Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

17 C 136/2021-64

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní Mgr. Martinou Daduovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o 45 534 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 9 400 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 9 400 Kč od 9. 2. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba o zaplacení částky 19 500 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 4 740 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 1 200 Kč, zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 28 900 Kč od 22. 12. 2020 do 8. 2. 2021, zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 19 500 Kč od 9. 2. 2021 do zaplacení a zákonným úrokem z prodlení ve výši 1,5 % ročně z částky 9 400 Kč od 9. 2. 2021 do zaplacení, a dále nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 434 Kč a částky 15 000 Kč, se zamítá.

III. Žádnému z účastníků se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 9 400 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 9 400 Kč od 9. 2. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba o zaplacení částky 19 500 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 4 740 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 1 200 Kč, zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 28 900 Kč od 22. 12. 2020 do 8. 2. 2021, zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 19 500 Kč od 9. 2. 2021 do zaplacení a zákonným úrokem z prodlení ve výši 1,5 % ročně z částky 9 400 Kč od 9. 2. 2021 do zaplacení, a dále nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 434 Kč a částky 15 000 Kč, se zamítá. III. Žádnému z účastníků se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou Okresnímu soudu v Olomouci dne 23. 4. 2021 domáhala po žalovaném zaplacení částky 45 534 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdce žalobkyně, společnost právnická osoba, a žalovaný uzavřeli dne 26. 2. 2018 smlouvu o úvěru číslo na základě které byla žalovanému v hotovosti poskytnuta částka

30 000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr vrátit spolu s příslušenstvím ve výši 20 700 Kč ve 13 měsíčních splátkách po 3 900 Kč, s poslední splátkou splatnou dne 26. 3. 2019. Žalovaný nesplatil úvěr řádně a včas, neboť uhradil pouze částku v celkové výši 20 600 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21. 12. 2020 byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni. Žalobkyně požadovala úhradu nesplacené jistiny ve výši 28 900 Kč, nesplaceného kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 480 Kč, nesplaceného poplatku za správu úvěru ve výši 380 Kč, nesplaceného poplatku za hotovostní výběr ve výši 330 Kč (v petitu označeno jako„ kapitalizovaný úrok“), kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 4 740 Kč, vynaložených nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 434 Kč a smluvní pokuty ve výši 15 000 Kč podle čl. V. odst. 4 smlouvy z nesplacené jistiny za období od 27. 3. 2019 do

27. 8. 2020. Žalobkyně zaslala žalovanému před podáním žaloby výzvu k úhradě.

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, k nařízenému jednání se bez řádné a včasné omluvy nedostavil. Žalobkyně svou neúčast na jednání řádně a včas omluvila prostřednictvím svého zástupce.

3. Z předložených listinných důkazů soud učinil následující skutková zjištění:

-) z výpisu z OR společnosti právnická osoba, bylo zjištěno, že ke dni 28. 9. 2018 byla část závodu právnická osoba převedena na společnost právnická osoba;

-) z výpisu z OR žalobkyně bylo zjištěno, že se jedná o společnost s ručením omezeným, s datem zápisu 21. 12. 2010;

-) z žádosti o poskytnutí úvěru ze dne 26. 2. 2018 bylo zjištěno, že žalovaný zažádal u právnická osoba o úvěr ve výši 30 000 Kč, splatný ve 13 splátkách, že v žádosti uvedl údaje o svém zaměstnavateli, své měsíční příjmy a výdaje, a že k doložení svých příjmů předložil výplatní pásky;

-) z výplatních pásek žalovaného za období od číslo do číslo bylo zjištěno, že žalovaný za každý z uvedených měsíců obdržel mzdu od zaměstnavatele příjmení interiéry;

-) ze smlouvy o úvěru číslo formuláře pro standardní informace a splátkového kalendáře bylo zjištěno, že společnost právnická osoba se zavázala žalovanému poskytnout úvěr ve výši 30 000 Kč a žalovaný se úvěr zavázal splatit spolu s náklady úvěru ve výši 21 900 Kč v 13 měsíčních splátkách po 3 900 Kč;

