Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
39 C 103/2021-23
Okresní soud Plzeň - město rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Pavlíčkovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
fakticky ulice a číslo, PSČ obec
o: zaplacení 5 312 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 4 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení v sazbě 8,25% ročně z částky 4 000 Kč jdoucím od 26. 9. 2020 do zaplacení, a to ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Ve zbytku se žaloba zamítá.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 565,80 Kč, a to ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 4 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení v sazbě 8,25% ročně z částky 4 000 Kč jdoucím od 26. 9. 2020 do zaplacení, a to ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Ve zbytku se žaloba zamítá. III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 565,80 Kč, a to ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
1. Žalobou doručenou Okresnímu soudu Plzeň-město dne 4. 1. 2021 se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým by žalované bylo uloženo uhradit částku 5 312 Kč se zákonným úrokem z prodlení a sjednaným úrokem. Žaloba byla odůvodněna tím, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost právnická osoba poskytla dne 4. 10. 2019 žalované částku 4 000 Kč na základě smlouvy o zápůjčce číslo. Před poskytnutím částky posoudila schopnost žalované spotřebitelský úvěr splácet s dostatečnou odbornou péčí, dotazovala se na rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry žalované, informace byly ověřovány z předložených dokladů. Zápůjčka byla poskytnuta prostřednictvím portálu www.teticka.cz, kde se žalovaná nejprve zaregistrovala zadáním osobních údajů, byla ověřena správnou zadaných kontaktů, smlouva byla sjednána elektronicky, kdy k uživatelskému účtu měla žalované vygenerováno jedinečné heslo. Zápůjčka byla žalované zaslána na účet. Žalovaná se zavázala právní předchůdkyni žalobkyně zaplatit poplatek za poskytnutí peněz 1 312 Kč. Celá částka měla být uhrazena do 25. 11. 2019. Žalovaná neuhradila ničeho. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovanou žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 15. 4. 2020, následně pak žalovanou vyzvala k zaplacení dlužné částky 5 312 Kč, výzva byla odeslána 23. 9. 2020. Ve věci byl dne 9. 2. 2021 vydán platební rozkaz, ten byl však pro nedoručení žalované zrušen. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
2. Protože žalobce předložil spolu se žalobou dostatek listinných důkazů, které mohly být podkladem pro rozhodnutí soudu ve věci bez nařízení jednání podle § 115a o.s.ř., dotázal se soud účastníků, zda s tímto postupem souhlasí. Žádný z účastníků se ve stanovené lhůtě nevyjádřil (žalobce souhlas vyjádřil již v podané žalobě), soud tedy souhlas předpokládal podle § 101 odst. 4 o.s.ř. a jednání ve věci nenařizoval.
3. Z předložených listin má soud za zjištěné, že mezi společností právnická osoba a žalovanou byla dne 4. 10. 2019 distančním způsobem uzavřena smlouva o zápůjčce. právnická osoba uvádí, že zákazníkovi poskytuje 4 000 Kč, zákazník se zavazuje zaplatit za poskytnutí peněžních prostředků poplatek 1 312 Kč Celkem se zákazník zavazuje uhradit částku 5 312 Kč (datum splatnosti ve smlouvě není uveden). Finanční prostředky měly být zaslány na účet žalované (doloženo výpisem z účtu poskytovatele a sdělením právnická osoba ze dne 25. 6. 2021, podle něhož je uvedený účet účtem žalované). Ze standardní informace o zápůjčce bylo zjištěno, že finanční prostředky byla zapůjčeny na 21 dnů, úroková sazba 0%, RPSN 13 211,54 %. Aktivní legitimace žalobkyně byla osvědčena rámcovou smlouvou o postoupení pohledávek a smlouvou o postoupení pohledávek č. 3včetně přílohy a dále pak oznámením o postoupení pohledávky ze strany právní předchůdkyně žalobkyně ze dne 23. 9. 2020. Naposledy byla žalovaná vyzvána k úhradě právním zástupcem žalobkyně dne 23. 9. 2020. Další důkazy navrhovány ani prováděny nebyly.
