Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
20 C 7/2021-21
Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Klimentem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o částka s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku částka s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky částka od datum do datum kapitalizovaným částkou částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se co do částky částka a úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky částka od datum do datum kapitalizovaným částkou částka, zamítá.
III. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni na nákladech řízení částku ve výši částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] kapitalizovaným částkou [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se co do částky [částka] a úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] kapitalizovaným částkou [částka], zamítá. III. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni na nákladech řízení částku ve výši [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky částka se zákonným úrokem z prodlení od datum do datum kapitalizovaným částkou částka. Podanou žalobu odůvodnila zejména tím, že s žalovanou uzavřela dne datum pojistnou smlouvu číslo jejímž předmětem byl pojistný produkt„ FLEXI životní pojištění“. Z uzavřené pojistné smlouvy plynul žalované závazek hradit sjednané pojistné ve výši částka měsíčně. Svoji povinnost však žalovaná porušila, když neuhradila pojistné ve lhůtě jeho splatnosti. Toto pojistné neuhradila ani přes výzvu k úhradě s upozorněním na možnost zániku pojištění v důsledku nezaplacení. Pro nezaplacení pojistného došlo k zániku pojištění ke dni datum. Žalovaná částka představuje pojistné za období od datum do datum.
2. Ačkoliv žalobkyně souhlasila s rozhodnutím soudu ve věci bez nařízení jednání, považoval soud uvedená tvrzení žalobkyně za zcela nedostatečná – neúplná a neurčitá pro rozhodnutí bez jednání, kdy rovněž nebylo možné rozhodnout toliko na základě dosud předložených důkazů. Z toho důvodu soud žalobkyni vyzval k jejich doplnění a osvětlení nedostatků. Konkrétně žalobkyni vyzval, aby mj. uvedla, jakou část ze žalované částky tvoří neuhrazené pojistné a jak dospěla k výpočtu dlužného pojistného, z čeho eventuálně dovozuje, že si účastníci sjednali povinnost k úhradě poplatků, které jsou součástí žalované částky a co je jejich předmětem. Závěrem pak vytkl nedostatky tvrzení týkající se úroku z prodlení, když z žaloby není zřejmé, z čeho žalobkyně dovozuje oprávněnost na úrok z prodlení z poplatků nebo z nákladů na upomínání. Pro případ, že nedojde k odstranění uvedených nedostatků, upozornil, že bude soud nucen nařídit ve věci jednání.
3. Žalobkyně na tuto výzvu nijak nereagovala.
4. Žalovaná zůstala v řízení nečinná, proti žalobě ničeho nenamítala.
5. V souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř. “), kdy žalované bylo předvolání k jednání řádně doručeno a žalovaná se následně k jednání nedostavila, ani včas nepožádala z důležitého důvodu o odročení, soud věc projednal a rozhodl v její nepřítomnosti. Žalobkyně se z jednání omluvila podáním doručeným soudu dne datum, když mj. uvedla, že má za to, že dostatečně vylíčila svá skutková tvrzení a označila důkazy již v žalobě. Její účastí u jednání se rovněž nebudou navyšovat náklady řízení za cestovné. Soud tak věc projednal a rozhodl bez přítomnosti obou stran a vycházel toliko z obsahu spisu a provedených důkazů.
6. Po skutkové stránce dospěl soud k závěru, že mezi žalobkyní jakožto právnickou osobou oprávněnou k provozování pojišťovací činnosti a žalovanou byla uzavřena pojistná smlouva číslo s počátkem pojištění od datum, jejímž předmětem byl pojistný produkt„ FLEXI životní pojištění.“ Z uvedené smlouvy byla žalovaná zavázána hradit sjednané pojistné ve výši částka měsíčně. Žalovaná však žalobkyni neuhradila pojistné ve lhůtě jeho splatnosti. K jeho úhradě byla vyzvána upomínkou ze dne datum, v níž byla upozorněna na možnost zániku pojištění po marném uplynutí lhůty k zaplacení. Pro nezaplacení dlužného pojistného pak pojistná smlouva ke dni datum zanikla, přičemž žalovaná dluží částku částka odpovídající záporné kapitálové hodnotě a vyúčtování pojistné smlouvy číslo. Podle tohoto vyúčtování byl žalované účtován ještě poplatek za předčasné ukončení smlouvy ve výši částka. Na základě tohoto závěru o skutkovém stavu posuzoval soud věc po právní stránce podle níže uvedených ustanovení.
