Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
20 C 40/2021-38
Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudcem JUDr. Adamem Talandou, Ph.D. ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupený advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
bytem adresa žalované
o zaplacení částka s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku částka s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně od datum do zaplacení, to vše ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. V celém zbývajícím rozsahu, kterým se žalobkyně domáhala po žalované zaplatit
a) další částku ve výši částka,
b) kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši částka,
c) kapitalizovaný úrok ve výši částka,
d) úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky částka od datum do datum,
e) úrok ve výši 20,98 % ročně z částky částka od datum do zaplacení,
se žaloba zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně od [datum] do zaplacení, to vše ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. V celém zbývajícím rozsahu, kterým se žalobkyně domáhala po žalované zaplatit a) další částku ve výši [částka], b) kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši [částka], c) kapitalizovaný úrok ve výši [částka], d) úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], e) úrok ve výši 20,98 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, se žaloba zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobou doručenou soudu dne datum se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení celkem částky částka s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení s odůvodněním, že její právní předchůdkyně právnická osoba se sídlem v obec (dále jen právní předchůdkyně) uzavřela s žalovanou smlouvu o půjčce a žalovaná poskytnuté peněžní prostředky a jejich příslušenství v dohodnuté době nevrátila. Smlouva o půjčce číslo byla uzavřena dne datum a na jejím základě poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované částku částka (kterou měla žalovaná převzít v hotovosti), a žalovaná se zavázala ji vrátit spolu s dohodnutým úrokem 20,98 % ročně v celkové výši částka, s poplatkem za administrativní činnost částka, s poplatkem za hotovostní inkaso splátek částka a s poplatkem za pojištění částka Celkem se tedy žalovaná zavázala uhradit částku částka formou 43 týdenních splátek po částka, přičemž poslední splátka byla splatná dnem datum. Žalovaná ale smluvené podmínky porušila, neboť uhradila pouze částku částka, z toho částka na úrok za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy, částka na poplatek za administrativní činnost, částka na poplatek za hotovostní inkaso splátek a částka na poplatek za pojištění. Žalobkyně pak požaduje po žalované jistinu částka, poplatky částka, kapitalizovaný smluvní úrok ve výši částka (kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 20,98 % ročně z jistiny za dobu od datum do datum), kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši částka (kapitalizovaný úrok z prodlení z jistiny za dobu od datum do datum), smluvní úrok ve výši 20,98 % ročně z jistiny od datum do zaplacení a úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z jistiny od datum do zaplacení.
Žalobkyně v žalobě obecně popsala, jak její právní předchůdkyně s odbornou péčí profesionála v oboru úvěrování u smlouvy o půjčce zjišťovala a posuzovala úvěruschopnost žalované podle § 9 zákona č. 145/2010 Sb. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum došlo k postoupení pohledávky vůči žalované z právní předchůdkyně na žalobkyni a žalované bylo postoupení oznámeno dopisem ze dne datum.
2. Žalovaná se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřila, zůstala v řízení zcela pasivní, neplnila své procesní povinnosti ve smyslu § 101 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), tj. tvrdit významné skutečnosti důležité pro rozhodnutí a plnit důkazní a jiné povinnosti, tvrzený nárok žalobkyně ani jeho výši vůbec nezpochybňovala ani nerozporovala. Soud pak věc projednal a rozhodl při jednání dne datum v nepřítomnosti účastníků za splnění podmínek § 101 odst. 3 o. s. ř., neboť žalobkyně se z nařízeného jednání omluvila a žalovaná, ač řádně předvolána, se k jednání bez omluvy nedostavila.
3. Soud k důkazu provedl listiny, kterých se v žalobě dovolávala žalobkyně a ze kterých učinil následující skutková zjištění.
