Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (3)No categories available
4 C 64/2021-23
Okresní soud v Jeseníku rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivanou Ondryášovou ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o 82 741 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 30 750 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 30 750 Kč od datum do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Návrh, aby byla žalovanému dále uložena povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 20 000 Kč a částku ve výši 31 991 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 31 991 Kč od datum do zaplacení, se v této části zamítá.
III. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 30 750 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 30 750 Kč od [datum] do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Návrh, aby byla žalovanému dále uložena povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 20 000 Kč a částku ve výši 31 991 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 31 991 Kč od [datum] do zaplacení, se v této části zamítá. III. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobce se žalobou podanou u soudu dne datum domáhal po žalovaném zaplacení částky 62 741 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalobce uzavřel s žalovaným dne datum smlouvu o zápůjčce číslo na základě které poskytl žalovanému zápůjčku peněžních prostředků ve výši 40 000 Kč, a na základě které měl žalovaný povinnost vrátit zápůjčku ve výši 40.000 Kč a úplatu za poskytnutí zápůjčky (poplatek) ve výši 34 167 Kč sestávající se z kalkulačních položek fixního úroku ve výši 7 155 Kč, částky za zpracování, doručení a flexibilní splácení ve výši 9 380 Kč a částky za administrativní činnost a komfortní splácení ve výši 17 632 Kč, když celkem se zavázal žalovaný zaplatit žalobci částku 74 167 Kč. Úhradu celkové dlužné částky měl žalovaný provést v 60 týdenních splátkách po 1 237 Kč s tím, že poslední týdenní splátka činí 1 184 Kč a splatnost první splátky nastala dle titulní strany smlouvy po uplynutí jednoho týdne od podpisu smlouvy, tj. datum. Žalovaný podpisem smlouvy potvrdil, že obdržel v místě svého bydliště v hotovosti celou uvedenou částku zápůjčky. Poplatek a jeho části jsou výslovně a srozumitelně uvedeny na titulní straně smlouvy o zápůjčce, tento poplatek byl žalovanému vysvětlen před uzavřením smlouvy o zápůjčce a žalovaný poplatky akceptoval podpisem smlouvy o zápůjčce. Žalobce před uzavřením smlouvy prověřil schopnost žalovaného splácet poskytnutou zápůjčku a údaje o tom zaznamenal do zákaznické karty. V zákaznické kartě ze dne datum žalovaný uvedl, že je zaměstnán na plný pracovní úvazek jako elektrikář, zaměstnavatel právnická osoba Dále žalovaný předložil občanský průkaz, pracovní smlouvu a výplatní pásky. Podpis žalovaného obchodní zástupce porovnal s podpisem v občanském průkazu. K datu uzavření smlouvy již byl žalovaný klientem žalobce a závazek z dříve uzavřené smlouvy řádně splácel. Žalovaný potvrdil v čestném prohlášení, že reálně disponuje použitelným příjmem, který v zákaznické kartě uvedl, že tento údaj je pravdivý a je poskytován za účelem posouzení, zda bude schopen zápůjčku splácet. Celkem žalovaný uhradil do dne podání žaloby toliko částku 9 250 Kč, z čehož byla uhrazena na vrácení zápůjčky, na částku za zpracování, doručení a flexibilní splácení a na částku za administrativní činnost a komfortní splácení částka 7 962,62 Kč a na fixní úrok částka 1 287,38 Kč, přičemž poslední platbu žalovaný provedl dne datum, dlužná částka tedy činí 64 917 Kč (74 167 mínus 9 250). Dlužná částka je žalobcem snížena o nespotřebované poplatky za zpracování, doručení a flexibilní splácení a za administrativní činnost a komfortní splácení, ve výši 2 176 Kč. Celková aktuální dlužná částka, které se žalobce domáhá, činí 62 741 Kč. Žalobce rovněž požaduje po žalovaném smluvní pokutu ve výši 20 000 Kč.