7. Podle § 2758 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. Podle § 2782 odst. 1 o. z., pojistitel má právo na pojistné za dobu trvání pojištění. Podle § 2783 o. z., není-li doba vzniku práva pojistitele na pojistné ujednána, vzniká takové právo pojistiteli dnem uzavření smlouvy. Dle odst. 2 jednorázové pojistné je splatné dnem počátku pojištění. Je-li ujednáno běžné pojistné, je splatné prvního dne pojistného období; není-li ujednáno pojistné období jako časové období, za které se platí běžné pojistné, považuje se za ujednané pojistné období roční. Podle § 2804 o. z. upomene-li pojistitel pojistníka o zaplacení pojistného a poučí-li ho v upomínce, že pojištění zanikne, nebude-li pojistné zaplaceno ani v dodatečné lhůtě, která musí být stanovena nejméně v trvání jednoho měsíce ode dne doručení upomínky, zanikne pojištění marným uplynutím této lhůty.
8. Dle § 101 odst. 1 písm. a) a b) o. s. ř. o. s. ř. k tomu, aby bylo dosaženo účelu řízení, jsou účastníci povinni zejména (a) tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti, (b) plnit důkazní povinnost (§ 120 odst. 1 ) a další procesní povinnosti uložené jim zákonem nebo soudem. Dle § 120 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. jsou účastníci povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení. Dle § 118a odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. ; ukáže-li se v průběhu jednání, že účastník nevylíčil všechny rozhodné skutečnosti nebo že je uvedl neúplně, předseda senátu jej vyzve, aby svá tvrzení doplnil, a poučí jej, o čem má tvrzení doplnit a jaké by byly následky nesplnění této výzvy. Dle § 118a odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. ; zjistí-li předseda senátu v průběhu jednání, že účastník dosud nenavrhl důkazy potřebné k prokázání všech svých sporných tvrzení, vyzve jej, aby tyto důkazy označil bez zbytečného odkladu, a poučí jej o následcích nesplnění této výzvy.
9. Vzhledem k neodstranění nedostatků, když ani přes písemnou výzvu soudu nebyly předloženy důkazy o sjednání žalobou uplatněných poplatků za upomínání, bylo nutné ve věci nařídit jednání s tím, že soud byl připraven postupovat podle § 118a odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. , tedy při tomto jednání vyzvat žalobkyni, aby k prokázání tvrzeních skutečností navrhla a předložila potřebné důkazy. Žalobkyně se však k tomuto jednání nedostavila, pročež se sama ze své vůle zbavila možnosti být při jednání poučena o povinnosti tvrzení a důkazní ve smyslu § 118a o. s. ř. o. s. ř. , které vymezuje poučovací povinnost soudu poskytovanou účastníku, jemuž hrozí neúspěch ve sporu pro neunesení břemene tvrdit a prokazovat, jehož konkrétní obsah si účastník bez své viny neuvědomil. Ustanovení § 118a o. s. ř. o. s. ř. totiž upravuje poučovací povinnost soudu při jednání. Znamená to, že účastník, který se nedostavil k jednání a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, znemožnil tím soudu, aby mu poskytl poučení podle ustanovení § 118a o. s. ř. o. s. ř. , jestliže soud projednal věc v nepřítomnosti takového účastníka v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. Nemohl-li soud poskytnout účastníku poučení podle ustanovení § 118a o. s. ř. o. s. ř. proto, že se nedostavil k jednání, není oprávněn ani povinen mu sdělovat potřebná poučení jinak a není ani povinen jen z tohoto důvodu odročovat jednání. Tím, že se žalobkyně k jednání nedostavila, znemožnila soudu postup předpokládaný v ust. § 118a o. s. ř. o. s. ř. V tomto případě tedy nemohlo být žalobkyni dáno poučení směřující k předložení důkazů potřebných k prokázání svých skutkových tvrzení, neboť žalobkyně se svojí procesní nečinností práva na poskytnutí těchto poučení zbavila. Za této situace není soud povinen, ba ani oprávněn poskytnout žalobkyni potřebné poučení jiným způsobem.
10. I přes (podrobné) poučení soudu tak žalobkyně nedostála své povinnosti tvrzení. Z jednání se omluvila, neboť, podle jejího vyjádření, nechtěla navyšovat žalovanou částku o další náklady řízení. Přitom nutno podotknout, že k nařízení jednání soud přistoupil právě z důvodu rezignace žalobkyně na doplnění tvrzení podle zaslané výzvy soudu.
11. Po právní stránce byla v souladu s výše citovanými ustanoveními uzavřena pojistná smlouva, ze které žalované plynul závazek hradit sjednané pojistné. Z důvodu neplacení pojistného pak v souladu s ustanovením § 2804 o. z. smlouva zanikla dnem následujícím po marném uplynutí lhůty stanovené žalobkyní v upomínce. Za dobu do konce trvání pojistné smlouvy, má žalobkyně právo požadovat sjednané pojistné. Žalovaná netvrdila ani neprokázala, že by žalobkyni dluh uhradila, že ji povinnost k úhradě této částky nevznikla nebo že by zanikla na základě jiné skutečnosti. Soud proto shledal žalobu ohledně částky pojistného ve výši částka důvodnou a uložil žalované povinnost k její úhradě.
