Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

13 C 65/2021-46

Okresní soud v Příbrami rozhodl samosoudcem Mgr. Zdeňkem Klouzkem ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně

sídlem adresa žalobkyně

zastoupená advokátem titul jméno příjmení, titul.

sídlem adresa žalobkyně

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

trvale bytem adresa žalovaného

o zaplacení částky 23 732 Kč s příslušenstvím

takto:

1. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 5 840 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 5 840 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

2. Žaloba se co do zaplacení částky ve výši 6 152 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 2 160 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení zamítá.

3. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši

904 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

4. Žaloba se co do zaplacení kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 338,89 Kč zamítá.

5. Žaloba se co do zaplacení kapitalizovaného úroku ve výši 3 505,29 Kč zamítá.

6. Žaloba se co do zaplacení úroku ve výši 23,72 % ročně z částky 8 000 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení zamítá.

1. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 4 050 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 4 050 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

2. Žaloba se co do zaplacení částky ve výši 7 690 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 4 843,02 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení zamítá.

3. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši

657 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

4. Žaloba se co do zaplacení kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 806,59 Kč zamítá.

5. Žaloba se co do zaplacení kapitalizovaného úroku ve výši 4 353,62 Kč zamítá.

6. Žaloba se co do zaplacení úroku ve výši 23,72 % ročně z částky 8 893,02 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení zamítá.

Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

1. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 5 840 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 5 840 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku. 2. Žaloba se co do zaplacení částky ve výši 6 152 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 2 160 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení zamítá. 3. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 904 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku. 4. Žaloba se co do zaplacení kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 338,89 Kč zamítá. 5. Žaloba se co do zaplacení kapitalizovaného úroku ve výši 3 505,29 Kč zamítá. 6. Žaloba se co do zaplacení úroku ve výši 23,72 % ročně z částky 8 000 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení zamítá. 1. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 4 050 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 4 050 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku. 2. Žaloba se co do zaplacení částky ve výši 7 690 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 4 843,02 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení zamítá. 3. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 657 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku. 4. Žaloba se co do zaplacení kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 806,59 Kč zamítá. 5. Žaloba se co do zaplacení kapitalizovaného úroku ve výši 4 353,62 Kč zamítá. 6. Žaloba se co do zaplacení úroku ve výši 23,72 % ročně z částky 8 893,02 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení zamítá. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně podala ke zdejšímu soudu žalobu, kterou se domáhala po žalovaném zaplacení částky 23 732 Kč s příslušenstvím s tím, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností právnická osoba, a žalovaným byla dne 23. 12. 2016 uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, na základě které poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému úvěr 8 000 Kč a žalovaný se zavázal zaplatit nad rámec jistiny úrok 1 120 Kč s úrokovou sazbou 23,72 % ročně, odměnu za administrativní činnost 1 600 Kč, odměnu za hotovostní inkaso splátek 3 200 Kč a životní pojištění 232 Kč, a to v 58 týdenních splátkách po 244 Kč, kdy poslední splátka byla stanovena na 2. 2. 2018. Právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne 6. 10. 2016 smlouvu o půjčce, na základě které poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému půjčku 10 000 Kč a žalovaný se zavázal zaplatit nad rámec jistiny úrok 1 400 Kč s úrokovou sazbou 23,72 % ročně, odměnu za administrativní činnost 2 000 Kč a za hotovostní inkaso splátek 4 000 Kč, a to v 58 týdenních splátkách po 305 Kč, kdy poslední splátka byla stanovena na 16. 11. 2017. Pohledávky byly na základě smlouvy o postoupení pohledávek postoupeny žalobkyni. Žalovanou částku představuje dlužná částka 11 992 Kč (tj. dlužná jistina 8 000 Kč a dlužné úhrady za služby 3 992 Kč), kdy žalobkyně požaduje dále kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení 1 242,89 Kč (počítaný z částky 8 000 Kč od

10. 2. 2018 do 29. 11. 2019), kapitalizovaný úrok 3 505,29 Kč (tj. úrok 23,72 % ročně z částky 8 000 Kč od 3. 2. 2018 do 29. 11. 2019), zákonný úrok z prodlení a úrok 23,72 % ročně z částky 8 000 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení. Žalovanou částku dále představuje dlužná částka 11 740 Kč (tj. dlužná jistina 8 893,02 Kč a dlužné úhrady za služby 2 846,98 Kč), kdy žalobkyně požaduje dále kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení 1 463,59 Kč (počítaný z částky 8 893,02 Kč od 24. 11. 2017 do 29. 11. 2019), kapitalizovaný úrok 4 353,62 Kč (tj. úrok 23,72 % ročně z částky 8 893,02 Kč od 17. 11. 2017 do 29. 11. 2019), zákonný úrok z prodlení a úrok 23,72 % ročně z částky 8 893,02 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení.