4. Z listiny označené jako smlouva o půjčce ze dne datum označené číslo bylo zjištěno, že se právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná dohodly na poskytnutí finanční hotovosti částka, jejíž převzetí v hotovosti žalovaná stvrdila podpisem smlouvy. Žalovaná se půjčené finanční prostředky společně s poplatkem za administrativní činnost částka, s úrokem částka, s poplatkem za hotovostní inkaso splátek částka a s poplatkem za pojištění, tj. celkem ve výši částka, zavázala splatit v hotovostním režimu v 43 týdenních splátkách ve výši částka. Listina je oběma stranami podepsána a datována a jsou k ní přiloženy předtištěné smluvní podmínky.
5. Z listiny označené jako karta zákazníka ze dne datum soud zjistil, že k půjčce požadované ve výši částka byly právní předchůdkyní žalobkyně zkoumány poměry žalované. Vedle údajů k osobě je v listině uvedeno, že žalovaná bydlí v podnájmu, nemá spotřebitelský úvěr„ jinde“, nemá aktivní půjčku u právní předchůdkyně žalobkyně, nevlastní automobil, má dvě nezaopatřené děti (roky narození 2015 a 2013), je v domácnosti. Celkové příjmy domácnosti činí částka (mzda částka, další příjmy částka) a celkové měsíční výdaje domácnosti činí částka (nájem částka, výdaje částka, výdaje na telefon částka). V kartě zákazníka jsou zaškrtnuta polička, podle kterých byly k ověření poměrů předloženy občanský průkaz, nájemní smlouva, SIPO a výměr státní podpory; uvedené dokumenty žalobkyně k žalobě nepřipojila.
6. Z listiny označené jako smlouva o postoupení pohledávek ze dne datum bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně postupuje na žalobkyni pohledávky označené v příloze smlouvy, přičemž v příloze je předmětná pohledávka uvedena. Z listiny označené jako oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně oznámila žalované postoupení předmětné pohledávky ze smlouvy číslo vyzvala žalovanou k zaplacení dlužné částky částka ze smlouvy o půjčce ve lhůtě 10 dní od doručení výzvy, přičemž z podacího poštovního lístku vyplývá, že zásilka byla žalované odeslána dne datum. Z listiny označené jako výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne datum bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky částka ze smlouvy o půjčce, přičemž z podacího poštovního lístku vyplývá, že zásilka byla žalované odeslána dne datum.
7. Další žalobkyní navržené listinné důkazy, a to výpisy z obchodního rejstříku, soud k důkazu neprovedl, neboť je nepovažoval za nezbytné pro zjištění skutkového stavu.
8. Dále soud k důkazu provedl insolvenční spis Krajského soudu v Ostravě sp. zn. insolvenční spisová značka dostupný na stránkách webová adresa, ze kterého bylo zjištěno, že proti žalované bylo vedeno insolvenční řízení, byl zjištěn její úpadek a bylo povoleno jeho řešení oddlužením, které bylo následně zrušeno, a byl prohlášen konkurs, který byl také následně zrušen a insolvenční řízení bylo ukončeno. Do insolvenčního řízení přihlásila svou pohledávku ze smlouvy o půjčce číslo ze dne datum také právní předchůdkyně žalobkyně, a to ve výši částka (jistina částka a poplatky částka) a přihlášená pohledávka nebyla popřena a byla pojata do seznamu přihlášených pohledávek, pohledávka nebyla v insolvenčním řízení ani částečně uspokojena.
9. Na základě uvedených skutkových zjištění soud učinil závěr o skutkovém stavu, že žalovaná od právní předchůdkyně žalobkyně na základě písemné dohody označené jako smlouva o půjčce obdržela peněžní prostředky ve výši částka a zavázala se vrátit částku částka. Při uzavírání smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně pořídila listinu označenou jako karta zákazníka, která obsahuje informace o majetkových poměrech žalované. Právní předchůdkyně žalobkyně se s žalobkyní dohodla o převedení pohledávky za žalovanou a tuto dohodu žalované oznámila dopisem ze dne datum odeslaným poštou dne datum, ve kterém žalovanou zároveň vyzvala k úhradě dlužné částky ze smlouvy o půjčce ve lhůtě 10 dní od doručení výzvy. Žalobkyně dále vyzvala žalovanou k úhradě před podáním žaloby. V rámci insolvenčního řízení vedeného proti žalobkyni byla pohledávka právní předchůdkyně žalované ve výši částka přihlášena, ale nebyla uspokojena a insolvenční řízení bylo zrušeno.