12. Na druhé straně však žalobkyně neodstraněním nedostatků žalobních tvrzení zapříčinila zamítnutí zbytku uplatňovaných nároků. Soud nevyhověl nároku na zaplacení poplatku částka za předčasné ukončení pojistné smlouvy, když žalobkyně sjednání takového poplatku vůbec netvrdila, přestože byla soudem podrobně poučena, aby tvrzení uvedená v žalobě v tomto směru doplnila a vyjasnila, jakou část ze žalované částky tvoří neuhrazené pojistné a jak dospěla k výpočtu dlužného pojistného, z čeho eventuálně dovozuje, že si účastníci sjednali povinnost k úhradě poplatků, které jsou součástí žalované částky a co je jejich předmětem. To, že soud při provádění dokazování zjistil, že ve vyúčtování pojistné smlouvy se nachází rovněž tento poplatek, nemůže nahrazovat povinnost tvrzení, která v daném případě tíží žalující stranu.
13. Na základě uvedeného proto soud shrnuje, že k tomu, aby bylo dosaženo účelu řízení, jsou účastníci povinni vylíčit veškeré pro věc rozhodné skutečnosti a označit důkazy k prokázání svých tvrzení, tedy plnit svoji povinnost tvrzení a důkazní.
14. Povinnost tvrzení a povinnost důkazní jsou ve vzájemné jednotě. Rozsah důkazní povinnosti je pak zásadně určen rozsahem povinnosti tvrdit skutečnosti, neboť aby mohl účastník nějakou skutečnost prokázat, musí ji nejdříve tvrdit. V tomto smyslu právní teorie hovoří o břemenu tvrzení, jímž rozumí procesní odpovědnost účastníka řízení za to, že za řízení netvrdil všechny rozhodné skutečnosti významné pro rozhodnutí a že z tohoto důvodu muselo být rozhodnuto o věci samé v jeho neprospěch. Smyslem břemene tvrzení je umožnit soudu rozhodnout o věci samé i v takových případech, kdy určitá skutečnost, významná podle hmotného práva pro rozhodnutí věci, pro nečinnost účastníků (v důsledku nesplnění povinnosti uložené účastníkům ustanovením § 101 odst. 1 písm. a) o. s. ř. o. s. ř. ) nemohla být prokázána, neboť vůbec nebyla účastníky tvrzena. K tomu, aby účastník v řízení dostál své povinnosti tvrzení, slouží poučení podle ustanovení § 118a odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. , které je soud povinen poskytnout účastníku, vyjde-li v průběhu řízení najevo, že účastník nevylíčil všechny rozhodné skutečnosti nebo je uvedl neúplně.
15. Soud v daném případě uzavírá, že žalobkyně v tomto směru neunesla břemeno tvrzení, za což je procesně odpovědná. Tedy v důsledku nedostatečných a neurčitých tvrzení žalobkyně, když tyto nedostatky nebyly odstraněny ani po výzvě soudu k doplnění žaloby, nedošlo z její strany ke splnění povinnosti tvrzení (nutno dodat základní povinnosti v řízení), čímž neunesla ani břemeno tvrzení ohledně částky částka.
16. Protože žalobkyně neprokázala, že by mezi účastníky došlo ke sjednání žalobou uplatněných poplatků, kdy žalovaná jako spotřebitel nepodepsala předložený sazebník poplatků a samotný podpis pod tzv. včleňovací klauzuli pro uplatnění poplatků podle sazebníku sám o sobě nepostačuje, zamítl soud žalobu co do těchto poplatků, jakož i úroků z prodlení z těchto poplatků. V tomto směru tudíž žalobkyně neunesla důkazní břemeno, za což je procesně odpovědná.
17. Protože žalovaná svoji povinnost k úhradě pojistného nesplnila řádně a včas, je v prodlení. Žalobkyni proto vznikl v souladu s § 1970 o. z. nárok na úrok z prodlení. Protože žalobkyně požaduje výši úroků z prodlení v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. , je její nárok i v této části po právu a za dobu od datum do datum činí z neuhrazeného pojistného celkem částka.
18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , (dále jen „o. s. ř. ”) tak, že přiznal žalobkyni, jenž byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka, přičemž tato částka představuje 70,44 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 85,22 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 14,78 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce částka a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši částka sestávající z částky částka za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky částka za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky částka za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po částka dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky částka ve výši částka. Náhrada nákladů je dle § 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. splatná k rukám advokáta, který zatupoval účastníka, jemuž byla přiznána náhrada nákladů řízení.
19. V odůvodnění rozsudku soud s odkazem na ustanovení § 157 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. uvedl pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci, neboť proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).
Nebudou-li dobrovolně splněny povinnosti uložené vykonatelným rozhodnutím, lze nařídit soudní výkon rozhodnutí či exekuci.