Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (3)No categories available
16 C 86/2021-63
Okresní soud v Příbrami rozhodl samosoudkyní JUDr. Alicí Kořínkovou v právní věci
žalobce: osobní údaje žalobce
sídlem adresa
proti
žalované: osobní údaje žalované
bytem adresa žalované
o zaplacení částky 4 001 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 250 Kč s 8,5% úrokem z prodlení ročně od 21. 4. 2018 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba, aby byla žalovaná uznána povinnou uhradit žalobci částku 4 451 Kč s 8,5% úrokem z prodlení ročně z částky 2 551 Kč od 21. 4. 2018 do zaplacení, se zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 250 Kč s 8,5% úrokem z prodlení ročně od 21. 4. 2018 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba, aby byla žalovaná uznána povinnou uhradit žalobci částku 4 451 Kč s 8,5% úrokem z prodlení ročně z částky 2 551 Kč od 21. 4. 2018 do zaplacení, se zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobce podal ke zdejšímu soudu žalobu na zaplacení částky 4 001 Kč s tím, že mezi účastníky řízení byla dne datum uzavřena smlouva o úvěru na částku 1 500 Kč se splatností do 20. 4. 2018. Žalovaná si povinnosti sjednaná smlouvou neplnila a žalobci dluží předmětnou částku, která zahrnuje i smluvené úroky a náklady na vymáhání.
2. V dané věci soud nejprve rozhodl elektronickým platebním rozkazem, který byl zrušen, neboť se jej nepodařilo doručit do vlastních rukou žalované. Následně soud po zjištění stanoviska účastníků řízení k jeho zamýšlenému postupu podle § 115a) o. s. ř. veřejně vyhlásil toliko rozsudek, když vyšel z listinných důkazů předložených žalobcem.
3. Z rámcové smlouvy o úvěru, výpisu z účtu žalované za leden a únor 2018, výpisu z účtu žalobce, e-mailové komunikace mezi účastníky řízení, ze scoringu úvěru soud zjistil následující skutkový stav věci. Dne datum byla mezi účastníky řízení uzavřena elektronicky smlouva o úvěru na částku 1 500 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit do 20. 4. 2018 spolu se sjednanými úroky ve výši 150 Kč. Před poskytnutím úvěru předložila žalovaná žalobci výpisy z účtu za leden a únor 2018, v lednu činil počáteční zůstatek na účtu částku 927,50 Kč a konečný zůstatek – 14,49 Kč a žalovaná měla v tu dobu ještě další dluhy vůči třetím subjektům v podobě různých zápůjček. Podle výpisu z února 2018 byl počáteční zůstatek – 14,49 Kč a konečný zůstatek 1 518,76 Kč, z výpisu je patrné, že žalobkyně pobírala invalidní důchod prvního stupně a měla další závazky vůči věřitelům. Dle scoring měla žalovaná k 9.4.2018 evidovány exekuce, v insolvenci nebyla. Žalobce se kromě dlužné jistiny a úroku domáhal i nákladů na vymáhání, které byly sjednány rámcovou úvěrovou smlouvou, a to jednak dle článku VI., v němž byly ujednány náklady na předání k mimosoudnímu vymáhání ve výši 2 401 Kč, od nichž bylo odečteno částečné plnění žalované ve výši 1 250 Kč, takže žalována byla částka 1 151 Kč a další náklady na vymáhání ve výši 1 200 Kč podle článku VII. odstavec 1 smlouvy (700 Kč za prvních 14 dní mimosoudního vymáhání a 500 Kč za dalších 14 dnů prodlení).
4. Podle § 2395 občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
5. S ohledem na shora popsaný skutkový stav věci dospěl soud k závěru, že žalobce řádně nezkoumal úvěruschopnost žalované před poskytnutím úvěru, v důsledku čehož způsobil dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru absolutní neplatnost úvěrové smlouvy a vznikl mu tak nárok toliko na vrácení poskytnuté jistiny. Soud přitom vychází z toho, že žalovaná žalobci před poskytnutím úvěru předložila výpisy ze svých účtů za leden a únor 2018, z nichž vyplývá, že nebyla schopna dostát svým závazkům, neboť kromě předmětného úvěru splácela ještě další dluhy, v lednu se dokonce dostala do záporného zůstatku na svém účtu a v únoru byl tento zůstatek nepatrný, činil 1 518 Kč. Z tohoto výpisu pak dále vyplývá, že žalovaná byla invalidní důchodkyní v době, kdy o úvěr žádala a měla aktivně evidovánu exekuci a bylo tedy na žalobci, aby řádně prověřil její majetkové poměry a zvážil, zda jí úvěr poskytne či nikoliv. V tomto směru soud odkazuje na rozhodnutí Krajského soudu v Praze z 18. 2. 2020, č. j. 22 Co 295/2019-86, případně na rozhodnutí Ústavního soudu, sp. zn. III Us 4129/2018. Soud současně poukazuje i na sjednanou úrokovou sazbu, která činila 1 % denně z jistiny, ve výsledku jde o 365 % za rok. To, že jej žalobce v této výši nepožadoval, ještě neznamená, že úroky byly sjednány v míře přípustné, neboť podle rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, přesáhnou-li úroky 60 % ročně, jsou sjednány v nepřiměřené výši a odporují dobrým mravům. Ze všech uvedených důvodů považuje soud uzavřenou úvěrovou smlouvu za absolutně neplatnou a žalobci přiznal toliko část neuhrazené jistiny, kdy z částky 1 500 Kč žalovaná 1 250 Kč zaplatila, takže na ní dluží 250 Kč spolu se zákonnými úroky z prodlení ve výši 8,5 % ročně od 21. 4. 2018, kdy se dostala do prodlení, neboť úvěr byl splatný dnem 20. 4. 2018. Ve zbývajícím rozsahu byla žaloba z důvodů shora uvedených zamítnuta.
6. Ve smyslu § 142 odst. 2 o. s. ř. soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť podle míry úspěchu by toto právo příslušeno žalované, která však ve věci zůstala nečinná a vznik ani výši nákladů řízení neprokázala.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné.
Pokud by povinná dobrovolně nesplnila povinnost uloženou jí tímto rozhodnutím, má oprávněný právo podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (§ 251 o. s. ř.) nebo za podmínek daných zvláštním zákonem návrh na pověření soudního exekutora provedením exekuce (zák. č. 120/2001 Sb.).