10. Na základě provedených důkazů soud nevzal za prokázané, že by žalovaná žalobkyni poskytnuté peněžní prostředky alespoň částečně vrátila. Přestože uvedenou skutečnost sama žalobkyně v žalobě tvrdila, tak tato skutečnost z žádných provedených důkazů nevyplývá a v důsledku procesní pasivity žalované ji soud nemohl vzít za prokázanou ani jako nespornou skutečnost.
11. Na zjištěný skutkový stav soud navázal právním hodnocením a dospěl k následujícím právním závěrům. Nejprve se soud zabýval tím, zda může žalobkyně pohledávku proti žalované uplatnit ve sporném řízení, pokud již byla pojata do seznamu přihlášených pohledávek v insolvenčním řízení. Podle § 312 odst. 4 zákona č. 182/2006 Sb., insolvenčního zákona (dále jen„ insolvenční zákon“), lze na základě upraveného seznamu pohledávek po zrušení konkursu podat návrh na výkon rozhodnutí nebo exekuci pro zjištěnou neuspokojenou pohledávku, kterou dlužník nepopřel. V případě insolvenčního řízení proti žalované pak byl zrušen konkurs a pohledávka byla přihlášena, nepopřena a neuspokojena, tedy právní předchůdkyně žalobkyně (žalobkyně) se již na základě seznamu přihlášených pohledávek může vůči žalované domáhat exekuce pohledávky v přihlášené výši částka. Existence tohoto exekučního titulu však podle soudu nezakládá překážku věci rozsouzené ve smyslu § 159a odst. 4 o. s. ř., neboť seznam přihlášených pohledávek v insolvenčním řízení není rozhodnutím. Soud tedy dospěl k závěru, že je možné nárok uplatněný žalobkyní projednat v tomto řízení, a případným uplatněním nároku v exekučním řízení z více exekučních titulů by se zabýval exekuční soud.
12. Dále soud dospěl k závěru, že žalobkyně je aktivně legitimována k podání žaloby, neboť jí tvrzené postoupení pohledávek za žalovanou z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni je platným postoupením pohledávek ve smyslu § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ve znění účinném od 1. 1. 2014 (dále jen„ o. z.“) a žalovaná byla o postoupení řádně vyrozuměna.
13. Následně se soud zabýval samotnými tvrzenými nároky žalobkyně proti žalované a dospěl k závěru, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou došlo k uzavření smlouvy o zápůjčce (listina označená jako„ smlouva o půjčce“) podle § 2390 a násl. o. z. Při posuzování tohoto závazkového vztahů pak soud vycházel z toho, že se jedná o tzv. spotřebitelskou smlouvu ve smyslu § 1810 a násl. o. z., neboť z provedených listin nepochybně vyplývá, že smlouva byla uzavřena s právní předchůdkyní žalobkyně jako s podnikatelem podle § 420 o. z. na straně jedné a s žalovanou jako spotřebitelem ve smyslu § 419 o. z. na straně druhé. Uplatní se zde proto zvláštní ochrana obecně poskytovaná spotřebiteli jako slabší straně a také zvláštní úprava tzv. spotřebitelského úvěru obsažená v zákoně č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění účinném do 30. 11. 2016 (dále jen„ spotř. z.