Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
60 C 134/2021-18
Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl soudkyní Mgr. Hanou Kadlecovou, LL.M. ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení 1 500 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku částku ve výši 1 500 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z uvedené částky ode dne 22. 10. 2020 do zaplacení.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
<b><i>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku částku ve výši 1 500 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z uvedené částky ode dne 22. 10. 2020 do zaplacení.</b></i> <b><i>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně.</b></i>
1. Žalobkyně se domáhala vydání rozsudku, kterým by soud uložil žalované zaplatit žalobkyni částku 1 500 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně uvedla, že žalovaná dne 21. 10. 2020 cestovala dopravním prostředkem: anonymizováno - anonymizována dvě slova veřejné hromadné dopravy osob provozovanou Dopravním podnikem anonymizováno obec, akciovou společností, v obec (dále jen DP) a uzavřela tak s ní smlouvu o přepravě osob. Ze strany DP byla provedena přepravní kontrola žalované, při které se žalovaná neprokázala žádným jízdním dokladem. Žalovaná byla kontrolorem na místě vyzvána k zaplacení jízdného a přirážky k jízdnému ve výši 1 500 Kč. Další okolnosti o uzavřené přepravní smlouvě a o jejím porušení vyplývají ze zápisu o provedené přepravní kontrole číslo. Žalovaná na pohledávku ničeho neuhradila. Žalovaná byla žalobkyní vyzvána k úhradě dlužné částky dopisem ze dne 4. 1. 2020, na tuto výzvu žalovaná nijak nereagovala a na dlužnou částku do dnešního dne žalobkyni nezaplatila.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a zůstala v řízení nečinná.
3. V této věci jde o řízení s cizím prvkem, když žalovaná je běloruskou státní příslušnicí. Soud proto zkoumal pravomoc českých soudů věc projednat a rozhodnout. Smlouva mezi Československou socialistickou republikou a Svazem sovětských socialistických republik o právní pomoci a právních vztazích ve věcech občanských, rodinných a trestních (vyhl. č. 95/1983 Sb.) otázku pravomoci projednat a rozhodnout danou věc neupravuje, a vzhledem k tomu, že neexistuje ani žádná jiná mezinárodní smlouva, kterou by mezi sebou Česká republika a Běloruská republika sjednaly zvláštní pravidla pro určení pravomoci soudů obou států k projednávání sporů o zaplacení dlužného pojistného a která by se ve smyslu čl. 307 odst. 1 Smlouvy o založení ES použila místo nařízení Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne datum, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, posuzoval soud svou pravomoc nejprve podle citovaného nařízení, které se vzhledem k zásadě přednostní aplikace komunitárního práva má aplikovat přednostně před ustanovením zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém a procesním. Podle Článku 10 a násl. citovaného nařízení je dána pravomoc českých soudů věc projednat a rozhodnout, neboť žalovaná má bydliště na území České republiky.
4. Žalobkyně výslovně souhlasila s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Žalovaná se k výzvě soudu nevyjádřila a ve smyslu ust. § 101 odst. 4 o. s. ř. se tak má za to, že s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
5. Na základě zjištěných skutečností dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé. Žalovaná dne 21. 10. 2020 cestovala anonymizováno - anonymizována dvě slova, přičemž v 11:53 hod. byla žalovaná kontrolována revizorem anonymizováno, kdy se neprokázala žádným jízdním dokladem, o čemž byl sepsán protokol číslo který žalovaná převzala. Žalobkyni tak vznikl nárok na uhrazení přirážky k jízdnému. Pokud je do 15 dnů od uložení přirážky tato zaplacena, včetně jízdného, požaduje žalobkyně toliko přirážku ve výši 800 Kč, jinak 1 500 Kč. Žalovaná byla žalobkyní dne 4. 1. 2021 vyzvána k úhradě dlužné částky.
6. Po právní stránce posoudil soud věc následovně:
7. Jelikož předmětem řízení je nárok vyplývající ze závazkového vztahu, aplikoval soud pro určení rozhodného práva nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. 6. 2008, o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I), přičemž dle čl. 6 je rozhodným právem právo české.
8. Soud na danou věc aplikoval § 2550 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), a § 18a zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, a dále vyhlášky Ministerstva dopravy a spojů č. 175/2000 Sb., Přepravní řád, a Smluvní přepravní podmínky anonymizováno (dále jen„ SPP“). V řízení bylo prokázáno, že žalovaná cestovala MHD v obec, čímž byla mezi účastníky uzavřena smlouva o přepravě. Žalovaná byla povinna zakoupit si jízdenku. Při kontrole revizorem anonymizováno se žalovaná neprokázala platným jízdním dokladem, čímž vznikla žalované povinnost zaplatit v souladu se smluvními přepravními podmínkami dopravce přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč. Žalovaná svůj dluh dopravci neuhradila, proto má žalobkyně právo dle § 2550 o. z. a § 37 zák. č. 266/1994 Sb. na zaplacení žalované částky. Příslušenství pohledávky bylo přiznáno dle § 1970 o. z., ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení podle občanského zákoníku. Proto soud rozhodl tak jak je uvedeno v bodě I. výroku tohoto rozhodnutí.
9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 524 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka, podání žaloby) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Soud aplikoval § 14b a. t., neboť předmětem řízení je peněžité plnění, jehož hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč, a toto řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném, jak je soudu známo z jeho činnosti, u zdejšího soudu opakovaně touž žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech.
10. O povinnosti žalované zaplatit tuto náhradu k rukám zástupce žalobkyně bylo rozhodnuto dle § 149 odst. 1 o. s. ř. O třídenní lhůtě ke splnění obou povinností bylo rozhodnuto dle § 160 odst. 1 o. s. ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu).
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.