2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, žádné z tvrzení žalobce nerozporoval, jednání bylo vedeno v nepřítomnosti účastníků řízení.
3. Soud dále usnesením ze dne datum rozhodnutí, č.j. číslo jednací vyzýval žalobce, nechť dále doplní skutková tvrzení ohledně ověřování úvěruschopnosti žalovaného podle § 84 zákona č. 257/2016 Sb.
4. Žalobce k této výzvě soudu doplnil, že žalobce před uzavřením smlouvy prověřil schopnost žalovaného splácet poskytnutou zápůjčku, a to především na základě informací získaných od spotřebitele a z dokladů předložených žalovaným. V souladu se zavedenou praxí při uzavírání smluv o zápůjčce obchodní zástupce žalobce navštívil žalovaného v místě jeho bydliště, kde žalovaný předložil občanský průkaz k prokázání totožnosti a ověření údajů o bydlišti. Žalovaný osobně obchodnímu zástupci žalobce objasnil a doložil výši příjmů a výdajů domácnosti žalovaného. Údaje o všech těchto skutečnostech jsou zaznamenány na druhé straně zákaznické karty ze dne datum, přičemž při osobním jednání žalovaný uvedl, že je svobodný, žije s rodiči, nemá žádnou vyživovací povinnost, je zaměstnán na plný pracovní úvazek jako elektrikář, zaměstnavatel právnická osoba, IČO. Z údajů uvedených v zákaznické kartě vyplývá, že bilance příjmů a výdajů byla dostačující k úhradám sjednaných splátek. V době uzavření smlouvy žalovaný již byl klientem žalobce a závazky z dříve uzavřené smlouvy řádně plnil. Žalovaný předložil obchodnímu zástupci žalobce občanský průkaz, pracovní smlouvu a výplatní pásky za měsíce listopad, prosinec 2016 a leden 2017, tedy za tři měsíce bezprostředně předcházející uzavření smlouvy o zápůjčce. Výplatními páskami byla prokázána výše příjmu ze zaměstnání. V Centrální evidenci exekucí nebyl zjištěn žádný záznam. Žalobce provedl postup splňující kritéria odborné péče ve smyslu citovaného ustanovení zákona č. 257/2016 Sb. a zjištěné informace vyhodnotil ve prospěch žalovaného. V roce 2017, kdy byla smlouva o zápůjčce uzavřena, nebylo běžnou praxí žalobce pořizovat kopie předkládaných dokumentů. Žalobce těmito dokumenty nedisponuje. Údaje o předložených dokumentech a o výsledku prověření schopnosti žalovaného splácet úvěr byly zaznamenány v zákaznické kartě. Žalovaný v zákaznické kartě potvrdil, že mu ze strany žalobce bylo poskytnuto náležité vysvětlení a že informace obsažené v této zákaznické kartě poskytuje i pro účely posouzení schopnosti splácet úvěr, když dále čestným prohlášením stvrdil, že disponuje použitelným příjmem, který uvedl v zákaznické kartě a který doložil obchodnímu zástupci před uzavřením smlouvy. Žalobce má tak za to, že před uzavřením smlouvy o zápůjčce prověřil schopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr s odbornou péčí ve smyslu příslušného ustanovení zákona č. 257/2016 Sb.
5. Ze smlouvy o zápůjčce číslo bylo zjištěno, že žalobce dne datum uzavřel se žalovaným smlouvu o zápůjčce číslo s výší zápůjčky 40 000 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit žalobci částku 74 167 Kč, z toho zápůjčka ve výši 40 000 Kč, úrok ve výši ve výši 7 155 Kč, částky za zpracování, doručení a flexibilní splácení ve výši 9 380 Kč a částky za administrativní činnost a komfortní splácení ve výši 17 632 Kč, a to v 60 rovnoměrných týdenních splátkách ve výši 1 184 Kč.
