Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (3)No categories available
60 C 91/2021-42
Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl soudkyní Mgr. Hanou Kadlecovou, LL.M. ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený opatrovnicí příjmení jméno příjmení
bytem adresa
o zaplacení 4 000 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku částku ve výši 4 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 4 000 Kč ode dne 21. 11. 2018 do zaplacení.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku náhradu nákladů řízení ve výši 4 635 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně.
III. Opatrovnici žalovaného příjmení jméno příjmení se přiznává právo na odměnu za zastupování 3 993 Kč a bude jí zaplacena po právní moci rozsudku ČR- Obvodním soudem pro Prahu 4.
IV. Státu právo na náhradu nákladů řízení nevzniklo.
Odůvodnění:
<b><i>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku částku ve výši 4 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 4 000 Kč ode dne 21. 11. 2018 do zaplacení.</b></i> <b><i>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku náhradu nákladů řízení ve výši 4 635 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně.</b></i> <b><i>III. Opatrovnici žalovaného [příjmení] [jméno] [příjmení] se přiznává právo na odměnu za zastupování 3 993 Kč a bude jí zaplacena po právní moci rozsudku ČR- Obvodním soudem pro Prahu 4.</b></i> <b><i>IV. Státu právo na náhradu nákladů řízení nevzniklo.</b></i>
Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o.s.ř.”)
Žalobkyně se žalobou ze dne 6. 11. 2020 domáhala na žalovaném zaplacení shora uvedené částky. Svůj nárok odůvodnila tím, že na ni byla na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 24. 6. 2020 postoupena níže uvedená pohledávka. Právní předchůdce žalobkyně uzavřel se žalovaným v rámci účastnické smlouvy – zákaznické smlouvy číslo k telefonnímu číslu číslo kupní smlouvu, jejímž předmětem bylo koncové zařízení typu Huawei P9 lite-černý, IMEI číslo, za celkovou cenu 6 299 Kč, podmíněnou slevou ve výši 4 000 Kč, cena zařízení tak po slevě představovala částku 2 299 Kč. Základní ceníková cena tarifu pak činila 1 499 Kč. Délka smlouvy činila 24 měsíců. Nedílnou součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky a ceník služeb. Žalovaný dlouhodobě neplnil své závazky ze smlouvy, proto mu byla doúčtována vrubopisem číslo poskytnutá sleva na zařízení ve výši 4 000 Kč. Žalovaný však tento dluh neuhradil ani na předžalobní výzvu.
S ohledem na skutečnost, že soudu nebyl znám pobyt žalovaného, ustanovil mu soud opatrovnici příjmení jméno příjmení. Opatrovnice žalovaného navrhla žalobu v celém rozsahu zamítnout, neboť žalobkyně nedostatečně prokázala svá žalobní tvrzení.
Z šetření soudu vyplynulo, že žalovaný má slovenskou státní občanství, tedy že projednávaná věc má cizí prvek. Soud proto aplikoval úpravu obsaženou v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (Brusel I bis), přičemž příslušnost českých soudů věc projednat je dána na základě čl. 7 cit. nařízení.
Z provedených důkazů (účastnické smlouvy včetně kupní smlouvy, všeobecných obchodních podmínek, vrubopisu číslo smlouvy o postoupení pohledávky včetně příloh, potvrzení o zaplacení kupní ceny a oznámení o postoupení pohledávky včetně dokladu o odeslání a výzvy k plnění) bylo zjištěno, že mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobkyně byla uzavřena účastnická smlouvy číslo na jejímž základě byly žalovanému poskytnuty služby elektronických komunikací a rovněž došlo k prodeji koncového zařízení. Žalovaný se zavázal hradit vyúčtování za výše uvedené služby včetně kupní ceny. Tuto svou povinnost nesplnil, přičemž mu tak vznikl vůči právnímu předchůdci žalobkyně dluh ve výši 4 00 Kč. Následně došlo k postoupení pohledávky na žalobkyni, o čemž byl žalovaný uvědomen. Dlužnou částku ani přes výzvu k úhradě nezaplatil. Žalovaný v řízení netvrdil, ani neprokázal, že by žalovanou částku uhradil.