2. Žalovaný zůstal ve sporu pasivní, k žalobě se žádným způsobem nevyjádřil. Za splnění zákonných podmínek ve smyslu rozhodl soud bez nařízení jednání.

3. Z obsahu předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav věci. Dle smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností právnická osoba, IČO, a žalovaným dne

23. 12. 2016 právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému úvěr 8 000 Kč a žalovaný se zavázal uhradit celkem částku 14 152 Kč (jistina 8 000 Kč, úrok 1 120 Kč, administrativní poplatek 1 600 Kč, odměna za hotovostní inkaso splátek 3 200 Kč a pojištění 232 Kč) v 58 týdenních splátkách po 244 Kč. Převzetí hotovosti potvrdil žalovaný svým podpisem na smlouvě. Žalovaný žalobkyni uhradil dle žaloby částku 2 160 Kč. Dle karty zákazníka ze dne 22. 12. 2016 žalovaný v době poskytnutí úvěru bydlel v pronajatém bytě, jeho měsíční příjmy činily částku částka a výdaje částku částka (tj. na bydlení částka, osobní výdaje částka, splátky úvěrů částka a další výdaje částka. Dle smlouvy o půjčce číslo uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným dne 6. 10. 2016 právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému půjčku 10 000 Kč a žalovaný se zavázal uhradit celkem částku 17 690 Kč (jistina 10 000 Kč, administrativní poplatek 2 000 Kč, úrok 1 400 Kč, poplatek za hotovostní inkaso splátek 4 000 Kč a životní pojištění 290 Kč) v 58 týdenních splátkách po 305 Kč. Převzetí hotovosti potvrdil žalovaný podpisem na smlouvě. Žalovaný žalobkyni dle žaloby uhradil částku 5 950 Kč. Dle karty zákazníka ze dne

6. 10. 2016 žalovaný v době poskytnutí zápůjčky bydlel v pronajatém bytě, jeho měsíční příjmy činily částku částka a výdaje částku částka (tj. nájemné částka, výdaje domácnosti částka, splátky úvěrů částka a další výdaje částka. Dle smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum došlo k postoupení pohledávek na žalobkyni, o čemž byl žalovaný písemně vyrozuměn dopisem ze dne datum. Žalovanému byla dle poštovního podacího lístku a předžalobní výzvy zaslána dne 23. 2. 2021 výzva ze dne 22. 2. 2021, kterou byl v souladu s  vyzván k zaplacení dlužné částky.

4. Při právním posouzení věci vycházel soud ze , (dále jen„ “), v případě smlouvy o úvěru ze dne 23. 12. 2016 dle zákona

č. , o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, a v případě smlouvy ze dne 6. 10. 2016 dle , o spotřebitelském úvěru, účinného do

30. 11. 2016. Soud dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným byla jednak uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu a násl. a jednak smlouva o zápůjčce ve smyslu a násl. .

5. Podle soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

6. Na předmětné smlouvy je zároveň nutno hledět jako na smlouvy spotřebitelské ve smyslu

a násl. , neboť tyto smlouvy uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně jako subjekt jednající v rámci své obchodní podnikatelské činnosti a žalovaný jako spotřebitel.

7. Při svém rozhodnutí vyšel soud ze zjištění shora uvedeného o uzavření smluv za podmínek v nich sjednaných, o poskytnutí dohodnutého úvěru způsobem shora uvedeným, o poskytnutí dohodnuté zápůjčky způsobem shora uvedeným, o částečných úhradách ze strany žalovaného, z údajů o postoupení pohledávek a předžalobní výzvy, jakož i z údajů zjištěných ze smluv samotných, z karet zákazníka a smlouvy o postoupení pohledávek.

