Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
4 C 95/2021-27
Okresní soud v Jeseníku rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivanou Ondryášovou ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o 15 142 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 6 500 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10% ročně z částky 6 500 Kč od datum do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Návrh žalobce, aby byla žalované dále uložena povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 4 095 Kč a částku ve výši 4 547 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10% ročně z částky 4 547 Kč od datum do zaplacení, se v této části zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 6 500 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10% ročně z částky 6 500 Kč od [datum] do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Návrh žalobce, aby byla žalované dále uložena povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 4 095 Kč a částku ve výši 4 547 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10% ročně z částky 4 547 Kč od [datum] do zaplacení, se v této části zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Žalobou podanou u zdejšího soudu dne datum se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky ve výši 15 142 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 15 142 Kč od datum do zaplacení a částky 4.095 Kč jako smluvní pokuty s tím, že žalovaná uzavřela dne datum se žalobcem prostřednictvím své webové stránky webová adresa smlouvu o zápůjčce, na jejím základě poskytl žalobce žalované peněžní prostředky ve výši 9.000 Kč, které byly žalované zaslány na účet č. bankovní účet dne datum. Žalovaná se zavázala za poskytnutí zápůjčky uhradit poplatek ve výši 2.074 Kč. Žalovaná na svůj dluh uhradila částku ve výši 2.500 Kč Touto částkou byly podle žalobce umořeny náklady spojené s uplatněním pohledávky. Žalovaná je povinna uhradit rovněž úroky z prodlení ve výši určené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., dále účelně vynaložené náklady v souvislosti s prodlením (písemné výzvy) v celkové výši 2.500 Kč, přičemž celková výše dluhu žalované je 11.047 Kč. Žalobce rovněž požaduje smluvní pokutu ve výši 4.095 Kč.
Žalobce v žalobě neuvedl, zda a jakým způsobem prověřoval konkrétně úvěruschopnost žalované před uzavřením smlouvy o zápůjčce a svá tvrzení v tomto směru nedoplnil, i když byl soudem k tomu vyzván.
Žalovaná se ve věci nijak nevyjádřila, řádné z tvrzení žalobce nerozporovala, jednání bylo vedeno v nepřítomnosti účastníků řízení.
Soud po provedeném dokazování dokladem o platbě, podacím archem, předžalobní výzvou, smlouvou, upomínkami, obchodními podmínkami, výpisem z registru, výpisy z účtu dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu:
Dne datum účastníci podepsali smlouvu o zápůjčce, kterou se žalobce zavázal poskytnout žalované zápůjčku ve výši 9.000 Kč bezhotovostním převodem na účet žalované číslo účtu bankovní účet a žalovaná se zavázala vrátit zapůjčený obnos včetně poplatku za zápůjčku ve výši 2.074 Kč do datum, když za předpokladu, že žalovaná vyčerpá zápůjčku okamžitě v plné výši a tuto splatí do 23 dnů spolu s poplatkem, činí roční procentní sazba nákladů 2. 485 % a celková částka splatná tak činí 11.047 Kč Smluvní pokuta a poplatky za upomínky byly sjednány v článku 2.3 smlouvy, když zápůjčka ve výši 9.000 Kč byla připsána na účet žalované č. bankovní účet dne datum. Žalovaná žalobci nevrátila zápůjčku, a to přes písemné upomínky žalobce. Žalovaný uhradila žalobci toliko částku ve výši 2.500 Kč. Žalované byla zaslána předžalobní výzva k plnění.
Podle ust. § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
Podle ust. § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
Podle ust. § 2993 občanského zákoníku plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
Soud pak uzavírá, že peněžitá zápůjčka poskytnutá spotřebiteli je spotřebitelským úvěrem, který je upraven zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.
Podle tohoto zákona je pak věřitel povinen před poskytnutím spotřebitelského úvěru prověřit úvěruschopnost dlužníka a je na něm, aby v soudním řízení o zaplacení pohledávky z titulu nesplaceného úvěru tvrdil a prokázal, že uvedenou povinnost řádně splnil. Jestliže věřitel i přes poučení soudu ničeho stran posuzování úvěruschopnosti netvrdí či neoznačí důkazy k prokázání svého tvrzení, nemůže být ohledně řádného posuzování úvěruschopnosti dlužníka úspěšný. To platí i pro případ, že se věřitel nedostavil k jednání a nemohl být tedy poučen dle ust. § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř.
V souzené věci tedy žalobce coby věřitel neprokázal, že jednal v souladu s povinností stanovenou v ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, a za této situace je třeba uzavřít, že žalobce zápůjčku žalované poskytl, aniž posoudil úvěruschopnost dlužníka a důsledkem takového postupu je neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru, resp. v daném případě zápůjčce. V řízení však bylo prokázáno, že žalobce prokazatelně poskytl žalované částku 9.000 Kč, a protože nebyl zjištěn žádný právní důvod pro takové plnění, soud nárok žalobce na zaplacení částky 9.000 Kč posoudil podle hmotněprávních norem upravujících nárok na vydání plnění z bezdůvodného obohacení, podle kterých strana, která plnila bez právního důvodu, má právo na vrácení toho, co plnila. Soud proto uložil žalované zaplatit žalobci jako plnění z bezdůvodného obohacení částku ve výši 6.500 Kč (po odečtu zaplacené částky 2.500 Kč) se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10% ročně z částky 6.500 Kč od datum do zaplacení, tedy včetně úroku z prodlení ve výši odpovídající nařízení vlády č. 351/2013 Sb., přičemž s ohledem na shora uvedené dále v části, pokud jde o zbytek požadavku žalobce (pokud jde jednak o smluvní pokutu ve výši 4.095 Kč a částku ve výši 4.547 Kč) soud žalobu zamítl jako nedůvodnou, jak uvedeno v odst. I. a II. tohoto rozsudku.
Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2 o. s. ř., podle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. O takový případ v souzené věci jde, když žalobce byl v řízení úspěšný jen co do částky ve výši 6.500 Kč, žalovaná co do částky ve výši 8.642 Kč, podle obsahu spisu žalované žádné náklady řízení nevznikly, proto bylo soudem rozhodnuto, jak uvedeno v odst. III. tohoto rozsudku.
O lhůtách k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř., když pro stanovení delší lhůty k plnění či pro povolení splátek nebyly shledány žádné důvody.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, pobočce v obec, prostřednictvím Okresního soudu v Jeseníku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.