nereagoval a svůj dluh žalobkyni neuhradil, a to ani v návaznosti na předžalobní upomínku žalobkyně ze dne 29. 1. 2021.
2. Žalobkyně a její právní zástupce se z jednání omluvili, souhlasili s tím, aby soud jednal v jejich nepřítomnosti. Žalovaný se k jednání nedostavil, ani se neomluvil, ač k němu byl řádně a včas předvolán. Soud proto postupoval podle § 101 odst. 3 o. s. ř. a jednal v jejich nepřítomnosti.
3. Provedeným dokazováním soud zjistil následující skutkový stav věci. Žalovaný jako provozovatel nákladního automobilu jiného než podle písmene r) s nejvyšší povolenou hmotností do 3 500 kg, registrační značka, VIN kód, neměl od 11. 3. 2020 do 29. 5. 2020, tj. 80 dní, k tomuto vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti. Žalobkyně, zaslala žalovanému výzvu k zaplacení příspěvku včetně poplatku za mimosoudní uplatnění práv na příspěvek, tj. částky 7 180 Kč, ve lhůtě 60 dnů od doručení. O zaplacení jej upomínala výzvou ze dne 12. 11. 2020 a ze dne 31. 12. 2020, druhá upomínka byla žalovanému doručena dne 5. 1. 2021. Žalovaný požadovaný příspěvek neuhradil, a to ani v reakci na zaslanou předžalobní výzvu ze dne 29. 1. 2021.
4. Provedeným řízením má soud za prokázané, že žaloba je důvodná, a proto jí vyhověl, když žalovaný v rozporu se zákonem provozoval předmětné motorové vozidlo bez sjednaného pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, čímž porušil svou zákonnou povinnost (§ 1 odst. 2 z. č. 168/1999 Sb.). Podle § 4 odst. 1 a 4 z. č. 168/1999 Sb. byl proto žalovaný jako provozovatel předmětného vozidla povinen zaplatit žalobkyni příspěvek za každý den, kdy vozidlo neměl pojištěno a dále náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Výše příspěvku plyne z § 4 odst. 3 z. č. 168/1999 Sb. ve spojení s § 2 odst. 1 písm. o) vyhlášky č. 205/1999 Sb., tedy součin 80 (počtu dní, kdy byla povinnost porušena) a 86 Kč (výše denní sazby podle druhu vozidla). Výše nákladů na uplatnění příspěvku plyne z § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. Celkem tedy je žalovaný povinen žalobkyni zaplatit částku 7 180 Kč. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení se zaplacením žalované částky, je zároveň povinen zaplatit žalobkyni úroky z prodlení z této částky podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“) a nařízení vlády č. 351/2013 Sb., neboť splatnost příspěvku nastala marným uplynutím lhůty uvedené ve výzvě k zaplacení dlužného příspěvku (k tomu viz § 4 odst. 7 z. č. 168/1999 Sb.).
5. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a § 142a odst. 1 o. s. ř. a jejich náhradu přiznal ve věci úspěšné žalobkyni, která před jejím podáním žalovaného o zaplacení prostřednictvím právního zástupce písemně upomínala. Soud má s přihlédnutím k nálezům Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 988/2012, II. ÚS 736/2012 a IV. ÚS 223/2012 za to, že žalobkyni nelze na nákladech řízení přiznat jakožto účelně vynaložené náklady za právní zastoupení, když v projednávaném případě se nejednalo o úkony učiněné v reakci na individuálně uplatněnou obranu ze strany žalované, nýbrž o prosté přepsání údajů z upomínky sestavené žalobkyní do formuláře návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu. Vzhledem k tomu, že žalobkyně byla mimo jiné zřízena i za účelem správy garančního fondu, zdrojem jehož tvorby jsou i příspěvky nepojištěných – vymáhání těchto příspěvků představuje činnost náležející k hlavnímu předmětu činnosti žalobkyně a právě jako takovou by ji žalobkyně měla být schopna zajišťovat vlastními silami na rozdíl od jednotlivých pojišťoven, u kterých vymáhání neuhrazeného pojistného představuje pouze nutný vedlejší produkt jejího podnikání, který nemusí být schopna zabezpečit z vlastních zdrojů. Ačkoliv tedy náklady na zastupování advokátem nejsou v projednávaném případě účelně vynaloženými, náleží právnímu zástupci žalobkyně náhrada hotových výdajů spojených s předžalobní upomínkou a návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ve výši odpovídající paušální náhradě hotových výdajů dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”), neboť řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném žalobkyní opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech a šlo v něm o peněžité plnění nepřesahující částku 50 000 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží náhrada hotových výdajů stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b a. t. z tarifní hodnoty ve výši 7 180 Kč sestávající z dvou paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t., tj. náhrada, která by žalobkyni dle § 151 odst. 3 o. s. ř. a § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb. náležela i v případě, že by zastoupena nebyla (k tomu srov. usnesení Krajského soudu v obec ze dne 19. 10. 2020, č. j. 54 Co 247/2020-12).
6. Tento rozsudek, proti němuž není odvolání přípustné, obsahuje odůvodnění ve zkráceném znění podle § 157 odst. 4 o. s. ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.).
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.