“). Z úpravy spotřebitelského úvěru je třeba vyzdvihnout především § 9 spotř. z., podle kterého je poskytovatel spotřebitelského úvěru povinen řádně prověřit schopnost spotřebitele splácet úvěr (úvěruschopnost), jinak nesmí spotřebiteli úvěr poskytnout a úvěrová smlouva poskytnutá v rozporu s tímto kategorickým požadavkem je absolutně neplatná. Zkoumání úvěruschopnosti spotřebitele pak není pouhou formalitou, ale poskytovatel úvěru musí s úvěruschopnost posuzovat pečlivě a s odbornou péčí a veškeré od spotřebitele zjištěné údaje musí ověřit a nespoléhat se jen na spotřebitelem uvedené informace. Posouzení majetkové situace spotřebitele se pak nesmí omezit toliko na zjištění jeho příjmů, ale musí se komplexně zabývat majetkovou situací spotřebitele a jeho skutečnou možností poskytnutou částku spotřebitelského úvěru řádně splácet. Tyto okolnosti týkající se uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru a její případné neplatnosti v důsledku nedodržení podmínek poskytování úvěru musí soud v nalézacím řízení zkoumat z úřední povinnosti (nikoli jen v důsledku procesní obrany spotřebitele) a je na poskytovateli úvěru, aby tyto skutečnosti tvrdil a prokázal (k tomu viz ustálenou judikaturu, např. nález Ústavního soudu ze dne datum sp. zn. III. ÚS 4129/18 nebo rozsudek Soudního dvora EU ze dne datum sp. zn. C číslo).
14. Soud se s ohledem na zvýšenou ochranu poskytovanou žalované jako spotřebiteli z úřední povinnosti zabýval tím, zda právní předchůdkyně žalobkyně dostatečným způsobem před poskytnutím spotřebitelského úvěru zkoumala úvěruschopnost žalované. K tomu žalobkyně obecně tvrdila, že úvěruschopnost žalované byla řádně zkoumána a že žalovaná sama podpisem na listinách potvrdila správnost a úplnost poskytnutých informací. K prokázání těchto obecných tvrzení žalobkyně předložila kartu zákazníka, ve které jsou obsaženy údaje o majetkových poměrech žalované. Předně je nutno uvést, že žalobkyně tvrdila jen obecné skutečnosti a neuvedla žádná konkrétní tvrzení ke zjišťování úvěruschopnosti žalované. Z předložených listin nicméně vyplývají některé informace o majetkových poměrech žalované, ale jde pouze o obecné informace, ze kterých není zřejmé, jakým způsobem byly zjištěny a zda dostatečně zohlednily skutečnou situaci žalované (např. v kartě zákazníka je uvedeno, že je žalovaná v domácnosti, ale zároveň je uvedeno, že pobírá blíže nespecifikovanou mzdu ve výši částka; dále se z obecné zkušenosti jeví nedostatečná výše výdajů částka, pokud má žalovaná dvě malé nezaopatřené děti). V kartě zákazníka uvedené informace pak měly být prokázány nájemní smlouvou, dokladem o SIPO a výměrem státní podpory, avšak těchto dokumentů se žalobkyně v žalobě vůbec nedovolává a ani je k žalobě nepřipojila. Soud proto musí uzavřít, že z obecných žalobních tvrzení ani z připojených listin nelze mít za to, že by žalobkyně prokázala řádné zkoumání úvěruschopnosti žalované při poskytování spotřebitelského úvěru. Žalobkyně tedy v řízení neunesla břemeno tvrzení a důkazní ke skutečnosti rozhodné pro rozhodnutí, přičemž se svou neúčastí při jednání sama připravila o poskytnutí poučení a případné dodatečné lhůty k prokázání tvrzených skutečností ve smyslu § 118a odst. 3 o. s. ř. Nebylo-li pak prokázáno řádné zkoumání úvěruschopnosti žalované před poskytnutím spotřebitelského úvěru, uplatní se závěr, že k řádnému zkoumání nedošlo a smlouva o zápůjčce je proto neplatná ve smyslu § 9 odst. 1 spotř. z. Jedná se přitom o neplatnost absolutní.