8. Podle poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle věty první poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

9. Podle zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s  větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

10. Ohledně shodné povinnosti upravené v předchozí právní úpravě , o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 30. 11. 2016 právní praxe byla jednotná v tom, že se jedná o absolutní neplatnost smlouvy při nedodržení podmínek tohoto ustanovení, a to i když tento zákon takový důsledek výslovně nestanovil. Na tom se sjednotila i judikatura. I při výkladů po 1. 12. 2016 platné právní úpravy obsažené v citovaných ustanoveních je třeba postupovat podle zásady rovnosti a zásady ochrany slabší strany upravené právě v právních předpisech na ochranu spotřebitele. Touto slabší stranou je bezesporu spotřebitel, který na rozdíl od poskytovatele úvěru není vybaven odborným personálem, znalostmi ekonomickými ani právními a v podstatě nemá možnost dosáhnout změny podmínek smluv poskytovatelem předem naformulovaných i z pohledu výhodnosti pro poskytovatele. Pokud finanční prostředky skutečně potřebuje, neboť se mu nedostávají, je ekonomicky slabý a nemá jinou možnost si je akutně obstarat, nezbývá mu, než na podmínky předem poskytovatelem stanovené přistoupit. To vše bylo zákonodárci zohledňováno a právě proto byla zákonem stanovena povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele před uzavřením smlouvy ne spotřebiteli samotnému, ale poskytovateli, od něhož se očekává, že k tomuto přistoupí jakožto profesionál v daném oboru s náležitou odbornou péčí a objektivitou. Relativní neplatnost jako následek porušení právní úpravy na ochranu spotřebitele by zákonem nastavené účinné vyvažování znemožnila, naopak by se v jejím důsledku stala pouze relativní i celá zákonem stanovená ochrana spotřebitele jako taková, pokud by soud sám nemohl přihlédnout k tomu, zda poskytovatel dostál své zákonné povinnosti, či zda naopak nastaly zákonné důsledky porušení povinnost poskytovatele v podobě neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru (viz rozsudek Krajského soudu v Praze sp. zn. ze dne 31. 5. 2019). Zákonná úprava realizovaná zákonem

č. necílí pouze na ochranu spotřebitelů, ale i poskytovatelů úvěrů samotných, které vede k profesionálnímu přístupu a omezení vzniku rizika nesplácených závazků a vynakládání dalších finančních prostředků na následné uplatňování nároků, nemluvě o ochraně dalších osob a jejich nároků při případném předlužení dlužníka (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. ).

11. Podle věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. To znamená, že součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, apod.), jinak je smlouva absolutně neplatná.

12. Schopnost spotřebitele splácet sjednávaný úvěr je třeba chápat jako situaci, kdy v závislosti na frekvenci splácení zbyde spotřebiteli v jeho osobním rozpočtu dostatek finančních prostředků na to, aby mohl za normálního běhu věcí bez problémů a omezení splácet splátku úvěru v předpokládané výši. Proto musí věřitel mimo jiné analyzovat spotřebitelův rozpočet, a to jak ohledně jeho příjmů, tak ohledně jeho výdajů, a to vždy ve vztahu ke konkrétnímu žadateli o úvěr a informacím o jeho konkrétních příjmech ze zaměstnání či jiné činnosti, nákladech na bydlení, dopravu, domácnost nebo nezaopatřené děti, jakož i o dalších pravidelných výdajích spotřebitele, včetně splátek jiných úvěrů. (srovnej např. rozsudek KS Praha sp.zn. ze dne 16. 2. 2021).

13. Soud se zabýval otázkou platnosti uzavřené úvěrové smlouvy ze dne 23. 12. 2016 a smlouvy o zápůjčce ze dne 6. 10. 2016, a to z pohledu toho, zda ze strany právní předchůdkyně žalobkyně byla před vlastním uzavřením obou smluv splněna její zákonná povinnost zkoumat s odbornou péčí úvěruschopnost žalovaného. Jak vyplývá z citovaného znění zákonných ustanovení, povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je citovaným zákonem ukládána poskytovateli pod sankcí neplatnosti smlouvy pro případ, že tak neučiní. Soud má s ohledem na shora popsaný zjištěný skutkový stav věci za to, že v daném případě nelze považovat zákonem uloženou povinnost řádně posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací ze strany žalobkyně za splněnou. Z provedeného dokazování je zcela zřejmé, že žalobkyně postupovala před sjednáváním smlouvy a jejím uzavírání z pohledu zjištění úvěruschopnosti žalovaného zcela formalisticky. Žalobkyně soudu nedoložila žádné listinné důkazy, kterými by prokázala, že byla dostatečně zjišťována úvěruschopnost žalovaného dle citových zákonů o spotřebitelském úvěru. Samotná tvrzení obsažená v kartách zákazníka, nemohou obstát. Přitom nelze z předložených karet zákazníka zjistit, jakým způsobem žalobkyně došla k závěru o dostatečné disponibilitě žalovaného, a jakým způsobem konkrétně ověřovala úvěruschopnost žalovaného, tedy jeho příjmy, ale i výdaje.

