Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
24 C 359/2020-32
Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudcem Mgr. Filipem Tomanem ve věci žalobkyně údaje o účastníkovi údaje o zástupci proti žalovanému údaje o účastníkovi, o zaplacení 5 292 Kč s příslušenstvím,
takto:
I. Žaloba, jíž se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení 5 292 Kč s příslušenstvím, se zamítá
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žaloba, jíž se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení 5 292 Kč s příslušenstvím, se zamítá II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Předmětem řízení v této věci byl dluh vzniklý nesplacením zápůjčky podle smlouvy uzavřené mezi účastníky dne 14. 5. 2019 prostřednictvím prostředků komunikace na dálku (na internetových stránkách webová adresa).
Po provedeném dokazování však mohl soud pouze uzavřít, že žalobkyně disponuje osobními údaji žalovaného, tedy jménem, rodným číslem a bydlištěm.
Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále již jen „o. z.“) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.
Pro smlouvu o zápůjčce zákon žádnou zvláštní formu nepředepisuje (vyjma smluv, které jsou spotřebitelským úvěrem podle zákona č. 257/2016 Sb. ), může být uzavřena ústně, písemně nebo konkludentně. Smlouva o zápůjčce však má reálnou (nikoliv jen konsenzuální) povahu. Vznik zápůjčky tedy předpokládá nejen dohodu stran, ale i skutečné odevzdání předmětu zápůjčky vydlužiteli.
Předmět řízení v této věci byl vymezen tvrzeními žaloby tak, že žalobkyně na základě smlouvy uzavřené se žalovaným pomocí prostředků komunikace na dálku žalovanému zapůjčila 3 000 Kč, které zaslala na bankovní účet žalovaného. Pro úspěch takové žaloby je tedy, dle zásad shora vyložených, nutno prokázat nejen že byla uzavřena smlouva o zápůjčce (ať již v jakékoli formě), ale také, že žalobkyně peněžní prostředky žalovanému reálně zapůjčila, tedy že dohodnutou částku skutečně odevzdala.
K prokázání reálného poskytnutí částky 3 000 Kč žalobkyně řádně neoznačila žádný důkaz, avšak pouze konstatovala, že tato skutečnost vyplývá z přiloženého potvrzení o provedené platbě. Žádné potvrzení, ani jinou listin u, ze které
by poskytnutí peněžních prostředků žalovanému vyplývalo, však žalobkyně k podané žalobě nepřipojila.
Z vyložených důvodů soud dospěl k závěru, že žalobkyně ohledně reálného zapůjčení částky 3 000 Kč žalovanému neunesla své břemeno důkazní (§ 101 odst. 1 písm. b) o.s.ř. ), aniž o této skutečnosti mohla být řádně poučena ve smyslu
§ 118a odst. 3 o.s.ř. , neboť se z nařízeného jednání omluvila. Jelikož žalobkyně neprokázala uzavření smlouvy o zápůjčce, nezbylo soudu, než žalobu v celém rozsahu zamítnout.
Nad rámec důvodů vedoucích k zamítavému rozhodnutí je třeba podotknout, že pro nadbytečnost se soud již nezabýval platností smlouvy, která měla být uzavřena nikoliv písemně (což v případě smlouvy o spotřebitelském úvěru není možné), ani naprostou absencí jakéhokoliv tvrzení o tom, jakým způsobem žalobkyně před uzavřením smlouvy zkoumala tzv. úvěruschopnost žalovaného.
O nákladech řízení rozhodne soud i bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí (§ 151 odst. 1 o.s.ř. ). V daném případě byl zcela úspěšným účastníkem žalovaný a náleželo by mu tudíž právo na náhradu nákladů řízení (§ 142 odst. 1 o.s.ř. ). Žalovanému však podle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly, proto soud právo na jejich náhradu nepřiznal žádnému z účastníků.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř. ).