-) ze smlouvy o postoupení pohledávek, včetně příloh, bylo zjištěno, že pohledávka za žalovaným byla postoupena ze společnosti právnická osoba na žalobkyni;

-) z oznámení o postoupení pohledávky a podacího archu bylo zjištěno, že žalovanému bylo oznámeno postoupení pohledávky na žalobkyni a byl vyzván, aby do 10 dnů ode dne obdržení dopisu uhradil dlužnou částku, přičemž dopis mu byl zaslán 22. 1. 2021;

-) z dopisu ze dne 8. 2. 2021 bylo zjištěno, že žalovanému bylo oznámeno předání věci advokátní kanceláři;

-) z výpisu úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky byly zjištěny úkony pověřeného terénního pracovníka realizované ve fázi mimosoudního vymáhání pohledávky;

-) z předžalobní výzvy ze dne 15. 3. 2021 a podacího archu bylo zjištěno, že žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky do 14. 4. 2021, přičemž výzva mu byla zaslána dne 17. 3. 2021.

4. Z uvedených skutkových zjištění soud učinil tento závěr o skutkovém stavu věci:

Právní předchůdce žalobkyně, společnost právnická osoba, jejíž část závodu byla ke dni 28. 9. 2018 převedena na společnost právnická osoba, uzavřel se žalovaným dne 26. 2. 2018 smlouvu o úvěru na základě žádosti žalovaného. Žalovaný v žádosti uvedl své osobní údaje, dále údaje o svém zaměstnavateli a údaje o příjmech a výdajích. Jako doklad o svých příjmech předložil výplatní pásky za měsíce číslo a číslo. Právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému na základě smlouvy o úvěru částku 30 000 Kč v hotovosti při podpisu smlouvy, což žalovaný svým podpisem smlouvy potvrdil. Pohledávka za žalovaným byla smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21. 12. 2020 postoupena na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 19. 1. 2021, zaslaným dne 22. 1. 2021. Uvedeným dopisem byl žalovaný rovněž vyzván k úhradě dlužné částky do 10 dnů ode dne obdržení dopisu. Před podáním žaloby byla žalovanému zaslána výzva k úhradě zástupcem žalobkyně.

5. Podle , (dále jen „“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

6. Podle , o spotřebitelském úvěru, je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

7. Podle poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

8. Podle je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

9. Podle soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

10. Podle , po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

11. Podle , výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

12. Podle 991 odst. 1, 2 , kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

13. Podle 993 , plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

14. Soud zhodnotil provedené důkazy v souladu se shora citovanými zákonnými ustanoveními a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně.

15. V řízení bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobkyně uzavřel se žalovaným smlouvu o úvěru, ve které se zavázal poskytnout žalovanému částku 30 000 Kč a žalovaný se zavázal úvěr spolu s „ náklady úvěru“ vrátit ve 13 měsíčních splátkách po 3 900 Kč. Žalovaný při uzavírání smlouvy vystupoval jako spotřebitel (slabší strana) a je proto nezbytné na uvedený smluvní vztah aplikovat ustanovení , o spotřebitelském úvěru, účinného ke dni uzavření smlouvy o úvěru. V souladu s  měl právní předchůdce žalobkyně jako úvěrující povinnost před uzavřením smlouvy o úvěru řádně, s odbornou péčí, posoudit úvěruschopnost žalovaného jako úvěrovaného. Zejména tak byl povinen prověřit příjmy a výdaje žalovaného na základě informací získaných od žalovaného a ověřených potřebnými listinami, a rovněž posoudit schopnost žalovaného splácet řádně poskytnutý úvěr lustrací v příslušných veřejných rejstřících a registrech klientských informací. Splnění uvedené povinnosti právního předchůdce žalobkyně však nebylo v řízení zjištěno, neboť žalobkyně k výzvě soudu pouze předložila 3 výplatní pásky žalovaného za období číslo a číslo a dále uvedla, že při posuzování úvěruschopnosti žalovaného její právní předchůdce vycházel z údajů uvedených žalovaným v žádosti o úvěr a že žalovaný nemá záznam v insolvenčním rejstříku. Podle ustálené judikatury přitom věřitel nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou např. státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle , a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka).