14. Soud tak uzavřel otázku platnosti zkoumaných smluv tak, že tyto považuje za absolutně neplatné pro porušení povinnosti žalobkyně, resp. její právní předchůdkyně, posoudit řádně a s odbornou péčí úvěruschopnost žalovaného, když v žalobě chybí dostatečné skutkové tvrzení o získání zákonem požadovaných informací k prověření schopnosti dlužníka, tedy žalovaného, splácet poskytnutý úvěr a zápůjčku a tato skutečnost nevyplývá ani z předložených a soudem provedených listinných důkazů, když žalobkyně doložila soudu pouze karty zákazníka. Karty zákazníka pak obsahují informace sdělené žalovaným žalobkyni, avšak žalobkyně tvrzení uvedená v kartách nikterak nepodložila, resp. nedoložila důkazy prokazující tato tvrzení. Z předložených listinných důkazů také nevyplývá, zda a jakým způsobem byla prověřována ekonomická stránka žadatele z pohledu veřejně dostupných rejstříků dlužníků, vedených exekucí, insolvence atd., neboť pokud by tak učinila, zjistila by, že již od roku 2011 jsou proti žalovanému vedeny desítky exekučních řízení v řádech statisíců korun. Tuto skutečnost právní předchůdkyně žalobkyně vůbec nezkoumala a nevyvodila z toho relevantní závěr o neschopnosti žalovaného splácet další úvěr a další zápůjčku.

15. S ohledem na učiněný závěr soud přiznal žalobkyni nárok na vrácení nesplacených částí jistin, neboť převzetím úvěru a zápůjčky bez platně uzavřeného smluvního vztahu vzniklo žalovanému na úkor žalobkyně bezdůvodné obohacení ( ), a to v rozsahu, ve kterém nebyly převzaté částky dosud uhrazeny, a to včetně zákonných úroků z prodlení přiznaných dle ve výši stanovené z těchto částek, když žalovaný se dostal s úhradou dluhu do prodlení. Takto převzal žalovaný dle smlouvy o úvěru ze dne 23. 12. 2016 částku 8 000 Kč a vrátil pouze částku 2 160 Kč, dluží tak žalobkyni stále částku 5 840 Kč, a proto mu soud uložil povinnost uhradit žalobkyni částku 5 840 Kč se zákonným úrokem z prodlení 8,5 % ročně z této částky od 30. 11. 2019 do zaplacení a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení 904 Kč (tj. úrok 8,5 % ročně z částky 5 840 Kč od 3. 2. 2018 do 29. 11. 2019). Dále žalovaný převzal dle smlouvy o půjčce ze dne 6. 10. 2016 částku 10 000 Kč a vrátil částku 5 950 Kč, dluží tak žalobkyni stále částku 4 050 Kč, a proto mu soud uložil povinnost uhradit žalobkyni částku 4 050 Kč se zákonným úrokem z prodlení 8,5 % ročně z této částky od 30. 11. 2019 do zaplacení a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení 657 Kč (tj. úrok 8,5 % ročně z částky 4 050 Kč od 24. 11. 2017 do 29. 11. 2019).

16. V ostatních nárocích soud žalobu zamítl jako nedůvodnou s ohledem na závěr o absolutní neplatnosti obou smluv jako celku, aniž by se zabýval otázkou platnosti jednotlivých smluvních podmínek, o něž žalobkyně opírala nároky na poplatky a smluvené úroky.

17. Podle pak soud rozhodl o nákladech řízení mezi účastníky tak, že žádný z nich nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalobkyně byla ve věci z větší části neúspěšná a převážně úspěšnému žalovanému žádné náklady nevznikly.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu v Příbrami.

Pokud by povinný dobrovolně nesplnil povinnost uloženou mu tímto rozhodnutím, má oprávněná právo podat návrh na soudní výkon rozhodnutí ( ) nebo za podmínek daných zvláštním zákonem návrh na nařízení exekuce ( ).