15. Soud tedy uzavřel, že uzavřená smlouva o zápůjčce je absolutně neplatná. V případě neplatnosti jsou si strany ve smyslu § číslo odst. 1 a 2 a § 2993 o. z. povinny vzájemně vrátit plnění, která si na základě neplatné smlouvy poskytly. V případě neplatné smlouvy o zápůjčce poskytla právní předchůdkyně žalobkyně finanční prostředky žalované a žalovaná je povinna tyto prostředky vrátit v poskytnuté výši. S ohledem na absolutní neplatnost smlouvy však žalobkyně nemá nárok na zaplacení v neplatných smlouvách sjednaných poplatků a úroků a dalších plateb, ale má nárok jen na vrácení poskytnuté jistiny. V řízení nebylo prokázáno, že by žalovaná žalobkyni nebo její právní předchůdkyni nějaké finanční prostředky již vrátila (tato skutečnost zůstává v rovině tvrzení žalobkyně), proto soud ve výroku I. tohoto rozsudku vyhověl podané žalobě, pokud jde o vrácení jistiny ve výši částka poskytnuté žalované z neplatné smlouvy o zápůjčce, přičemž jde o výši požadovanou žalovanou. Současně s povinností zaplatit uvedenou jistinu soud žalovanou zavázal k zaplacení úroku z prodlení z uvedené jistiny, a to ve výši 8,05 % ročně, jak požadovala žalobkyně, neboť přestože výše úroku prodlení určená podle § 1970 o. z. a nařízení vlády č. 351/2013 Sb. je vyšší než žalobkyní požadovaná, nemohl soud překročit žalobní návrh a přiznat žalobkyni vyšší než jí požadovaný úrok z prodlení. Soud žalovanou zavázal k úhradě úroku z prodlení od datum, neboť k vrácení peněžních prostředků představujících bezdůvodné obohacení ze smlouvy o zápůjčce byla žalovaná podle zjištěného skutkového stavu vyzvána v oznámení o postoupení pohledávek ze dne datum, které bylo dáno k poštovní přepravě dne datum a k doručení oznámení do faktické dispozice žalované došlo podle závěru soudu (s ohledem na běžnou délku doručování doporučených zásilek Českou poštou, s. p.) nejpozději dne datum a ve výzvě stanovená 10denní lhůta k plnění proto uplynula dne datum, tedy žalovaná se dostala do prodlení následujícího dne datum. Ve zbývajícím rozsahu soud ve výroku II. tohoto rozsudku žalobu zamítl. Pokud jde o rozsah zamítnutí požadovaných nároků, tak soud zamítl veškeré další žalobkyní požadované částky, které nejsou nevrácenou jistinou ze smlouvy o zápůjčce, neboť v důsledku absolutní neplatnosti smlouvy o zápůjčce nelze jiné nároky přiznat. Zároveň soud zamítl také úrok z prodlení požadovaný z jistiny smlouvy o zápůjčce za dobu do datum, neboť do prodlení se žalovaná dostala až ode dne datum (viz výše) a až od té doby proto žalobkyni náleží úrok z prodlení.
16. Nad rámec odůvodnění soud dodává, že povinnost vrátit si vzájemná plnění z absolutně neplatných smluv o zápůjčce tíží obě strany, tedy žalovanou i žalobkyni. Pokud tedy žalovaná uhradila žalobkyni nebo její právní předchůdkyni nějaké platby nad rámec toho, co od ní sama obdržela jako zápůjčku (což v řízení v důsledku procesní pasivity žalované nebylo prokázáno), má možnost tato plnění požadovat zpět, a to i prostřednictvím žaloby ve sporném civilním řízení. Je však na žalované samotné, zda se v souladu se starou právní zásadou vigiliantibus iura (bdělým náležejí práva) bude svých práv domáhat.
17. O náhradě nákladů řízení soud ve výroku II. tohoto rozsudku rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. V řízení měla žalovaná větší procesní úspěch, avšak podle obsahu spisu jí žádné náklady řízení nevznikly. Soud proto nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení žádnému z účastníků.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.).
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.