4. Podle § 2390 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.
5. Podle § 2991 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
6. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že na uzavřenou smlouvu mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou je třeba nahlížet jako na neplatné právní jednání, ze kterého nevznikly zamýšlené důsledky v podobě vrácení finančních prostředků včetně dalších plateb ve smlouvě uvedených. Lze konstatovat, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované částku 4 000 Kč s tím, že vráceno má být 5 312 Kč. Byť se jedná o formulačně jinou platbu představující poplatek, jednoznačně se jedná o finanční prostředky, které měly z uzavřené smlouvy vygenerovat zisk oproti úroku, který byl formálně stanoven sazbou 0% ročně. Pokud tedy soud vycházel z úvahy, že částka 1 312 Kč představuje právě úrok za poskytnutí finančních prostředků, vyjádřeno v procentech, se jedná o roční úrokovou sazbu 570% (měla-li žalovaná za půjčené prostředky hradit úrok cca 62 Kč denně, při úvaze o roční platbě se tedy jedná o částku 22 803 Kč). Při posouzení běžné úrokové sazby v říjnu 2019 v České republice, která dle údajů poskytovaných Českou národní bankou činila cca 9,00% (časové řady ARAD ČNB), je zcela zřejmé, že sjednaný úrok byl nepřiměřený. S odkazem na opakovaná rozhodnutí soudů vyšších stupňů, např. rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, lze konstatovat, že takovýto sjednaný úrok je nepřiměřený ve smyslu § 658 odst. 1 občanského zákoníku, jeho ujednání v této výši je tedy třeba posoudit jako ujednání neplatné s odkazem na § 588 občanského zákoníku.
7. S ohledem na právní úpravu občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., který staví na tezi, že je třeba na právní jednání spíše hledět jako na platné než na neplatné, soud se dále zabýval otázkou, zda ujednání o úrocích je oddělitelné od ostatního obsahu smlouvy tak, aby se smlouva samotná dala označit za platné právní jednání. V tomto případě však nezbývá než konstatovat, že celé právní jednání bylo posouzeno jako neplatné, neboť ujednání o úrocích (resp. o poplatku) oddělit od ostatního obsahu smlouvy nelze. Je třeba položit si otázku, zda by v případě změny v obsahu smlouvy týkající se úroku z prodlení takováto smlouva byla uzavřena. Nicméně soud si tuto otázku vyhodnotil jako takovou, na níž je odpověď záporná, neboť smlouva je postavena tak, že nepřipouští žádných změn ve svém obsahu, jedná se o formulářovou smlouvu, do níž žalovaná jako spotřebitel neměla možnost žádným způsobem zasáhnout. Nepochybně, pokud by se žalovaná dožadovala jiné sazby poplatku, smlouva by s ní uzavřena nebyla. Lze tedy konstatovat, že smlouva sama o sobě je neplatným právním jednáním. S ohledem na tento závěr nezbývá než konstatovat, že žalované nevznikla povinnost vrátit veškeré sjednané finanční prostředky, ale pouze bezdůvodné obohacení, kterého se jí dostalo. Bylo prokázáno, že žalované byly poskytnuty finanční prostředky ve výši 4 000 Kč, z nichž ničeho nevrátila. K úhradě tedy byla uložena částka 4 000 Kč, která byla přiznána z titulu bezdůvodného obohacení. Co se týká úroku z prodlení, soud odkazuje na ustanovení § 1970 občanského zákoníku. Úrok z prodlení byl přiznán žalobkyní v zákonné sazbě 8,25% ročně, a to od 26. 9. 2020 do zaplacení. Žalovaná byla poprvé vyzvána k úhradě dlužné částky při oznámení o postoupení pohledávky, které je datováno 23. 9. 2019. Pokud by se jí listina dostala do dispozice, správně by plnila následující den, tedy 26. 9. 2020 již byla v prodlení.
8. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 2 občanského soudního řádu. Úspěch žalobkyně lze vyčíslit 69%, neúspěch 31%, žalobkyně má tedy právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu 38%. příjmení náhrada nákladů řízení by představovala 1 489 Kč (3 úkony po 200 Kč, 3 paušální náhrady po 100 Kč a DPH 21 % dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., při použití § 14b tohoto předpisu, a soudní poplatek 400 Kč), 38% z této částky pak právě přiznaných 565 Kč.
9. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 část věty před středníkem občanského soudního řádu, žalované bylo uloženo splnit veškeré povinnosti dle tohoto rozsudku v běžné třídenní lhůtě.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není možné podat odvolání, neboť bylo rozhodováno o plnění nepřevyšujícím 10 000 Kč, přičemž k příslušenství pohledávky se nepřihlíží.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.