Po zhodnocení provedeného dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Aktivní legitimace žalobkyně ve věci je dána dle § 1879 an. zákona č. 89/2012, občanský zákoník (dále jen „o.z.“), když předmětná pohledávka na ni byla právním předchůdcem žalobkyně postoupena. Mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobkyně byla v souladu s ust. § 1724 an. o. z. uzavřena účastnická smlouva, na jejímž základě se právní předchůdce žalobkyně zavázal poskytovat žalovanému základní a doplňkové služby elektronických komunikací a jejíž součástí byla i smlouva kupní dle ust. § 2079 o.z. Žalovaný se na základě smlouvy zavázal hradit za poskytnuté služby příslušná vyúčtování včetně kupní ceny zařízení. V řízení nebylo prokázáno, že by tuto povinnost žalovaný splnil. Vzhledem k tomu, že žalovaný svůj peněžitý dluh řádně a včas nesplnila, dostala se dnem následujícím po dni splatnosti do prodlení dle § 1968 o.z. a je proto podle § 1970 o.z. povinna zaplatit i úroky z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
Jelikož předmětem řízení je nárok vyplývající ze závazkového vztahu, aplikoval soud pro určení rozhodného práva nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. 6. 2008, o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I), přičemž dle čl. 5 je rozhodným právem právo české.
O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o.s.ř. tak, že stanovené povinnosti uložil splnit ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, neboť neshledal podmínky pro stanovení lhůty delší.
O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 4 635 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 ve spojení s § 14b odst. 1 písm. c) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) za tři úkony právní služby (převzetí a příprava, předžalobní výzva, sepis žaloby) podle § 11 odst. 1 a. t. (3 x 200 Kč), dle § 6 odst. 1 ve spojení s § 7 a. t. z tarifní hodnoty ve výši 4 000 Kč za 2 úkony právní služby (vyjádření a účast u ÚJ) podle § 11 odst. 1 a. t. (2 x 1 000 Kč) včetně tří paušálních náhrad výdajů dle § 14b odst. 5 a. t. (3 x 100 Kč) a dvou paušálních náhrad výdajů dle § 13 odst. 3 a. t. (2 x 300 Kč). Ze shora uvedeného je s ohledem na skutečnost, že právní zástupce žalobkyně je plátcem DPH, nutno přiznat daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 3 500 Kč, tj. ve výši 735 Kč. Soud aplikoval § 14b a. t., neboť předmětem řízení je peněžité plnění, jehož hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč, a toto řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném, jak je soudu známo z jeho činnosti, u zdejšího soudu opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech. O povinnosti žalovaného zaplatit tuto náhradu k rukám zástupce žalobkyně bylo rozhodnuto dle § 149 odst. 1 o. s. ř.
O třídenní lhůtě ke splnění obou povinností bylo rozhodnuto dle § 160 odst. 1 o. s. ř.
Usnesením zdejšího soudu byla anonymizováno jméno příjmení ustavena opatrovnicí žalovaného. Vzhledem k tomu, že soudem ustanovenou opatrovnicí byly v řízení vykonány 3 úkony právní služby dle § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, vyjádření k žalobě, účast na jednání soudu dne 15. 6. 2020), náleží jí dle § 7 a. t. odměna za zastupování žalovaného stanovená z tarifní hodnoty 4 000 Kč ve výši 1 000 Kč za každý ze tří úkonů - ve smyslu § 12a odst. 1 a. t. je třeba odměnu ponížit o 20 %, tj. celkem odměna činí 2 400 Kč. Opatrovnici dále náleží částka 900 Kč jako náhrada hotových výdajů dle § 13 odst. 3 a. t. (3 x režijní paušál à 300 Kč). S ohledem na skutečnost, že opatrovnice žalovaného je plátcem DPH, přiznal jí soud dále DPH ve výši 21 % z částky 3 300 Kč, tedy 693 Kč. Soud proto rozhodl dle § 140 odst. 2 o. s. ř. a opatrovnici žalovaného přiznal částku 3 993 Kč, která odpovídá součtu odměny za zastupování žalovaného, náhrady hotových výdajů a DPH. Tato částka bude opatrovnici vyplacena po právní moci rozsudku účtárnou Obvodního soudu pro Prahu 4.
O nákladech státu spočívajících ve výdajích na opatrovníka ustanoveného z důvodu neznámého pobytu bylo rozhodnuto výrokem IV. podle § 148 odst. 1 o.s.ř. a contrario, neboť žalovaný, který neměl ve věci úspěch, není povinen nahradit státu náklady řízení tvořené náklady na jeho zastoupení advokátem (shodně viz usnesení Městského soudu v Praze č.j. 19 Co 373/2008 ze dne 1.10.2008).
Poučení:
Proti výroku I., II. tohoto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.).
Proti výroku III. a IV. tohoto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 4. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.