6. Ze Smluvních podmínek smlouvy o zápůjčce byla zjištěna práva a povinnosti účastníků smlouvy o zápůjčce číslo.
7. Z tabulky umoření číslo smlouvy číslo bylo zjištěno, že žalovaný uhradil žalobci na poskytnutou zápůjčku celkem částku 9 250 Kč (platbami 5 000 Kč, 3 000 Kč a 1 250 Kč).
8. Z předžalobní výzvy číslo smlouvy číslo a podacího archu bylo zjištěno, že žalobce vyzýval žalovaného výzvou ze dne datum k úhradě dlužné částky, přičemž výzva byla předána téhož dne k poštovní přepravě.
9. Ze zákaznické karty ke smlouvě číslo bylo zjištěno, že v ní žalovaný uvedl své osobní údaje, bydliště, telefonní číslo, uvedl, že žije s rodiči, nemá vyživovací povinnost, má příjem ze zaměstnání ve výši 20 000 Kč, výdaje 4 000 Kč a splátky 2 232 Kč měsíčně, předložil žalobci tři výplatní lístky, prohlásil, že disponuje použitelným příjmem, který uvedl v zákaznické kartě.
10. Po provedeném dokazování soud došel ke skutkovému závěru, že žalobce dne datum uzavřel se žalovaným smlouvu o zápůjčce číslo s výší zápůjčky 40 000 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit žalobci částku 74 167 Kč, z toho zápůjčka ve výši 40 000 Kč, úrok ve výši ve výši 7 155 Kč, částky za zpracování, doručení a flexibilní splácení ve výši 9 380 Kč a částky za administrativní činnost a komfortní splácení ve výši 17 632 Kč, a to v 60 rovnoměrných týdenních splátkách ve výši 1 184 Kč. Žalovaný přitom uhradil žalobci na poskytnutou zápůjčku celkem částku 9 250 Kč, a to platbami ve výši 5 000 Kč, 3 000 Kč a 1 250 Kč. Žalobce vyzýval žalovaného výzvou ze dne datum k úhradě dlužné částky, výzva byla předána téhož dne k poštovní přepravě. Žalovaný v zákaznické kartě ke smlouvě uvedl své osobní údaje, bydliště, telefonní číslo, uvedl, že žije s rodiči, nemá vyživovací povinnost, má příjem ze zaměstnání ve výši 20 000 Kč, výdaje 4 000 Kč a splátky 2 232 Kč měsíčně, prohlásil, že disponuje použitelným příjmem, který uvedl v zákaznické kartě.
11. Ze zjištěného skutkového stavu dospěl soud k následujícím právním závěrům:
12. Podle ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté prostředky vrátit a zaplatit úroky.
13. Podle ust. § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
14. Peněžitá zápůjčka poskytnutá spotřebiteli je spotřebitelským úvěrem, který je upraven zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.
15. Podle ust. § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
16. Dle aktuální judikatury Ústavního soudu ČR by měly obecné soudy poskytovatele úvěrů vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit, když jde o obecný princip, který by soudy měly vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven anebo nikoli. Úvěrovou smlouvu uzavřenou bez takového řádného zkoumání úvěruschopnosti dlužníka je tedy dle Ústavního soudu ČR třeba posoudit jako rozpornou s dobrými mravy (srov. nález Ústavního soudu ČR ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18). Z výše uvedených závěrů Ústavního soudu ČR tedy vyplývá, že pokud řádné nezkoumání úvěruschopnosti dlužníka při uzavření úvěrové smlouvy může vést k posouzení uzavřené smlouvy jako rozporné s dobrými mravy dle ust. § 580 o. z., je soud povinen se otázkou řádného zkoumání úvěruschopnosti zabývat i bez námitky žalované strany, neboť zjevný rozpor s dobrými mravy zakládá dle ust. § 588 o. z. absolutní neplatnost takového právního jednání, ke které je soud povinen přihlédnout i bez návrhu.