16. Přestože stanoví, že v důsledku nedostatečného posouzení úvěruschopnosti spotřebitele před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru je smlouva neplatná pouze, uplatní-li námitku neplatnosti smlouvy spotřebitel ve tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy, dospěla judikatura soudů již dříve k závěru, že k porušení povinnosti stanovené poskytovateli spotřebitelského úvěru v  soud přihlédne i bez návrhu (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka, nález Ústavního soud ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. , příp. také rozsudek Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020, sp. zn. C číslo), a jedná se tedy o neplatnost absolutní podle , neboť porušení uvedené povinnosti odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

17. Vzhledem k tomu, že žalobkyně soudu neprokázala, že by její právní předchůdce před uzavřením smlouvy o úvěru řádným způsobem posoudil úvěruschopnost žalovaného, tj. schopnost žalovaného poskytnutý úvěr vrátit spolu s náklady úvěru řádně a včas, dospěl soud k závěru, že právní předchůdce žalobkyně zjevně porušil svou povinnost stanovenou v § 86 zákona

č. , v důsledku čehož je nutné posoudit předmětnou smlouvu o úvěru jako absolutně neplatnou podle .

18. Plnění poskytnuté žalovanému je tak třeba vypořádat z titulu bezdůvodného obohacení podle

. Právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému v hotovosti částku 30 000 Kč na základě neplatné smlouvy, tedy plnil bez právního důvodu. Smluvní strana neplatné smlouvy přitom může žádat jen toho, oč plnění jí poskytnuté převyšuje objem majetkových hodnot, jež sama přijala, protože poskytnutí protiplnění obohaceným nezakládá vzájemnou restituční povinnost ochuzeného, nýbrž snižuje rozsah prospěchu obohaceného. V řízení bylo zjištěno, že žalovaný uhradil právnímu předchůdci žalobkyně částku 20 600 Kč. Soud proto uložil žalovanému, který se na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil, zaplatit žalobkyni částku 9 400 Kč, a to spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši stanovené podle

ve spojení s  ode dne následujícího po uplynutí lhůty k zaplacení stanovené v dopise ze dne 19. 1. 2021, ve kterém žalobkyně žalovaného prvně prokazatelně vyzvala k vrácení dlužné částky. Dopis byl žalovanému zaslán dne 22. 1. 2021, dlužnou částku měl uhradit do 10 dnů ode dne obdržení dopisu. V souladu s  se má dopis za doručený dnem 27. 1. 2021 (třetí pracovní den), lhůta k zaplacení tedy uplynula dne 8. 2. 2021 a ode dne 9. 2. 2021 je žalovaný v prodlení.

19. V důsledku závěru o absolutní neplatnosti smlouvy o úvěru nicméně žalobkyni nevznikl nárok na úhradu zbývající žalované jistiny, kapitalizovaného úroku, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ani smluvní pokuty. Soud proto žalobu v této části jako nedůvodnou zamítnul.

20. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle , přičemž soud posuzoval míru procesního úspěchu a neúspěchu stran v daném sporu. Žalobkyně se v řízení domáhala zaplacení částky v celkové výši 45 534 Kč. Žaloba pak byla zamítnuta co do celkové částky

36 134 Kč. Úspěch žalobkyně je pak představován částkou 9 400 Kč, tedy 20,64 % z předmětu řízení, a úspěch žalovaného částkou 36 134 Kč, tedy 79,36 % z předmětu řízení. Více procesně úspěšným účastníkem byl tedy žalovaný. Vzhledem k tomu, že žalovanému žádné náklady řízení nevznikly, rozhodl soud tak, že žádnému z účastníků se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu Ostrava, prostřednictvím Okresního soudu v Olomouci. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.