17. Soud se tedy v prvé řadě zabýval otázkou řádného zkoumání úvěruschopnosti žalovaného ze strany žalobce a dospěl k závěru, že žalobce si při posouzení úvěruschopnosti žalovaného nepočínal řádně. Pro účely takového posouzení je nutné zejména podrobně analyzovat domácí rozpočet spotřebitele, a to obě jeho strany, tedy jak příjmy, tak i výdaje. Zdrojem informací sloužících k posouzení úvěruschopnosti spotřebitele může být i samotný spotřebitel, je však nutné zdůraznit, že věřitel se nemůže s informacemi získanými od spotřebitele bez dalšího spokojit ale je povinen tyto informace s odbornou péčí vyhodnotit, důkladně je prověřit a v případě pochybností o jejich správnosti (např. pokud výdaje na bydlení neodpovídají cenám v místě a čase obvyklým) požadovat po spotřebiteli objasnění takových údajů (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 32 Odo 1726/2006).
18. V dané věci měl žalobce při posouzení úvěruschopnosti žalovaného k dispozici jen příjmovou stránku žalovaného, přičemž tvrzení o předložených výplatnicích a pracovní smlouvě žalobce navíc ani neprokázal. Pokud jde o výdaje žalovaného, spokojil se žalobce pouze s jeho prohlášením, že bydlí s rodiči, má výdaje shora, aniž by tyto údaje byly jakkoliv doloženy či ověřeny. Neobstojí námitka žalobce, že v roce 2017, kdy byla smlouva o zápůjčce uzavřena, nebylo běžnou praxí žalobce pořizovat kopie předkládaných dokumentů, a proto jimi žalobce nedisponuje. Podle názoru soudu tedy smlouva o úvěru uzavřená mezi účastníky je z důvodu nedostatečného posouzení úvěruschopnosti žalovaného ve zjevném rozporu s dobrými mravy a tudíž absolutně neplatná.
19. Nároky z této neplatné smlouvy je třeba vypořádat dle ustanovení § 2993 o. z. z titulu bezdůvodného obohacení jako plnění poskytnutá na základě neplatné smlouvy. V řízení bylo prokázáno, že žalobce poskytl žalovanému částku 40 000 Kč, žalovaný pak uhradil prokazatelně žalobci částku 9 250 Kč. Soud tedy nárok žalobce posoudil podle hmotněprávních norem upravujících nárok na vydání plnění z bezdůvodného obohacení, podle kterých strana, která plnila bez právního důvodu, má právo na vrácení toho, co plnila. Soud proto uložil žalovanému zaplatit žalobci jako plnění z bezdůvodného obohacení částku ve výši 30 750 Kč (40 000 Kč – 9 250 Kč) se zákonným úrokem z prodlení ve výši se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 30 750 Kč od datum do zaplacení, tedy včetně úroku z prodlení ve výši odpovídající nařízení vlády č. 351/2013 Sb. S ohledem na shora uvedené dále v části, pokud jde o zbytek požadavku žalobce, pokud jde jednak o smluvní pokutu ve výši 20 000 Kč a částku ve výši částku ve výši 31 991 Kč (žalovaná částka 62 741 Kč – 30 750 Kč) se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 31 991 Kč od datum do zaplacení, soud žalobu zamítl jako nedůvodnou, jak uvedeno v odst. I. a II. tohoto rozsudku.
20. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2 o. s. ř., podle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. O takový případ v souzené věci jde, když žalobce byl v řízení úspěšný jen co do částky ve výši 30750 Kč, žalovaný co do částky ve výši 20000 Kč a 31991 Kč, podle obsahu spisu žalovanému žádné náklady řízení nevznikly, proto bylo soudem rozhodnuto, jak uvedeno v odst. III. tohoto rozsudku.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, pobočce v Olomouci, prostřednictvím Okresního soudu v Jeseníku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.